„Maestro interpretoval s Vídeňskými filharmoniky Mozartovu „Haffnerovu symfonii“ v architektonické kráse, která umožnila posluchačům snáze a jasněji nahlédnout do hloubky klasicistní kompozice.

„Interpretaci Hindemithovy „Bostonské symfonie“ propůjčili orchestrální hráči expresi s maximálně širokým spektrem dynamických a barevných odstínů.“

„Vrcholnou „Reformační symfonii“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho vedl dirigent mistrovsky až k výjimečné slavnostní atmosféře.“

K Vídeňským filharmonikům se na jaře vrátil Maestro Riccardo Muti, který s orchestrem nastudoval výběr z děl Wolfganga Amadea Mozarta, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Paula Hindemitha. S vedením světoznámého tělesa se rozhodl provést ve dnech 22. až 30. dubna 2023 ve Zlatém sále Hudebního spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni pět koncertů, zaměřených na hudbu klasicismu, romantismu a modernu první poloviny 20. století. 

Slavný Maestro Riccardo Muti, současný hudební ředitel Chicago Symphony Orchestra a šéfdirigent Orchestra Giovanile Luigi Cherubini, který ve své kariéře zastával i post hudebního ředitele Teatro alla Scala v Miláně, spolupracuje s Vídeňskými filharmoniky kontinuálně a s velkými úspěchy více než padesát let, od doby jejich výjimečného koncertu na Salcburském festivalu v roce 1971, kam byl pozván německým Maestrem Herbertem von Karajanem. Držitel dvou cen Grammy, jenž byl na nejprestižnější hudební cenu třináctkrát nominován, získal za umělecké zásluhy úspěšné spolupráce se světoznámým rakouským orchestrem Zlatou medaili Otty Nicolaie, zakladatele Vídeňských filharmoniků.

Když v roce 2021 řídil Riccardo Muti už pošesté proslulý Novoroční koncert ve Zlatém sále Hudebního spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni, slavil s orchestrem nejen jubilejní výročí jejich mimořádně úspěšné spolupráce, ale i nadcházející životní jubileum osmdesáti let. Pozvání k proslulému koncertu byl tehdy i symbolickým darem uznání legendárnímu dirigentovi. V naší sousední spolkové zemi obdržel italský Maestro ve stejném roce Velký zlatý čestný odznak za zásluhy o Republiku Rakousko.

K letošním jarním koncertům v rakouské hlavní metropoli a také v Grazu nastudoval Riccardo Muti s Vídeňskými filharmoniky ve Zlatém sále Hudebního spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni „Haffnerovu“ Symfonii, č. 35 D dur, KV. 385 Wolfganga Amadea Mozarta, Koncertní hudbu pro smyčcový orchestr a žestě, op. 50 Paula Hindemitha a „Reformační“ Symfonii č. 5 D dur, op. 107 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.

Ve srovnání s únorovým hostováním německého Maestra Christiana Thielemanna, který ve Zlatém sále rovněž provedl se slavným rakouským orchestrem společně pět koncertů, o osmnáct let starší italský Maestro připravil z dramaturgického pohledu jen jeden program. Thielemannovy programy byly ve své různosti dokonce tři s celkovým záběrem děl z tvorby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Antona Brucknera, Johannese Brahmse, Richarda Strausse a Arnolda Schönberga. Navzdory velké interpretační obtížnosti se jednalo ovšem s ohledem na dramaturgii slavného tělesa o standardní repertoár.

Mutiho odvážné dramaturgické vybočení po dohodě s předsedou orchestru a houslistou první filharmonické sekce Danielem Froschauerem a rovněž i s obchodním šéfem tělesa a kontrabasistou Michaelem Bladererem bylo zařazení komornějšího díla Paula Hindemitha. Skladba velmi osvěžila nejen program, ale i tradiční repertoár, a pro orchestr se stala inspirativní výzvou.

Ve Zlatém sále Hudebního spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni hráli 27. dubna 2023 Vídeňští filharmonikové v rámci sezónního šestého Soirée. Mozartovu „Haffnerovu“ Symfonii, č. 35 D dur, KV. 385, komponovanou skladatelem v roce 1782 na objednávku zámožné salcburské rodiny Haffnerů, provedl orchestr s Riccardem Mutim v atmosféře radosti a živosti. Dílo v odborných kruzích bývá vnímáno s vystižením jeho specifičnosti jako typický kus „francouzský“ a Vídeňští filharmonikové skladbě s nadhledem vtiskli poutavou lehkost v přednesu, ovšem na vysoké interpretační úrovni. Maestro interpretoval s Vídeňskými filharmoniky Mozartovu „Haffnerovu symfonii“ v architektonické kráse, která umožnila posluchačům snáze a jasněji nahlédnout do hloubky klasicistní kompozice. V partituře rozkryl s komornějším vrstevnatým zněním v sekcích mnoho detailů, kterým orchestrální hráči propůjčili úžasně kompaktní flexibilitu frázování a svěžest.

Dramaturgicky výjimečné dílo Paula Hindemitha, Koncertní hudbu pro smyčcový orchestr a žestě, op. 50 (1931), které bylo v programu uváděné i s názvem „Bostonská symfonie,“ neboť skladatel kompozici věnoval Bostonskému symfonickému orchestru, zaznělo po Mozartově symfonii v inspirativní hudební konfrontaci.

Vliv neoklasicismu, který byl u P. Hindemitha výrazný už v jeho komorních dílech z dvacátých let 20. století, doznal ve skladatelově nadcházející tvorbě stylových proměn, jež byly citelné i ve zvoleném díle koncertu. Interpretaci Hindemithovy „Bostonské symfonie“ propůjčili orchestrální hráči expresi s maximálně širokým spektrem dynamických a barevných odstínů.

Program vyvrcholil romantickou Symfonií č. 5 D dur, op. 107 „Reformační“ (1830) Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, kterou skladatel zkomponoval u příležitosti 300. výročí proklamace protestanství v Augsburgu. V díle je citelný i Mendelssohnův obdiv k tvorbě Johanna Sebastiana Bacha, jenž se v Páté symfonii promítl do stylové inspirace polyfonií a melodikou protestantského chorálu, umocněnou pozoruhodnou koloristikou a až sentimentálním romantickým dobovým výrazem. Dílo gradoval Riccardo Muti s lyrikou, radostí a vnitřní dramatičností, finální téma Lutherova chorálu „Ein´fester Burg ist unser Gott“ vyznělo honosně. Vřelé smyčce, zářivé smyčce a hravost s nadhledem umocnili příjemnou stylizační lehkost provedení. Vrcholnou „Reformační symfonii“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho vedl dirigent mistrovsky až k výjimečné slavnostní atmosféře. Publikum ocenilo interprety bouřlivými ovacemi ve stoje a provoláváním obdivných slov „Bravo, Bravissimo“ z různých stran Zlatého sálu.

Foto: Terry Linke