sobota, 16 únor 2019 07:30

Valentýnské gala (nejen) Pavla Černocha

Autorka:

„Posluchačům dychtivým výjimečných výkonů tohoto interpreta zřejmě nezbývá, než si je v plné kráse vychutnat v některém ze světových operních domů.“

„Pozornost si v její interpretaci zaslouží především skvělá práce se zvukovou barvou a dynamikou, které jsou v případě Šrejmy Kačírkové ve velké organické symbióze.“

„V doprovodech se občas projevovala nepřesnost souhry se sólisty a bohužel i intonační nedotaženosti.“

 

fok142201972dpi-39

 

Vyhledávaný český tenorista Pavel Černoch se od svých debutů na počátku milénia v brněnské Janáčkově opeře a v pražském Národním divadle vyskytuje na tuzemských pódiích poměrně sporadicky. I proto si řada zájemců nenechala ujít koncert nazvaný Pavel Černoch gala pod hlavičkou Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, kde dostal uznávaný pěvec prostor představit se v áriích z řady rolí, v nichž exceluje na předních světových scénách. Pavel Černoch si do pražského Obecního domu odskočil z Londýna, kde právě v Královské opeře v Covent Garden zpívá roli Borise v inscenaci Janáčkovy opery Káťa Kabanová.

Pražský koncert, který se měl původně uskutečnit v adventním čase, byl z důvodu nemoci sólisty přesunut na 14. února, tedy na svátek sv. Valentýna. A přestože nebo možná protože program zůstal beze změny, mimořádně zapadl právě do atmosféry večera svátku zamilovaných.

 

fok142201972dpi-11

 

Dramaturgie se, jak už bylo patrné z názvu, zaměřila především na populární operní čísla s přesahem do operetního repertoáru. Vedle árií Lenského, Dona Josého, Prince či Cavaradossiho zazněly též duety Rodolfa a Mimi, Prince a Rusalky nebo Danila a Hanny (Lehár: Veselá vdova), v nichž hlavního protagonistu večera skvěle doplnila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Ta se představila i ve třech sólových áriích, konkrétně jako Armida, Alžběta (Donizetti: Roberto Devereux) a Wally (Catalani: La Wally). Orchestr pak pěvecká čísla proložil instrumentálními vstupy, zazněla Polonéza ze 3. dějství Čajkovského Evžena Oněgina, Předehra k Verdiho Sicilským nešporám, Intermezzo z Pucciniho Manon Lescaut, předehra k Bizetově Carmen a Skočná Bedřicha Smetany. O efektní závěr se pak postaraly dva přídavky: píseň Non ti scordar di me Ernesta de Curtise a slavné Brindisi z Verdiho Traviaty.

 

fok142201972dpi-17

 

Pavel Černoch působí na pódiu velmi mladě, civilně a v jistém ohledu až nesměle, což ovšem nemusí být na škodu. Právě to mu možná částečně získává velké sympatie obecenstva, které v jeho případě upřednostňuje skromnost projevu před okázalostí. Všechna čísla provedl s profesionální samozřejmostí, ale jeho výkonu jakoby chyběla jiskra. Místy jej bohužel ovlivnila i souhra s orchestrem, který poměrně často sólistu zvukově zakrýval. Jeho hlas působil trochu úzce a zpěvák nepředvedl ani velkou paletu barev. Přesto Černochův výkon vyzněl sympaticky a byl nezřídka oceněn výkřiky bravo. Posluchačům dychtivým výjimečných výkonů tohoto interpreta však zřejmě nezbývá, než si je v plné kráse vychutnat v některém ze světových operních domů.

Jana Šrejma Kačírková naopak potvrdila svou reputaci držitelky dvou Cen Thálie a publikum oslovila nejen svým lehce a zároveň plně znějícím sopránem, který se bez problému prosadil ve všech polohách, ale upoutala také svými přirozenými hereckými schopnostmi. Mimořádný herecký talent z ní vyzařuje už při příchodu na pódium a k zaujetí obecenstva zpěvačka nepotřebuje velká gesta, stačí jí její srdečný úsměv. Pozornost si v její interpretaci zaslouží především skvělá práce se zvukovou barvou a dynamikou, které jsou v případě Šrejmy Kačírkové ve velké organické symbióze. Sólistka v průběhu koncertu vystřídala tři róby, které částečně dokreslovaly repertoár a dodaly večeru dotyk výjimečnosti.

 

fok142201972dpi-34

 

Orchestr pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka předvedl standardní výkon, ovšem od tělesa, které má operu přímo ve svém názvu, by snad bylo možné očekávat více. Hráčům přirozeně lépe sedla orchestrální čísla, v doprovodech se občas projevovala nepřesnost souhry se sólisty a bohužel i intonační nedotaženosti, zejména u dřev. Celý koncert měl ale slavnostní atmosféru a publikum všechny výkony ocenilo potleskem vstoje.

Foto: Jan Slavík

 

fok142201972dpi-42

 

fok142201972dpi-48
fok142201972dpi-44
fok142201972dpi-42
fok142201972dpi-39
fok142201972dpi-37
fok142201972dpi-35
fok142201972dpi
fok142201972dpi-32
fok142201972dpi-34
fok142201972dpi-28

 

Jana Jarkovská

Flétnistka a pedagožka.

Studovala na konzervatořích a akademiích v Praze (Jan Riedlbauch, Jiří Válek, Štěpán Koutník), Stockholmu (Tobias Carron) a Miláně (Simona Valsecchi), kde působila rovněž jako odborná asistentka. V současnosti vyučuje flétnu na Konzervatoři Teplice. Na domácích i zahraničních pódiích vystupuje především s klavíristou Bohumírem Stehlíkem, s nímž tvoří mezinárodně úspěšné Duo du Rêve. Spolupracuje rovněž s řadou současných skladatelů, na jejichž premiérách se interpretačně podílí. Pravidelně natáčí pro Český rozhlas. V roce 2018 vyšlo v nakladatelství Radioservis její první CD Pidluke-padluke s hudbou Jiřího Temla, které natočila v rámci svého doktorského studia na HAMU.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.