Cyklus koncertů Břevnovská hudební setkání slavnostně zahájí devátou sezónu. Zahajovací koncert se uskuteční v úterý 19. září od devatenácti hodin v Tereziánském sále Břevnovského kláštera. Představí se na něm ansámbl Trio Clavio, které tvoří tři dámy, představitelky mladé hudební generace, houslistka Lucia Fulka Kopsová, klarinetistka Jana Černohouzová a klavíristka Lucie Soutorová Valčová. V tomto netradičním nástrojovém složení zahrají skladby romantismu – Felix Mendelssohn-Bartholdy, Max Bruch, Camille Saint-Saëns – a současné Martina Brunnera a nedávno zesnulého Juraje Filase.
Hudební festival Petra Dvorského se věnuje především lidskému hlasu. V mnoha žánrech od klasiky všech období přes pop, jazz i folklor se na něm představují čeští i zahraniční umělci. Letošní ročník se potýká s organizačními potížemi v souvislosti s rekonstrukcí zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Jubilejní 25. ročník však přesto přinese reprezentativní program. Festival se koná od 5. do 19. srpna.
Pět abonentních koncertních řad, k tomu mimořádnou koncertní řadu nazvanou Historické reflexe a komorní řadu Kruh přátel hudby – to vše nabídne v příští sezoňě Plzeňská filharmonie. Novinky budou v podobě mecenášského klubu nebo studentského last minute „Na fildu za stovku“. Ty mají cílit na všechny posluchačské generace. Šéfdirigentem zůstává Chuhei Iwasaki.
„Inscenace neakcentuje lyrický náboj, především hudebně je bližší Wagnerovi než Debussymu. Pohybuje se mezi podobenstvím o fanatismu zabíjejícím lásku a barvitou podívanou.“
„Nejvýraznější pěveckou a hereckou kreací je postava Ismena, jak ji vytvořil vášnivě hrající a mimořádně kantabilně i výrazově zpívající, vzorně deklamující barytonista Svatopluk Sem.“
„Výtvarně výrazným nápadem jsou tančící derviši, roztáčející piruetami v nekonečném reji široké bílé suknice do kružnic.“
Pražské Národní divadlo po třech desetiletích hraje Dvořákovu operu Armida. Za inscenací stojí o kvalitách díla neochvějně přesvědčený, energicky dirigující Robert Jindra a v dokonale promyšlené a sladěné vizuálně dramatické rovině tandem režiséra Jiřího Heřmana a scénografa Dragana Stojčevského. Páteční premiéra se silným pěveckým obsazením byla komplexním zážitkem ze skutečného hudebního divadla.
Armida, poslední dokončené Dvořákovo dílo, bude po třech dekádách opět uvedena v Praze. Premiéra se uskuteční 19. května v Národním divadle. Robert Jindra, dirigent a hlavní iniciátor realizace, ve svém prvním hudebním nastudování ve funkci hudebního ředitele opery Národního divadla má dle svých slov hlavní přání splatit dluh; rehabilitovat Národní divadlo, protože premiéru proběhlou před téměř 120 lety provázejí zkazky o odbyté práci a obecné inscenační nedostatečnosti.
„Zejména sborové pasáže hýří dynamickými kontrasty i vstupy a cappella, stejně jako polyfonními postupy.“
„Orchestr Filharmonie Brno podal poctivý profesionální výkon pod vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka, který ho vedl jasnými, přesnými gesty.“
„Sladké sopránové Sanctus se neslo prostorem v podání Alžběty Poláčkové, jejíž kulatý a sladký soprán hladil v procítěném výrazu, podpořeném flétnou a anglickým rohem.“
Čtrnáctidenní maraton duchovní hudby provázel letošní Velikonoce. Pod názvem Přetváření zněly od 2. dubna koncerty, které přinesly duchovní hudbu jak historickou, tak i autentické premiéry. Šest koncertů, troje Temné hodinky, dvě světové premiéry, druhá dokonce na objednávku festivalu, to je letošní souhrn toho nejlepšího, co bylo možné na festivalu slyšet. V pěti brněnských chrámech vítali posluchače, kteří se rádi ponořili do krásné duchovní hudby. Poslední koncert se odehrál v minoritském kostele sv. Janů v neděli 16. dubna a zcela zaplněný prostor pomohl k dobré akustice. Orchestr Filharmonie Brno řídil Jaroslav Kyzlink, Český filharmonický sbor Brno připravil sbormistr Petr Fiala a obsazení sólových partů bylo rovněž velmi atraktivní. Dvě sopranistky, Američanka Becca Conviser, která zpívala první skladbu a Alžběta Poláčková pro skladbu druhou, mezzosoprán zastala islandská pěvkyně Arnheiður Eiríksdóttir, tenoristou byl Jaroslav Březina a basový part zpíval Peter Mikuláš.
„Chuhei Iwasaki přistoupil k nastudování se svou, již tradiční precizností, ale tentokrát i s velkou pokorou.“
„Český filharmonický sbor Brno je schopen vytvořit obrovské napětí v místech, kdy je předepsáno pianissimo a zároveň se s jistotou pouští do velkých forte.“
„Orchestr zněl velmi plasticky, vyzněla zejména místa gradací do velkých dynamik.“
Velmi zdařilým provedením Dvořákova díla Stabat Mater ukončil 6. dubna orchestr Plzeňské filharmonie festival Smetanovské dny, který se konal v Plzni již počtyřiatřicáté. Ke spolupráci byl přizván Český filharmonický sbor Brno. Provedení řídil šéfdirigent orchestru Chuhei Iwasaki.
„Skutečnost, že hlavní sólistkou díla Lery Auerbach byla Kristina Reiko Cooper, se velmi silně propojuje s faktem, že i Alexander Liebreich má k tématu holokaustu osobně velmi blízko.“
„Nádoby světla jsou pomaleji plynoucí meditativní hudbou, poutavou a podmanivou, naléhavou, ale ne exaltovanou.“
„V Schubertově Symfonii C dur nabídl zralou, propracovanou a přiměřeně emotivní podobu nádherné skladby, která přes všechny klasicizující parametry zcela zřetelně patří hudebnímu romantismu.“
Návrat Alexandera Liebreicha k rozhlasovým symfonikům přinesl v pondělí dvě rozměrná a umělecky závažná díla. V pražském Rudolfinu zazněla pod taktovkou někdejšího šéfdirigenta Schubertova Velká symfonie a v české premiéře čerstvá novinka z pera skladatelky Lery Auerbach – Symfonie č. 6 „Nádoby světla“, vokálně-instrumentální dílo s námětem holokaustu.
„Velmi šťastný krok byl oslovit sopranistku Alžbětu Poláčkovou, sólistku Národního divadla, jejíž hlas byl ozdobou i magnetem, k němuž byli posluchači neodolatelně přitahováni.“
„Hobojista si pohrával se všemi běhy, trylky a melodiemi, harfistka rozeznívala harfu jako nástroj mnoha rejstříků a hlasů.“
„Výsostné umění všech tří umělců bylo podpořeno něčím velmi důležitým a pro zdařilou spolupráci nepostradatelným. Vzájemným respektem, velkorysostí a radostí z úspěchu svých kolegů.“
Hobojista Vilém Veverka své příznivce chvíli napínal, co přesně přinese jeho nový program Ekstase. Vyšponovaná zvědavost byla nakonec uspokojena v pondělí 13. února na pražské Novoměstské radnici. Spolu s harfistkou Kateřinou Englichovou a sopranistkou Alžbětou Poláčkovou připravili písňový večer, v němž prostor zazářit, dostali všichni tři umělci.
„Lidé velmi pozitivně reagují na pestrost a určitou plasticitu koncertů. Nechceme je šokovat za každou cenu, ale přinést kontrast. Něhu, energii i vášeň.“
„U Viléma je vždycky na prvním místě hudba, zápal a obrovské nasazení. On je někdy na zabití, ale je to člověk, který vás posouvá.“
„Hoboj má s lidským hlasem hodně společného. Ať už je to tvorba tónu, práce s dechem. Propojování a prolínání nás dvou bude něco, na co se moc těším.“
O novém projektu hobojisty Viléma Veverky Ekstase, hovoří harfistka Kateřina Englichová a sopranistka Alžběta Poláčková. Kateřina Englichová je dlouholetou Veverkovou uměleckou partnerkou, pro Alžbětu Poláčkovou to bude vůbec první profesionální setkání s nekompromisním interpretem. Co posluchače v jejich Ekstasi čeká a jaké jsou nejbližší plány obou umělkyň, to se dočtete v následujícím rozhovoru.
Za měsíc, tedy 2. března začíná hudební festival Smetanovské dny, který od roku 2012 pořádá Plzeňská filharmonie. Letošní ročník je již třiačtyřicátý a zúčastní se ho Norimberští symfonikové, dvě cimbálovky, pianista Igor Ardašev, kytarista Štěpán Rak a diváky potěší například Hollywoodský dvojkoncert, rodinný pořad Dvořák cestovatel, opera nebo Stabat mater Antonína Dvořáka. Řada koncertů a kulturních akcí se bude konat až do 6. dubna.
„Smíšený sbor předvedl příjemnou barvu zvuku, ale i rytmickou přesnost. Krásně zněla i pianissima, byla konkrétní, znělá, a to i v tzv. brumendu, tedy bocca chiusa.“
„Mluvené pasáže Vypravěče se ujala v českém jazyce naše mezzosopranistka Dagmar Pecková, a to skvěle!“
„Německý tenorista Michael Gniffke je omyl!!! Nechápu, kdo a proč ho pozval!“
Na scéně Národního divadla zazněla v pátek 20. ledna mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně vedl americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje už poněkolikáté. Návštěvníci vyslechli Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Stejný program můžete navštívit i v neděli 22. ledna, obrňte se však velikou trpělivostí k výkonu německého tenoristy Michaela Gniffkeho, který svůj (hlavní) part nezvládl po všech stránkách.
Na scéně Národního divadla v pátek 20. a v neděli 22. ledna zaznějí mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Společným jmenovatelem programu je fakt, že jde o autory, kteří našli osobní i tvůrčí svobodu a zadostiučinění až v emigraci. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně povede americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje poněkolikáté. Návštěvníci se mohou těšit na Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Po skončení nedělního představení bude na programu autogramiáda protagonistů večera.
„Svou programovou skladbou se koncert záměrně vymkl z nápodoby letité tradice novoročního koncertu vídeňských filharmoniků. Jména rodiny Straussových na letošním programu nefigurovala, nicméně i takto se zde objevily skladby přístupné širšímu okruhu posluchačů a s nimi i renomovaní sólisté – Alžběta Poláčková a Josef Moravec.“
„V předehře k poslední opeře Gioacchina Rossiniho Vilém Tell dirigent dobře odlišil charakter jednotlivých částí počínaje melodií sólového violoncella přes dramatickou bouři a uklidňující pastorale až k rychlému pochodu, v němž se výrazně uplatňují fanfáry žesťů. Dirigent tuto nástrojovou skupinu tentokrát umístil na pravou stranu pódia před obří zrcadla, což pak umocnilo i celkový vizuální dojem z této efektní kompozice.“
„I v nepříznivých akustických podmínkách se orchestru pod taktovkou svého šéfdirigenta v Ravelově Boleru podařilo vytvořit dojem stále gradující dynamiky a udržet potřebné napětí. Skladba a její provedení byly po zásluze oceněny mohutným aplausem.“
Již tradičně poslední den v roce připravila Plzeňská filharmonie se svým šéfdirigentem Chuheiem Iwasakim odpolední silvestrovský koncert. Podobně jako všechny předchozí se odehrával ve velkém sále Měšťanské besedy a svým programem přilákal nebývalý počet posluchačů.
Plzeňská filharmonie se svým šéfdirigentem Chuheiem Iwasakim připravila silvestrovský koncert, který se bude v Měšťanské besedě konat v sobotu 31. prosince od 16 hodin. Pěveckými hosty budou sopranistka Alžběta Poláčková a tenorista Josef Moravec. V operetně a operně laděném programu zaznějí díla Lehára, Dvořáka, Rossiniho a Pucciniho. To vše bude orámováno Rumunskou fantazií č. 1 George Enescua a slavným Ravelovým Bolerem.
„Sestavit vánoční album tak, aby obstálo, a zároveň bylo atraktivní a v něčem přínosné, je nejtěžší úkol.“
„Chtěl jsem natočit album, které bude nositelem nějaké energie, fakticky i hudebně, aby si posluchač řekl, tak to chci.“
„Publikum může objevit Vánoce jinak a zároveň hoboj jinak.“
Existují pouze dvě vánoční hobojová alba. To první patří Albrechtu Mayerovi, členu Berlínských filharmoniků, to druhé právě vychází u Supraphonu. Natočil ho renomovaný hobojista Vilém Veverka, který říká, že sestavit ho nebylo vůbec snadné. Výsledek však stojí za to. V podání Viléma Veverky si vychutnáme Zimu z cyklu Čtvero ročních období Antonia Vivaldiho, ale i skladby Piazzolly, Barbera, Bacha, Händela, Grubera a další melodie, které nesmějí o Vánocích chybět. Křest tohoto alba se bude konat na pražské Novoměstské radnici ve čtvrtek 8. prosince.
„Calixto Bieito se v operním světě uvedl jako kontroverzní tvůrce, schopný přinést na jeviště jakékoli šokující scény. Kdo čekal, že bude šokovat i zde, byl zklamán.“
„Jaroslav Kyzlink dal Janáčkově hudbě razantnost i něhu, jímavé pasáže byly klenuté a sladká piana se chvěla v prostoru.“
„Brněnské obecenstvo bylo nadšené a aplaudovalo vestoje, včetně anglicky mluvících diváků, jejichž počet byl nepřehlédnutelný.“
Druhá z přehlídky operních titulů Leoše Janáčka na letošním Festivalu Janáček Brno byla Káťa Kabanová. Intimní a dojemný příběh Bouře z pera Alexandra Ostrovského zkomponoval Leoš Janáček a světová premiéra se odehrála v Brně v listopadu roku 1921. Od té doby prošla Káťa Kabanová mnoha světovými scénami. Pražská opera Národního divadla v Praze uvedla její poslední premiéru 28. ledna roku 2022, aby ji 9. listopadu předvedla na brněnském Festivalu Janáček.
Janáčkovu operu Káťu Kabanovou v pražském Národním divadle ztvární v některých hlavních rolích noví pěvci. Opera se také představí 9. listopadu na festivalu Janáček Brno. Káťou Kabanovou zůstává Alžběta Poláčková, postavu Tichona vytvoří Jaroslav Březina, který se v této roli představil v létě také na Salcburském festivalu, Eva Urbanová bude Kabanichou, Borise ztvární Magnus Vigilius, dánský tenorista, který má ve svém repertoáru mnoho rolí děl Leoše Janáčka i Richarda Wagnera. Káťa Kabanová zazní pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka a v režii Calixta Bieita, který právě za tuto inscenaci získal Cenu ředitelky Festivalu Opera Lenky Šaldové a nyní je společně s produkcí opery Plameny nominován na prestižní International Opera Award 2022 v kategorii Rediscovered Work. „Myslím, že Káťa je z Janáčkových oper vůbec nejpřístupnější. Jde až o pucciniovský krásný příběh, který je koncentrovaný v 90 minutách, nádherně instrumentovaný. Jde o esenci dramatu hlavní představitelky, i když Janáček každou z dalších postav neobyčejně dobře vypointoval,“ uvedl k opeře Jaroslav Kyzlink. Představení v ND se konají 6., 11., 20. a 25. listopadu. Naši ReflexiPlus z premiéry opery si můžete připomenout zde.
„Hráči se od samotného začátku soustředili na nekončící tah, který hudbě propůjčily zejména smyčce vychutnávající si své podmaňující melodie.“
„Drobné fráze se nerozpadaly, naopak postupně kulminovaly a nabíraly na síle, celé to vyústilo do tří silných úderů. Bylo to jako bolestivé rány, které člověka často v životě zasáhnou.“
„Tento koncert skýtal zkrátka vše, co od kvalitního hudebního požitku očekávat. Napětí, drama, ale i něžnou krásu jemného zvuku.“
V sobotu 22. října se uskutečnil závěrečný koncert v rámci Podzimního festivalu duchovní hudby. Majestátní prostory Katedrály svatého Václava v Olomouci rozezněla Janáčkova filharmonie Ostrava pod vedením renomovaného francouzského dirigenta Pierra Bleuse, který předvedl ohromující výkon. Na programu se objevila nejen hvězda raného romantismu – Felix Mendelssohn-Bartholdy, ale rovněž unikátní osobnosti jako Paul Hindemith nebo Leoš Janáček. Vystoupil Český filharmonický sbor Brno a sólisté Alžběta Poláčková a Jaroslav Březina. Umělci společně vytvořili atmosféru nabitou dramatickými, ale i dojemnými momenty a posluchači se tak mohli těšit nezapomenutelnému hudebnímu zážitku. A také se účinkujícím odměnili standing ovation s dlouho trvajícím potleskem.
Na nadcházející dvě soboty přichystali organizátoři Podzimního duchovního festivalu v Olomouci dva koncerty. V sobotu 15. října bude chrám Panny Marie Sněžné místem koncertu polského chlapeckého a mužského sboru Poznańskie Słowiki s varhaníkem Marcinem Gałęskim a dirigentem Maciejem Wielochem. Na programu budou duchovní díla polských a evropských skladatelů. O týden později se bude v katedrále svatého Václava konat koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava a Českého filharmonického sboru Brno. Dirigovat bude Pierre Bleuse a sólisty budou sopranistka Alžběta Poláčková a tenorista Jaroslav Březina. Zazní Mendelssohnova koncertní předehra Hebridy, Hindemithova Symfonie Malíř Mathis a Janáčkovo Věčné evangelium.
