„Rozlehlá budova světecké jízdárny se opravuje, koncerty se odehrávají v komorním obsazení na pouhé polovině celého prostoru.“

„KrisKros zaujal od prvních tónů intonační čistotou, rytmickou přesností a zvukovou vyvážeností komorních hlasů.“

„Saxofonové kvarteto vyniká kompaktním a lahodným zvukem. Posluchači si ho mohli užívat i v populárních hitech.“

V pořadí již dvacátý ročník letního hudebního festivalu Dveře jízdárny dokořán ve Světcích u Tachova pokračoval v neděli 26. června odpoledne vystoupením Českého saxofonového kvarteta, Davida Ebena a vokálního kvinteta KrisKros a cappella. Rozlehlá budova světecké jízdárny (po Španělské dvorní jízdárně ve Vídni druhé největší ve střední Evropě) se letos znovu opravuje, koncerty se vzhledem k absenci velkého pódia tudíž odehrávají v komorním obsazení na pouhé polovině celého prostoru.

Vokální kvinteto mohlo dobře využít výborné akustiky a ve svých programových číslech zpívat bez ozvučení. Koncert zahájilo nerozměrnými skladbami Zdeňka Lukáše – výběrem z Liturgických písní, op. 236 z roku 1991, které skladatel dedikoval někdejšímu sólistovi sboru Česká píseň Josefu Sonnkovi. Následoval Lukášův Pater noster op. 263 a Agnus Dei, skladby určené pro smíšený sbor. Škoda, že v tištěném programu nebyla uvedena opusová čísla či názvy jednotlivých písní, což by posluchači neznalému Lukášovy vokální tvorby ulehčilo snazší orientaci v poslechu těchto mimořádně působivých kompozic. Stejný problém – nedostatečnost v informacích, provázel vystoupení i u jiných skladeb, byť zde posléze byla ze strany účinkujících jakási snaha o stručné moderování. Ve stejném obsazení zazněl Původ ptactva Jaroslava Křičky, v samém závěru pak spirituál Everytime I feel the spirit. KrisKros zpívající ve složení Petra Šintáková (soprán), Anna Marie Lahodová (mezzosoprán), Jana Puterová (mezzosoprán), Martin Švimberský (tenor) a Vít Palacký (bas), zaujal od prvních tónů intonační čistotou, rytmickou přesností a zvukovou vyvážeností komorních hlasů.

Svůj smysl pro stylovost a rozmanitost žánrů mohli pěvci prokázat i ve spolupráci se saxofonovým kvartetem, které zde vystoupilo ve složení David Eben, Otakar Martinovský, Michal Kostiuk a Radim Kvasnica. Ze soudobé české tvorby si takto přítomní vyslechli cyklus olomouckého skladatele Tomáše Hanzlíka Gli arcieri nudi, jehož jednotlivé části Apollo, Amore a Dafné prozrazovaly inspiraci renesancí a barokem. Zejména závěrečná část evokovala renesanční frotollu. Saxofonové kvarteto jako soubor hrající v homogenním nástrojovém složení vyniká kompaktním a lahodným zvukem. Posluchači si ho mohli užívat jak ve skladbách Davida Ebena a v již zmíněném Hanzlíkově cyklu, tak i v populárních hitech, například v blues Václava Pokorného Šumění deště či v závěrečném Hallelujah Leonarda Cohena.

Hodinu trvající program, v němž interpreti sáhli vedle soudobé tvorby z oblasti takzvané vážné hudby ke známým melodiím (Šlitrova a Suchého Tereza, Manglova a Kropáčkova Dva roky jezdím bez nehod aj.), přinesl i tentokrát, po vstupním festivalovém koncertu Václava Hudečka, mnoho dobré hudby v neméně dobrém obsazení.

Marta Ulrychová

—————–

Jízdárna ve Světcích u Tachova je druhou největší ve střední Evropě. V letech 1858 až 1861 ji nechal vybudovat kníže Alfréd I. Windischgrätz, penzionovaný polní maršál, majitel tachovského panství. Po zestátnění v roce 1945 zůstal objekt dlouhodobě neudržovaným a chátral. Po roce 2000 se začalo s postupnou rekonstrukcí, v roce 2010 byla jízdárna prohlášena národní kulturní památkou. První koncert po více než šedesáti letech se v jízdárně uskutečnil v roce 2001. Od následujícího roku započala tradice pravidelného pořádání koncertů a vznikl hudební festival „Jízdárna znovu ožívá“, později nazvaný „Dveře jízdárny dokořán“. Ten pořádá od června do září Městské kulturní středisko v Tachově.

Foto: archiv autorky, Fb Jízdárny ve Světcích u Tachova