„Povídali si spolu pomocí nástrojů, které jako by se proměnily v hlasy. A kromě výšek not intonaci určovala právě artikulace a nespočet dalších výrazových prostředků, se kterými hráči experimentovali.“
„Těžko však říci, kdo komu lépe naslouchal a kdo pro koho byl větším zdrojem inspirace, zdali sólistka pro členy ansámblu, či oni jí.“
„Nálady se měnily po pár frázích, nelze však říci, že by posluchače mátly, ba naopak. Měla jsem pocit, že jsem chvíli přítomna na rockovém koncertě, který se rázem přenáší až do zemí Orientu.“
O naprosto fenomenální představení výběru děl nedávno znovuobjeveného skladatele Antona Neumanna se ve čtvrtek 25. srpna zasloužila Musica Figuralis pod vedením nenahraditelného Marka Čermáka. Dva skladatelovy flétnové koncerty za jejich doprovodu osobitě premiérovala Jana Semerádová. Afektovaností společně pohlcovali všechno kolem sebe a skvostné prostory sálu Arcibiskupského paláce v Olomouci dobovou atmosféru dokonale podtrhly. Příznivci Olomouckých barokních slavností měli možnost prožít jednoznačně jeden z nejsilnějších zážitků v rámci desátého ročníku tohoto festivalu.
„Zvuk orchestru upoutal sytým témbrem smyčců a ponuře majestátní barvou žesťů, která sugestivně evokovala tíživou atmosféru mše za zemřelé.“
„Pozornost k sobě přitáhl i živelný basista Jiří Miroslav Procházka, který expresivním a vytříbeným projevem dostál technickým i výrazovým požadavkům svého partu.“
„Vynikající úroveň měly i další sólové kreace Lenky Cafourkové Ďuricové, jejíž vroucný zpěv a spolehlivý výkon byly nekorunovanou ozdobou celého koncertu.“
Olomoucké barokní slavnosti v sobotu 23. července pokračovaly koncertem v katedrále svatého Václava. Desátý ročník hudebního a divadelního festivalu je koncipován jako série dramaturgicky impozantních počinů. Nejinak tomu bylo na tomto koncertu v podání orchestru Musica Figuralis za řízení Marka Čermáka. Requiem Josepha Puschmanna a De Profundis Antona Neumanna zazněly v novodobých premiérách a v obou případech se jednalo o skladby, které poodkryly brilantní úroveň funerálních duchovních děl moravských skladatelů 18. století.
„Nadaní mladí interpreti potřebují prostor na větších festivalech.“
„Doposud všichni účinkující předvedli skvělé výkony a dokazují, že stále ještě je kam hudbu z interpretačního hlediska posouvat.“
„Skladatelům z dob klasicismu a romantismu uškodili jednak hudební historici, neboť spoustu z nich označili za hudební skladatele druhé kategorie, a jednak i interpreti.“
Olomoucké barokní slavnosti jsou festivalem plným prožitků, skvělých interpretů a špičkových umělců. Jedinečný program zahrnuje od 21. července do 3. září pestrou škálu symfonických, duchovních a komorních koncertů a operní představení. O letošním jubilejním, desátém ročníku jsme si povídali s hlavním manažerem festivalu Karlem Valentou.
Olomoucké barokní slavnosti v historických kulisách hanácké metropole začínají ve čtvrtek 21. července a potrvají až do 3. září. Program nabízí celkem jedenáct projektů, které rozeznějí prostory po celé Olomouci – Dům u parku, katedrálu svatého Václava, kostel Panny Marie Sněžné, Slavnostní sál Klášterního Hradiska, Slavnostní dvoranu Arcibiskupského paláce, nově Rotundu Cyrilometodějské teologické fakulty UPOL a jiné. Mimo Olomouc zavedou pořadatelé návštěvníky do poutního kostela v Dubu nad Moravou. Na festivalu i v letošním roce vystoupí rezidenční soubor slavností Volantes Orchestra, Musica Figuralis, Societas Incognitorum, Musica Florea, Arte dei Suonatori a další.
„Výrazné kontrasty v Neumannově hudbě do jisté míry utlumil mírně předimenzovaný prostor chrámu, přesto bylo zřejmé, nakolik je orchestr pečlivě vykresloval.“
„Hlavním úskalím koncertu byla – poněkud paradoxně – snad až příliš velká porce hudby.“
„Tento koncert byl dalším důkazem, že zaměření na méně známé skladatele může skýtat zajímavé objevy.“
Festival Olomoucké barokní slavnosti nabídl opět spíše klasicistní program: večer nazvaný Missa Sanctissimae Trinitatis v kostele sv. Mořice představil hudbu českého skladatele, virtuóza a kapelníka olomoucké katedrály Antona Neumanna. Neumann ovšem nebyl pouze lokálním tvůrcem, skládal mimo jiné i pro proslulou kapelu v Esterháze, pro krakovského arcibiskupa a sloužil také jako kapelník ve Vídni ve službách Adama von Auersperg.
„Volná rekonstrukce hudby k dochovanému baroknímu dramatu skýtala mnoho prostoru pro experiment.“
„Střídání tvorby barokní a současné vytvářelo zajímavé pnutí, vzájemné kontrasty však nebyly rušivé – naopak povzbuzovaly posluchače k očekávání dalšího hudebního vývoje.“
„Melodram je již takřka repertoárovým kusem domácího Ensemble Damian, který dílo v roce 2015 v rámci tohoto festivalu premiéroval.“
Poslední prázdninový den nabídly Olomoucké barokní slavnosti program, který se dramaturgii letošního ročníku vymyká. V kostele Panny Marie Sněžné zaznělo scénické provedení kuriózního alegorického melodramatu Saeculum coronatum – Korunované století.
Důraz přenesený z opery na koncertní repertoár a posunutí termínu konání na srpen a září, to jsou hlavní změny pro letošní osmý ročník festivalu Olomoucké barokní slavnosti. Vystřídají se na něm Musica Florea s Petrou Matějovou, Czech Ensemble Baroque a Musica figuralis, v projektu „Setkání čtyř“ se představí soubory Kulturní Morava, Arte dei Suonatori, Solamente Naturali a Sonatores Pannoniae a operní hudbu připravují mezzosopranistka Dagmar Šašková a Jaroslav Tůma, který bude hrát na kladívkový klavír. Volným vstupným chtějí letos pořadatelé vyjít vstříc oživení kultury po karanténních opatřeních první poloviny roku.
„Czech Ensemble Baroque hrál od prvních taktů s nebývalou energií, ze které bylo znát, že i oni se těší na tuto hudební degustaci.“
„Hudební provedení všech skladeb koncertu bylo dalším důkazem o důležitosti nadšení v hudbě a při jakékoli umělecké činnosti.“
„Dosáhnout takové ucelenosti projevu, jednotě v cítění hudby a přesnosti v jejím provedení a zároveň vyzařovat po celý večer energii a nadšení, si zaslouží velkého ocenění.“
Proč by vlastně koncerty vážné hudby měly být vážné? Roman Válek ve svém koncertním cyklu Bacha na Mozarta připravil na sobotní večer brněnskému publiku skutečně ojedinělý a nevšední kulturní zážitek. Rozhodl se navázat na starou tradici Tafelmusik, která byla populární zejména v 17. a 18. století, avšak svým vlastním uměleckým přístupem. Nechtěl, aby hudebníci byli jen kulisou ke šlechtickému slavnostnímu hodování, ale aby podávaná hudba dosahovala přinejmenším stejných kvalit jako podávané lahodné tekutiny. Na programu byli Haydn, Richter a Neumann a k degustaci moravská vína.
