„Inscenace přibližující život (a smrt) vídeňské houslistky a dirigentky Almy Rosé je jednoznačným úspěchem této scény.“

 „Antonie Formanová výborně vystihla dychtivost i jistou naivitu mladé dívky, která dospěla v hrdou, nezávislou, svobodnou ženu.“

 „Anna Brousková kreslí Almu jako ženu, která se sice cítí ohrožená, ale o to urputněji usiluje o život svůj i svých blízkých. I za cenu vlastní tvrdosti.“

Pražský BodyVoiceBand, mladé nezávislé divadlo založené v roce 2013, uvádí v žižkovské Venuši ve Švehlovce hudebně-dramatické představení …because of Alma. Inscenace přibližující život (a smrt) vídeňské houslistky a dirigentky Almy Rosé je jednoznačným úspěchem této scény.

Alma Rosé pocházela ze slavné vídeňské hudební rodiny: její otec Arnold byl vynikající houslista, jejím strýcem skladatel Gustav Mahler. Od dětství hrála na housle, předurčena pro sólovou dráhu. Nebyla však jen slavnou houslistkou, ve Vídni vedla také populární dívčí orchestr, vdala se za českého virtuosa Vášu Příhodu. Její kariéru přerušil nástup nacismu. Kvůli svým židovským kořenům prchá do Holandska, ale když se chce dostat na falešný pas do Švýcarska, je zadržena a deportována do koncentračního tábora v Osvětimi. Tam ji kdosi pozná, a Almě se dostane privilegium postavit ženský orchestr. Kapelu, která vyhrává na nástupišti při příjezdu transportů, kapelu, která hraje k rozptýlení velitelů tábora včetně samotného Mengeleho. Kapelu, která musí znít naprosto precizně a přesně. Alma přísně trestá každou chybu. Ale díky skvělé hře mají ženy šanci přežít. V každém taktu bojují o svůj život.

S námětem na divadelní hru o Almě Rosé přišla houslistka Silvie Hessová (rozhovor ZDE), která se o existenci této umělkyně a jejím osudu dozvěděla z knihy Heleny Dunicz Niwińské, jež v ženském orchestru v Osvětimi-Březince hrála. Silvie oslovila režisérku Jaroslavu Šiktancovou, známou komplexním pojetím režie včetně scénografie a propojenosti textu s hudbou. Myšlenkový přínos režisérky i autorky scénáře Martiny Kinské je vskutku výjimečný. Nepopisují životní příběh jedné muzikantky, byť pozoruhodný, ale určující je pro ně obecnější, existenciální i psychologický přesah. Ztvárnění Almy dvěma herečkami – Antonií Formanovou v dívčím věku a životě „před táborem“ a Annou Brouskovou v roli Almy trpící, ale odhodlané zachránit svůj život a životy svých muzikantek v táboře – je výborný způsob, jak uvést do kontrastu odlišná prostředí, odlišné doby, a současně zobrazit zrání osobnosti Almy. Takový zlom v životě člověka, jakým je internace v koncentračním táboře, odhalí mnohé z jeho skrytých vlastností i vnitřní sílu. Obě herečky byly vynikající! Antonie Formanová výborně vystihla dychtivost i jistou naivitu mladé dívky, která dospěla v hrdou, nezávislou, svobodnou ženu. „Jsem dcera Arnolda Rosé, kmotřenka Almy Mahler, neteř Gustava Mahlera, žena Váši Příhody,“ stěžuje si publiku na svou „neviditelnost“, s níž ji bere vídeňské publikum. A Alma v lágru? Anna Brousková ji kreslí jako ženu, která se sice cítí ohrožená, ale o to urputněji usiluje o život svůj i svých blízkých. I za cenu vlastní tvrdosti: „Vy máte pořád nějaké výmluvy – únava, kašel, tyfus…“ obrací se k členkám táborového orchestru. A dokáže být zcela nekompromisní: „Na klavír tu hraje kdekdo – a navíc ho tu nemáme. Violoncello je třeba, to zvládneš.“ Brousková výborně zpívá, při její závěrečné písni zpívané a capella se derou slzy do očí. Více než důstojným partnerem je oběma herečkám Vojtěch Bartoš, který ztvárnil všechny mužské role – otce Almy, jejího muže, Fredyho Hirsche v lágru i hudbymilovného Doktora smrti Mengeleho. Obdivuhodně se proměňuje v jednotlivé charaktery, kterým dodává lásku, obavy, lhostejnost i necitelný chlad.

Mrazivé prolínání bezpečného života a existence za dráty, světa vídeňských valčíků a belle epoque v kontrastu s utrpením a hrou o život je velkým kladem inscenace, díky níž si lze klást otázku, jakou sílu má v lidském životě hudba. K jejímu zodpovězení velkou měrou přispívají hudebnice z Alma Ansámblu Silvie Hessová, Martina Bačová, Hana Baboráková, Věra Binarová a hosté Kateřina Lískovcová, Hana Kubisová a Judita Škodová, které strhujícím způsobem (vždyť jde o život) hrají mimo jiné hudbu Johanna Strausse i Johanna Sebastiana Bacha, Franze Schuberta i Dmitrije Šostakoviče. Vedle toho, že skvěle hrají na své nástroje, jsou jednou ze základních složek představení – oblečeny v kostýmech (Jiřiny Pivoňkové) se přesouvají v prostoru, nejsou v obvyklém koncertním posazení (výjimkou je reminiscence na Schubertův Smyčcový kvartet Smrt a dívka), lampičky na pultech mnohdy nemají dostatečnou intenzitu… Přesto jsme svědky velkého soustředěného a prožitého výkonu.

…because of Alma je velmi silné představení, u jehož zrodu stály výjimečné osobnosti – houslistka Silvie Hessová, režisérka Jaroslava Šiktancová a scenáristka a dramaturgyně Martina Kinská. Ty připravily ohromnou příležitost pro herce Annu Brouskovou, Antonii Formanovou a Vojtěcha Bartoše. Hlavní roli však hraje hudba v podání skvělého Alma Ansámblu. Jak říká Silvie Hessová: „Alma Rosé byla opravdovou hudební celebritou v tom nejlepším slova smyslu. Tím, že se stále rozvíjela a posouvala ve své profesi, a to zejména v těch pro ni nejtěžších časech, ukazuje, o jak silnou a inspirativní osobnost se jednalo. Myslím, že v každé z nás hudebnic, které v tomto představení vystupujeme, je část Almy.“

*******

Foto: Lucie Čermak (Alma Ansámbl), BodyVoiceBand