středa, 12 prosinec 2018 14:02

Velká porce Bacha - Vánoční oratorium vcelku

Autor:

 

„Peter Dijkstra vládl ze svých dvou metrů výšky komornímu ansámblu střízlivými a uměřenými gesty.“

„Nizozemský sbor, plný sólistů a přitom kompaktní a sezpívaný, vládne skvělou technikou i jemností souzvuků.

„Hudbě se dostalo plné pozornosti interpretů, ale rovněž naprostého soustředění ze strany publika, přikovaného do sedadel.“

 

24-181211vanocni-oratorium46cPetraHajska

 

Bachovo Vánoční oratorium je ve skutečnosti kompletem šesti nedělních kantát pro vánoční dobu. Zahrát je jako jedno dílo koncertně vcelku v jednom večeru je ojedinělé a výjimečné a stejně ojedinělý a výjimečný je výsledný zážitek. V sezóně barokního orchestru Collegium 1704 mimořádnost tohoto dojmu umocnil svým suverénním nastudováním hostující dirigent Peter Dijkstra.

 

27-181211vanocni-oratorium50cPetraHajska

 

Úterní koncert trval v Rudolfinu tři hodiny – a to přitom tempa nebyla nijak pomalá, v těch nejživějších částech dokonce naopak velmi rychlá. Peter Dijkstra měl k dispozici svůj Nederlands Kamerkoor, tedy Nizozemský komorní sbor, čtveřici zahraničních sólistů a mezinárodně obsazené Collegium 1704. Mohl se na ně spolehnout a mohl s nimi stvořit ukázkovou podobu Bachovy hudby – ve výsledku nezatěžkanou, živoucí, kontrastní, zajímavou, odlehčenou, mnohotvárnou, pozitivní a radostnou. Podobu nezakrývající, že valná většina oslavné a holdovací hudby Vánočního oratoria má původ v různých světských kantátách, pro novou potřebu autorem znovu otextovaných. A současně podobu nezapomínající, že tenorista přednáší biblický příběh slovy dvou ze čtyř novozákonních evangelií – Lukášova a Matoušova -  a že použité chorály jsou evangelickými kostelními písněmi.

 

04-181211vanocni-oratorium11cPetraHajska

 

Benedikt Kristjánsson, který zpíval part Evangelisty i tenorové árie, je mladý islandský umělec s německým školením. Evangelista v Bachových pašijích se ozývá častěji a dramatičtěji; zde – ve vánočním příběhu - je jeho úloha podstatně menší a ne tak dějová. Přesto by v ideálním případě měl i tady předávat v recitativech vyprávěný zpívaný text s ještě větším důrazem na dikci – na slova a jejich význam. Proto by měl v ideálním případě mít také v krajních horních polohách plnější a obsažnější a v nejnižších polohách znělejší hlas. V áriích byl však Kristjánsson skvělý, technicky i stylově a výrazově. Zejména zdobení a koloratury, které uplatnil v árii „Frohe Hirten, eilt“ se sólovou flétnou v druhé kantátě, braly v daném vysokém tempu skutečně dech, jak byly virtuózní.

 

10-181211vanocni-oratorium37cPetraHajska

 

Také další sólisté, každý s bohatými zkušenostmi ze staré hudby i z širších kontextů, včetně operních, byli na pravém místě. Nizozemský kontratenorista Maarten Engeltjes obdařil altové árie jemným, krásně modulovaným hlasem, islandsko-skotská sopranistka Hannah Morrison připěla křišťálově čistým, jasným a pevným, upřímnost evokujícím projevem a nizozemský barytonista Thomas Oliemans nadchl měkkou laskavostí v hlase. O pěvecké technice není v jejich případě potřeba jakkoli uvažovat: je samozřejmostí, která umožňuje nepřepínat hlas a s naprostou přirozeností a lehkostí využívat zpěv k výrazu, ke službě hudbě, k podřízenosti interpretačnímu záměru, nikoli k osobní exhibici.

 

08-181211vanocni-oratorium29cPetraHajska

 

Peter Dijkstra není specialistou na starou hudbu. Deset let jako sbormistr pěveckého sboru působícího u Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu - i nyní se sborem v Nizozemsku a se sborem Švédského rozhlasu, který také vede – se úspěšně věnoval a věnuje nejen starší, ale hodně i novější a nejnovější hudbě. Je nejen již proslulým sbormistrem, ale také symfonickým dirigentem. Pokud se v Praze věnoval Bachově Vánočnímu oratoriu tak poučeným a vyhraněným způsobem, jak se stalo, svědčí to o jeho veliké fantazii, nadhledu i flexibilnosti. Vládl ze svých dvou metrů výšky jedenadvacetičlennému sboru a obdobně nevelkému instrumentálnímu ansámblu střízlivými a uměřenými gesty, vyzařovala z něj autorita, přesvědčení, že Bachova hudba sama strhává k tomu nejlepšímu, co v hudebnících je, a také jistota, že je nazkoušeno. Hned v úvodních pasážích s tympány a klarinami nasadil virtuózní tempo, v němž už stačilo dirigovat tři doby na jednu, brilantní tempo, které nicméně nebylo neměnným dogmatem. Chorály a vlastně každé číslo mělo své odpovídající tempo, u árií často svižné až na hranici, ale jindy, ve sborových i některých instrumentálních částech, také krásně zklidněné. Dirigent dosáhl potřebného kontrastu a tím i rozumného rozvrstvení celého koncertu. Kdyby byl celý večer plný barokní velebnosti a snad i patosu - jak se tradičně toto dílo dávalo, když ještě nebylo rozvinuto povědomí o historicky poučené interpretaci, které přineslo do chápání a provozování staré hudby nové podněty, živost a vzrušující náboj – koncert by byl celkově asi dost zatěžkaný a předimenzovaný. A tři hodiny by pro šest kantát ani nestačily.

 

03-181211vanocni-oratorium10cPetraHajska

 

V první kantátě s nejznámější hudbou poutal pozornost nejen radostný, až roztančený vstupní sbor, ale také árie s dvěma hoboji d´amore nebo basová árie s ženským sborem; ve druhé kantátě bez trubek andělský hlas z empory, jemná altová árie i sborové partie; ve třetí duet s hoboji, radostné sbory i altová árie se sólovými houslemi; ve čtvrté kantátě basová árie se sborem a nádherně vypointovaná sopránová árie s dvojitými echy - v hobojovém partu a sopránu z empory; v páté dokonalá artikulace v úvodní sborové části, jen dýchnuté tóny v altovém vstupu, basová árie s hobojem i tercet; a v šesté upoutal pozornost zejména tichý á capellový sbor, tenorová árie i chorál s klarinami…

 

20-181211vanocni-oratorium17cPetraHajska

 

Nizozemský komorní sbor, evidentně plný sólistů a přitom kompaktní a sezpívaný, vládne skvělou technikou do staccatových rychlých pasáží i jemností souzvuků pro chorály. Byl skvělý. Orchestr, jakkoli z větší části nikoli stálý, ale sezvaný k projektu, nezůstával pozadu – ať už v kultivovaně bouřících tutti částech, nebo jen ve spolehlivě kráčejícím continuu, ve virtuozitě souhry i vyváženém celkovém zvuku, nebo v častých nejrůznějších sólech. Peter Dijkstra nedal nikomu ani na chvíli vydechnout, Bachova hudba plynula v nádherné rozmanitosti, přicházela stále s něčím novým, byla až roztančená a na druhou stranu vroucná… Lesku jí dodávaly tři měkce a lehoučce znějící klariny, svítivé smyčce a suché údery tympánů, barvu přidávaly barokní příčné flétny, dva hoboje d´amore a dva hoboje da caccia s mosaznými roztruby, ve čtvrté kantátě i přirozené lesní rohy; v continuu se střídal zvuk cembala a varhanního pozitivu… Hudbě se dostalo plné pozornosti interpretů, ale rovněž naprostého soustředění ze strany publika, přikovaného do sedadel a fascinovaného samozřejmostí a lehkostí interpretace, která budila po celý večer zdání, že není nic snazšího, než hrát a zpívat Bacha. Atmosféra tiché krásy, upřímné víry, radosti z evangelia o narození Spasitele a velmi osobní duchovní hloubky dobové evangelické zbožnosti se k tomu ve výsledku přidala se stejnou samozřejmostí.

 

26-181211vanocni-oratorium58cPetraHajska

 

Foto: Petra Hajská

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.