sobota, 24 červenec 2021 10:26

Kde může zakořenit Akademie komorní hudby

AKH2021Nimericehires08cPetraHajska

„V její Rusalce se objevily krásné výšky, nádherně frázovala, byla zamilovanou křehkou bytostí i dramaticky roztouženou ženou. Vynikající výkon.“

„Sólově i v dialogu s flétnou byla v Mozartovi její harfa vždy zajímavá, v rukou sólistky zněla jako onen kýžený sebevědomý nástroj, jak často zdůrazňuje její pedagožka.“

„Průzračnost a čistota tónu, vemlouvavost a zpěvnost, lehkost trylků, klenutost zvuku, samozřejmá technika a jistota i v rychlých pasážích, to byl Mozart v podání mladé české flétnistky.“

Koncertem v zámeckém parku v Niměřicích se ve středu 21. července uzavřel letošní ročník Akademie komorní hudby. Pod uměleckým vedením Tomáše Jamníka se představil komorní orchestr složený ze stipendistů akademie a jako sólistky německá sopranistka Sonja Grevenbrocková, česká flétnistka Sylvie Schelingerová a polská harfistka Amelia Tokarska.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 01 červenec 2021 10:19

Brahms za zpěvu ptáků

1

„Šumění vody a lehký ruch z nedaleké zahradní restaurace dotvářely letní atmosféru koncertu.“

„V Mráčkově Mazurku člověk slyšel ty nejlepší tradice české houslové školy: zpěvnost, pokoru, úctu k zápisu.“

„Lukáš Klánský je partnerem, který – ač na sebe nestrhává pozornost – dokáže okouzlit sólovými party, které zazáří, a vzápětí je zase pokorným spoluhráčem.“

Zahrada Werichovy vily na pražské Kampě hostila v úterý 29. června zahajovací koncert nového letního komorního festivalu Klasika u Wericha. Houslista Jan Mráček a klavírista Lukáš Klánský přilákali do intimního prostředí zahrady množství posluchačů, kteří až nevěřícně naslouchali skvělému výkonu obou muzikantů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 16 červen 2021 16:03

Matouš Zukal: Jsem soutěživý typ

Akademie-kl-hudby

„Kdyby mi někdo před rokem řekl, že ve finále skončím druhý, sotva bych mu uvěřil.“

„Slukova sonáta je tak krásná muzika, že člověk její technické obtíže vždycky nějak vyřeší. Ta hudba vás v tom nenechá.“

„Líbí se mi, že v horách jsou hranice neomezené.“

Klavírista Matouš Zukal se ve třiadvaceti letech stal laureátem letošní Mezinárodní soutěže Pražské jaro 2021, v celkovém pořadí druhý. Je studentem druhého ročníku HAMU ve třídě Iva Kahánka. Ve své hře nestaví na odiv virtuozitu, ta je samozřejmým prvkem jeho interpretace, zaujme především pochopením skladby a hlubokou přemýšlivostí. Takovou osobností je Matouš Zukal i v soukromí – uvážlivě volí slova, ať už hovoří o klavírní hře, svých učitelích, nebo velké zálibě – vysokých horách. Svou noblesní bezprostředností a inteligencí si okamžitě získává sympatie. Pro výkonného umělce je to velký dar.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 24 květen 2021 09:02

Kdo je lovnou zvěří?

117

„Jejich přístup byl v Haydnovi spíše romantický než klasicistní, místy jsem měla pocit spíše udýchanosti než virtuozity.“

„Klarinetista byl vůdčí osobností celého provedení. Hraje lehce a přirozeně, jeho tón se vzpírá otřelým charakteristikám typu jistota, oblost, jiskrnost, suverénnost…“

„Předvedli nejen neslýchanou škálu různých hráčských technik a zvukových možností svých nástrojů, ale projevili i schopnost hereckých kreací.“

Na Pražském jaru se v sobotu 22. května představil mladý německý soubor Schumann Quartett a rezidenční umělec festivalu klarinetista Jörg Widmann v roli interpreta a skladatele. Koncert bez publika se uskutečnil v pražském sále DOX+, recenze je psaná ze záznamu, který je ke zhlédnutí na stránkách festivalu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 19 květen 2021 13:28

Pražákovo kvarteto ve vrcholné formě

101

„V podání Pražákova kvarteta zaznělo to nejlepší z tradice české kvartetní školy a zároveň to jedinečné, čím je tento soubor proslulý.“

„Některé koncerty bariéru streamu překonávají a dopřávají posluchačům zážitek srovnatelný s bezprostředním kontaktem s interprety.“

„V Haydnovi zahrála Jana Vonášková vemlouvavé téma způsobem vpalujícím se do mozku.“

Své poslední pražskojarní vystoupení odehrálo Pražákovo kvarteto v úterý 18. května v kostele svatého Vavřince. A protože po téměř padesátileté činnosti hrál soubor na festivalu naposledy, zvolil i pozdní díla autorů – Jindřicha Felda, Josepha Haydna, Igora Stravinského a Antonína Dvořáka. Koncert se konal bez diváků, jeho stream lze zhlédnout na stránkách Pražského jara.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
107

„Zukalova hra je technicky i výrazově velice pestrá, je v ní slyšet mužnost a zároveň křehkost, koncentrovanost, ukázněnost i uvolněnost.“

„Slukovu skladbu zahrál se silnou naléhavostí a citem pro gradaci (a pauzy), přehledně ji vystavěl a jednotlivým pasážím dodal patřičné barvy.“

„Posluchač uvěří Kristině Vocetkové a Matouši Pěruškovi každý tón.“

Nadace Bohuslava Martinů zpřístupnila na svých internetových stránkách martinu.cz koncert vítězů soutěže, kterou pořádá. Koncert se uskutečnil loňského 9. prosince v pražském Sále Martinů a vystoupili na něm klavírista Matouš Zukal a Duo Bohémo – houslista Matouš Pěruška a violoncellistka Kristina Vocetková. Koncert proběhl bez diváků, píšeme o něm po zhlédnutí streamu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 10 leden 2021 13:09

Výhra rozhlasových symfoniků

8

„Dirigentský styl Petra Popelky je neegoistický, nesebevzhlíživý, je to styl, jehož výsledkem je atmosféra, prožitek a uvolněnost muzikantů.“

„Ve strhujícím závěru nedali interpreti posluchači polevit v soustředění, vtáhli ho do každého taktu, dramatická hra sólisty se zcela prolnula s nasazením orchestru.“

„Dechové nástroje si pozorně předávaly vzájemně svá témata a byly ozdobou nejen první části suity.“

Mimořádný koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu bez publika zazněl v pátek 8. ledna v přímém přenosu na stanici Vltava a ke zhlédnutí a poslechu je stále na facebookových stránkách orchestru. Reprízu zařadil rovněž Český rozhlas D-dur, a to ve středu 13. ledna. Mimořádný však byl koncert i z jiných důvodů. Odehrály se na něm dvě premiéry. Poprvé SOČR řídil dirigent Petr Popelka a bylo to také poprvé, kdy si houslista Josef Špaček zahrál První houslový koncert Bohuslava Martinů. KlasikaPlus koncert vyslechla v prázdné Dvořákově síni pražského Rudolfina.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
111

„Ve třetí větě Josef Špaček oslnil sebejistou technikou a tempy, soustředěný výkon dal posluchači možnost vychutnat si detaily a finesy jeho hry.“

„Zvučná jména světových interpretů jsou nutným kořením, ale poslouchat zvukovou i výrazovou symbiózu filharmonika s filharmoniky je blaho.“

„Tomáš Netopil nikde nesklouzl k efektnímu vyznění, jeho pojetí Dvořáka bylo energické, přesné, ale současně vřelé, ctící tradice české interpretační školy.“

Závěrečný nedělní adventní koncert, který rovněž – jako předešlé tři – přenášela Česká televize, řídil hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil. Trumpetových partů ve skladbě Pavla Josefa Vejvanovského Sonata Vespertina se ujali Stanislav Masaryk a Walter Hofbauer, sólový part Mendelssohnova Houslového koncertu e moll přednesl Josef Špaček. Večer uzavřela Dvořákova Šestá symfonie. KlasikaPlus koncert opět vyslechla přímo v Dvořákově síni pražského Rudolfina.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Bylo obdivuhodné, kolika různých výrazových, dynamických i barevných fazet sólisté i orchestr v proslulé druhé větě Brahmsova dvojkoncertu dokázali docílit.“

„Orchestr byl pro sólisty oporou, ne protivníkem. Nepřeháněl v kontrastech, na niternost, zahloubanost sól odpovídal jemným, měkkým nasazením, ve vzrušených, dravých souhrách sólistů byl adekvátním partnerem.“

„Přímočará tanečnost, jásavost, zářivost a zvonivost Suity A dur doprovázené něžnou lehkostí a podbarvené vřelostí jako by zaplnily prázdnotu Dvořákovy síně.“

Třetí koncert České filharmonie v adventu, v přímém přenosu přenášený Českou televizí, přivedl v neděli 13. prosince k dirigentskému pultu Petra Altrichtera a k sólovým výkonům vyzval dva členy orchestru – koncertního mistra Jana Mráčka (housle) a zástupce koncertního mistra violoncell Ivana Vokáče. K Brahmsovu Dvojkoncertu pro housle, violoncello a orchestr a moll připojil Petr Altrichter Dvořákovu Suitu A dur.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„V Griegovi dovedl Manfred Honeck smyčce k rozmáchlým, rozklenutým melodickým frázím zahraným lahodným plným tónem.“

„Buchbinderova interpretace Mozartova koncertu byla z rodu těch, kdy se těšíte na to, co přijde v následujícím taktu, kam až umělec posluchače dovede.“

„První Beethovenova symfonie byla čistá radost z nekomplikované hudby, navíc podpořená viditelným souzněním a oboustrannými sympatiemi dirigenta a orchestru.“

Jestliže první z adventních koncertů České filharmonie přitahoval pozornost jménem dirigenta, který dlouho Prahu nenavštívil – byl to Sir John Eliot Gardiner, druhý z nich byl očekáván jako návrat domů. Rakouský dirigent Manfred Honeck byl léta hlavním hostujícím dirigentem našeho prvního orchestru, velmi dobře ho zná a mezi ním a hráči panuje obapolné souznění. Jak vyzněl večer, kde vedle hudby Edvarda Hagerupa Griega zazněl nejtklivější Mozartův Klavírní koncert d moll a První symfonie Ludwiga van Beethovena?

 
Zveřejněno v ReflexePlus
91

„I na malé ploše vyvstanou přednosti souboru – vynikající frázování, dynamické proměny, souhra, onen pověstný komorní ‚jeden dech‘.“

„Právě v Beethovenovi je slyšet schopnost klasicistní ukázněnosti, zpěvnost jednotlivých nástrojů, tónová souhra, promyšlenost každé fráze, nepřehnané kontrasty, cit pro strukturu skladby.“

„Překvapení se dostavilo s Karlem Dohnalem a klarinetovým kvintetem argentinského skladatele Osvalda Golijova Sny a modlitby Slepého Izáka.“

Poslední z koncertů letošní řady 4plus Zemlinského kvarteta se uskutečnil ve středu 2. prosince ve Velkém sále Městské knihovny v Praze a kvůli protiepidemickým opatřením opět online. Hostem byl klarinetista Karel Dohnal, který s kvartetem zahrál skladbu současného argentinského skladatele Osvalda Golijova. Kromě ní kvarteto předneslo skladby Josefa Suka a Ludwiga van Beethovena. KlasikaPlus měla příležitost koncert vyslechnout přímo v sále.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
8

„Pověstný Gardinerův smysl pro výstavbu díla a lpění na detailu doplněný vstřícností a kvalitami orchestru zaujal a vyvolal očekávání, co bude následovat.“

„První věta z Voříškovy symfonie je v Gardinerově pojetí zvukově bohatá, až monumentální, dirigent vede orchestr k vyjádření dynamických kontrastů, dechberoucí jsou propracované fráze dohrané do zlomku sekundy.“

„Ivo Kahánek na sebe nestrhával pozornost, ale tu se stával součástí orchestru, onde zas dával vyniknout klavírnímu partu s energickými akordy a rychlými pasážemi.“

Česká filharmonie zahájila v době covidové novou tradici – televizní přenosy adventních koncertů. O první adventní neděli 29. listopadu přivítala jednoho z nejlepších současných dirigentů – Angličana Sira Johna Eliota Gardinera. Pod jeho vedením hrála skladby Jana Václava Huga Voříška a Bohuslava Martinů. Třetí opus – Janáčkovo Capriccio – řídil Ondřej Vrabec. Koncert přenášely ČTart a do zahraničí německá digitální platforma Takt1. KlasikaPlus koncert vyslechla přímo v Dvořákově síni Rudolfina, tentokrát s absencí publika.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 13 říjen 2020 09:09

Dvě tria na konci času

200

„A náhle se nástroje propojí a posluchač je svědkem nové kvality, synergie povýšené do absolutního porozumění.“

„Jan Fišer, Tomáš Jamník a Ivo Kahánek nenechají posluchače v emocích bloudit ani utopit se a bezpečně ho dovedou domů.“

„Klavír v rukou Johanny Hanikové zněl jednou lehce příjemně, pak zas vzdorovitě, hra Anny Paulové byla jako vždy mnohotvárná – tu nevinná, tu rafinovaně svádivá, Ludmila Pavlová hrála i ty nejobtížnější pasáže s nonšalantní jistotou…“

Jako bychom uplynulý víkend všichni – muzikanti i posluchači – chtěli načerpat do zásoby sílu, energii a zážitky, které poskytuje živá hudba. Koncerty se konaly ve velkých i malých městech, v hudebních sálech i menších prostorách. Nikdo nedokáže odhadnout, na jak dlouho se budeme muset bez onoho zázraku tvoření interpretace teď a tady obejít. Je potěšující, že i při zvýšené obezřetnosti se posluchači neobávali koncerty navštívit. Jako tomu bylo v Sále Martinů na pražské HAMU na sobotním matiné 10. října a na nedělním koncertu v Chodovské tvrzi 11. října. V sobotu se zaskvělo Dvořákovo trio, v neděli pak dámy ze souboru Mucha trio.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 26 září 2020 12:05

Zemlinského kvarteto (se) umí bavit

1

„Někdejší mladíčky z plátna pak na pódiu vystřídali zkušení mladí muži, kteří s pověstnou vervou a sehraností i energií lidí, co si ještě nelezou na nervy, ukázali, co dovedou dnes.“

„Co bylo předtím jen mírným rozehříváním, stalo se v Eine kleine Lachmusik Wolfganga Schrödera zhruba třináctiminutovým ohňostrojem doprovázeným výbuchy smíchu publika.“

„Bomba hudebních žertů vybuchla na závěr – muzikanti sáhli k dílu žáka nejslavnějšího českého dramatika, badatele a vynálezce Járy Cimrmana Ladislava Antonína Buše.“

Své pětadvacáté narozeniny oslavilo v pátek 25. září koncertem v pražské Městské knihovně Zemlinského kvarteto. A velkolepě. Předvedlo jak své interpretační umění, ověnčené mnoha cenami, tak jedinečný smysl pro humor, inspirovaný Járou Cimrmanem, ovšem přetavený do hudební podoby, místy proložené komentáři, které by český génius stoprocentně ocenil.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Marek Vrabec se vypracoval v odvážného a vizionářského uměleckého šéfa, který se nebojí pro své představy i riskovat.“

„Objevují se prvky minimalismu, modernistické hudební vzorce se opakují, vrství, přeskupují – a do toho znovu vstupují citace z původního barokního základu.“

„Hope hraje vzrušujícím, až neodbytným způsobem.“

Druhým open air koncertem na sebe připoutaly pozornost Struny podzimu – festival, který se letos koná po čtyřiadvacáté a od svých počátků je spojen s uměleckým vedením Marka Vrabce. Ten se vypracoval v odvážného a vizionářského uměleckého šéfa, který se nebojí pro své představy i riskovat. V letošním podivném roce, kdy muzikanti ani managementy nevěděli, který koncert a kdy se vůbec uskuteční, pozval do takřka podzimní Prahy svého přítele a výborného houslistu Daniela Hopea, aby po sedmi letech znovu Pražanům zahrál překomponované Vivaldiho Čtvero ročních období. Tentokrát v jiném prostředí: na plovoucím pódiu na Vltavě zazněla v sobotu 19. září skladba Maxe Richtera Vivaldi – Four Seasons Recomposed.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Možná více než v předešlých ročnících se ukázalo, jakou ozdobou celého festivalu komorní koncerty jsou. A také – jakou hráčskou elitou Česko disponuje na poli komorní hry.“

„Byla to univerzita komorní hry, kterou doprovázelo až jakési bratrské spiklenectví, jež na každém večeru vyvrcholilo objetím kolem ramen ztělesňujícím onu sounáležitost.“

„Komorní orchestr filharmoniků povýšil Sukovu serenádu na vrcholnou radost z muzicírování, propracovaného v jemných detailech a dynamických frázích.“

Třetím večerem se ve čtvrtek 17. září uzavřela komorní řada Dvořákovy Prahy. S účastí Komorního orchestru České filharmonie, který vedl Josef Špaček, a jeho kolegů z předcházejících večerů Tomáše Jamníka a Lukáše Vondráčka. A také vděčného publika, které tentokrát takřka zaplnilo Dvořákovu síň pražského Rudolfina, aby si vyslechlo serenády Josefa Suka a Antonína Dvořáka a Grand Rondeau Jana Václava Huga Voříška.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 12 září 2020 14:05

Dvořákův a Schnittkeho večer

5

„Sešli se tu muzikanti, které hrát spolu moc baví.“

„Slyšet Schnittkeho skladbu v takové interpretaci, jaké se jí dostalo v pátečním večeru, znamená podržet si ji velmi dlouho ve své emocionální paměti.“

„Všichni společně vytvořili těleso, jehož členové vůbec neřeší techniku, ale pod rukama jim vzniká cosi překrásného…“

Po středeční komorní smršti pánů Špačka, Nikla, Jamníka a Vondráčka na Dvořákově Praze se v pátek 11. září přehnal pražským Rudolfinem hurikán. Violistu Pavla Nikla vystřídal Jakub Fišer a Dohnányiho uvedeného na předcházejícím koncertu Alfred Schnittke. Večer byl znovu orámovaný Beethovenem a Dvořákem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Hudbu jsem vnímal už jako batole, protože jsem slýchal maminku cvičit na klavír a tatínka na housle.“

„Myslím si, že soutěže jsou naprosto nejdůležitější. Zvykáte si odmalička být na pódiu – a to se v pozdějším koncertním životě hodně hodí.“

„V tomto školním roce budu mít individuální studijní plán – jeden týden škola, druhý týden individuální studium, takže budu moci cvičit i šest hodin denně.“

Představujeme české finalisty soutěže Concertino Praga...Třináctiletý Jan Schulmeister si z mnoha klavírních soutěží odnesl ta nejvyšší ocenění, mimo jiné se dvakrát stal vítězem Národní soutěže ZUŠ, dvakrát získal absolutní vítězství v soutěži Piano Talents v Miláně a stal se absolutním vítězem soutěží Amadeus a Beethovenovy Teplice. Jeho posledním výrazným úspěchem je vítězství v Mezinárodní klavírní soutěži Césara Francka v Bruselu. Patří k nejpozoruhodnějším mladým českým klavíristům. Je také nejmladším členem hudební rodiny Petrof. Dnes ho v pražském Rudolfinu čeká za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu a dirigenta Jiřího Rožně účast ve finále soutěže Concertino Praga, které společně pořádají Český rozhlas a Akademie klasické hudby. Přednese Klavírní koncert a moll Edvarda Griega. Koncert vysílá v přímém přenosu Český rozhlas na stanici Vltava od 17 hodin.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Pana profesora beru svým způsobem jako člena rodiny.“

„Řekl bych, že finále Concertina Praga je asi největší úspěch, jakého jsem kdy dosáhl.“

„Jako houslista hraju klasickou hudbu, ale díky klavíru a marimbě či vibrafonu se dostanu i k jiným žánrům, jako jsou jazz nebo moderní hudba.“

Představujeme české finalisty soutěže Concertino Praga. Zatím poslední úspěch patnáctiletého houslisty Daniela Matejči je první cena v soutěži Georga Philippa Telemanna pro houslisty do osmnácti let v červnu v polské Poznani. Mimo jiné je absolutním vítězem Národní soutěže ZUŠ, vítězem ústředního kola německé Národní soutěže Jugend musiziert a vítězem a laureátem mezinárodních klání Soutěž Josefa Muziky a Soutěž Josefa Micky. V letech 2016 a 2018 byl nejúspěšnějším zástupcem ČR na prestižní Kocianově houslové soutěži a v roce 2019 se stal jejím absolutním vítězem. Dnes ho v pražském Rudolfinu za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu a dirigenta Jiřího Rožně čeká účast ve finále soutěže Concertino Praga, které společně pořádají Český rozhlas a Akademie klasické hudby. Přednese Houslový koncert č. 1 D dur Sergeje Prokofjeva. Koncert vysílá v přímém přenosu Český rozhlas na stanici Vltava od 17 hodin.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
6

„Lukáš Vondráček se v Praze ukázal nejen jako fenomenální klavírista, kterému se pod rukama stává z klavíru celý orchestr, ale i jako pozorný a citlivý komorní partner.“

„Celou skladbou jako by prosakovala – vedle již zmíněné stylovosti – jakási jemná energie, která propojila hráče s publikem.“

„Kvarteto Špaček – Nikl – Jamník – Vondráček vyniká skvělou tónovou kulturou, nezaměnitelným osobním rukopisem, vnímavostí a vzájemnou ohleduplností.“

Na prvním koncertě komorní řady Dvořákovy Prahy se potvrdila známá skutečnost, že i muzikanti, kteří spolu nehrají pravidelně v určitém komorním souboru, přimrazí při společném vystoupení publikum do sedadel. Stalo se tak i ve středu 9. září v pražském Rudolfinu a protagonisty byli klavírista Lukáš Vondráček, houslista Josef Špaček, violista Pavel Nikl a violoncellista Tomáš Jamník.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 3