středa, 07 září 2022 16:14

Klášterní hudební slavnosti v Šumperku hostily Neues Barockorchester Berlin

Autorka:

„Neues Barockorchester Berlin přijel v komorním, smyčcovém obsazení, kde osm smyčců doplňovalo cembalo v roli bassa continua.“

„Sinfonie A dur bylo dílo Friedricha II., který byl výborným flétnistou. Skladba působila příjemně, ale nevybočovala z běžné provozovací praxe.“

„Flétnový koncert, který zazněl, byl určen pro samotného krále Friedricha II., a ten ji také se svým orchestrem provozoval.“

 

00003

 

Koncert, který zazněl v Klášterním kostele v Šumperku, přivezl Barockorchester Berlin a navodil atmosféru dvora pruského krále Friedricha II. Zazněla jak jeho vlastní skladba, tak skladby hudebníků, kteří sloužili v jeho kapelách, včetně Františka Bendy. Komorní smyčcový soubor spolu s bassem continuem vystoupil v pondělí 5. září se sólovou flétnistkou Dorou Ombodi a stal se příjemným osvěžením festivalu.

V Šumperku žijí lidé, jejichž základní vlastností je odvaha. Už šestnáct let budují ve svém městě a v menších, zato krásných místech Olomouckého kraje hudební život. Realizují koncerty krásné klasické hudby v prostorách, které se málokdy otevírají veřejnosti a nejsou proto známé. I proto si dali do štítu téma „odvaha“ a dramaturgie vzdala hold českému skladateli Jiřímu Antonínu Bendovi, od jehož narození letos uplynulo tři sta let. V termínu od 30. května do 30. září mají v plánu uskutečnit celkem jedenadvacet koncertů.

Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie je odsvěcený, od roku 2005 zrestaurovaný a provozuje ho Vlastivědné muzeum v Šumperku pro koncertní a výstavní činnost a jako společenský prostor, a navíc je sám o sobě jako expoziční prostor i exponát, neboť původně dominikánský klášter i kostel slouží dodnes jako místo pro hrobku rodu Žerotínů. Ti měli rádi hudbu a jistě je realizované koncerty neruší.

 

00005

 

Neues Barockorchester Berlin přivezl hudbu, která byla v 18. století nejprve v Berlíně a poté i v Postupimi hitem. Hudba, kterou psal a hrál spolu se členy své rodiny Jiří Antonín Benda. Hudba, která uhranula i tehdejšího vládce Friedricha II., který se svým orchestrem dokonce hrál na flétnu a také hudbu skládal. Skladby Jiřího Antonína ale v programu nezazněly, zato byl toho večera prezentován publiku flétnový koncert jeho bratra Františka.

Neues Barockorchester Berlin přijel v komorním, smyčcovém obsazení, kde osm smyčců doplňovalo cembalo v roli bassa continua. Umělecká vedoucí souboru Anna Barbara Kastelewicz se věnuje poučené interpretaci na historické nástroje a takto je také soubor postavený. Ona sama hraje první housle, které překvapily ostřejším témbrem, než měly ostatní nástroje, což působilo poněkud rušivě. Nicméně soubor vedla energicky a pečlivě hlídala kvalitu souhry. Z ostatních nástrojů zaujala nejvíc kontrabasistka, která dávala do hry nezkrotnou energii a nejvíc ze souboru se prosazovala, navíc to je krásná dívka a evidentně si je toho vědoma. Z devíti členů souboru je šest dívek a jen tři houslisté, kteří působili v souboru poněkud submisivně.

První skladba, kterou hráli, Sinfonie A dur, byla dílem panovníka Friedricha II., který byl výborným flétnistou a občas i se svým orchestrem hrával. Části AllegroAndante e poco piano – Presto působily příjemně, ale skladba nevybočovala z běžné provozovací praxe, spíš má dnes hodnotu jako kuriozita. Christoph Schaffrath byl německý skladatel, rovněž ve službách Friedricha II., který působil v chrámu svaté Sofie v Drážďanech. Zazněla jeho Ouverture a moll pro smyčce a basso continuo, kterou soubor podal s plným nasazením a kompaktním zvukem.

 

00004

 

Oproti psanému programu následovaly dále programové změny, které bohužel soubor neavizoval, což poněkud způsobilo zmatení v publiku. Jako třetí zazněla Sinfonie pro smyčce F dur Carla Philippa Emanuela Bacha, což nikdo netušil, protože byla avizována až jako poslední. První část – bez označení – zahájily první housle, aby postupně nastupovaly ostatní nástroje a vytvořily zajímavou fugu. Druhá část Adagio působila díky podání hráčů poněkud znuděně, až závěrečné Allegro assai mělo zase potřebný náboj. Následovalo přeladění, které bylo slyšitelně potřeba, ladění houslí povolovalo, zatímco první housle byly naladěny o něco výš.

Další skladbou byla Sinfonie E dur Johanna Gottlieba Janitsche, rovněž dvorního skladatele krále Friedricha II., který byl i členem jeho Berliner Hofkapelle. Třívětá skladba, Allegro – Andante – Allegro, byla ozvláštněna barokní flétnou, která byla součástí orchestru – což v programu nebylo uvedeno a způsobilo to zmatení, neboť v programu byl ohlášen flétnový koncert. Publikum tedy namísto soustředěného poslechu zaměstnávaly otázky, proč flétnistka stojí na konci řady spolu s ostatními hráči, proč je ji tak málo slyšet, proč nedostala prostor pro svoji hru… to se obecenstvo nedovědělo. Až následující skladba dala najevo, že flétna není programově utiskovaným nástrojem. Na závěr koncertu totiž zazněl Flétnový koncert e moll Františka Bendy, bratra letošního oslavence, neboť Jiří Antonín Benda dostal od krále svolení, aby si s sebou vzal do Německa celou rodinu. Bylo to od krále nejen šlechetné, ale i prozíravé, protože Bendovi byli všichni výborní hudebníci. Flétnový koncert, který zazněl, byl určen pro samotného krále Friedricha II., a ten ji také se svým orchestrem provozoval.

 

00002

 

Sólistkou byla Dora Ombodi, flétnistka z Lipska, která s Neues Barockorchester Berlin hrála jako host. Tón její flétny byl měkký a sametový, ale dosti nosný, aby obsáhl prostor kostela, a měl krásnou kantilénu a čisté výšky. Kadence jí vyšla čistě a technicky přesně a tato skladba se stala vrcholem celého koncertu.

Koncert byl velmi příjemným osvěžením, interpretace skladeb byla poněkud nevyvážená a nesoulad ladění mezi prvními houslemi a zbytkem orchestru vyvolával napětí, stejně jako euforicky, virtuózně sólující krásná kontrabasistka. Přesto bylo obecenstvo spokojeno s výkony a odměnilo soubor nadšenými ovacemi.

 

00001

 

Foto: Jiří Kučera, Fb festivalu

Karla Hofmannová

Hudební a divadelní publicistka, novinářka, kulturoložka

Pochází z Brna, kde žije a pracuje. Vystudovala pěveckou konzervatoř v Brně a kulturologii v Praze. Pracovala na různých pozicích v kultuře, jako zpěvačka, pedagožka, působila v marketingu a managementu kulturních institucí, což ji přivedlo ke kulturní politice a k žurnalistice. V současné době je v důchodu a působí jako nezávislý novinář, píše recenze především na opery a koncerty klasické hudby a realizuje rozhovory se zajímavými lidmi, kteří se profilují v oblasti kultury. Zajímá se o historii a cestování a jejím velkým koníčkem a relaxací jsou malá vnoučata.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.