2023-01-27-FOK-Krcek-03

„Bylo vidět, že dirigent má dílo skutečně prožité.“

„Krček stavěl na soudobé hudbě XX. století i na jeho oblíbeném folkloru.“

„Brahmsovy skladby se vyznačují originalitou i technickou dokonalostí.“

Všechny významné symfonické orchestry v naší vlasti si nad koncertní činnost daly ještě dva závazky. Jednak výchovu nových posluchačů, vytvářením speciálních edukačních programů pro děti a mládež, a propagaci soudobé hudby. Nabízejí residenční pobyty, objednávají opusy, trvale spolupracují s řadou soudobých skladatelů. Jedním z těch, s nimiž dlouhodobě spolupracuje Symfonický orchestr hl. města Praha FOK je i Jaroslav Krček. Ve světové premiéře orchestr uvedl ve středu 25. a ve čtvrtek 26. ledna 2023 ve Smetanově síni Obecního domu jeho Koncert pro hoboj a orchestr op. 161.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
000

„Pak to ale šlo rychle – tři zbývající věty napsal během jednoho měsíce.“

„Semjon Byčkov s Českou filharmonií letos v létě se Sedmou symfonií objeli polovinu západní Evropy.“

„Byla celá pátá věta myšlena jako parodie? Pak ale co ta hymna?“

Přes neuvěřitelně bohatý hudební život Pražanů některé symfonické orchestry musejí hrát dva nebo tři dny po sobě jeden a týž koncert, aby uspokojily poptávku hudbymilovného obecenstva. Pro recenzenta, který z pracovních i osobních důvodů nemůže jít na koncert první den, je to obrovská šance dílo slyšet. Tak se stalo, že Sedmou Mahlerovu symfonii v podání České filharmonie jsem uslyšel až 4. října.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 27 říjen 2022 11:29

V Rudolfinu se slavilo. Jak jinak než hudbou

000

„Pod dojmem války na Ukrajině tento devatenáctiletý mladík složil Threnodii (Žalozpěv) pro housle a symfonický orchestr.“

„To, jak Maruška Hasoňová hrála, byla přímo smršť, dokonalost sama.“

„Cikánské melodie Pabla de Sarasateho si přišli zahrát všichni sólisté.“

Jsou umělci, kteří se stanou legendou už za svého života. Mezi ně zcela jistě patří Václav Hudeček. Který z umělců se může při svých sedmdesátinách pochlubit padesáti pěti lety nepřetržité koncertní činnosti? Václav Hudeček ano. Který z umělců si může dovolit vlastní hudební festival, který letos slaví už jedenatřicátý ročník? Václav Hudeček ano. Který z umělců a pedagogů může konstatovat, že vychoval hudebníky, kteří jsou koncertními mistry těch nejvýznačnějších symfonických orchestrů? Václav Hudeček ano. Mnoho žáků i přátel proto přišlo Václavu Hudečkovi k jeho životnímu i pracovnímu jubileu poblahopřát 25. října do pražského Rudolfina v rámci zahajovacího koncertu letošních Svátků hudby.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Dramaturgie si vybrala na úvod dílo málo hrané a neustále diskutované – Pražský karneval.“

„Orchestr se pod vedením Roberta Jindry vypjal k výbornému výkonu. Zvuk byl homogenní, místy až opulentní.“

„O závěrečném Vivace se nedá říci nic jiného, než že bylo brilantní.“

Za existenci pražského Národního divadla se za jeho dirigentským pultem vystřídala celá řada mimořádných osobností. Mnozí byli nejen skvělými dirigenty, ale i významnými skladateli. Odměnit se jim vzpomínkovým koncertem, tuhle myšlenku nosil Robert Jindra v hlavně už dlouho. Jako nový hudební ředitel naší první scény měl možnost ji nyní zrealizovat. Národní divadlo se rozhodlo, že na některé z významných skladatelů, kteří v něm ovlivnili vývoj opery, vzpomene koncertem orchestru v historické budově v neděli 23. října.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 15 říjen 2022 10:10

Koncert, na který se nezapomíná

001

„Laureátem Ceny ČSKH v roce 2022 se stal Belfiato Quintet.“

„Britský hudební časopis BBC Music Magazine zařadil Pavel Haas Quartet mezi deset nejlepších smyčcových kvartet všech dob!“

„Musím říci, že to, co v Schubertově triu B dur předvedli Jarůškovi a Boris Giltburg, byl výkon světové úrovně.“

Český spolek pro komorní hudbu je jednou z nejstarších hudebních institucí u nás. Ač v současné době součástí České filharmonie, je dokonce o dva roky starší než jeho současná mateřská instituce. Byl založen na podporu tehdy mladého, ale už úspěšného Českého kvarteta. Podpora mladých komorních souborů mu zůstala až do dneška. I když v koncertní řadě najdeme i zralé umělce, jako je například Ivan Klánský. A nebo – jako ve středu – Veronika a Peter Jarůškovi a Boris Giltburg. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00001

„Od té doby jde Nombulelo od vítězství v jedné mezinárodní soutěži k druhé.“

„Níže položené písně lépe odpovídaly hlasovému fondu pěvkyně, a tak zmizely ostré tóny, soprán se zakulatil, vyniklo frázování.“

„Po přestávce ovšem následoval přímo gejzír belcanta.“

Spolek přátel hudebních talentů představuje každý rok v koncertním cyklu Talenty světové opery vítěze velkých mezinárodních soutěží. Díky tomuto cyklu máme možnost poznat umělce, jejichž kariéra sice teprve začíná, ale kteří už mají jisté mezinárodní renomé. V letošním roce to je obzvlášť zajímavá umělkyně. Vždyť kdy se nám podaří slyšet belcanto z úst pěvkyně z Jihoafrické republiky... V Praze vystoupila 9. října Nombulelo Yende. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 12 říjen 2022 08:30

Mladí nadchli Rudolfinum

MLad-Praha

„Anna Sysová skladbu vystavěla melodicky i tempově výtečně, doprovázející orchestr jí byl dobrou oporou.“

„Brown patří k těm dirigentům, kteří skladbu skutečně prožívají, dirigují celým tělem, jejich gesta jsou hned silná, hned jemná.“

„Rudolfinem se nesly první takty Allegra moderata a posluchači snad přestali dýchat.“

Pokud se týká klasické hudby, pak je Praha zcela jistě to nejfestivalovější město na světě. Máme festival se sedmdesátiletou tradicí, festival plný mezinárodních hvězd i festivaly stojící na jednom, byť světově proslulém interpretovi. A pak také festivaly komornější, o nichž se moc neví a je to škoda, poněvadž přinášejí zajímavé interprety i zajímavou dramaturgii. A mají dokonce i docela dlouhou tradici. Mezi podobné festivaly patří i Mezinárodní hudební festival Mladá Praha, jehož jednatřicátý ročník skončil v sobotu 8. října závěrečným koncertem v Rudolfinu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
99

„Loutna a oud se vyvinuly odlišně.“

„V každém případě miluji práci v Holešově a pomoc studentům s jejich rozvojem.“

„Největší projekt, na jakém jsem se kdy podílel, se jmenuje La Pellegrina, svatební hudba pro medicejskou Florencii z roku 1589.“

Tři velká světová náboženství – judaismus, křesťanství a islám toho mají daleko více společného než toho, co je rozděluje. Vzývají jednoho Boha, svůj původ vztahují k praotci Abrahámovi a s Bohem komunikují modlitbami. Ale také hudbou, žalmy a písněmi. Joel Frederiksen ve svém pořadu Cesta ke zbožnosti, který připravil pro festival Lípa Musica, ukazuje to, co všichni věřící mají společné už od středověku. Vroucí vztah k Bohu prostřednictvím hudby. Starou hudbu zná dokonale, vždyť ji studoval, dokonale zná i sakrální hudbu, jako každý věřící Američan zpíval v chrámovém sboru, ale vybírá si i kompozice nových skladatelů. Pak není divu, že právě pro něj je hudba cestou ke zbožnosti.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
001

„Většinou se do nějaké skladby zamiluji.“

„Publikum oceňuje, že slyší známá díla jinak.“

„Z velké většiny to jsou má vlastní aranžmá.“

Jsou rozhovory, které se rodí těžko. Tento k nim patří. Napřed nefungovaly e-maily, poté odpovědi přišly v neotevřitelném souboru. A když už šel soubor otevřít, tak odpovědi připomínaly spíš telegram. Prostě Adélaïde Ferrière se raději vyjadřuje hudbou. A to skvěle, jak poznají všichni návštěvníci jejího koncertu na marimbu v rámci MHF Lípa Musica v Liberci v Památníku obětem Šoa 20. 9. 2022 v 19 hodin.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0008

„S Brucem Dickeym jsem se seznámila někdy kolem roku 2007 v Collegiu Vocale Gent, poté jsme spolu v průběhu let odehráli několik koncertů.“

„Barbora přišla s nápadem zhudebnit texty trubadúrek – takzvaných trobairitz, básnířek a skladatelek 12. a 13. století.“

„To, že se o Šimonu Brixim nedochovalo mnoho informací, rozhodně neznamená, že by to byl hudebně druhořadý skladatel! Spíš měl v kontextu doby smůlu.“

Hana Blažíková patří k naším nejvýraznějším sopranistkám specializovaným na středověkou a barokní hudbu. Koncertuje se špičkovými světovými soubory po celém světě. S Japonci zpívala ve slavné Carnegie Hall, pod taktovou Johna Eliota Gardinera vystoupila v hlavních rolích tří Monteverdiho oper na Salcburském festivalu, slyšeli ji i návštěvníci slavného benátského Teatro La Fenice. Roky se účastní jako interpret Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. V letošním roce v nové funkci uměleckého garanta. A samozřejmě s několika koncerty.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
9

„Na Lípě Musice budu vystupovat poprvé a velice se na tuto svou premiéru těším.“

„Čím dál tím více zařazuji na svá vystoupení písňový repertoár.“

„Na dramaturgii Phidylé se podílel pan dirigent Robert Jindra, manažer orchestru Ondřej Daněk a já.“

Kateřina Kněžíková otevře 23. srpna 2022 operním recitálem v Liberci Mezinárodní hudební festival Lípa Musica. Zahájí tím i svou novou sezónu 2022/2023, která, jak už je u ní zvykem, bude opět složená z operních představení i koncertů po celé Evropě. A samozřejmá je i její pedagogická činnost. Je až neuvěřitelné, kolik toho tato maminka dvou krásných děvčátek, kterým se jako každá máma chce věnovat, pracovně na té nejvyšší úrovni zvládá. A jak široký má repertoárový záběr.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 30 červen 2022 20:15

Světová premiéra ve znamení Andělů Jin

00003

„Debussyho skladba znamenala mezník v hudební historii, je to skladba, která vytváří nový harmonický jazyk.“

„Každý tón, každý takt má ve Štochlově kompozici místo tak, aby se protiklady slily v jednu harmonii.“

„Všechny skladby večera měly jedno společné – zvukomalebnost.“

Poslední abonentní koncert letošní sezóny Symfonického orchestru Českého rozhlasu zazněl v úterý 28. června. Pod taktovkou Pavla Šnajdra orchestr zahrál Preludium k Faunovu odpoledni a První rapsodii pro klarinet a orchestr Clauda Debussyho, Tři věty o přijetí pro klarinet a orchestr Ondřeje Štochla a Ravelovu Španělskou rapsodii. Sólový part klarinetu přednesl Karel Dohnal.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 08 červen 2022 09:00

Výchovný koncert na Svaté Hoře

0001

„Bohužel musím konstatovat, že dramaturgie zdaleka neodpovídala názvu večera.“

„Martin Kot neměl lehkou pozici.“

„Velice oceňuji souhru v části Trh v Isfahánu, kdy jednotlivé nástrojové skupiny hrají proti sobě. Zvládly to na jedničku.“

Immersivní koncerty jsou novým typem produkce v klasické hudbě. Mají vtáhnout posluchače do ještě většího kontaktu s hudebníky a s hudbou obecně. Psali jsme o nich v tomto rozhovoru. Dva koncerty proběhly v rámci Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram v roce 2019, jeden v Domě Natura, druhý ve waldorfské škole v Příbrami. Na ně měl plynule navázat i festivalový koncert 5. června 2022 na Svaté Hoře u Příbrami; měl v odlehčené podobě přinést pohled na díla Dvořákových žáků a následující generace amerických skladatelů, u nichž lze vysledovat vliv Dvořákova působení v Americe. Řekněme hned, že nepřinesl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 29 květen 2022 09:39

Česká filharmonie à la française

099

„Co může vzniknout, jestliže si špičkový orchestr pozve špičkový sbor? Špičková intepretace.“

„Český filharmonický sbor Brno ukázal, že je opravdu jedním z nejlepších sborů na světě.“

„Petr Altrichter, ztišený, zklidněný, s gesty až úspornými, prožívající do hloubi duše každičký tón, vedoucí sbor i orchestr jemnými pohyby rukou k takřka nadpozemskému výkonu.“

Dramaturgie Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro nám připravila jeden z nezapomenutelných večerů. Večer, který byl věnován výhradně francouzské hudbě ovšem v provedení českých hudebníků. Totálně vyprodané Rudolfinum slyšelo jedno dílo, které se hraje zřídkavě (ví Bůh proč), a jedno dílo z nejznámějších. Obě v provedení, které sneslo ty nejvyšší nároky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Ty nejznámější mezinárodní soutěže si rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek zájemců.“

„Ale jen starší Minju Kim své dva konkurenty převyšovala tím, co dělá z interpretů velké interprety. V její hře byla jiskra, ono fluidum, které posluchače pohltí.“

„Na Lilianu Lefebvrovi bylo vidět, že se na pařížské konzervatoři od roku 1910 nic nezměnilo a bez perfektně zahraného Debussyho student do dalšího ročníku nepostoupí.“

Všechno zlé je k něčemu dobré, praví lidové přísloví. Že je pravdivé, dosvědčuje i letošní Pražské jaro. Každoročně máme možnost vyslechnout v jeho rámci mezinárodní hudební soutěž mladých talentů, vždy věnovanou dvěma hudebním nástrojům. Díky covidu jsme měli letos šanci slyšet soutěže dvě – pro fagot a pro klarinet. Soutěž pro fagot se měla konat v roce 2020, ale pro pandemickou uzávěru musela být zrušena. Její konání bylo umožněno až letos, souběžně se soutěží pro klarinet na tento rok regulérně plánovanou. Nahlédněme do finálových koncertů obou soutěží.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
DSC03941

„Ástor Piazzolla patří bezesporu k největším jihoamerickým skladatelům dvacátého století.“

„Piazzolla experimentoval, vkládal do tanga prvky jazzu, elektronické hudby i prvky hudby klasické, včetně té barokní.“

„A znovu mi připadalo, jako bych se ocitl na nějakém jam sessionu, díky výbornému uvolněnému provedení všech hudebníků.“

„Mnoho hříchů v tanci se děje, a proto se sluší křesťanům tance se varovati,“ vyzýval profesor teologie na Karlově učení a kazatel v kapli Betlémské, Jan Hus. Škoda, že nemohl slyšet koncert a vidět jej doprovázející umělecký tanec právě v Betlémské kapli 19. dubna 2022 v rámci 30. ročníku Svátků hudby. Jistě by změnil názor. Už proto, že tam zazněla hudba plná radosti a pohody. A i ten tanec vyvolával ne smyslné, ale vysoce umělecké zážitky, třebaže se jednalo o tango. Jak je to možné? Protože to byl večer k poctě Ástora Piazzolly.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 24 březen 2022 09:28

Svátky hudby oslavily radost z hudby

101

„Tato sonáta je také první sonátou, v níž Beethoven důsledně uplatňuje rovnost obou nástrojů.“

„Nokturna všeobecně mívají patetický výraz, u Nocturna c moll to ovšem zvlášť vyniká. To se podařilo Janu Simonovi bezezbytku vyjádřit.“

„Nejinak tomu bylo i 22. 3., kdy si Jan Simon pozval ke svému vystoupení velmi mladý, věkem i trváním, Kukal Quartet.“

Svátky hudby si zakládají na zajímavé dramaturgii, která se občas vymyká běžným představám o koncertech. To se ovšem nestalo při koncertu, který měl název, pod který se dalo schovat všelicos. Hudba je radost. Ano, to všichni milovníci hudby mohou podepsat bez uzardění. I když každý pod tímto názvem může mít svou vlastní představu. Nakonec se z úterního koncertu v sále Pražské konzervatoře vyklubal příjemný večer u klavíru, samozřejmě s Václavem Hudečkem, ale také velmi mladým kvartetem a hlavním sólistou večera – Janem Simonem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Vondráček hudbou skutečně žije, při koncertě mu prostupuje snad do té nejposlednější buňky v těle.“

„Haydn zde napsal jednu ze svých nejnáročnějších skladeb, která klade na orchestrální hráče přímo sólové nároky.“

„Provedení Beethovenova koncertu bylo skutečně impozantní a zanechalo velký dojem.“

PKO – Pražský komorní orchestr slaví sedmdesát let od svého vzniku. Patří ke čtyřem nejstarším komorním orchestrům v Evropě. Ve svých začátcích se soustředil na interpretaci starší české hudby, ale postupně se dostával až k uvádění soudobých autorů. Za dobu své existence uvedl přes stovku světových a českých premiér. A co se týče nahraných a prodaných desek, tak je multimilionář. Za dobu své existence prodal přes tři miliony nosičů. Taková historie chce dobře oslavit. PKO tak učinila koncertem v Rudolfinu 15. března.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
99

„Když mne oslovil Václav Hudeček s pozváním na tento koncert, moc mne to potěšilo.“

„V úterý 29. března máme tiskovou konferenci, kde oznámíme kompletní program.“

„Cvičím, každé ráno sedám kolem 7.00 ke klavíru a ty ‚své tři až čtyři‘ hodiny dám. Pak řeším ‚úřad‘.“

Svátky hudby mají v pražském koncertním životě jedno specifikum. Každý koncert je tematicky zaměřený. Ústřední postavou je samozřejmě vždy Václav Hudeček a spolu s ním vystupují umělci, kteří odpovídají vybranému tématu. V úterý 22. 3. v sále Pražské konzervatoře, kdy se mimochodem bude hrát ve prospěch ukrajinských uprchlíků, to bude trochu jinak. Václav Hudeček sice koncert zahájí, ale hlavní postavou večera bude klavírista Jan Simon. Využili jsme této příležitosti, abychom si s Janem Simonem popovídali, a to nejen o Svátcích hudby, ale mimo jiné také o festivalu Dvořákova Praha.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 14 březen 2022 10:12

Figarova svatba po opavsku

3005

„Spurného přístup k Mozartovi byl dobově poučený.“

„Z externě angažovaných pěvců mimořádně vynikla Markéta Klaudová jako hraběnka Almaviva.“

„Opavský inscenační tým se nebál experimentovat a roli obsadil kontratenorem Vojtěchem Pelkou.“

Možnost, že by si mohlo nějaké šedesátitisícové město vydržovat vlastní divadlo s operní scénou, je na západ od Rýna naprosto nepředstavitelná. A přitom na severu Moravy je to už 218 let skutečností. Město Opava si postavilo divadlo v roce 1804 a od té doby si ho opečovává. Ne vždy je to procházka růžovou zahradou, periodicky se diskutuje o zrušení souboru, ale pokaždé se operní soubor udrží a dokáže nastudovat kolem pěti inscenací za sezónu. Na festival Opera 2022 přivezl jedno z nejslavnějších představení – Figarovu svatbu Wolfganga Amadea Mozarta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 5