Novinkou 75. koncertní sezóny prvního orchestru východních sousedů je cyklus Písňové večery v Malém sále Slovenské filharmonie. Úvodní koncert je na programu v úterý 7. listopadu. Patřit bude slovenské mezzosopranistce s mezinárodním renomé Janě Kurucové, která svůj program poskládala z výjimečně uváděných vokálních děl Antonína Dvořáka, Arnolda Schönberga, Almy Mahler a Ivana Hrušovského. Sólistka hamburské opery a hostka předních operních a koncertních scén se v bratislavské Redutě představí s klavírním doprovodem Stephana Matthiase Lademanna.
„Program je opět sestaven z nabídky Evropské vysílací unie. Hrát bude nejprve Symfonický orchestr Berlínského rozhlasu, mimo jiné provede Sibeliovu Pátou symfonii.“
„Nenechte si ujít Missu Salisburgensis v podání dvou souborů staré hudby a dvou dirigentů, Paula McCreeshe a Reinharda Goebla.“
„O víkendu se můžete vydat na návštěvu k Leoši Svárovskému, který připravil hity české hudby.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 16. do 22. října?
„Pondělí začíná Beethovenovou Devátou symfonií na nahrávce Herberta von Karajana s Berlínskými filharmoniky. Je to nahrávka z roku 1962 a pochází z jeho kompletu všech devíti symfonií, který vešel do dějin gramofonového průmyslu, protože se ho záhy prodalo přes milion kusů.“
„Zvláštní pozornost pravidelně věnuje D-dur nahrávkám ze zdrojů Evropské vysílací unie.“
„Ve 14:54 máte historickou možnost slyšet v archivu rozhlasu léta ukrytou nahrávku Bachova koncertu pro čtyři klavíry, kterou od jednoho z klavírů diriguje Herbert von Karajan a doprovází Česká filharmonie.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 25. září do 1. října?
Pražský filharmonický sbor v sezoně 2023/2024 uspořádá stejně jako loni trojici koncertů ve vlastní režii. Zahajovací koncert 29. září, který se koná pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana, se věnuje stému výročí rozhlasového vysílání na českém území. Prosincový Adventní koncert se uskuteční ve dvou termínech na pražském Žofíně a zazní na něm mimo jiné světová premiéra Vánoční kantáty, kterou si Pražský filharmonický sbor objednal u skladatele Jana Ryanta Dřízala. Jarním koncertem s výběrem českých operních árií a sborů se Pražský filharmonický sbor připojí k oslavám nadcházejícího Roku české hudby 2024.
Ozvěny hudebních slavností Klasika u Wericha se 1. září už podruhé konají v Horáckém divadle Jihlava. I tentokrát budou jejich protagonisty basbarytonista Lukáš Bařák a sopranistka Kristýna Kůstková. Provedou hudbou čtyř století počínajíce v tom osmnáctém. Bařáka, držitele Ceny ředitele Národního divadla pro umělce do 35 let za rok 2021, s Kůstkovou, laureátkou ceny Gold Crystal Heart Award od Českého centra v New Yorku za šíření české kultury v USA, doprovodí – opět stejně jako loni – vyhledávaný zejména klavírista, ale i zpěvák Ahmad Jafar Hedar. První část koncertu, který se odehraje na velké scéně Horáckého divadla, bude zaměřena písňově. Zazní skladby W. A. Mozarta, F. Schuberta, R. Strausse, A. Schönberga či P. Marschika. Ve druhé části mladí umělci rozehrají scény z nejslavnějších Mozartových oper – Figarovy svatby, Kouzelné flétny či Dona Giovanniho.
Prostory opavského kostela sv. Václava rozezní 29. srpna v úterý Mozartův „výstřelek“ Sinfonia concertante, dílo na rozmezí symfonie a koncertu pro sólový nástroj. Vedle ní Janáčkova Filharmonie Ostrava pod taktovkou svého šéfdirigenta Vasilije Sinajského zahraje předehru k Rossiniho opeře Hedvábný žebřík a také Schönbergovu Zjasněnou noc. Sólových partů prvního zmíněného díla se ujmou houslista Jiří Vodička a violista Jakub Fišer. Koncert je předposledním v rámci Cyklu koncertů v Opavě.
Třetí ročník hudebních slavností Klasika u Wericha, které se odehrávají na zahradě a v podkroví Werichovy vily na pražské Kampě, letos programově míří do Ameriky a Velké Británie. V úterý 27. června je hudebně odstartuje sopranistka Bree Nichols a „finger-style“ sólový kytarista Martin Homola. Za klavír zasedne mladý dirigent a klavírista Jan Mára.
„Kdo však v prvním díle zcela zazářil, byla mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, jejíž ztvárnění Lesní holubice bylo od prvních tónů dechberoucí a naprosto věrohodné.“
„Představitel krále Waldemara, tenorista Michael Weinius, jehož postava se objevuje na rozdíl od ostatních v celém díle, bohužel dle mého názoru nebyl úplně dobrou volbou.“
„Ve třetím dílu jednoznačně zaujal barytonista Yngve Søberg, který svým sytým hlasem bravurně ztvárnil bohužel velmi stručnou postavu Sedláka.“
Slavná celovečerní kantáta Arnolda Schönberga zazněla v pražské Státní opeře v úterý 20. června v rámci projektu Musica non grata. Obří obsazení zajistil Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Norský rozhlasový orchestr, dále Český filharmonický sbor Brno (sbormistr Petr Fiala) a Slovenský filharmonický sbor (sbormistr Jozef Chabroň). Sólových partů se ujali tenorista Michael Weinius, sopranistka Susanne Bernhard, mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, barytonista Yngve Søberg, tenorista Kevin Conners a barytonista Dietrich Henschel. Dílo nastudoval a provedl dirigent Petr Popelka.
„Dílo hudebně nezapře, že vznikalo po Wagnerovi a Mahlerovi a v době, ve které tvořil Richard Strauss.“
„Petr Popelka neúnavně inicioval hudební vlny a proměny, modeloval a tvořil, budoval a stavěl velkolepou architekturu.“
„Téměř zjevením byl výstup barytonisty Yngveho Søberga v roli Sedláka.“
Schönbergovy Písně z Gurre nezklamaly. Grandiózní vokálně-instrumentální dílo přineslo už čtvrtý den festivalu Smetanova Litomyšl hned jeden z jeho absolutních vrcholů. Petr Popelka za dirigentským pultem mimořádně velkého interpretačního aparátu předestřel partituru z roku 1913 jako sled básnivé lyrických obrazů vyprávějících dramatický příběh, jako mimořádně emotivní baladu. K provedení díla, které zaznívá jen jednou za několik desetiletí, se v litomyšlské festivalové hale v neděli večer sešly dva orchestry, dva sbory a šestice sólistů. Proti nim seděla tisícovka posluchačů, podmanivou hudbou zcela pohlcených a zasažených.
"Přiznávám, že Schönbergovo dílo jsem znal doposud spíše okrajově. Teď se cítím povzbuzen, ba možná povinován se poněkud dovzdělat."
"Druhá část předznamenala a třetí definitivně doslova odpálila ohňostroj nápadů a jasnozřivých hudebních myšlenek, z nichž i ta zdánlivě nejnepatrnější dokázala být neskutečně efektní i efektivní zároveň."
"Toho nedělního večera se v Litomyšli pod vedením dirigenta Petra Popelky zrodil výkon naprosto hodný těch několika vteřin užaslého ticha po doznění posledních tónů i dlouhých minut trvajících standing ovations."
Dramaturg Národního festivalu Smetanova Litomyšl pan Vojtěch Stříteský vyprávěl v rámci ouvertury k Písním z Gurre o tom, že když je poprvé slyšel živě, dobrou hodinu pak chodil a vstřebával, co vlastně vyslechl. My jsme bezprostředně po litomyšlském provedení Schönbergova monumentálního opusu hodinu času neměli, zážitky z vyslechnutého však vstřebáváme ještě teď, když píšu tyto řádky…
„Sedmadevadesátá sezóna, to je kulturní tradice České republiky a odkaz, který musí být zachován do budoucnosti – a to bez finančního zázemí a bez finanční vize není možné.“
„Písně z Gurre jsou oslavou orchestrů rozhlasových institucí.“
„Rozhodli jsme se do celého roku 2024, Roku české hudby, vstoupit s jubilantem Bedřichem Smetanou.“
Petr Popelka nastudoval pro dnešní koncert na Smetanově Litomyšli Písně z Gurre Arnolda Schönberga. K uvedení této grandiózní vokálně-instrumentální skladby s obrovským interpretačním aparátem je potřeba výdrž, ale také velký organizační um a finanční zázemí. I proto Symfonický orchestr Českého rozhlasu nabídl se souhlasem festivalu dílo k druhému provedení ještě pražskému Národnímu divadlu. V úterý zazní ve Státní opeře v rámci projektu Musica non grata, připomínajícího osudy umělců pronásledovaných totalitními režimy. Schönbergův otec pocházel z Bratislavy, matka z Prahy. Jako umělec židovského původu byl nacisty zařazen do takzvaného zvrhlého umění. V roce 1933 proto emigroval do Spojených států… Petr Popelka v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje nejen jeho partituru, ale pak i příští sezónu rozhlasových symfoniků, kterou v červnu 2024 završí sváteční provedení Smetanovy Mé vlasti.
„Waldemar je role, která přináší velké nároky. Obsahuje velký milostný duet i vyjádření králova hoře.“
„Tristanův příběh je však celý nešťastný. I tím, nejen celkovým rozsahem, je asi nejnáročnější.“
„Ale čekají mě i písňové recitály, to je úplně jiné zpívání – což je dobré a zdravé střídání pro můj hlas.“
Švédský tenorista Michael Weinius, který zpívá v hlavních evropských divadlech vedle Brittena, Strausse či Šostakoviče i několik hlavních wagnerovských postav, je majitelem neunaveného a sebejistého hlasu. Poté, co nadchl v dubnu publikum v Praze při koncertním provedení prvního dějství Wagnerovy opery Tristan a Isolda, vrací se k Symfonickému orchestru Českého rozhlasu znovu, teď jako jeden z hlavních sólistů ojedinělého provedení Písní z Gurre Arnolda Schönberga. Monumentální skladba z počátku dvacátého století, završující impozantním způsobem styl pozdního romantismu, zazní pod taktovkou Petra Popelky v neděli na festivalu Smetanova Litomyšl a v úterý na koncertě v pražské Státní opeře. Pěvec v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz srovnává obě skladby.
„Večerní program je mimořádně sestaven z hudby ‚věčného modernisty‘ Arnolda Schönberga a připravila ho Wanda Dobrovská.“
„Středa večer patří nabídce z Eurorádia a čeká nás písňový recitál Magdaleny Kožené na festivalu v Edinburghu 2022 za doprovodu klavíristy Jefima Bronfmana.“
„Víkendová návštěva patří české klavíristce Barboře Krištofové Sejákové, takže očekávejte koncentrovaný vhled do klavírního repertoáru.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 19. 6. do 25. 6. 2023?
Orchestr PKF – Prague Philharmonia nabídne v závěru své sezóny dvakrát setkání s mezinárodně uznávaným harfistou Emmanuelem Ceyssonem, a to ve středu 14. června v Lobkowiczkém paláci a v neděli 18. června v Rudolfinu. Oba koncerty povede šéfdirigent a hudební ředitel tělesa Emmanuel Villaume. Dále se v NoDu v Dlouhé ulici na Praze 1 koná závěrečný koncert cyklu soudobé hudby nazvaný Rakousko včera a dnes: Arnold Schönberg – Alban Berg – Olga Neuwirth – Johannes Maria Staud. Ten je na pořadu v úterý 20. června.
Dnes uplynulo 102 let od české premiéry kantáty Arnolda Schönberga Písně z Gurre. Uskutečnila se v Novém německém divadle, dnešní Státní opeře. A právě na toto jeviště se titul vrátí 20. června. Mohutný hudební aparát čítající na 250 umělců, ve kterém spojí síly Symfonický orchestr Českého rozhlasu (SOČR), Norský rozhlasový orchestr (KORK), sólisté a Český filharmonický sbor Brno se Slovenským filharmonickým sborem, povede šéfdirigent SOČRu a KORKu Petr Popelka. Koncert v přímém přenosu uvedou Český rozhlas Vltava a norská stanice NRK P2, záznam pak pořídí Česká televize. Koncert se koná v rámci projektu Musica non grata a je součástí oslav 100 let Českého rozhlasu. V neděli 18. června už se skladba rozezní ve stejném podání na festivalu Smetanova Litomyšl. Písně z Gurre v Praze poprvé zazněly 9. června 1921 pod taktovkou Alexandera Zemlinského s obrovským úspěchem u kritiky i u diváků.
„Postavení pana Dutilleuxe ve francouzské hudbě bylo hrdě osamocené. Stál mezi Olivierem Messiaenem a Pierrem Boulezem, ale nebyl ovlivněn ani jedním.“
„A pak dvě Dvořákova klavírní tria, Trio č. 1 a Dumky, na té novější v pořadí druhé nahrávce Guarneri tria z roku 2009. Je to pozoruhodný dokument společné sehranosti a zralosti.“
„Netradiční víkendová návštěva. Ta je totiž sestavena z nahrávek, které vznikaly s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem během natáčení dvořákovského kompletu i během zkoušek na vybrané koncerty. Zachycuje vzácné období, kdy se Bělohlávek vrátil do čela filharmonie a práce se mu začala dařit.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 22. 5. do 28. 5. 2023?
„Začalo se vysílat 18. května 1923 z Kbel. Prvním vysílacím studiem v Československu byl stan zapůjčený od skautů. Uvnitř byl klavír a několik židlí, aparaturu tvořil uhlíkový mikrofon – dolní část telefonního sluchátka.“
„Od roku 1948 se rozhlasoví symfonici zúčastňují mezinárodního festivalu Pražské jaro, s nímž je Československý a dnes Český rozhlas spjat skutečně od prvního ročníku, tedy od roku 1946.“
„Velký ohlas mezi koncesionáři už tehdy urychlil rozhodnutí, že rozhlas, chce-li plnit své programové záměry, musí mít vlastní hudební těleso. A toto přesvědčení trvá dodnes.“
Český rozhlas si 18. května připomíná sto let od začátku pravidelného rozhlasového vysílání na našem území. Do Riegrových sadů na Vinohradech připravil pro širokou veřejnost velkolepý koncert s vystoupením populárních zpěváků a kapel a s přímým přenosem na Radiožurnálu. Stanice Vltava na stejnou dobu téhož dne přistavila mikrofony do Obecního domu. Tam, na festivalu Pražské jaro, úkol oslavit v přímém přenosu výročí připadl Symfonickému orchestru Českého rozhlasu. Dirigent Cornelius Meister s ním připravil První symfonii Bohuslava Martinů, předehru k opeře Hans Heiling od Heinricha Marschnera a s Janem Mráčkem jako sólistou Dvořákův Houslový koncert.
„Večerní program opět patří atraktivní nabídce koncertů z Eurorádia. Čeká nás Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, stejně jako na Pražském jaru, a dirigentka Joana Malwitz.“
„Ve čtvrtek zazní nahrávka zcela výjimečná proto, že jde vůbec o první nahrávku Magdaleny Kožené z počátku 90. let.“
„Vzhledem k tomu, že 22. května 1813 se v Lipsku narodil Richard Wagner, nebude v nedělním vysílání chybět jeho opera. Zazní Tannhäuser s legendárním hrdinným tenorem Wolfgangem Windgassenem v titulní roli.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 15. 5. do 21. 5. 2023?
„Zimerman je pověstný perfekcionista a každé jeho provedení se dá považovat za vzorové, vládne neuvěřitelnou technikou, vkusem a smyslem pro styl. Rafał Blechacz se snaží jít v jeho stopách.“
„Připomeneme zlaté období houslisty Václava Hudečka a jeho podání Brahmsova Houslového koncertu s Orchestrem FOK a Jiřím Bělohlávkem coby šéfdirigentem.“
„Velmi zajímavý dramaturgický moment se objeví v úterý, kdy zazní nejprve Lullyho Měšťák šlechticem a pak zpracování stejného námětu od Richarda Strausse.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. dubna?
