„Podle klidu v sále a soustředěného poslechu během jednotlivých vystoupení, ale i na základě vřelého potlesku, jímž byl každý z účinkujících odměněn, lze usuzovat, že se organizátorům festivalu podařilo dokonale naplnit jejich záměr.“

„Důležitost soutěží pro mladé talentované hudebníky zvýraznila přítomnost Daniela Matejči. Ten je totiž ve svých osmnácti letech již ostříleným hráčem, a to i v mezinárodním měřítku.“

„Klidně bych organizátorům Pardubického hudebního jara doporučil, aby takto koncipovaný koncert dávali i ve večerních hodinách.“

Byl to dobrý nápad zpestřit program letošního ročníku Pardubického hudebního jara o dopolední koncert, v němž se představili vítězové soutěže Komorní filharmonie Pardubice „Hraj online“ a přehlídky neprofesionálních varhaníků „Organum Regium“. Hlediště Sukovy síně Domu hudby tentokrát zaplnili, vedle nejzapálenějších generačně starších obdivovatelů klasické muziky, především studenti středních škol. Těm z Konzervatoře Pardubice pouze stačilo obejít dům, ale pro žáky z Gymnázia Přelouč už návštěva koncertu mohla představovat malý výlet. Podle klidu v sále a soustředěného poslechu během jednotlivých vystoupení, ale i na základě vřelého potlesku, jímž byl každý z účinkujících odměněn, lze usuzovat, že se organizátorům festivalu podařilo dokonale naplnit jejich skvělý záměr – přiblížit bez jakéhokoliv podbízení mladým návštěvníkům, co mohou znamenat skutečné umělecké hodnoty.

Na pódiu se v roli vítězů zmíněných dvou soutěží prezentovalo šest talentovaných interpretů, shodou okolností šlo výhradně o mladé muže. Jediné ohlášené zástupkyni něžného pohlaví, pozounistce Martině Junkové, na poslední chvíli zabránila v účasti nemoc. Nevystoupilo však toliko oněch šest hochů – coby doprovod jednoho z nich bylo utvořeno kvinteto z hráčů Komorní filharmonie a jako host matiné zahrál i nedávno plnoletosti dosáhnuvší houslista Daniel Matejča, jenž na začátku dubna letošní ročník Pardubického hudebního jara svým provedením Prokofjevova koncertu se zdejšími filharmoniky zahajoval.

Nejdále to měl do Pardubic Lukáš Kotek, který přijel jako vítěz juniorské kategorie soutěže Organum regium z Olomouce. Do hry na královský nástroj jej zasvěcuje Vladimír Sobotka, jehož Toccatu c moll, připomínající hutným zvukem v mnohém slavnou Boellmannovu Gotickou suitu, mladý varhaník zahrál. Ještě předtím se dobře popasoval s Preludiem a fugou a moll BWV 559 Johanna Sebastiana Bacha.

Svými spolužáky, hlavně však přítomnými dívkami, velkolepě povzbuzován zasedl ke klavíru Adam Jelínek z třídy Pavlíny Klokočníkové na Základní umělecké škole Pardubice, Havlíčkova, jenž uspěl v soutěži Hraj online. Zvolil Sergeje Rachmaninova (Etude-tableau d moll op. 33 č.4 a Preludium g moll op. 23 č.5) a udělal dobře. Romantismus totiž mládí vždycky sluší a pokud se hráči jeho věku podaří skloubit cituplné pojetí v první skladbě s energickým přístupem vyžadovaném při nástupu ve druhé kompozici, má napůl vyhráno. Proto také zmíněný obdiv publika.

Zadumaný a pomalý charakter má Koncertantní kus g moll Josepha Edouarda Barata, s nímž uspěl v soutěži Hraj online čtrnáctiletý klarinetista Štěpán Jandl ze ZUŠ Bohuslava Martinů v Poličce. Učí ho rodiče a činí tak nadmíru dobře, neboť Štěpán disponuje dobrou technikou i citem pro náladu skladby. Přechod od závažnějších motivů k závěrečnému skoro až laškování zvládl na výbornou.

Poté přišel na řadu další klavírista; zapamatujme si i jeho jméno. Arnošt Matěj Nimrichtr ze třídy Inny Tolmačové na ZUŠ Pardubice, Havlíčkova má totiž všechny předpoklady stát se virtuosním hráčem. V soutěži Komorní filharmonie přesvědčil hodnotitele svým Chopinem a nejinak tomu bylo i na tomto matiné. Zahrál dvě skladby velkého romantika – Etudu op. 10 č. 5 a Fantasii Impromptu op. 66 – a nenechal nikoho na pochybách o svém talentu. Muselo to být pro porotu soutěže vskutku obtížné rozhodování, nakonec to její členové vyřešili udělením dvou prvních míst. Arnošt i výše zmíněný Adam se tak stali spoluvítězi.

Stejně jako pardubická „zuška“ v Havlíčkově ulici má v regionu výborný zvuk ZUŠ Přelouč. Své žáky na ní vyučuje vedle jiných Michal Chmelař, člen Komorní filharmonie. Patří k nim i Tomáš Vondrouš, který se představil s Fantasií pro trombon Jamese Curnowa. Těžká skladba, ale interpretem dobře zvládnutá. Zcela jistě mu pomohla podpora v podobě zmíněného smyčcového kvinteta, s nímž perfektně spolupracoval. Moc hezky se to poslouchalo!

Nejstarším účastníkem přehlídky se v jejím závěru stal Daniel Nerad ze třídy Radky Zdvihalové na ZUŠ Pardubice, Havlíčkova. Pyšnit se může vítězstvím v kategorii Virtuosi soutěže Organum Regium a po poslechu jeho interpretace Chorálu ze Symfonie č. 2 Louise Vierna nemáme sebemenší pochybnosti o správnosti rozhodnutí poroty. Slyšeli jsme zralou interpretaci, pronikající ke smyslu skladby, oproštěnou od jakýchkoli manýrů a plnou patřičné koncentrace.

Důležitost soutěží pro mladé talentované hudebníky zvýraznila přítomnost Daniela Matejči. Ten je totiž ve svých osmnácti letech již ostříleným hráčem, a to i v mezinárodním měřítku. Na jeho hře se již projevuje zkušenost a setkávání s výraznými osobnostmi, kolegy i dirigenty. Pro své vystoupení v Pardubicích opět nezvolil nic lehkého. Fuga ze Sonáty pro sólové housle Bély Bartóka vyžaduje od interpreta na malé sevřené ploše hodně obratnosti i nadhledu. Matejčovi vrstevníci v hledišti ani nedutali a odměnili ho vřelým aplausem.

Tenhle něco málo přes hodinku trvající koncert se opravdu povedl. Klidně bych organizátorům Pardubického hudebního jara doporučil, aby ho dávali i ve večerních hodinách. Nadějné talenty nejen z regionu tak bude mít možnost poznat ještě více návštěvníků. Ti mladí si zaslouží, aby se o nich vědělo.

Foto: Facebook /  Pardubické hudební jaro