DSC01231

„Marie Hasoňová velmi dobře rozumí lidovým nápěvům, hraje je, jako by jí tryskaly z duše.“

„Byla rovnocenným partnerem starších kolegů, rozhodně ne tou třetí vzadu.“

„Mariina hra byla až k neunesení upřímná a pravdivá.“ 

Už řadu let si libujeme, kolik výjimečných hráčů se u nás „urodilo“. Skloňují se jména jako Josef Špaček, Jiří Vodička, Roman Patočka, Jan a Jakub Fišerové, Tomáš Jamník, Ivo Kahánek, Karel Košárek, Jan Bartoš, Miroslav Sekera, Vilém Veverka, Pavel Černoch… Ti všichni – a muzikantům, které jsem opomenula, se omlouvám – však nenápadně dospěli do středního věku, a ejhle, je tu další, neméně skvělá mladší generace: Olga Šroubková, Jan Mráček, Milan Al Ashhab, Lukáš Klánský, Ivan Voráč, Jan Martiník, Petr Nekoranec, Zuzana Marková… 

 
Zveřejněno v MladíPlus
Kvch-Dvok---Duchovn-kantty---Kusnjer

Spojení dvou kantát, mezi kterými leží celé jedno století – to je nové CD vydavatelství Radioservis Českého rozhlasu. Je na něm Te Deum op. 103  Antonína Dvořáka a Requiem temporalem nedávno zesnulého Otomara Kvěcha. Ve studiu se u této nahrávky sešli sopranistka Regina Renzowa Jürgens, barytonisté Ivan Kusnjer a Jiří Brückler, basista Josef Škarka, Kühnův smíšený a dětský sbor, Dechové kvinteto Academia, Žesťové kvinteto SOČR, Heroldovo kvarteto a varhanice Irena Chřibková, Symfonický orchestr Českého rozhlasu řídí Jiří Malát a Vladimír Válek.

Toto CD můžete vyhrát v naší soutěži…

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
190413WinterreiseMarecekMartinik04cPetraHajska

„Martiníkovo sdělení je prosté, čisté, vychází z hloubi srdce a duše. Právě jako jeho technika zpěvu.“

„Je obdivuhodné, jak David Mareček (generální ředitel České filharmonie) neztratil nic ze svého interpretačního umu. Vůči pěvci je vnímavý, ohleduplný, pozorný.“

„Za dva roky od prvního provedení se Zimní cesta v interpretaci obou stala intimní a vytříbenou, přirozenou a usazenou. Nebylo těžké publikum uhranout.“

Dvořákovy Biblické písně i Schubertovu Zimní cestu v podání Jana Martiníka jsme už před časem slyšeli. Biblické písně s Ivem Kahánkem na Dvořákově Praze v roce 2015, dva roky nato Jan Martiník zazpíval Schubertův písňový cyklus za doprovodu Davida Marečka ve Dvořákově síni Rudolfina a v dalších městech. O rok později vyšel pod originálním názvem Winterreise u Supraphonu. V sobotu 13. dubna se oba interpreti znovu sešli, tentokrát v Sukově síni, a přednesli Biblické písně a výběr třinácti písní ze Zimní cesty. Důvod? Samozřejmě zopakovat si s posluchači onen silný zážitek, jaký oba cykly skýtají. Navíc se křtilo i zmíněné supraphonské CD, které oficiálně vyslala do světa Anna Fejérová, manželka Jiřího Bělohlávka, jenž stál u počátků nastudování Schubertova cyklu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
 
 
MarecekMartinik08cPetraHajska

Tři z vás mohou vyhrát CD s jedním ze stěžejních děl Franze Schuberta. A také slyšet část z něj zítra na koncertě.

Výběr ze Schubertovy vrcholné „Zimní cesty“ zazní v sobotu 13. dubna v Sukově síni Rudolfina. Přednesou ji vynikající český basista Jan Martiník za klavírního doprovodu Davida Marečka, současného generálního ředitele České filharmonie. Kromě toho provedou ještě Biblické písně Antonína Dvořáka. Na koncertě zároveň pokřtí jejich společné CD Zimní cesta, které vyšlo na podzim loňského roku u společnosti Supraphon a na kterém tento výjimečný cyklus zaznamenali celý…

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
čtvrtek, 11 duben 2019 16:57

Kde se potkávají Rusalka a Asrael

DSC6632

„Tam, kde je jako hlavní hit vtělena árie o měsíčku, dospěli autoři suity nejdál od Dvořáka a až k hranicím.“

„Oproti pozdním romantikům je Suk v Asraelovi chvílemi romantičtější než oni, ale v některých momentech hledí také jinudy a dál.“

„V místě, kde Suk nechá problesknout láskyplnou vzpomínku na milovanou bytost, se náhle otvírá další hudební dimenze.“

Pražští symfonikové ohlásili Tomáše Braunera jako příštího šéfdirigenta. Ujme se funkce na podzim roku 2020. Koncertní program, který s orchestrem připravil do Smetanovy síně na čtvrtek a na dnešek, ukazuje, že by jeho příští období vůbec nemuselo být špatné. Sukova Symfonie Asrael vyzněla jednoznačně pozitivně – v obou smyslech slova. Jak v závěrečné katarzi, završující ve skladbě předchozí vyjádřené zápasy, tak v tom zásadnějším pohledu, to znamená interpretačně.   

 
Zveřejněno v ReflexePlus
logo-2019-facebook-843x312-II

„Jako výrazná dramaturgická linka se festivalem vine i silná podpora mladých umělců.“

„V programu koncertů se objevují jak díla samotného Antonína Dvořáka, tak jeho žáků a dalších skladatelů s důrazem na 20. a 21. století.“

„Festival je pověstný tím, že hodně cestuje. „Jsme takoví festivaloví batůžkáři,“ usmívá se jeho ředitelka.“

Mistr a jeho žáci, to je motto letošního 51. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Skoro sedm týdnů bude nabízet koncerty na místech spojených s jeho životem a tvorbou v podání našich významných interpretů. Druhé půlstoletí festivalu zahájí Soňa Červená, a to 25. dubna v Divadle A. Dvořáka od sedmi hodin večer. Spolu s ní vystoupí Lucie Silkenová, Julie Svěcená, Martin Bárta a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
4V0A8520

„Ondrej Lenárd stavěl jednu krásnou část za druhou, v plynulém toku.“

„Pražský filharmonický sbor je v tomto úkolu tím nejpovolanějším.“

„Obsazení sólových partů bylo česko-slovenské, takové, které sází na jistotu.“

Blíží se velikonoční svátky a zařazení Dvořákovy kantáty Stabat mater do abonentního programu rozhlasových symfoniků má logiku. Pondělní koncert měl sváteční náboj. Možná ani nemusíme podrobně sledovat text. Tahle vokálně-instrumentální hudba působí sama o sobě, svou absolutní krásou, vlastně téměř nezávislou na tématu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
140319killig025

„Právě v těchto okamžicích člověku naskočilo: Je mnoho výborných houslistů – ale pak je tu Gil Shaham!“

„Klavírista Martin Stadtfeld místy dominoval, místy jen skromně doprovázel, to vše bez ambice upoutat na sebe pozornost, přesto byl nepřeslechnutelný.“

„Byl to ten vzácný okamžik, kdy obecenstvo i hráči dýchají v jednom rytmu.“

Už se stalo pravidlem, že Jan Vogler, intendant Drážďanských hudebních slavností, které se konají od poloviny května do poloviny června, pořádá koncerty s hlavičkou festivalu i mimo hlavní dobu jeho konání. Večer nazvaný „Carte blanche“, který se uskutečnil ve velkém sále drážďanského Paláce kultury ve středu 13. března, byl opravdu mimořádný. Nejen jmény účinkujících umělců, ale i dramaturgií a provedením. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
veb-Ostrava-NDM-P4140054-b

„Začátky ostravské scény před sto lety připomene Rusalka a Maškarní ples.“

„Mrtvé město Ericha Wolfganga Korngolda, brněnského rodáka, zazní sto let po světové premiéře, v Ostravě poprvé.“

„V české premiéře uvede ostravské divadlo komorní operu Proces od Philipa Glasse podle prózy Franze Kafky.“

Rusalka se v Ostravě za dosavadní stovku let operního provozu objeví už potřinácté, ale Salieriho Škola žárlivých naopak poprvé, stejně jako Korngoldovo Mrtvé město, Glassův Proces a Bernsteinova West Side Story. V příští sezóně k těmto titulům přibude také Verdiho Maškarní ples, klasická opereta a další muzikál a v baletu mimo jiné večer na Rossiniho hudbu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
201611200703edited

„S nápadem úprav skladeb Bedřicha Smetany pro harfu přišel už český harfista minulého století Hanuš Trneček.“

„Největší oříšek na úpravu byl Vyšehrad.“

„Upřímně lituji, že Dvořák pro sólovou harfu nikdy nic nenapsal.“

Českolipský kruh přátel hudby představí Smetanovu Mou vlast pro harfu a dalšího českolipského skladatele. Kromě toho zazní ještě díla jiných českých autorů. V úterý 12. března je zahraje přední česká harfistka Jana Boušková. Koncert se koná v českolipském Centru textilního tisku.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
190227CFRattleKozenaONeillwebres24cPetraHajska

„Brexit? Jako kdyby si obyvatelé Pompejí odhlasovali výbuch Vesuvu v domnění, že je dobrý nápad zjistit, co se bude dít.“

„Když mu bylo devět, pořídil si svou úplně první gramofonovou desku. A na ní byl Dvořákův Zlatý kolovrat s Českou filharmonií.“

„Píseň o zemi a Zlatý kolovrat si nejsou zas až tak vzdáleny. Není rozmar, že jsem program takto sestavil.“

Když byl minulý týden v Praze Sir Simon Rattle, pojal svůj pobyt spojený s dirigentským debutem u České filharmonie také hodně soukromě. Mimo jiné prý byl s dětmi v zoologické zahradě. Volného času tedy zbylo ještě méně než jindy, poskytl proto českým médiím jediný rozhovor. Byl to ten, který vysílala stanice Vltava. Zaujal v něm vedle úvah o Mahlerově hudbě také jednoznačně kritický postoj k Brexitu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
F-Rattle-190227SimonRattle01cPetraHajska

„Čekalo se na Sira Simona hodně dlouho, ale když konečně přijel, stálo to za to.“

„Přidat k Mahlerovi Dvořákův Zlatý kolovrat, to chtělo kus dramaturgické fantazie. Buďme vděčni, že padl los takto.“

„Mahlerova hodinová Píseň o zemi, v níž nekonečně nádherná poslední píseň zabírá celou polovinu, dostala sváteční podobu.“

„Ewig…“ Věčně… Doznívají poslední slova Písně o zemi a pak i poslední tiché tóny partitury a nastává dlouhé hrobové ticho, které naštěstí nikdo v sále neporuší. Potlesk začíná opravdu až poté, co dirigent spustí ruce a svěsí ramena. A pak trvá hodně, ale opravdu hodně dlouho. Je poslední únorová středa, půl desáté večer. Tisícovka lidí v pražském Rudolfinu byla účastna koncertu, při němž Sir Simon Rattle debutoval u České filharmonie. Učinil tak s Mahlerem a Dvořákem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Luks-44998583101564659879719008040074522075856896o

„Dvořák? A proč ne.“

„Ukázalo se, že velkou pozornost artikulaci lze úspěšně přenést i k novější hudbě a že jí to nemůže ublížit.“

„Soubory, které sice nemají stoprocentně stálé obsazení, ale které přesto stojí na opačném pólu od produkcí ´kdo-má-čas´.“

Specialisté na starou hudbu většinou, dříve či později, začnou pokukovat i po hudbě novější. Nemusí se to nijak vylučovat, nemusí to ani znamenat ztrátu toho původního zájmu. K rozšiřování svého pole působnosti přistoupili Nikolaus Harnoncourt, Christopher Hogwood, Roger Norrington, Paul McCreesh i John Eliot Gardiner, jmenováno jen namátkou. Na výlet do budoucnosti se od barokního repertoáru vydal rovněž Václav Luks.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
DSC4902

„Veronika Jarůšková je na post primária svojou charizmou a hráčskymi dispozíciami ako stvorená.“

„Brahmsova hráčsky neľahká kompozícia v ich prevedení vyznela ako príjemné, priateľské muzicírovanie.“

„Veľmi lyricky podaný, podmanivý prídavok z Dvořákovho Kvintetu bol skôr ďalším číslom programu než prídavkom.“

Doma vraj nikto nie je prorokom: ibaže by bola reč o skvelom českom ansámbli Pavel Haas Quartet. Vystúpenia tohto telesa, ktoré je aj v zahraničí čoraz renomovanejšou značkou, sú totiž pre domáce publikum stále očakávanou udalosťou a vždy sa stretávajú s nadšenými reakciami. Stredajší koncert v Rudolfíne nebol výnimkou a tiež len potvrdil, že sa štvorica Jarůšková, Zwiebel, Kabát a Jarůšek tejto obľube teší skutočne právom. Ako rezidenčný súbor tohtoročnej sezóny Českého spolku pro komorní hudbu sa 6. februára predstavil Pavel Haas Quartet v dielach Petra Iľjiča Čajkovského a Johannesa Brahmsa, v druhej polovici koncertu doplnil zostavu violista Pavel Nikl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 04 únor 2019 09:09

Ivan Kusnjer se pochlubil žáky

Koncert-IKusnjer-037

„Dramaturg koncertu Beno Blachut mladší citlivě zařadil především duchovní skladby a komorní, písňový repertoár.“

„Sympatickou součástí programu byly skladby českých a slovenských autorů 20. století i současnosti.“

„Nenápadnou, avšak zcela neopomenutelnou hvězdou večera byla pak klavíristka Iryna Roměnska, dlouholetá korepetitorka Národního divadla.“

V rámci nepravidelné koncertní řady dalo první únorovou sobotu pražské Národní divadlo prostor svému dlouholetému opernímu sólistovi, trojnásobnému držiteli Ceny Thálie a mimo jiné také významnému pedagogovi HAMU Ivanu Kusnjerovi. Mimořádný koncert nazvaný Ivan Kusnjer a jeho žáci se konal v prostoru kostela sv. Anny, který od roku 2004 využívá mezinárodní duchovní centrum Pražská křižovatka Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
svarovsky-PRINT06

„Se soudobou hudbou bych do Japonska nejel, myslím, že ta by odezvu nenašla.

„Japonské publikum je konzervativní. Nejraději poslouchá skladby z období klasicismu a romantismu.“

„K velké chvále Japonců je potřeba podotknout, že mají velmi kvalitní sály, akusticky naprosto špičkové.“

Už druhý český orchestr míří letos do Japonska. V lednu tam koncertoval Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK (psali jsme zde) a teď čeká turné Filharmonii Brno, která do země vycházejícího slunce pojede už podesáté. Vyráží 6. února na osmnáct dnů, čeká ji jedenáct koncertů v desíti sálech devíti měst. Dirigovat bude Leoš Svárovský, který KlasicePlus svěřil své zkušenosti z jeho předchozích dva-a-čtyřiceti návštěv Japonska.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 24 leden 2019 16:03

Komorní pohlazení brněnské filharmonie

FilharmonieBrno2312019fotoVojtchKba-69

„Když funguje tým, vystupují z něj individuality – krásnou komorní práci předvedli první hráči.“

„Čisté a vášnivé provedení symfonie bylo pravou ukázkou síly orchestru.“

„Však také Daviesovo první po-koncertní gesto pokorného poděkování patřilo v jasném poselství orchestru.“

Na 2. abonentním koncertu Filharmonie Brno, který nesl trefný název „Šéfdirigent s taktovkou a za klavírem“, představil svůj orchestr, ve středu večer hrající ve vrcholné formě, umělecký šéf souboru Dennis Russell Davies. Na programu byli Dvořák, Voříšek a Mozart.  

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 24 leden 2019 13:00

Absolutní povaha Pierra-Laurent Aimarda

190123HrusaAimardwebres19cPetraHajska

„Pokud by posluchač polemizoval nad tím, který z pianistů dokáže zachovat absolutní povahu Dvořákova klavírního koncertu, Aimard se tomuto ideálu přibližuje.“

„Nesmírně okouzlující byla střední věta andante sostenuto, kde Aimard dokázal zcela vplynout svojí hrou mezi dechové nástroje.“

„Zvuk České filharmonie byl příjemně plný a hutný. Jakub Hrůša často moduloval orchestrální zvuk podle povahy jednotlivých částí, které se tematicky často měnily.“

Pierre-Laurent Aimard se po necelých třech letech vrátil do Prahy, aby provedl společně s Českou filharmonií a Jakubem Hrůšou klavírní koncert Antonína Dvořáka. Pokud odhlédneme od potřebné technické zručnosti, toto dílo je náročné i v kontextu hledání jeho absolutní hudební povahy. Pierre-Laurent Aimard ale obojí naplnil téměř ideálně. Na programu byly i Strážnické slavnosti od Viktora Kalabise nebo Pátá symfonie Bohuslava Martinů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5032622621634819973139321280917384068071424n

„Martin Fröst náhle onemocněl a v Bamberku hledají rychle někoho, kdo by mohl zahrát Coplandův klarinetový koncert. Vytahuji klarinet a zjišťuji, co z něj ještě zůstalo v hlavě a v rukách.“

„Jaká radost hrát v takovém sále! Zvuk orchestru se krásně pojí a přitom perfektně slyším jednotlivé hlasy.“

„Klarinet beru do ruky zase až těsně před začátkem koncertu, obvykle tak 10 minut před začátkem. Těžko se popisují pocity a myšlenky interpreta při takovém koncertě.“

„Sedím ještě trošku zpocený z hraní a jsem unesený hudbou Bohuslava Martinů. Ivo Kahánek hraje fantasticky, Jakub s jistotou řídí vřele a kompaktně znějící orchestr a posluchači ani nedutají. Tohle provedení Inkantací je naprosto strhující.“

„Myslím, že Jakub Hrůša formuje svůj orchestr skvěle a že na něj může být pyšný.“

Zveřejněno v OsobnostPlus
190120KozenaUchida04cPetraHajska

„Doprovod, v neustálém dialogu s pěveckým partem, jak ho do společného výsledku vkládala Mitsuko Uchida, byl jedním slovem báječný.“

„Wolfova pikantní scénka o tom, jak byl rozmarným kopancem shozen ze schodů recenzent, končí v rytmu veselého valčíku.“

„Sadu několika humorných Schönbergových písní podaly s neodolatelným nadhledem.“

Písňový recitál Magdaleny Kožené je v Praze vždy událostí. Ten nedělní s díly Roberta Schumanna, Hugo Wolfa, Antonína Dvořáka a Arnolda Schönberga, ve kterých ji doprovázela Mitsuko Uchida, byl navíc prologem k červnovému 24. ročníku festivalu Concentus Moraviae. Pěvkyně je po léta jeho patronkou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 4