středa, 08 červen 2022 09:00

Výchovný koncert na Svaté Hoře

0001

„Bohužel musím konstatovat, že dramaturgie zdaleka neodpovídala názvu večera.“

„Martin Kot neměl lehkou pozici.“

„Velice oceňuji souhru v části Trh v Isfahánu, kdy jednotlivé nástrojové skupiny hrají proti sobě. Zvládly to na jedničku.“

Immersivní koncerty jsou novým typem produkce v klasické hudbě. Mají vtáhnout posluchače do ještě většího kontaktu s hudebníky a s hudbou obecně. Psali jsme o nich v tomto rozhovoru. Dva koncerty proběhly v rámci Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram v roce 2019, jeden v Domě Natura, druhý ve waldorfské škole v Příbrami. Na ně měl plynule navázat i festivalový koncert 5. června 2022 na Svaté Hoře u Příbrami; měl v odlehčené podobě přinést pohled na díla Dvořákových žáků a následující generace amerických skladatelů, u nichž lze vysledovat vliv Dvořákova působení v Americe. Řekněme hned, že nepřinesl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 29 květen 2022 09:39

Česká filharmonie à la française

099

„Co může vzniknout, jestliže si špičkový orchestr pozve špičkový sbor? Špičková intepretace.“

„Český filharmonický sbor Brno ukázal, že je opravdu jedním z nejlepších sborů na světě.“

„Petr Altrichter, ztišený, zklidněný, s gesty až úspornými, prožívající do hloubi duše každičký tón, vedoucí sbor i orchestr jemnými pohyby rukou k takřka nadpozemskému výkonu.“

Dramaturgie Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro nám připravila jeden z nezapomenutelných večerů. Večer, který byl věnován výhradně francouzské hudbě ovšem v provedení českých hudebníků. Totálně vyprodané Rudolfinum slyšelo jedno dílo, které se hraje zřídkavě (ví Bůh proč), a jedno dílo z nejznámějších. Obě v provedení, které sneslo ty nejvyšší nároky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Ty nejznámější mezinárodní soutěže si rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek zájemců.“

„Ale jen starší Minju Kim své dva konkurenty převyšovala tím, co dělá z interpretů velké interprety. V její hře byla jiskra, ono fluidum, které posluchače pohltí.“

„Na Lilianu Lefebvrovi bylo vidět, že se na pařížské konzervatoři od roku 1910 nic nezměnilo a bez perfektně zahraného Debussyho student do dalšího ročníku nepostoupí.“

Všechno zlé je k něčemu dobré, praví lidové přísloví. Že je pravdivé, dosvědčuje i letošní Pražské jaro. Každoročně máme možnost vyslechnout v jeho rámci mezinárodní hudební soutěž mladých talentů, vždy věnovanou dvěma hudebním nástrojům. Díky covidu jsme měli letos šanci slyšet soutěže dvě – pro fagot a pro klarinet. Soutěž pro fagot se měla konat v roce 2020, ale pro pandemickou uzávěru musela být zrušena. Její konání bylo umožněno až letos, souběžně se soutěží pro klarinet na tento rok regulérně plánovanou. Nahlédněme do finálových koncertů obou soutěží.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
DSC03941

„Ástor Piazzolla patří bezesporu k největším jihoamerickým skladatelům dvacátého století.“

„Piazzolla experimentoval, vkládal do tanga prvky jazzu, elektronické hudby i prvky hudby klasické, včetně té barokní.“

„A znovu mi připadalo, jako bych se ocitl na nějakém jam sessionu, díky výbornému uvolněnému provedení všech hudebníků.“

„Mnoho hříchů v tanci se děje, a proto se sluší křesťanům tance se varovati,“ vyzýval profesor teologie na Karlově učení a kazatel v kapli Betlémské, Jan Hus. Škoda, že nemohl slyšet koncert a vidět jej doprovázející umělecký tanec právě v Betlémské kapli 19. dubna 2022 v rámci 30. ročníku Svátků hudby. Jistě by změnil názor. Už proto, že tam zazněla hudba plná radosti a pohody. A i ten tanec vyvolával ne smyslné, ale vysoce umělecké zážitky, třebaže se jednalo o tango. Jak je to možné? Protože to byl večer k poctě Ástora Piazzolly.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 24 březen 2022 09:28

Svátky hudby oslavily radost z hudby

101

„Tato sonáta je také první sonátou, v níž Beethoven důsledně uplatňuje rovnost obou nástrojů.“

„Nokturna všeobecně mívají patetický výraz, u Nocturna c moll to ovšem zvlášť vyniká. To se podařilo Janu Simonovi bezezbytku vyjádřit.“

„Nejinak tomu bylo i 22. 3., kdy si Jan Simon pozval ke svému vystoupení velmi mladý, věkem i trváním, Kukal Quartet.“

Svátky hudby si zakládají na zajímavé dramaturgii, která se občas vymyká běžným představám o koncertech. To se ovšem nestalo při koncertu, který měl název, pod který se dalo schovat všelicos. Hudba je radost. Ano, to všichni milovníci hudby mohou podepsat bez uzardění. I když každý pod tímto názvem může mít svou vlastní představu. Nakonec se z úterního koncertu v sále Pražské konzervatoře vyklubal příjemný večer u klavíru, samozřejmě s Václavem Hudečkem, ale také velmi mladým kvartetem a hlavním sólistou večera – Janem Simonem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Vondráček hudbou skutečně žije, při koncertě mu prostupuje snad do té nejposlednější buňky v těle.“

„Haydn zde napsal jednu ze svých nejnáročnějších skladeb, která klade na orchestrální hráče přímo sólové nároky.“

„Provedení Beethovenova koncertu bylo skutečně impozantní a zanechalo velký dojem.“

PKO – Pražský komorní orchestr slaví sedmdesát let od svého vzniku. Patří ke čtyřem nejstarším komorním orchestrům v Evropě. Ve svých začátcích se soustředil na interpretaci starší české hudby, ale postupně se dostával až k uvádění soudobých autorů. Za dobu své existence uvedl přes stovku světových a českých premiér. A co se týče nahraných a prodaných desek, tak je multimilionář. Za dobu své existence prodal přes tři miliony nosičů. Taková historie chce dobře oslavit. PKO tak učinila koncertem v Rudolfinu 15. března.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
99

„Když mne oslovil Václav Hudeček s pozváním na tento koncert, moc mne to potěšilo.“

„V úterý 29. března máme tiskovou konferenci, kde oznámíme kompletní program.“

„Cvičím, každé ráno sedám kolem 7.00 ke klavíru a ty ‚své tři až čtyři‘ hodiny dám. Pak řeším ‚úřad‘.“

Svátky hudby mají v pražském koncertním životě jedno specifikum. Každý koncert je tematicky zaměřený. Ústřední postavou je samozřejmě vždy Václav Hudeček a spolu s ním vystupují umělci, kteří odpovídají vybranému tématu. V úterý 22. 3. v sále Pražské konzervatoře, kdy se mimochodem bude hrát ve prospěch ukrajinských uprchlíků, to bude trochu jinak. Václav Hudeček sice koncert zahájí, ale hlavní postavou večera bude klavírista Jan Simon. Využili jsme této příležitosti, abychom si s Janem Simonem popovídali, a to nejen o Svátcích hudby, ale mimo jiné také o festivalu Dvořákova Praha.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 14 březen 2022 10:12

Figarova svatba po opavsku

3005

„Spurného přístup k Mozartovi byl dobově poučený.“

„Z externě angažovaných pěvců mimořádně vynikla Markéta Klaudová jako hraběnka Almaviva.“

„Opavský inscenační tým se nebál experimentovat a roli obsadil kontratenorem Vojtěchem Pelkou.“

Možnost, že by si mohlo nějaké šedesátitisícové město vydržovat vlastní divadlo s operní scénou, je na západ od Rýna naprosto nepředstavitelná. A přitom na severu Moravy je to už 218 let skutečností. Město Opava si postavilo divadlo v roce 1804 a od té doby si ho opečovává. Ne vždy je to procházka růžovou zahradou, periodicky se diskutuje o zrušení souboru, ale pokaždé se operní soubor udrží a dokáže nastudovat kolem pěti inscenací za sezónu. Na festival Opera 2022 přivezl jedno z nejslavnějších představení – Figarovu svatbu Wolfganga Amadea Mozarta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 12 březen 2022 10:51

Bravo, Košičané!

99

„Přes své nesporné kvality opera brzy zapadla a navrátila se na jeviště až v druhé polovině minulého století, kdy ji po více než sto letech uvedl ve stejném divadle, Teatro di San Carlo, Mario Rossi.“

„Pro Editu Gruberovou byla také určena inscenace, kterou připravovala opera Štátného divadla Košice.“

„Třetí jednání, to je strhující herecký a pěvecký koncert Evy Bodorové.“

Belcanto vzniklo samozřejmě v Itálii. Kde jinde než v zemi, kde i plážoví zmrzlináři mají zlato v hrdle. Belcantové opery až do vzniku verismu ovládaly operní představení v celé Evropě. A přesto se v současné době neuvádějí tak často, jak by si zasloužily. Důvodem je jejich velká náročnost na kvalitu zpěváků. Jen málokterý operní soubor najde mezi svými členy dostatečný počet pěvců, kteří tento druh pěvecké techniky zvládnou. Proto buďme vděčni festivalu Opera 2022 za mimořádný počin – představení 10. března ve Stavovském divadle Štátného divadla Košice s jejich inscenací opery Gaetana Donizettiho Roberto Devereux.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
220223CVLeconsdetenebreswebres38cPetraHajska

„François Couperin je dneska nejznámějším představitelem couperinovské rodinné dynastie.“

„Obě sólistky se vypjaly k výtečnému výkonu.“

„Jednotlivé lekce byly prokládány skladbami z Třetí knihy skladeb pro violu Marina Maraise.“

V celé dlouhé historii hudby najdeme pouze dvě rodinné dynastie, které ovlivnily svými mnoha členy vývoj hudby. Kupodivu obě rodiny žily takřka ve stejné době a hrály a skládaly podobnou hudbu. A třebaže všichni členové byli výkonnými umělci a většinou i skladateli, vždy byl v jejich středu jeden člen, který byl mimořádný. Tou první rodinou jsou samozřejmě Bachovi. Hudební tradice rodu Bachů je dlouhá přes dvě staletí a ve dvou liniích, erfurtské a arnstadtské, v ní najdeme více než osmdesát hudebníků. Druhou rodinou jsou Couperinovi, jejichž rodinná hudební tradice je podstatně kratší, omezuje se v podstatě na tři generace. Právě z ní pochází autor Leçons de ténèbres, které přednesly ve středeční večer Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 23 únor 2022 09:26

Více Prokofjeva!

202202217723Vojtch-Brtick

„Bylo to poprvé, co Prokofjev psal bez nástroje, kdy neměl možnost si napsané přehrávat, kupodivu napsal jednu ze svých nejzářivějších skladeb.“

„Zařadit po této skladbě Koncert pro klavír a orchestr č. 14 Es dur Wolfganga Amadea Mozarta byl omyl dramaturgie.“

„V Praze jsme slyšeli samozřejmě původní verzi z roku 1930 a lze se jen divit, proč se toto nádherné dílo hraje tak málo.“

Dramaturgie Symfonického orchestru Českého rozhlasu postavila svou hlavní abonentní řadu v této sezóně na významných sólistech, ale i na dílech, které tak často neslýcháme. Pro pražské publikum to znamená mimořádné obohacení, ale vzhledem k tomu, že koncerty jsou zároveň vysílány přímým přenosem na stanici Českého rozhlasu Vltava s možností přehrání záznamu na stanici D-dur, je to mimořádné obohacení i hudebního života mimo hlavní město. Je třeba také uvítat, že se v programu objevují i díla současných skladatelů, pro řadu i velmi informovaných znalců soudobé hudby prakticky neznámých.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 04 únor 2022 19:55

Francie zahájila předsednictví hudbou

4

„Bizetova Malá suita pro orchestr je skladba nejen melodická, ale tak skvěle napsaná, že dá vyniknout jednotlivým hudebním nástrojům.“

„Dalberto prokázal, že je skutečně mimořádný pianista.“

„Čím jiným zakončit slavnostní francouzský večer než tou nejslavnější a nejpopulárnější Ravelovou skladbou, Bolero.“

Každá země EU, když přebírá předsednictví, se snaží nějakým způsobem zviditelnit. My jsme v roce 2009 vymysleli dvouznačné heslo s kostkou cukru „Evropě to osladíme“ a plastiku Davida Černého Entropa, která urazila snad polovinu členských zemí. Moc diplomatické to nebylo. To Francie, která se stále považuje za srdce evropské kultury, zahájila své předsednictví hudbou. Velvyslanectví Francouzské republiky a Francouzský institut v Praze proto oslavily začátek předsednictví EU v Radě Evropské unie slavnostním koncertem PKF – Prague Philharmonia 2. února 2022 ve slavnostně vyzdobené Smetanově síni Obecního domu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 14 leden 2022 10:00

Koncert, který uvízne v paměti

113

„Larghetto pro orchestr je jedno z nejsilnějších duchovních děl poslední doby.“

„Anne-Sophie Mutter patří již několik desetiletí ke stálicím mezi houslovými virtuózy.“

„Honeck je autorem koncepce a struktury, Ille provede instrumentaci a rozpracuje kompozici do detailů.“

Manfred Honeck oddirigoval novoroční gala koncert a domů se snad ani nevrátil. Hned dvanáct dní nato, 12. – 14. ledna, připravil s Českou filharmonií další koncert, na který se těšili především milovníci houslové hry. Koncert je nezklamal, Brahmsův Dvojkoncert pro housle a violoncello byl skvělý, mimořádné byly ale i obě další skladby. Spolupráce České filharmonie s Manfredem Honeckem přinesla zase jednou koncert, který uvízne v paměti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 11 leden 2022 09:43

Tak se hraje Mozart!

100

„Julian Rachlin patří k těm umělcům, o nichž se říká, že když se rozdával talent, byli nejméně dvakrát.“

„A po dlouhé době, kdy jsem měl připomínky k některým Mozartovským interpretacím našich orchestrů, musím konstatovat, že to byl přesně takový Mozart, jak se má hrát.“

„Julian Rachlin také zvolil ostré dynamické přechody, které se mi do romantismu moc nehodily.“

Covid mění dramaticky dramaturgické plány. Ruší se koncerty. Některé bez náhrady, vystupující umělci mají tak nabité diáře, že se nenajde žádný možný náhradní termín. Jiné se podaří přesunout. Mezi nimi, k velké radosti pražského publika, byl i „mozartovský“ koncert PKF — Prague Philharmonia v pražském Rudolfinu 9. ledna 2022. Sice na něj publikum čekalo od května 2020 jeden a půl roku, ale stálo to za to. Skvělý program, špičkoví sólisté. Však také Rudolfinum praskalo ve švech.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5555

„Nastal čas ukázat, že vážná hudba nemusí být vůbec vážná.“

„Poté přišel na řadu další Strauss. Nikoliv ovšem z vídeňské rodiny, ale Mondscheinmusik z opery Capriccio v úpravě pro lesní roh a smyčcový orchestr v provedení Radka Baboráka.“

„Pak už následovaly tři závěrečné sklady Johanna Strausse mladšího, kde se orchestr doslova vydováděl.“

Novoroční koncerty mají ve střední Evropě více než stopadesátiletou tradici. Každý symfonický orchestr dbalý své cti musí na Nový rok zahrát galakoncert. Vídeňští filharmonici a ORF již mnoho let oblažují melomany po celém světě přímým přenosem ze Zlatého sálu Musikvereinu koncertem, kde hlavní slovo mají, ať za dirigentským pultem stojí kterýkoliv slovutný dirigent, členové rozvětvené rodiny Straussů. U nás jsme byli zvyklí na Smetanovu Mou vlast nebo na Dvořákovy Slovanské tance. Československá televize blahé paměti vítala nový rok Smetanovou Libuší. Česká filharmonie se však letos rozhodla porušit českou tradici a poměřit se s vídeňskou konkurencí. Pražské Rudolfinum tak na Nový rok zaplnily tóny z per Straussů – Johannů, Josefa a Richarda – Franze von Suppé a Franze Lehára.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
777

„Jejich interpretace šesté věty Pastorale zcela okouzlila posluchače.“

„Tak, jak to zazpívala Marie Svobodová, tak se má zpívat baroko!“

„Na pódium nastoupil Kühnův dětský sbor se sbormistryní Eliškou Hrubou Toperczerovou, aby doprovodil Marii Svobodovou v jedné z nejpopulárnějších vánočních skladeb.“

Václav Hudeček se bál. Bude, či nebude vánoční koncert? Loni kvůli covidu nebyl. Letos byl. Jen program byl jiný. Původně měli přijet St. Florianer Sängerknaben z Rakouska, ale přísný lockdown rakouské vlády je přinutil zůstat doma. Tak snad příští rok. Návštěvníci, kteří zaplnili v úterý 21. prosince Velký sál Žofína do posledního místečka, přesto zažili pravou vánoční náladu díky výtečné dramaturgii, která na poslední chvíli připravila krásné vánoční setkání s díly převážně barokních skladatelů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 20 prosinec 2021 09:39

Dny Bohuslava Martinů 2021 zakončily famózně

119

„Původně ohlášený Apollon Quartet musel být nahrazen Wihanovým kvartetem.“

„Z toho vycházel Michal Novenko, který skladbu očistil od Janáčkových zásahů, respektoval Martinů pokyn da capo, napsal nový závěr a přepracoval dynamiku a tempa.“

„Nesmírně obtížný klavírní part zvládal Ivo Kahánek s neuvěřitelnou lehkostí, Wihanovci hráli jak z jiné dimense.“

Pražané, milovníci vážné hudby, si skutečně nemohou stěžovat na nedostatek festivalů, specializovaných abonentních cyklů a tematicky zaměřených koncertů. Najít mezi nimi festival, který by vybočoval z řady, není jednoduché. Jedním z nich jsou Dny Bohuslava Martinů, tematicky zaměřený na dílo tohoto skladatele, jeho vrstevníky, přátele i eventuální učitele. Z původních 10 plánovaných koncertů (psali jsme o nich ZDE, ZDE a ZDE) musel být jeden z důvodů onemocnění covidem a karantény orchestru zrušen. Finálový koncert zazněl 17.12., samozřejmě v sále Bohuslava Martinů na pražské HAMU.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 07 prosinec 2021 09:33

Očekávání splnilo jen Očekávání. Snad.

98

„Interpretovat hudební grotesku vyžaduje zkušenost několika hudebních žánrů a tu zatím Rožeň nemá.“

„To, co vytvořila režijní koncepce Barbory Horákové Joly na jevišti, nebyla ani groteska. Její režijní koncepce se dá nazvat jedním slovem – binec.“

„Jde o velmi těžkou roli, kde během celé půlhodiny prakticky není jediné místo, kdy by si sólistka oddechla, a Petra Alvarez Šimková ji zvládla výborně.“

Je skvělé, když se dramaturgie divadla rozhodne, že poruší ten koloběh uvádění stále stejných oper a dá se cestou hledání děl, která jsou uváděna zřídka, a navíc jsou mimořádná buďto svým vznikem, nebo uměleckými výboji. Nejlépe obojím. Pak už stačí, aby se našel skvělý realizační tým, a na úspěch je zaděláno. Problém nastane, když se realizační tým s dílem míjí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
500

„Z celé řady skladeb napsaných v posledních letech pro FOK byla ta Brouskova rozhodně jedna z nejlepších.“

„Radek Baborák v dlouhém hornovém sólu ve druhé větě prokázal, že není nadarmo považován za jednoho z nejlepších světových hornistů.“

„Tomáš Brauner vystavěl dílo na širokých plochách s jemnou dynamikou, a přitom dostatečně pompézně.“

Současná doba přímo volá po duševním povzbuzení. Skoro dva roky žijeme v permanentním stresu, negativních zpráv jsou plné sdělovací prostředky, mnohým navždy odešli členové rodin, známí a přátelé. Možnou útěchou může být hudba. A pokud je to hudba, jakou nabídl koncert Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK 24. a 25. listopadu ve Smetanově síni Obecního domu, pak není co řešit. Večer patřil ke koncertům, na které se dlouho vzpomíná.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 25 listopad 2021 09:31

Mladí plní elánu rozezněli Svátky hudby

99

„Noční serenádu napsal Mozart pro salcburský karneval, a tak si v ní až neskutečně zahýřil.“

„Marek Pavlica měl letos úspěšný rok. Zvítězil nejen v Luhačovicích, ale získal i první cenu a titul absolutního vítěze na mezinárodní soutěži Concorso Musicale Internazionale Città di Palmanova.“

„Přestože Holst během svého života složil přes dvě stě děl, slávu mu přinesla pouze orchestrální suita Planety.“

Při každých Svátcích hudby, které organizuje Václav Hudeček, se můžeme těšit na koncert, na kterém vystupují mladí umělci. Je to benefit pro špičkové absolventy Hudečkovy Akademie v Luhačovicích, která letos oslavila pětadvacet let a vychovala za tu dobu přes čtyři stovky vynikajících houslistů, kteří jsou dnes uznávanými sólisty nebo koncertními mistry v celé řadě filharmonií. Tradičně se koná v koncertním sále Pražské konzervatoře. Loni koncert zrušila covidová opatření, letos se jej podařilo uskutečnit 23. listopadu pod názvem Můj vzor.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 5