sobota, 30 duben 2022 13:47

Kukal Quartet se ctí a entuziasmem

Autorka:

„Jednotliví členové kvarteta na sebe poutají pozornost, posluchač je svědkem obrovského zanícení, s nímž mladí muzikanti k interpretaci přistupují.“

„Eliška Kukalová s hravostí a lehkostí dovedla melodií prvních houslí toto dílo Martinů ke katarznímu vyústění.“

„Kukal Quartet stvořil ten večer Janáčka neotřelého, hluboce citového, s napětím mezi lidovými názvuky a ironií, šklebem.“

 

16

 

V pražské Maiselově synagoze se uskutečnil slavnostní koncert u příležitosti židovského svátku Jom ha-šo’a. Pozván k vystoupení byl soubor Kukal Quartet. Jak se s díly Schulhoffa, Martinů a Janáčka mladí hráči v inspirativním prostředí ve čtvrtek 28. dubna vypořádali? Se ctí a s entuziasmem.

Kukal Quartet tvoří čtyři talentovaní hudebníci – Eliška Kukalová (první housle), Klára Lešková (druhé housle), Šimon Truszka (viola) a Vilém Vlček (violoncello), kteří spolu hrají od roku 2020. Iniciačním momentem založení souboru bylo setkání na kursech Akademie klasické hudby pod vedením violoncellisty Tomáše Jamníka. Spolupracují i s předními kvartetními hráči, jako jsou Jakub Fišer (Bennewitzovo kvarteto) či Peter Jarůšek (Pavel Haas Quartet). Vloni získali ex aequo třetí cenu na Mezinárodní soutěži Pražské jaro. V současnosti jsou studijně rozprchnutí po světě (Kukalová studuje ve Vídni, Lešková v Salcburku, Truszka v Praze a Vlček v Basileji), doufejme, že najdou čas na systematické zkoušení v kvartetu, protože jak individuální potenciál každého z nich, tak jejich cit pro společnou souhru je velkým příslibem do budoucna. Dodejme, že jméno kvarteta si zvolili podle skladatele a dirigenta Ondřeje Kukala, otce první houslistky.

 

23

 

Židovský svátek Jom ha šo’a ve ha-gvura byl ustanoven na datum 27. nisanu, letos připadajícím na 28. duben. Je připomínkou šesti milionů židů, kteří byli zavražděni během holocaustu, a výročního dne vypuknutí povstání ve varšavském ghettu v roce 1943. S tímto dnem se také pojí veřejné čtení jmen obětí holocaustu.

Nebylo tedy překvapením, že svůj koncert otevřel Kukal Quartet Pěti kusy pro smyčcové kvarteto Erwina Schulhoffa (1894–1942). Talentovaný skladatel a klavírista zemřel na tuberkulózu v koncentračním táboře v německém Wülzburgu. V jeho Pěti kusech pro smyčcové kvarteto (vznikly v roce 1923) lze zaslechnout vlivy modernismu (byl příznivcem Druhé vídeňské školy), jazzu, který velmi miloval, i tanečních rytmů. Pokušení, radost ze života, tanečnost, ale i jistá znepokojivost, to vše toto Schulhoffovo dílo charakterizuje. Ostatně názvy jednotlivých částí tomu odpovídají: Alla Valse vienneseAlla SerenataAlla CzecaAlla Tango milongAlla Tarantella. Schulhoffova invence se projevila v každé větě – jednou v tepajícím rychlém rytmu, jindy tanečností, zpěvností houslí, náznaky disonancí i smířením. Mladí kvartetisté upoutali svou suverénní hrou, osobním vkladem a zaujetím. Jednotliví členové na sebe poutají pozornost, posluchač je svědkem obrovského zanícení, s nímž mladí muzikanti k interpretaci přistupují. Z kvarteta by se neměly vyzdvihovat výkony jednotlivých hráčů, protože na výsledku se podílejí všichni, ale udělám výjimku – v Schulhoffovi mě velmi zaujala temná a tvárná viola v rukou Šimona Truszky.

 

12

 

Třívětý Smyčcový kvartet č. 2 H 150 Bohuslava Martinů (1890–1959) měl premiéru v roce 1925 v Paříži. V první větě Moderato. Allegro vivace se hlavní linky prvních houslí zádumčivě, lyricky chopila Eliška Kukalová, empaticky jí přizvukovaly druhé housle Kláry Leškové. Přechod do Allegra vivace vyzněl dramaticky, vzrušeně až vyhroceně. V Andante zaujalo kvarteto přesností souhry, hráčskou jistotou i velkým emocionálním vkladem. Šimon Truszka opět dostal prostor v krásné violové melodii. V této větě se střídají radostné polohy překonávající tíhu, nakonec však přece jen vyústí v nostalgické ztišení. V závěrečném Allegru con brio převládne optimističtější pohled na svět, Eliška Kukalová s hravostí a lehkostí dovedla toto dílo Martinů ke katarznímu vyústění.

 

19

 

Na závěr hudebníci zvolili jedno z nejsilnějších děl komorní literatury – Smyčcový kvartet č. 1 Z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty Leoše Janáčka (1854–1928). Skladatel ji dokončil v roce 1923, v premiéře zazněla o rok později. Hrát Janáčkovy kvartety je pro začínající soubory jistě prubířským kamenem, vždy budou srovnávány s referenčními provedeními slavnějších a zkušenějších souborů. Musím ovšem uznat, že kombinace šikovného mládí s hloubkou Janáčkova díla je třaskavá směs a Kukal Quartet stvořil ten večer Janáčka neotřelého, hluboce citového, s napětím mezi lidovými názvuky a ironií, šklebem. Jestliže hráči v předešlých skladbách ze sebe vydávali maximum, pak v Janáčkovi šli ještě hlouběji, na samou hranici svých možností. Všichni se překonávali, svých partů se zhostili bravurně a působili jako jeden celek. Česko se pyšní mnoha vynikajícími komorními soubory, Kukal Quartet je příslibem v pokračování této tradice.

Poznámka na závěr: Během koncertu se odehrálo něco, co není příliš obvyklé. Kvarteto zahrálo všechny skladby takřka připojené attacca (s nadsázkou řečeno – mezi skladbami však byly stejné pauzy jako mezi větami bez náznaku, že následuje další autor). Nepoučený posluchač mohl být lehce zmaten, poučenějšímu se však dostalo nebývalého zážitku ve smyslu prolínání, vzájemného navazování a stupňování autorských výpovědí.

 

15

 

Foto: ŽMP / Dana Cabanová

Alena Sojková

Zástupkyně šéfredaktora Týdeníku Rozhlas, publicistka

Hudební publicistikou se zabývá dvacet let. Po studiu psychologie a bohemistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracovala v Ústavu pro jazyk český v oddělení historické lexikografie. Tvrdí, že základní profesionální dovednosti si osvojila právě při práci na Staročeském slovníku. Poté několik let působila v časopise Naše rodina, kde se přiučila základům novinařiny. Pedagogickou epizodu prožila na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde učila stylistiku, sociální psychologii a psychologii komunikace. Od roku 2010 je redaktorkou Týdeníku Rozhlas, časopisu s širokým kulturním záběrem. Publikuje v Týdeníku Rozhlas, Harmonii, Hudebních rozhledech, Medicíně a umění a na KlasicePlus.  Specializuje se na rozhovory s muzikanty, v poslední době zejména s mladou generací. Myslí si totiž, že je třeba mladé, šikovné a zapálené hudebníky soustavně uvádět do povědomí publika. Klasická hudba je její vášní a potřebuje ji k životu. Zrovna tak ale i rockovou a jazzovou muziku.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.