DSC7803

„No problem, welcome.“

„Přestávka s prostorem pro jídlo trvá celých devadesát minut. Kdo nesedí u stolu v restauraci, je venku na trávě nebo usazen v některém ze stinných zákoutí.“

„Rozhodně ne obyčejná opera. Tak jaká tedy? Jak to mysleli? Odpovědí je šalamounský bonmot.“

"Tak to si nezapomeňte, Petře, vzít s sebou smoking." Pamatuji si na tu větu i po šestnácti letech. Vyslovil ji  dobrý přítel české hudby Graham Melville-Mason, když jsem se před ním zmínil o své chystané cestě na operní festival v Glyndebourne na jihu Anglie. Ano, i když v našich končinách se tak často nenosívá, vzal jsem samozřejmě tenkrát večerní formální oblek s motýlkem s sebou a v Británii pak na sebe. V opačném případě bych byl jedinou výjimkou. „Černou ovcí“, kdyby zrovna tohle slovní spojení neznělo v případě „black tie“ mezi všemi černě oblečenými muži a mezi ženami v tmavých „velkých večerních“ legračně… Smoking, složený, musel tehdy přežít cestu letadlem a vlakem. Letos si ji z Čech do Východního Sussexu, a pak zase zpět, zopakoval.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
1

„Gesta dirigenta Ticciatiho ve vzduchu průběh hudbu doslova malují.“

„Režisérka se nerozpakuje ve vztahu prince a Rusalky explicitně naznačit jako určující erotiku.“

„Rozverné detaily pohádku ilustrují, ale neodvádějí ji jinam, ani ji neponičily.“

Ne úplně běžná opera, No Ordinary Opera, to je slogan spojený s festivalem v Glyndebourne na jihu Anglie primárně kvůli umístění divadla uprostřed pastvin a zahrad, ale i v souvislosti s nejvyššími uměleckými ambicemi. Tamní inscenace Rusalky to potvrzuje. Vrátila se letos během deseti let od premiéry do programu už potřetí. Je moderní, ale přitom nádherně pohádková – a Robin Ticciati, hudební ředitel Glyndebourne, dělá za dirigentským pultem s London Philharmonic Orchestra s Dvořákovou partiturou pravé divy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 10 červenec 2019 12:43

Profesionálka
Renée Fleming Václavu Havlovi

06

„Po celý večer sólistka užívala hlas v nepříliš velkém zvukovém objemu; pokud už v zenitu své kariéry přece jen má nějaká omezení, je právě to způsob, jak je zmírnit.“

„Renée Fleming se cítí nejlépe v táhlých kantilénách, někdy ovšem nastavených až na extrémně pomalé tempo, které v polohlasu a s pěkným výrazem dokáže přesvědčivě celé na dechu utáhnout.“

„Bez Rusalky by pražský koncert nebyl úplný.“

Blíží se třicáté výročí sametové revoluce a koncert americké sopranistky Renée Flemingové je jasně symbolicky předznamenal. Zpívala v úterý v Obecním domě árie a muzikálové písně, včetně Rusalky, a v duchu zadání pořádajícího Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK explicitně připomněla odkaz prezidenta Václava Havla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Festival má širší rozměr - večerní koncerty pro místní a pro hosty jsou vrcholem celodenního pedagogického snažení.“

„Bylo jim v tu chvíli jedno, že místní klavír se nedá s těmi z velkých koncertních síní kvalitou srovnávat. Prostě hráli a náramně je to bavilo.“

„Setkání s hudbou v Soběslavi pokračuje až do sobotního večera každodenním večerním programem. A není to jen klasická hudba.“

Nejlepší hudební zážitky jsou ty, které se odehrávají bez nánosu zbytečností, bez přebujelého PR a kritického drobnohledu. Cílem je pouze bezprostřední muzicírování, ze kterého mají radost jak posluchači, tak především sami účinkující. Setkání s hudbou v jihočeské Soběslavi přesně takovým setkáváním je. Z obsáhlého desetidenního programu festivalu zprostředkovává text zážitky z pondělního koncertu Lobkowicz Tria.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Zítra začíná jeden z tradičních letních festivalů Třeboňská nocturna, a to v půl osmé v konírně místního zámku. Přesto program začal už v neděli, a to koncertem rakousko-chilského dua hrajícího na violoncello a kytaru Duo Lioren a uskupení Francisextet, souboru mladých muzikantů složených převážně z bývalých a současných studentů českobudějovické konzervatoře, se zaměřením především na moderní hudbu. Dnes od 19:30 hodin v Divadle J. K. Tyla vystoupí žáci a absolventi ZUŠ Třeboň a zítra dojde k avizovanému slavnostnímu zahájení festivalu. Představí se Wihanovo kvarteto s hostem, hráčem na lesní roh Alexandrem Collardem, vítězem soutěže MHS Pražské jaro 2018. Na koncertě zazní Kvartetní věta c moll Franze Schuberta, Mozartův Kvintet pro lesní roh, housle, dvě violy a violoncello Es dur, K 407, Messiaenův Appel interstellaire a Smyčcový kvartet E dur, op. 80 Antonína Dvořáka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Je-li někde prováděna Má vlast právem, pak je to historicky samozřejmě Pražské jaro a právě Smetanova Litomyšl, tedy rodiště Bedřicha Smetany.“

„S Kubelíkem nešlo jenom o muziku, najednou jsme to slyšeli v úplně jiném kontextu. Jako když se po druhé světové válce hrála Prodaná nevěsta.“

„Šokovat umí každý hlupák, ale udělat operu tak, jak ji skladatel a libretista zamýšleli, a představit jí dnešnímu divákovi? Géniům je to dáno.“

Právě dnes vrcholí 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl. Uzavře se tak další etapa práce pro Vojtěcha Stříteského, dramaturga a uměleckého ředitele, který se navíc, stejně jako loni, objeví i na pódiu závěrečného koncertu v roli průvodce Velkým finále. Další část rozhovoru pro KlasikuPlus (první si můžete připomenout ZDE) jsme věnovali zejména pohledu do dramaturgické kuchyně jednoho z nejstarších našich festivalů.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

„Režisér Tomáš Pilař se netajil ještě před představením tím, že se bude jednat o velkolepou podívanou s velkým množstvím účinkujících, komparsem a živými zvířaty.“

„V titulní roli zazářil maďarský barytonista Michele Kalmandy.“

„Nezapomenutelná atmosféra, kvůli jaké je i spousta českých návštěvníků ochotna cestovat například do Verony…“

Verdiho operu Nabucco sledovalo v Plzni pod širým nebem poslední červnový pátek na 7500 diváků. Na náročné produkci se podílely stovky účinkujících a umělecko-technických pracovníků. Tradice Divadla Josefa Kajetána Tyla pořádat na začátku léta velkolepé divadelní představení v nově zrekonstruovaném amfiteátru na Lochotíně tak úspěšně pokračovala už pátým ročníkem. Loni návštěvníci z řad operních nadšenců i z řad diváků, kteří by do tradičního divadelního prostředí nikdy nešli, mohli zhlédnout Pucciniho Turandot. Již nyní se ví, že se napřesrok mohou těšit na Dvořákovu Rusalku. Představení je naplánováno na 26. června 2020.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
1

„Co je velice zajímavé a důležité: každá ze Smetanových oper je úplně jiná.“

„Silnější inspiraci Wagnerem a vyrovnávání se s wagnerovským hudebním dramatem vidím v české operní tvorbě u Zdeňka Fibicha.“

„Hlavním motivem v opeře Dalibor je pro mě hudba.“

Pražské Národní divadlo dnes a v sobotu uvádí v premiéře novou inscenaci Smetanovy opery Dalibor. Za týden, ve čtvrtek a v pátek 4. a 5. července, s ní pak hostuje na festivalu Smetanova Litomyšl. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil, režisér pražské inscenace, o celém Smetanově operním díle.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
23

„Milada je těžká role, taková vypečená, špekózní.“

„S panem dirigentem Bělohlávkem se pracovalo tak nádherně, že na to stále dodnes s láskou vzpomínám.“

„Co má přijít, to přijde. Nemám vysněné role. Ale Taťána z Oněgina byla druhá kůže. Jen jsem si ji natáhla a žila v ní.“

Národní divadlo v Praze přichází s dalším typicky českým titulem – na závěr letošní sezóny připravilo premiéru Dalibora. Tato třetí opera Bedřicha Smetany je úzce spojena s budovou Národního divadla podobně jako pozdější Libuše. Premiéru měla 16. května 1868 v pražském Novoměstském divadle v rámci oslav spojených s položením základního kamene Zlaté kapličky. Tuto nejnovější inscenaci nastudoval režisér Jiří Nekvasil, pražské premiéry má zítra a v sobotu 29. června a soubor s ní pak vzápětí jede na festival Smetanova Litomyšl, kde se obě obsazení představí 4. a 5. července. Roli Milady budou alternovat Kateřina Hebelková a Dana Burešová, kterou jsme zastihli během vrcholících příprav.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
nizsi-11-of-21

„Sním teď konkrétně o tom, že bych v beethovenském roce 2020 objel Českou republiku se všemi 32 sonátami. Máme to rozjednané, držte palce, ať to vyjde.“

„Každá komorní spolupráce je pro mě svátkem hudby a výbornou zkušeností, ze které pak čerpám pro své sólové hraní.“

„Nevyhýbám se žádné hudbě, která ke mně přijde. Nechávám si cestu otevřenou. Ale myšlenkové a hudební bohatství Beethovenova světa mě přímo pohltilo.“

Má za sebou četná studia i soutěžní úspěchy, hraje sólově a zároveň doprovází mnoho hudebních kolegů, zejména pěvců. Klavírista Pavel Voráček zítra zahájí sérii písňových recitálů VIVAT PÍSNI! s mezzosopranistkou Michaelou Zajmi v kostele Českobratrské církve evangelické na Vinohradech. Nabídnou výběr z Moravské lidové poezie Leoše Janáčka, Čtyři poslední písně Richarda Strausse, výběr z písní Franze Schuberta a Dvořákovy Cigánské melodie. A jak potvrdil KlasicePlus.cz, v příštím roce chce oslavit výročí Beethovena provedením všech jeho klavírních sonát.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 25 červen 2019 09:15

Smetanův Dalibor let šedesátých

R-12182162-1529945456-5863jpeg

„Prvotřídní nastudování českých oper byla v té době v Praze na běžném repertoáru, stala se vzorovými pro další léta a desetiletí.“

„Nejen v Edinburghu, ale i pro velkou část české hudební veřejnosti vzbudil senzaci mladý Vilém Přibyl, ještě poněkud neznámý, ale svým uměním strhující.“

„Krombholcova zvuková velkorysost a nasazení nás přenášejí velmi působivě do dramatického děje.“

Do naší sběrné rubriky NahrávkaPlus přidáváme Dalibora Bedřicha Smetany. Není to sice u příležitosti nějak zakulaceného výročí jeho premiéry, tu měl 6. května 1868 v pražském Novoměstském divadle v rámci oslav spojených s položením základního kamene Zlaté kapličky, ale proto, že právě v těchto dnech vrcholí přípravy nové inscenace, kterou chystá Národní divadlo v Praze v režii Jiřího Nekvasila. Premiéry jsou ve čtvrtek a v sobotu, 27. a 29. června, a novinka se pak vzápětí představí i na festivalu Smetanova Litomyšl o týden později. Pro referenční nahrávku tohoto titulu jsme ovšem sáhli půl století do historie.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
3

Originální a jedinečné spojení vážné hudby a architektonických skvostů UNESCO v Kroměříži, festival Hudba v zahradách a zámku, letos oslaví jubilejní dvacátý ročník. Dvouměsíční cyklus sedmi koncertů letos nově doplní beseda s operním pěvcem Adamem Plachetkou a přednáška psychiatra Cyrila Höschla o odvrácené straně osobností slavných skladatelů.  Přehlídku zahájí dnes v 19:00 hodin Moravská filharmonie Olomouc a dirigent Tomáš Netopil, který je zároveň dramaturgem festivalu. Ve skleníku Květné zahrady zazní Houslový koncert a moll, Op. 53 a koncertní předehry V přírodě, Karneval a Othello Antonína Dvořáka. Sólového partu se ujme houslista Jiří Vodička.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DSC8686

„Hra v študentskom orchestri je u nás pre poslucháčov škôl často skôr nemilou povinnosťou, než skutočne prínosnou praxou, v zahraničí je to nastavené tak, aby sa školským ansámblom darilo viac.“

„Čo sa týka technických dispozícií, hráči sú nepochybne vybavení dostatočne a najmä v sláčikovej sekcií možno hovoriť o dobrých výkonoch.“

„Najviac rezerv mal orchester vo výraze.“

Siedmy ročník koncertného cyklu Musica Orbis do Prahy opäť prináša zaujímavé poloprofesionálne a najmä mládežnícke zoskupenia z celého sveta. 20. júna sa tak v Rudolfine predstavil New England Conservatory Youth Philharmonic Orchestra, uznávaný ansámbel študentov vo veku 14-18 rokov. Do Prahy so sebou priviezli Jubilee zo Symphonic Sketches Georgea Whitefielda Chadwicka, Totenfeier Gustava Mahlera a Beethovenovu Piatu symfóniu, vystúpili pod taktovkou Davida Loebla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 20 červen 2019 10:28

Mistři mistrům mistrovsky

00

„Kahánkův Chopin byl jedinečný.“

„Hudečkova hra má v sobě ušlechtilost a lahodnost, cosi, co okouzlí posluchače.“

„Ve finále Cikánských melodií předvedli Václav Hudeček, Jan Mráček a Dalibor Karvay výkon na hranici lidských možností.“

Český olympijský výbor slaví 120 let trvání. Díky Jiřímu Stanislavu Guth-Jarkovskému, příteli barona Coubertina, byli Češi členy Mezinárodního olympijského výboru a účastnili se i olympiády dříve, než měli vlastní stát. Špičkoví sportovci mají se špičkovými hudebníky mnoho společného. Již 120 let reprezentují nejlepší sportovci naši zemi v mezinárodní konkurenci. To nejlepší hudebníci naši zemi reprezentují dvojnásobně dlouho, od dob, kdy byly Čechy konzervatoří Evropy. Ale mají i olympijskou medaili. Na prvních olympiádách se soutěžilo také v umění, na X. olympiádě v Los Angeles obdržel Josef Suk stříbrnou medaili za sokolský pochod V nový život a na XI. olympiádě v Berlíně Jaroslav Křička bronz za Horáckou suitu. Byla to medaile poslední, na poválečných olympiádách bylo soutěžení v uměleckých disciplínách zrušeno. V pondělí 17. června 2019 se v Rudolfinu nesoutěžilo. K jejich výročí přišli mistrům sportu blahopřát mistři hudby.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Za vším u sborů a jeho kvalit nezapomeňme hledat sbormistra.“

„Zřetelná Hrůšova avíza k nástupům musí naplňovat sbor i sólisty pocitem důvěry v souznění s jednotlivými výkony.“

„Kateřina Kněžíková imponovala nevšední muzikalitou, výborným frázováním a niterností výrazového prožitku.“

Hned druhým koncertem přinesl 61. ročník Národního festivalu Smetanova Litomyšl večer, na který se nezapomíná - provedení závažného oratoria Svatá Ludmila, opus 71 Antonína Dvořáka na slova básně Jaroslava Vrchlického, o příchodu křesťanství do Čech a na Moravu. Koncert se uskutečnil v pátek 14. června na nádvoří litomyšlského zámku. Účinkovala Česká filharmonie a Český filharmonický sbor z Brna se sbormistrem Petrem Fialaou, sólisty byli Kateřina Kněžíková, Alena Kropáčková, Richard Samek, Jozef Benci, Ondřej Koplík. To vše v hudebním nastudování předního českého dirigenta Jakuba Hrůši.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
7

„Jakub Hrůša se vydal naplno. Zejména v Janáčkovi.“

„Mladistvý a přitom dokonalý a špičkový muzikantský výkon Josefa Špačka, ryzí hudba a skutečné umění.“

„Jakub Hrůša zná u Karnevalu hranice tempa, nikdy by nepopustil uzdu ke zběsilosti.“

Zahájení Národního festivalu Smetanova Litomyšl patřilo ve čtvrtek kompletně České filharmonii. Po celý večer orchestru s Jakubem Hrůšou a v roli skvělého sólisty i jeho koncertnímu mistru Josefu Špačkovi. Zněla Smetanova, Dvořákova, Janáčkova a Čajkovského hudba. Tropické počasí jinak udělalo své. Na zámeckém nádvoří bylo přijatelně až v druhé polovině večera. A bouřka odpoledne před koncertem a pak v noci po něm, ale během programu ne? Jsme klikaři, říkají pořadatelé…

 
Zveřejněno v ReflexePlus
7

„Nyní je mi vlastně každé vystoupení v Česku svátkem.“

„Kdyby mě zahraniční a vlastně i naše orchestry chtěly jen na český repertoár, byl bych smutný, ale opak je pravdou.“

„k opeře se dostanu ve svátečním modu, což mně odjakživa vyhovuje a asi na tom nehodlám nic měnit.“

Jakub Hrůša má jaro zahajovacích koncertů. Před měsícem s nadšenými ohlasy dirigoval zahájení Pražského jara tradičně Smetanovou Mou vlastí a podobnou příležitost dostává hned s dalším významným festivalem – Smetanovou Litomyšlí. 13. června tak stane na dirigentském stupínku a zahájí 61. ročník. Zazní Smetanův Pražský karneval, Čajkovského Houslový koncert s Josefem Špačkem, Dvořákův Karneval a Janáčkova rapsodie Taras Bulba.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Logo120let

Vyhlašujeme výherce soutěže o 3 DVOJICE VSTUPENEK na koncert Mistři mistrům.

Tento mimořádný slavnostní koncert připravil pro Český olympijský výbor tým festivalu Dvořákova Praha a Akademie klasické hudby. U příležitosti 120. výročí založení ČOV vzdají hold výjimečným českým sportovcům výjimeční umělci - Ivo Kahánek, Jan Mráček, Václav Hudeček, Dalibor Karvay a Radek Baborák a jeho Česká sinfonietta. Koncert se koná v pondělí 17. června v pražském Rudolfinu. Zazní program složený z děl mistrů klasické hudby Antonína Dvořáka, Fryderika Chopina, Wolfganga Amadea Mozarta, Pabla de Sarasate, Nina Roty a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
1

„V pěveckém obsazení premiéry dominoval mladý basista Jan Hnyk v roli sedláka Martina.“

„Operní sbor působil jistě, jevištně velice přirozeně, uvolněně, jakoby si své účinkování doslova užíval.“

„Režie vychází z hudby; nechtěla upřímný a prostý svět českého venkova transformovat do mnohdy udivujících souvislostí, ale ztvárnila vše rovněž upřímně a prostě.“

Operní soubor Divadla J. K. Tyla v Plzni hraje v historické budově Velkého divadla komickou operu Antonína Dvořáka Šelma sedlák. Její děj je situován na Domažlicko, do oblasti blízké krajskému městu. Pod taktovkou a v hudebním nastudování dirigenta Jiřího Štrunce a v režii Zbyňka Brabce se v sobotu uskutečnila první premiéra. Režisér si pro svoji vizi a realizaci díla zvolil tým - scénu navrhl Pavel Kodeda, kostýmy Josef Jelínek, světelný design byl ve zkušených a citlivých rukou Antonína Pflegera. Choreografii vytvářel Martin Šinták, sbory nastudoval Zdeněk Vimr. Všechny role dokázala plzeňská opera vhodně alternovat.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus

Soubor opery plzeňského Divadla J. K. Tyla uvede v sobotu v premiéře novou inscenaci Dvořákovy komické opery Šelma sedlák. Neoprávněně opomíjené dílo, jehož děj se odehrává na Domažlicku v 18. století, se znovu zařadí do repertoáru divadla po 65 letech.  Stane se tak v režii Zbyňka Brabce a v hudebním nastudování Jiřího Štrunce. V ústřední zamilované dvojici v rolích Bětušky a Jeníka uvidí diváci oblíbenou sopranistku Ivanu Veberovou v alternaci s finalistkou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka Marií Schmidtovou a tenoristy Tomáše Kořínka nebo Amira Khana, který se stal sólistou opery na počátku tohoto roku a již se s úspěchem představil v inscenacích Iris, Idomeneo a Nabucco. Dvořákova opera Šelma sedlák měla premiéru 27. ledna 1878 v Praze. Je skladatelovou pátou operou. „Hudba Šelmy sedláka je radostná, v národním tónu, čehož Dvořák dosahuje zejména hojným používáním českých tradičních tanců, zejména polky. Je také plná komplikovaných ansámblů se zajímavým vedením zpěvních hlasů. Hudba této opery je typicky dvořákovsky zdravá, a přestože patří k raným dílům, je v ní již mnoho z toho, co známe v jeho pozdější tvorbě,“ přibližuje operu dirigent Jiří Štrunc. Dramaturg a režisér Zbyněk Brabec to potvrzuje: „Po hudební stránce se jedná o zralé dílo již renomovaného skladatele, v němž vyniká česká melodika, kde je vypracovaná rytmická stránka i harmonie s instrumentací.“ Šelma sedlák, ač v poválečném období patřil k populárním operám, se u nás v posledních letech hrál velmi sporadicky. Plzeňské divadlo tuto ryzí českou klasiku uvedlo naposledy v roce 1954 v režii Bedřicha Kramosila a pod taktovkou Alberta Rosena. Nyní připravuje inscenaci pro všechny věkové skupiny. „Žádná Dvořákova opera se nehraje bez škrtů. K těm jsme přistoupili i v naší inscenaci, abychom jí zajistili větší spád a aby byla přijatelná pro dnešního diváka. Jsem přesvědčen, že půvabný lidový příběh diváky dojme i pobaví zároveň,“ vysvětluje režisér. Libreto nezapře inspiraci z tehdy úspěšných děl, jako byla Smetanova Prodaná nevěsta či Mozartova Figarova svatba. Bohatý sedlák zaslíbí svou pohlednou dceru Bětušku, milující chudého Jeníka, bohatému ženichovi. A tak se rozehrává příběh, ve kterém téměř každý připravuje nějakou lest a zároveň se stává i obětí.

 

Zveřejněno v AktuálněPlus
Strana 1 z 6