„Onemocnělou sopranistku nahradila Lucie Vorlová a tenoristu Theophilus Štourač. Hlavního dirigenta sboru Petra Fialu zastoupil druhý sbormistr Michael Dvořák.“

„Gloria in Re maggiore, RV 589 Antonia Vivaldiho patří k jeho církevním skladbám. Jde o skladbu pro komorní orchestr, sbor, varhany a dva soprány.“

„Česká mše vánoční je tvořena devíti částmi s latinskými klasickými názvy až po Závěr, který velebně zakončuje české vyprávění o zázraku, který se stal v Betlémě.“

Český filharmonický sbor Brno má v cyklu abonentních koncertů pro své fanoušky samozřejmě i Vánoční koncert, který se koná v Besedním domě a má vřelou a přátelskou atmosféru. Většinou jsou i sólisty domácí zpěváci, spoluúčast komorního souboru Czech virtuosi je už pravidlem a Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby rovněž nesmí chybět. Letos jí na koncertě, který se konal ve čtvrtek 22. prosince, předcházelo Gloria in Re maggiore, RV 589 Antonia Vivaldiho a na závěr nesměla chybět píseň Narodil se Kristus Pán za aktivní pěvecké účasti celého publika vestoje.

Chřipková epidemie se nevyhýbá ani profesionálním pěvcům, a tak v jednu chvíli zamotala hlavu managementu sboru. Onemocnělou sopranistku Lucii Žádníkovou nahradila mladá členka sboru Lucie Vorlová a tenoristu Michala Kuču zase Theophilus Štourač, který byl jako novic sboru překvapením večera. Chřipce se nevyhnul dokonce ani ředitel a hlavní dirigent sboru Petr Fiala, který v den koncertu musel ulehnout. Naštěstí má zdatného pomocníka, mladého druhého sbormistra Michaela Dvořáka, který si už se sborem rozumí a často vede zkoušky, proto mohl bez problémů svého mistra na pódiu nahradit.

Gloria in Re maggiore, RV 589 Antonia Vivaldiho patří k jeho církevním skladbám. Jde o část mešního ordinária, která se dočkala repertoárového zájmu až v minulém století. Jde o skladbu pro komorní orchestr, sbor, varhany a dva soprány. Dvanáct částí ordinária je poměrně krátkých, radostné úvodní sborové Gloria následuje sborové Et in terra pax, aby je vystřídaly dva sólové soprány podpořené orchestrem. Andrea Ľuptáková z Banské Bystrice, naturalizovaná v Brně, předvedla jasný, poněkud ostrý soprán, vítězně se nesoucí sálem. Lucie Vorlová přešla z řad sborových dopředu mezi sóla a přednesla suverénně part druhého sopránu měkkým hlasem. Gratias agimus tibi je sborová svižná fuga, sborové Propter magnam gloriam doplnilo jímavé hobojové sólo. Domine Deus je pro sólový soprán, který se opět ostře odrážel od stěn Besedního domu. Domine, fili unigenite je svižné sborové fugato, následuje Domine Deus, Agnus Dei, uvozené violoncellovým krásně znějícím vstupem Lukáše Poláka, barevně korespondujícím s měkkým altovým projevem Marie Vrbové, podkresleným varhanami Martina Jakubíčka. Sborové Qui tollis peccata mundi vystřídala část Qui sedes ad dexteram Patris, které naplnila Marie Vrbová měkkým a znělým altem a procítěným projevem. Quoniam tu solus sanctus byla příležitostí pro sbor, jak se blýsknout technicky zvládnutou svižnou fugou, a závěr patřil opět sboru, který představil nejprve hutné basy, pak soprány, alty a tenory, které se následně proplétaly v monumentálním zvuku.

Po přestávce zazněla skladba, která nesmí před Štědrým dnem chybět. Česká mše vánoční „Hej mistře“ je tvořena devíti částmi s latinskými klasickými názvy – Kyrie, Gloria, Graduale, Credo, Offertorium, Sanctus, Benedictus, Agnus Dei až po Závěr, který velebně zakončuje české vyprávění o zázraku, který se stal v Betlémě a který líčí čeští pastevci, spěchající se poklonit Ježíškovi. Dojemné, prosté a naivní texty jsou podloženy čistou a perlivou hudbou českého kantora, který nakonec neunesl těžký život v chudé vesnici. Přesto z jeho díla čiší čistý optimismus a radost a jasná harmonie a rytmizace nenechají žádné lidské srdce chladným.

Tenorového sóla se místo onemocnělého Michala Kuči zhostil sborový nováček Theophilus Štourač. Menší komorní tenor se v prostorách Besedního domu dobře nesl a působil klidně, odevzdaně a vyrovnaně, s jasnou dikcí. Ta působila jako zjevení především proto, že chlapec, asi dvacetiletý, je temné pleti, s výraznýma temnýma očima a černými kudrnami. Narodil se řeckým rodičům a vyrostl u rodičů českých a vystudoval české školy. Vzbuzuje naději, že má v sobě velký potenciál jak hlasový, tak intelektuální. Jeho debut byl povedeným vstupem do pěveckého života. Basový part zpíval zkušený bard, který je na sólové party už zvyklý. Václav Jeřábek přesto také překvapil, a to větší uvolněností zvuku, basovou barevností a bezprostředností výrazu. Soprán Andrey Ľuptákové byl jásavý a více uvolněný, s jasnou zvukovou špičkou a alt Marie Vrbové hladil a konejšil v měkké barevnosti. Orchestr Czech virtuosi hrál uvolněně a profesionálně a Michael Dvořák se mohl spolehnout na bezprostřední a jistý výkon.

Nadšené publikum dlouho tleskalo a očekávalo už zavedený přídavek. Vánoční píseň Narodil se Kristus Pán zná každý, ale upřímně, kdo zná všechny sloky a kdo ví, kolik jich vlastně je? Zpívající publikum to neřešilo, drželo se taktovky Michaela Dvořáka a textu, který všichni chytali z úst sólistů. Všechny zalil nepopsatelný pocit pospolitosti, sounáležitosti a vděčnosti, že můžeme být všichni spolu a že tvoříme společenství lidí, kteří si rozumějí a jsou na stejné vlně. Kéž nám ten pocit vydrží co nejdéle do roku 2023!

Foto: ČFSB