středa, 05 prosinec 2018 16:38

Děti, premiéry a Martinů

Autor:

„Hořínkovy žalmy patří k těm současným skladbám, které na první poslech zaujmou a nadchnou.“

„Pro koncertní účely se úprava Legendy o svaté Dorotě od Iva Bláhy skvěle hodí.“

„Z výjevu zachycujícího jarní čištění pramínků se stává pocta rodnému kraji, podobenství a vyznání s prostým, ale nesmírně účinným patosem.“

 

181204Kuhnuvdetskysbor06cPetraHajska

 

Hlavní program Dnů Bohuslava Martinů otevřel koncert Kühnova dětského sboru víc než skvěle. Hudba skladatele, který je podzimní přehlídkou už po čtyřiadvacet ročníků takto připomínán, oslavován a zpřítomňován, se v Sále Martinů dostala do živého kontextu s hudbou jeho žáka a dvou současných autorů.

 

181204Kuhnuvdetskysbor05cPetraHajska

 

Kühnův dětský sbor byl sbormistrem Petrem Louženským výborně připraven a s nelehkým programem se 4. 12. na pódiu v sídle AMU společně vypořádali bezchybně, muzikálně, soustředěně a zaujatě. Jan Novák v roce 1947 získal stipendium Nadace Jaroslava Ježka, díky němuž odjel do USA a mohl mimo jiné nasát podněty od Aarona Coplanda na Berkshire Music Centre v Tanglewoodu a návazně nějakou dobu v New Yorku studovat u Bohuslava Martinů. Výrazně ho to ovlivnilo pro zbytek života. I ve dvou drobnějších vokálních skladbách, které zazněly, bylo zřetelné, že hluboko do svého hudebního myšlení a hudebního jazyka přijal principy neoklasicismu, zejména přehlednost, pregnantnost, zdravou věcnost a neokázalou brilanci. Novák v roce 1968 emigroval, zemřel roku 1984. Nekomplikovaně, mile působící duchovní skladby Ave Maria a Gloria, v obou případech tříhlas s doprovodem varhan, jsou kompozice z počátku 80. let – zručně napsané, invenční, svižné a stručné, interpretačně přes všechnu vnější jednoduchost ale nelehké neustálým pohybem vpřed a rychlými výměnami mezi sborem a nástrojem. Spoluúčinkoval varhaník Jan Kalfus.

 

181204Kuhnuvdetskysbor10cPetraHajska

 

Následovaly dvě premiéry, obě také v okruhu duchovní hudby – prvním z autorů byl Josef Marek, v dospělém věku žák Václava Riedlbaucha, dnes senior. Skladbu Psalmodia věnoval přímo Kühnovu dětskému sboru. Užil starozákonní texty Davidových žalmů - Žalm 5 „Hospodine, přej sluchu mým slovům“, Žalm 6 „Nekárej mě, Hospodine, ve svém hněvu“ a Žalm 13 „Dlouho ještě, Hospodine, na mě ani nevzpomeneš“. Vyšly mu jako převážně přemítavé, klidné, u druhé a třetí části stále pomaleji plynoucí – přes dílčí vzrušenější textové podněty přece jen hlavně jako výraz pokory, víry. Josef Marek dal sboru vděčný repertoár, v porovnání k Janu Novákovi v komplikovanější sazbě samostatněji vedených hlasů, ale přesto přiměřeně obvyklému charakteru děl pro vyspělý dětský sbor.

 

181204Kuhnuvdetskysbor14cPetraHajska

   

Slavomír Hořínka, někdejší žák Ivana Kurze a Hanuše Bartoně, patří do generace mladšího středního věku. Jeho koncept skladby Terni Psalmi, napsané rovněž přímo pro Kůhnův dětský sbor a na tomto koncertě uvedené poprvé, je ještě ambicióznější co do formy, sazby, komplikovanosti souzvuků. Zhudebnil texty žalmů 131, 84 a 117. V jeho hudebním vyjadřování je asi možné vystopovat inspiraci v repertoáru gregoriánského chorálu a rané polyfonie, ale nejde rozhodně o ohlasy či nápodoby – Hořínkova invence a fantazie není nijak spoutána, jde dál. V první části, v žalmu „Domine, non est exaltatum“, hudbu krásně ztišuje, v druhé „Quam dilecta tabernacula tua“ pročišťuje závěr do konsonancí, ve třetí „Laudate Dominum“ směřuje pocitově vzhůru, chvalozpěv současně zahušťuje, až dospěje ke zvolání Aleluja. Toto hebrejské zvolání „Chvalte Pána“, spojené s několikatónovým výrazným vzestupným motivem, Hořínka v krásné, radostné a vznešené kulminaci - k uzavření formy a k pocitovému uspokojení - několikrát opakuje. Terni Psalmi patří k těm současným skladbám, které na první poslech zaujmou a nadchnou, aniž by se uchylovaly k prvoplánové přístupnosti. A jejich provedení bylo skvělé.  

 

181204Kuhnuvdetskysbor23cPetraHajska

 

Od Bohuslava Martinů zazněly nejprve dvě skladby ze třicátých let. Opera Hry o Marii, uvedená poprvé v roce 1935 v Brně, odráží postupně zesilující českou orientaci skladatele, programově realizovanou v oblasti hudebního divadla různými ohlasy na žánry a témata z minulosti. Pobyt v Paříži dovedl skladatele od jazzu a dada k obratu k domovu - vědomě k lidovým látkám, cíleně k oproštěnému hudebnímu vyjadřování. Z Her o Marii zaznělo jako samonosný úryvek niterné Ave Maria, krásná melodie v originále pro ženský sbor, a radostné nápadité Aleluja, v opeře svěřené skutečně dětskému sboru. Dvě vděčná čísla. Legenda o svaté Dorotě ze zpívaného baletu Špalíček z počátku 30. let (v divadle se sborem v orchestřišti) je ucelené číslo, hutná zkratka, divadlo na divadle, moderní ohlas na středověkou hru. Má v dějové zkratce bez jakékoli psychologizace neuvěřitelný spád, rytmickou a motivickou údernost. Pro podobné účely, jako byl tento koncert, se úprava Iva Bláhy s bicími nástroji a dvěma klavíry (místo orchestru) skvěle hodí; provedení bylo přesné, gradované, i se ztišeným epilogem strhující. Martinů byl ve svém „návratu“ k hudbě a divadlu minulosti výrazně nápaditý a hodně moderní. Se sborem se na provedení podíleli pianisté Hana Louženská a Daniel Wiesner a u bicích Šimon Veselý a spolu s barytonistou Martinem Bártou mladí pěvci Marie Šimková a David Ullrich.    

 

181204Kuhnuvdetskysbor26cPetraHajska

 

Koncert vyvrcholil komorní kantátou Otvírání studánek na text poličského básníka Miloslava Bureše, oblíbeným poetickým a přes všechnu jednoduchost a neromantičnost i vroucným opusem, který nikdy, když zazní, nezklame. Pomalý příchod Martina Bárty ze zákulisí na pódium během hudby, až na poslední část kantáty, podtrhl skutečnost, že se předloha i hudba v tomto okamžiku lámou – a z výjevu zachycujícího pomocí nové poezie o starých říkadel jarní čištění pramínků se náhle stává pocta rodnému kraji, podobenství o návaznosti generací a předávání tradic, vyznání dospělého člověka, vyznání s prostým, ale nesmírně účinným patosem. Petru Louženskému, Haně Louženské, sboru, členům Wihanova kvarteta, herci Hanuši Borovi i Martinu Bártovi se po průzračně zazpívané větší „dětské“ části podařilo tento zlomový moment vyhmátnout a s velkou účinností prezentovat. Bárta dal k dispozici velký hlas i zjihlé ztišení, velkou empatii. Martinů umí svými harmoniemi, akordy v klavíru, přiznávkami tří smyčcových nástrojů a slovem a zpěvem zázračně dojmout…

 

181204Kuhnuvdetskysbor35cPetraHajska

 

Foto: Petra Hajská

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.