„Tyhle varhany se opravdu těžko dají využívat jen nějaký tradičním způsobem.“
„Dispozice nástroje je naprosto originální, Jean Guillou mu vtiskl opravdového ducha.“
„Každý rejstřík je sólista s charakteristickými vlastnostmi, se svou vlastní osobitostí.“
Prospekt varhan v Notre-Dame des Neiges, v moderním katolickém kostele Panny Marie Sněžné stojícím ve francouzském alpském letovisku a středisku zimních sportů Alpe d’Huez východně od Grenoblu, je mimořádně zajímavý. Má připomínat a připomíná lidskou ruku. Nástroj Detlefa Kleukera (1922-1988), u jehož zvukové koncepce a pak v roce 1978 také u inaugurace byl francouzský varhaník a skladatel Jean Guillou (1930-2019), popisuje pro portál KlasikaPlus.cz David Cassan. Uprostřed prázdnin, těsně před účinkováním na Mezinárodním varhanním festivalu Audite Organum v Praze, tam na mezinárodním semináři vyučoval improvizaci.
„K setrvalému standardu festivalových tradic, již pětadvacetiletých, přispěl služebným způsobem, spolehlivým poctivým výkonem, prostým okázalosti.“
„Ropkovu nejznámější a nejhranější skladbu obdařil poučeným nadhledem a gradací k přiměřeně monumentálnímu vrcholu.“
„Nepřidal pak nic malého, nic jen lacině efektního.“
Přemysl Kšica, nenápadný pražský chrámový varhaník mladšího středního věku, hrál jako druhý z letošních osmi umělců na Mezinárodním varhanním festivalu v bazilice sv. Jakuba v Praze k poctě varhaníků Jiřího Ropka a Otto Nováka. Program zarámoval do Bachovy hudby, důstojně připomněl nejznámější Ropkovu kompozici, zaimprovizoval a úctyhodně se popasoval s proslulým půlhodinovým monumentem od Franze Liszta.
„Hlavní varhany v krásné barokní skříni bohužel u Mikuláše již téměř třicet let nehrají.“
„Varhanní hudba Franze Liszta je podobně virtuózní jako jeho klavírní dílo.“
„S Otto Novákem mohl člověk nahlédnout do dávných časů již často zaniklé dobové hudební praxe.“
Přemysl Kšica je stejně jako jeho otec profesionálním chrámovým varhaníkem a koncertním umělcem. Dnes večer vystoupí jako druhý z osmi letošních umělců na Mezinárodním varhanním festivalu, který v Praze v bazilice sv. Jakuba do konce září pořádá Audite Organum. Hraje Bacha, Liszta, Jiřího Ropka… a bude také improvizovat. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje varhany, na které pravidelně hraje u sv. Mikuláše na Malé Straně, a porovnává je se svatojakubskými, zamýšlí se nad inspiracemi pro improvizování, říká, že ho čeká „obvyklý koncertní provoz v různých městech naší krásné země“, ale nezmiňuje, že bude mít adventní varhanní koncert v Obecním domě. Ten, který je ohlášen na 12. prosince.
„Dotýkat se cítění lidí minulosti je zásadně důležité, pokud chce být člověk kultivovaným a komplexním interpretem.“
„Směřuju tam, kam mě vedou moje zájmy, senzitivita a vkus.“
„Považuji se víc za milovníka umění než za patriota.“
Pětadvacátý Mezinárodní varhanní festival Audite Organum v pražské bazilice sv. Jakuba otevře první srpnový čtvrtek mladý francouzský varhaník David Cassan, rozkročený jako pedagog mezi metropoli a východofrancouzské město Nancy a jako interpret mezi svou vlast a velkou část světa. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje program svého koncertu, ale také se zamýšlí nad francouzskou a německou hudbou a nad typy nástrojů, přibližuje své názory na vyučování a hlavně uvažuje o odlišnostech i styčných bodech interpretace a improvizace.
Bazilika svatého Jakuba v Praze je od 6. srpna do 24. září dějištěm pětadvacátého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum. V rámci přehlídky rozezní největší pražské varhany interpreti z Francie, České republiky, Ruska, Polska a Rakouska. Řadu osmi koncertů zahájí francouzský varhaník David Cassan, závěrečný koncert bude patřit ředitelce festivalu Ireně Chřibkové. Ke čtvrtstoletí své existence vydává festival DVD mapující poslední roky festivalových vystoupení.
„Každý varhaník touží zahrát si na velké varhany, které mu umožní prezentovat větší a závažnější díla světové varhanní tvorby.“
„Většinou to byly mé osobní kontakty, ale jak se festival stával známější, stále častěji varhaníci sami psali a přáli si na festivalu hrát.“
„Skoro v každém ročníku se dařilo, abychom vedle interpretace slyšeli i improvizaci v podání opravdových mistrů.“
V bazilice sv. Jakuba v klášteře minoritů v Praze na Starém Městě se od 6. srpna do 24. září uskuteční pětadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného Svatojakubským Audite Organum. Využívá varhany, které jsou se svými 8277 znějícími píšťalami největšími v České republice. Řadu osmi recitálů otevře francouzský umělec David Cassan a uzavře ji titulární varhanice baziliky a hlavní organizátorka a ředitelka festivalu Irena Chřibková. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus rekapituluje uplynulé čtvrtstoletí, dává nahlédnout do příprav přehlídky, uvažuje o interpretačním přístupu různých varhaníků a o osobitém využití nástroje každým z nich, ale vyjadřuje také obavy týkající se množství publika letos v létě.
„Irena Chřibková využila nástroj k velmi barevnému ztvárnění jednotlivých částí. Podala životní výkon.“
„Zdálo se, že Marek Eben sám podlehl sugesci textu a v částech ´Marnost nad marnost´ a ´Zděšení a mdloba´ přímo bouřil.“
„Pozoruhodné bylo během festivalu časté provádění varhanních úprav orchestrálních nebo klavírních skladeb.“
Po předcházejících přepestrých sedmi programech 24. mezinárodního varhanního festivalu u Jakuba zaznělo na závěrečném koncertu 19. září jediné dílo jako připomínka nedožitých devadesátin Petra Ebena – jeho osmdesátiminutový cyklus pro varhany a recitátora „Labyrint světa a ráj srdce“ na Komenského text. Bylo to víc než důstojné zakončení.
„Proti tempům známým z orchestrálního provedení při vší enormní technické náročnosti nikde v pohybu neslevil, dařila se mu dokonce i glissanda v pedále.“
„V programu koncertu figurovala jako patrně nejrozsáhlejší „přídavek“, který kdy u Jakuba na koncertech zazněl, rozsáhlá Introdukce a passacaglia f moll.“
„Regerovy varhanní skladby stály vždy ve Francii stranou zájmu interpretů. Jean-Baptist Dupont je výjimkou.“
Na předposledním koncertu pražského 24. mezinárodního varhanního festivalu v bazilice sv. Jakuba vystoupil francouzský varhanní virtuóz a improvizátor Jean-Baptist Dupont, laureát mnoha mezinárodních varhanních soutěží a mezi nimi absolutní vítěz improvizační soutěže v anglickém St.Albans v roce 2009. V současné době zastává místo titulárního varhaníka v katedrále v Bordeaux a věnuje se rozsáhlé koncertní činnosti.
„Irena Chřibková nás vedla téměř mateřsky.“
„I kdyby byla čtyřruční varhanní hra kuriozitou, tak na kuriozitách není nic špatného.“
„Svatojakubské varhany poskytují interpretům možnosti, jaké nabízí jen málo nástrojů u nás.“
Pavla Salvová má za sebou studium v Praze na AMU a na Královské hudební akademii v Londýně, do Británie se vrací ke koncertům. Působí teď jako varhanice a pedagožka na Berounsku. Jan Rotrekl studoval ve Francii na konzervatoři v Saint-Maur-des-Fossés a ve Vídni na Univerzitě hudby a umění, koncertuje po Evropě – ale studuje zároveň ještě chemii. Oba mladí umělci mají jedno společné – začínali pod vedením varhanice Ireny Chřibkové. A právě ta je pozvala na Mezinárodní varhanní festival, který pořádá v chrámu u Jakuba, kde jsou největší pražské varhany. Dnes večer tam Salvová a Rotrekl vystoupí ve dvojrecitálu společně – každý zvlášť i na čtyři ruce. Čtyřruční varhanní hra je proto jedním z témat dvojitého RozhovoruPlus.
Další koncert Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum bude ve čtvrtek patřit dvěma českým varhaníkům – Pavle Salvové a Janu Rotreklovi. Oba mají společného jmenovatele - studovali u ředitelky festivalu a titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové. V bazilice od 19:00 hodin zahrají díla Jana Dismase Zelenky, Arvo Pärta, Antonína Rejchy, Jehana Alaina, Césara Francka, Oliviera Messiaena a Denise Bédarda, dvě z nich na čtyři ruce.
„Nástroj firmy Mühleisen je největší v Bádensku-Württembersku. Miluji ty varhany!“
„V osmnácti jsem byl pokřtěn a zcela jsem podlehl fascinaci hudbou a bohoslužbami.“
„Varhanní koncert je v Japonsku druhem zábavy, rozhodně za hranicí původní myšlenky pouhé kostelní hudby.“
Je titulárním varhaníkem hlavního luteránského kostela ve Stuttgartu a žádaným koncertním umělcem, uplatňuje se i jako dirigent a sbormistr. Studoval na univerzitě v Tokiu a od roku 2010 jako stipendista japonského ministerstva kultury na Vysoké hudební škole ve Würzburku. Úspěšnou kariéru odstartoval Kensuke Ohira vítězstvím v prestižní soutěži Johanna Pachelbela v Norimberku v roce 2016. Výsledkem pak bylo i profilové CD natočené na varhanách J. Ch. Wiegleba v Ansbachu. V Evropě hraje klasiky i japonské autory, v Japonsku naopak uvádí soudobá západní díla, naposledy Varhanní koncert francouzského skladatele Thierryho Escaiche. Ve čtvrtek je Kensuke Ohira čtvrtým v řadě protagonistů Mezinárodního varhanního festivalu pořádaného společenstvím Audite Organum v chrámu sv. Jakuba v Praze. V RozhovoruPlus se dotýká tohoto hostování, ale také japonské hudby, křesťanství a své fascinace Bachovými skladbami.
„Varhany se v ortodoxních kostelech nepoužívají. V Rusku jsou jen a jen koncertním nástrojem.“
„Prokofjev pro varhany nekomponoval, ale jeho hudba zní i na varhany úžasně.“
„Díla Petra Ebena mají v programech stálou a dobrou pozici.“
Pochází z Uljanovska, města na Volze, kde se narodil Lenin. Studovala v Nižném Novgorodu klavír a souběžně varhany. Oběma nástrojům se pak věnovala i na Vysoké hudební škole v Detmoldu, kde jí byl profesorem varhan Martin Sander, u něhož teď pokračuje ve studiu na Vysoké hudební škole v Basileji. Úspěšně soutěžila ve Wuppertalu, v Gdaňsku, Vaduzu a Korschenbroich. V Opavě loni získala třetí cenu. Koncertuje jako sólová varhanice i jako klavíristka a komorní hráčka v Evropě a Rusku. Anastasia Kovbyk je dnes večer protagonistkou třetího koncertu Mezinárodního varhanního festivalu, které pořádá Audite Organum v Praze v bazilice sv. Jakuba. Hraje Bacha, Duruflého, Ebena a Prokofjeva. Rozhovor pro portál KlasikaPlus se dotýká i dvou posledně jmenovaných skladatelů.
„Registrace leckdy působila víc kontrastně, než by skladby vyžadovaly.“
„Mad Rush bylo patrně prvním provedením Glassovy hudby u nás na varhanním koncertě.“
„Fuga, opět ve velkém zvuku, postrádala větší zřetelnost nádherné Bachovy polyfonie.“
Prvního srpna začal již 24. ročník velmi úspěšného Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice sv. Jakuba. Cyklus osmi čtvrtků pod nápaditým dramaturgickým vedením titulární varhanice minoritského chrámu Ireny Chřibkové přinese pestrou paletu výkonů renomovaných koncertních umělců i talentovaných laureátů mezinárodních varhanních soutěží stojících na prahu dráhy.
„Na Spojené státy je to velmi starý kostel…!“
„Hraju na univerzitě při půlnočních recitálech, chodívá přes pět set studentů. Sál umožňuje poslouchat hudbu vleže.“
„Přál bych si, aby od Philipa Glass existovalo víc varhanních věcí.“
Prvním protagonistou letošního Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice sv. Jakuba na Starém Městě je Američan Mark Steinbach. Zítra večer hraje na největším pražském nástroji díla Johanna Sebastiana Bacha, Luise Vierna, Antona Heillera a Philipa Glasse. V rozhovoru pro KlasikuPlus přibližuje své působiště na východě USA a americkou varhanní tvorbu. Jasně se hlásí mezi propagátory současné hudby.
Ve čtvrtek začíná festival varhanní hudby Audite Organum v bazilice sv. Jakuba v Praze. Koncerty se budou konat pravidelně každý čtvrtek až do 19. září, a to vždy od 19:00 hodin. Na zahajovací koncert pořadatelé pozvali amerického varhaníka Marka Steinbacha, který přednese skladby Johanna Sebastiana Bacha, Louise Vierna, Antona Heillera a Philipa Glasse.
