1

Celkem patnáct klasických koncertů, dvě operní představení pro děti, komponovaný pořad věnovaný vlivu Antonína Dvořáka na americkou hudbu a open air projekt Den s Antonínem Dvořákem s dvacítkou koncertních vystoupení a edukativními programy - to vše nabídne 52. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Koná se na nejrůznějších místech Příbramska od 25. dubna do 4. června.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

Josef Špaček poprvé hrál v berlínském sále Philharmonie. Účinkoval tam během nedělního odpoledního programu berlínských rozhlasových symfoniků jako sólista Dvořákova Houslového koncertu. Čtyřiatřicetiletý houslista, který se v roce 2011 stal na celé desetiletí historicky nejmladším koncertním mistrem České filharmonie, vystoupil v proslulé síni pod taktovkou Jakuba Hrůši.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
8

Závěrečný koncert festivalu Dvořákova Praha byl opravdovým svátkem! Hrál Estonský národní orchestr, profesionální těleso těch nejvyšších kvalit. Řídil neméně slavný a neméně dobrý estonský dirigent Neeme Järvi.

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
3

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

Hudebně literární pořad Zahrada srdce připomene Emu Destinnovou. Vystoupí v něm slovenská herečka Božidara Turzonovová a mužské pěvecké okteto Danubius Octet Singers Bratislava pod vedením sbormistra Daniela Simandla. V Českých Budějovicích se koncert koná 28. ledna, přesně v den 90. výročí úmrtí světoznámé pěvkyně, v Hrochově Týnci na konci března.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

„Hlas chci zatěžovat postupně a právě díky mužským rolím tak mám teď co zpívat.“

„Miluji připravené režiséry!“

„Cest ke krásné inscenaci je spousta. Nebráním se jakýmkoliv přístupům. Vlastně se těším, co mi ten který režisér nabídne.“

Octavián, Lišák, Lapák, Siebel, Nicklausse, Cherubín… samí muži, ovšem v opeře se jich ujímají ženy. Jednou z těch, kterou vnímáme v divadelních programech velmi často, je mezzosopranistka Václava Krejčí Housková. Teď ji ale naopak čeká femme fatale. V Plzni se od soboty stane novou Carmen. A jak říká v RozhovoruPlus, na tuto roli, která ji nepřetržitě provází už sedmým rokem, se velmi těší.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 23 leden 2020 14:30

Fantastický koncert Svátků hudby

100

„Technicky neuvěřitelně těžkou skladbu přednesla Friederike Herold také přímo neuvěřitelně.“

„Jan Schulmeister hrál Mozartův Klavírní koncert A dur s nádhernou barevností a výtečnou plasticitou.“

„Friederike Herold za violoncellem a Jan Schulmeister u klavíru, to byl gejzír perfekcionismu a hudební projev nejvyšší kvality.“

Koncerty Svátků hudby dokáží vždy překvapit. Ať už dramaturgií nebo interprety. Koncert 21. ledna v sále Pražské konzervatoře překvapil obojím. Návštěvníci měli šanci slyšet světovou premiéru Dvořákovy Humoresky v aranžmá pro housle, violoncello a smyčcový orchestr a dva nadějné interprety, kteří sice věkem ještě patřili do základní školy, ale technikou hry už do posledních ročníků Akademie múzických umění.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

Na Ceny Anděl jsou nominována i tři současná alba klasické hudby, která od svého vydání sklízejí uznání a úspěch: CD Ullmann - Krása - Schulhoff – Haas, které natočilo Bennewitzovo kvarteto,  Šostakovičovy smyčcové kvartety č. 2, 7, 8 v podání Pavel Haas Quartet a nahrávka klavírních koncertů Dvořáka a Martinů v interpretaci Ivo Kahánka a Bamberských symfoniků pod taktovkou Jakuba Hrůši.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
10

„Z energie, kterou všichni interpreti do hudby po celý večer vkládali, bylo cítit nejen upřímné nadšení, ale také vděčnost.“

„Sbor se opět ukázal v nejlepším světle, dobře odstínil nálady jednotlivých zpěvů.“

„Všichni ze sebe vydali maximum.“

Český filharmonický sbor Brno se na svém Novoročním koncertě v neděli 12. ledna představil v poněkud netradičním hávu. Těleso, které ve svém oboru patří ke světové špičce a od kterého jsme povětšinou zvyklí slyšet slavná oratoria, mše a kantáty velkých skladatelů, tentokrát předneslo publiku speciální, operně laděný program. Besední dům rozezvučely nejoblíbenější árie a sbory z oper Verdiho, Wagnera, ale i Dvořáka a Smetany a dalších. Tímto sbor zahájil jubilejní rok své umělecké činnosti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 13 leden 2020 13:01

Magdalena Kožená v Milánu a v Praze

3

Po dnešním koncertě, který má s orchestrem Filarmonica della Scala, zazpívá Magdalena Kožená 26. ledna v pražském Rudolfinu. V Milánu program s hudbou Dimitrise Mitropoulose a Dmitrije Šostakoviče řídí Constantinos Carydis a česká mezzosopranistka s ním do koncertního večera připravila Písně na Rückertovy texty od Gustava Mahlera. V Praze ji bude doprovázet klavírista Ohad Ben-Ari a jedinečný komorní recitál tvoří pro tuto příležitost sestavené písně od Bohuslava Martinů, Vítězslava Nováka, Erwina Schulhoffa, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bély Bartóka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“

„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“

„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“

Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Český filharmonický sbor Brno chystá na tento týden tři novoroční koncerty a také provedení Beethovenovy Missy solemnis s Filharmonií Hradec Králové. Upozorní tak hned na začátku roku na třicáté výročí svého trvání a připojí se k oslavám 250. výročí Beethovenova narození.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 02 leden 2020 13:31

Plzeň v gala

5

„Michaela Katráková se představila jako umělec s velmi srozumitelným a dynamickým projevem.“

„Plzeňská filharmonie hrála od prvních tónů soustředěně.“

„Katráková v Chambre séparée zaujala temnou barvou hlasu. Její podání nejvyššího dvoučárkovaného „h“ bylo naprosto přesvědčivé.“

Také Plzeň vítá první den v roce již asi podesáté spolu se svým orchestrem. Plzeňská filharmonie připravila pod taktovkou svého šéfdirigenta Ronalda Zollmana zajímavý program napříč žánry a navíc obohacený o vokální složku – k letošnímu „Novoročnímu gala 2020“ byla přizvána jako sólistka mladá operní pěvkyně Michaela Katráková.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 03 leden 2020 07:50

Praha v rytmu karnevalů

22

„V závěrečné kodě Dvořákova Karnevalu zněl orchestr nádherně celistvě, jak kdyby to nebylo stočlenné těleso, ale jeden jednolitý organismus.“

„Hrůša Suka uvádí na německá a anglosaská pódia, kde není až tak známý, a Praga patří k opusům, které objevuje pro zahraniční publikum.“

„V Sinfoniettě nejen žestě Hradní stráže, ale i žestě České filharmonie, to byla valící se bouře tónů, vyvažovaná lyričností dřevěných nástrojů i dynamickou hrou smyčců.“

Na silvestrovské odpoledne i na novoroční večer byla Praha plná turistů. Na Karlově mostě nebylo k hnutí a i na náměstí Jana Palacha se střídaly skupiny rychlostí japonského šinkanzenu. Zvláště o silvestru mnozí měli legrační čepičky nebo byli jinak vymaškaráděni. Jako na karneval. Většina z nich netušila, že kousek od nich, v Rudolfinu, hraje Česká filharmonie svůj odpolední silvestrovský koncert, kde na programu byla dvě díla pro ten čas s příznačným názvem – Karneval.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Koncert pro flétnu a orchestr č. 2 D dur Wolfganga Amadea Mozarta přišel jako sólista zahrát španělský flétnista Claudi Arimany, žák Jean-Pierra Rampala.“

„Koncertantní předehra Miramare Julia Fučíka ukázala instrumentální vyváženost i výtečnou souhru dechů, především žesťů. Hlavně však přímo radost ze hry.“

„Patricia Janečková prokázala, že jí skladba exponovaná ve značných výškách a plná koloratur nečiní žádné větší potíže.“

Těžko by se na světě hledalo lázeňské městečko se 13 000 obyvateli, které si vydržuje svůj symfonický orchestr. Navíc nepřetržitě už 198 let! Takové je jen jedno – naše Mariánské Lázně. Navíc je to město, které je spojeno s velkými hudebními jmény. Pobýval zde Richard Wagner, Fryderyk Chopin, Carl Maria von Weber, Johann Strauss, z pěvkyň Ema Destinová nebo Ada Sari. Město, které pořádá každý druhý rok významnou Mezinárodní klavírní soutěž Fryderyka Chopina a každoročně Chopinův hudební festival.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00

„Lidé potřebují vidět divadlo.“

„V jubilejní sezóně musíme finančně vyjít s tím, co bylo v minulých letech.“

„Nejsem proti experimentům, ale musejí být inteligentní a musejí vycházet z hudby.“

Má za sebou nespočet operních představení a operních koncertů, dirigoval v Japonsku, Rakousku, Švýcarsku, Španělsku, Německu, Rusku, Egyptě, Brazílii, Číně a Spojených státech, doprovázel Editu Gruberovou, Petra Dvorského, Montserrat Caballé, Gabrielu Beňačkovou, Jelenu Obrazcovovou, Ilonu Tokody, Lawrence Brownleeho, Mojcu Erdmann, Pavla Bršlíka, Petra Mikuláše, Evu Urbanovou… Je stálým hostujícím dirigentem Slovenské filharmonie a od roku 2008 šéfdirigentem Opery Slovenského národního divadla. Teď je druhou sezónu i jejím ředitelem. Rastislav Štúr, letošní padesátník, bratislavský rodák a absolvent brněnské JAMU, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, chce dělat operu pro lidi. Uvažuje o cestách k naplňování nejvyšších uměleckých cílů a upozorňuje, že obě bratislavské budovy, v nichž SND hraje, potřebují rekonstrukci. Ta historická hodně velkou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 20 prosinec 2019 14:28

Česká pohádka s Popelkou

8

„Všechny skladby by se daly doporučit člověku, který se v klasické hudbě teprve začíná orientovat.“

„Popisnější díla umožní netrénované nebo zlenivělé hudební představivosti docenit další parametr z palety krás hudby.“

„Tak, jak muzikanti s úsměvy odehráli celý koncert, odcházeli posluchači nabiti pozitivními emocemi.“

Moravská filharmonie Olomouc si pro posluchače tohoto malebného města, které je během předvánočních trhů obzvlášť půvabné, přichystala Vánoční koncert s pohádkovým programem. Krásnou shodou okolností koncert dirigoval Petr Popelka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 20 prosinec 2019 10:08

Kluci z Vídně dojali k slzám

11

„Píseň Benjamina Brittena Deo Gracias – to byl vrchol preciznosti, špičkové intonace i perfektního přednesu.“

„Doprovázen orchestrem, sbor zazpíval ve výtečné češtině Nesem vám noviny.“

„Večer byl zakončen částí Tollite hostias z Vánočního oratoria Camilla Saint-Saënse v naprosto špičkovém provedení.“

Není na světě jiné sborové těleso, které by se mohlo chlubit, že bylo založeno v roce 1498 a od té doby nepřetržitě existuje. Není asi na světě jiné sborové těleso, které by UNESCO prohlásilo za imateriální dědictví lidstva. Není asi na světě druhé sborové těleso, které by uskutečňovalo 300 koncertů ročně a kromě Antarktidy zpívalo na všech kontinentech. Není zcela jistě na světě jiné sborové těleso, které by se mohlo chlubit, že přímo pro ně psal Mozart, Salieri, Isaac, Schubert, ale také Gluck nebo Bruckner. Není zcela jistě na světě druhé sborové těleso, které se může chlubit, že je dirigovali takoví proslulí dirigenti jako Wilhelm Furtwängler, Herbert von Karajan, Riccardo Muti, Zubin Mehta, Nikolaus Harnoncourt, Pierre Boulez nebo Seiji Ozawa. Takové těleso je jen jedno na světě. Wiener Sängerknaben.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Rozdíly mezi národními školami se stírají, protože se stírají rozdíly i v našich životech, kultury se vzájemně ovlivňují, nejsme již tak jedineční. Ale jsme autentičtí.“

„Vídeň vnímám jako směs německé preciznosti a italské uvolněnosti.“

„Když jsme však na turné a chlapci mají nějaké problémy, jsem první člověk, který jim je nablízku.“

Hudební festival České doteky hudby, který se koná tradičně na přelomu roku, přivítal 18. prosince proslulé vokální těleso Wiener Sängerknaben. V Praze společně poprvé vystoupili se svým sbormistrem narozeným v Hongkongu, Jimmym Chiangem. KlasicePlus.cz poskytl rozhovor, v němž přibližuje svou hudební dráhu, zamýšlí se nad oblibou západní klasické hudby v Asii a objasňuje, v čem spočívá jedinečnost Vídeňského chlapeckého sboru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
8

„Dvořákův Karneval rozezněl Zsolt Hamar s velkým pochopením skladatelova rukopisu a poetiky.“

„V milé setkání s hudbou i s interpretkou se proměnil Wieniawského 2. houslový koncert.“

„Beláček podává Biblické písně civilně, ne jako projev osobní zbožnosti, ale jako krásný, oduševnělý písňový cyklus klasika hudby 19. století.“

Čtyři země a z každé z nich jedno jméno, jeden zástupce mezi interprety. Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, Janáčkova filharmonie Ostrava, Gustáv Beláček, Maria Włoszczowska a Zsolt Hamar. K úplné dokonalosti zahajovacího koncertu festivalu České doteky hudby chyběla jen nějaká slovenská skladba. Zazněly v programu čtyři, ale autoři byli jen tři – polského, maďarského a českého původu. Henryk Wieniawski, Ferenc Liszt a Antonín Dvořák. Jediný se dvěma díly.

 
Zveřejněno v ReflexePlus