pátek, 06 srpen 2021 14:32

Závěr Letních slavností staré hudby zavedl návštěvníky do Versailles

Autor:

„Chantal Santon Jeffery se blýskla se všemi svými kvalitami. Její hlas naznačuje, že může zpívat i větší role až po romantický repertoár, či dokonce moderní skladby.“

„Clément Debieuvre zpívá pod maximálním legatem a měl nejlepší výslovnost ze všech zúčastněných pěvců.

„Minervu ztvárnila Marine Lafdal-Franc a nutno říci, že až zde měla prostor ukázat, jak skvělou pěvkyní je. Vládne lahodným sopránem, vede shora a měkce tvoří tóny.“

 

100

 

Včerejší večer v pražském kostele svatých Šimona a Judy uzavřel letošní, dvaadvacátý ročník mezinárodního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Vystoupil rezidenční soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou, s hosty a s pěveckými sólisty – sopranistkami Chantal Santon Jeffery, Marine Lafdal-Franc, Anne Sophie Petit, Adriánou Kalafszky, kontratenoristou Clémentem Debieuvrem, tenoristou Jordanem Mouaïssiaem a basistou Thierry Cartierem. Hudební setkání se neslo v duchu palácových radovánek (les plaisirs), samotný večer dostal název dle první malé opery programu: Les Plaisirs de Versailles. Tu složil Marc-Antoine Charpentier. V druhé polovině v novodobé premiéře zazněla opera Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont. Projekt je součástí víceleté programové linie připravované ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles), na níž se podílí také Francouzský institut v Praze.

Jak pořadatelé uvádějí, na koncertech pořádaných v králových či královniných salonech šlechta sledovala i takzvané divertissements, malé opery v koncertním provedení. V Les Plaisirs de Versailles Marca-Antoina Charpentiera z roku 1682 i v Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont z roku 1725 vystupuje řada alegorických postav, které spolu s mytologickými božstvy opěvují krále.

V úvodu zazněla Chaconne z divertissements Les Fontaines de Versailles Michela Richarda de Lalande z roku 1683. Této nenáročné zahřívací skladby se Collegium Marianum s koncertní mistryní Lenkou Torgersen chopilo s vnitřním klidem a připravilo tak posluchače na akustiku v prostoru kostela svatých Šimona a Judy, která je bohužel poněkud nevyzpytatelná. Vysoký prostor stavby dává uniknout konkrétním detailům, byť ansámbl artikuloval zcela přesně. Nezkušený posluchač však mohl místy mít pocit, že se hudba jaksi „slévá“.

 

105

 

Následující Charpentierovo dílo bylo doslova balzámem na duši. Mistrná, oduševnělá, vtipná i vážná hudba plná emocí, které dokreslovaly zejména sopranistky Chantal Santon Jeffery a Marine Lafdal-Franc v rolích Hudby a Konverzace. Skladatel dal svými party vyniknout zejména postavě Hudby, a tak se Chantal Santon Jeffery blýskla se všemi svými kvalitami. Její hlas naznačuje, že může zpívat i větší role až po romantický repertoár, či dokonce moderní skladby, což potvrzuje i její umělecký životopis. Je kulatý, velmi příjemný, volně proudící a ukázněný. Je dobře, že sopranistka zpívá i starou hudbu, evidentně si tím udržuje instrumentální vedení tónu a to je pro pěvce veliký přínos.

Part Konverzace Marine Lafdal-Franc byl poněkud níže posazen, což je ukázka toho, jak bravurně Charpentier přemýšlel. Hudbě dal více zpěvu a Konverzaci méně a v poloze, která připomíná mluvu. Obě sopranistky předvedly skvělé výkony i po stránce herecké. Byly přirozené a vtipné. Vtipně zapůsobila pasáž, kde Konverzace říká: „Což pro nějaké mi fa sol, které si hudba notuje, se nebude smět na nikoho ani promluvit? To je pěkná věc! Snad by se celá Francie ocitla v úpadku, nebýt toho do re mi fa sol la? To je pěkná věc!“ (překládala Hana Davidová).

 

114

 

K hašteřivé rozepři Hudby a Konverzace se přidává bůh banketů Comus a snaží se je usmířit čokoládou, vínem a cukrovinkami. Toho ztvárnil Thierry Cartier, který je v programu uveden jako basista. Tento mladý pěvec má písňový charakter hlasu, spíše než basovou barvu připomíná lyrický baryton. Chybí mu jistá průraznost, věřím, že časem a dalším studiem se mu hlas zpevní. Každopádně intonoval dobře. V příběhu dále Comova snaha selže, stejně jako návrh další alegorické postavy, Hry, aby se postavy raději věnovaly kartám a jiným hazardním hrám. Hru ztvárnil tenorista Jordan Mouaïssia. Opět jsem postrádal zvučnost a jistotu v nasazených tónech. Místy, když dal hlasu více prostoru, se ukázala moc hezká barva rossiniovských lyrických typů tenoristů. Zdánlivě bezvýchodná situace v opeře končí souladem, a to nejvyšším posláním všech zúčastněných – obveselením panovníka! „A tak se všechny postavy společně smějí svým pošetilým hádkám a doufají, že to samé udělá i král,“ cituje synopse v programu.

 

109

 

Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont dělí od Charpentierova díla přes čtyřicet let. Na první poslech jsem neměl pocit, že by tato doba vývoj hudby nějak významně posunula, avšak místy se ukázaly momenty, které onen progres potvrzovaly. Byly to scény, kdy zvuk jakoby zmohutněl, ale nebylo jich mnoho. Stále jsme v baroku na dvoře ve Versailles a tradice je zachována.

V tomto díle dostala na začátku prostor opět sopranistka Chantal Santon Jeffery ztvárňující Nymfu Seiny, kterou jemné harmonie okouzlí a přesvědčí ji o brzkém návratu bohů na zemi. Subtilní hlas Astrée, kterou zpívala maďarská sopranistka Adriána Kalafszky, potvrzuje, že jásá doslova celý svět, a spolu s Nymfou a pastýři vzdává čest králi Ludvíkovi. Pastýřku zpívala Anne Sophie Petit, která se na roli hodila svým dětským typem hlasu. Překvapil kontratenorista Clément Debieuvre v rolích Pastýře a Místního obyvatele. Zpívá pod maximálním legatem a měl nejlepší výslovnost ze všech zúčastněných pěvců. V tenorové poloze má ostřejší barvu hlasu, ovšem když zpíval v altové poloze, ostrost vystřídaly příjemné sametové tóny. V pastorální mezihře se blýskla skupina dřevěných nástrojů.

 

103

 

V příběhu dále sestupuje z nebes za zvuku majestátního preludia Minerva a opěvuje královský pár. Tu ztvárnila Marine Lafdal-Franc a nutno říci, že až zde měla prostor ukázat, jak skvělou pěvkyní je. Vládne lahodným sopránem, vede shora a měkce tvoří tóny. V první polovině večera bylo jasné, že je to výborná pěvkyně, ale nyní překvapila ještě více! V roli Apollóna se znovu ukázal Thierry Cartier. Následován Génii se spolu s ostatními raduje ze znovu se rodících umění. Na důkaz přicházejí také Hudba s Poezií v podání Adriány Kalafszky a Anne Sophie Petit, které vzdávají úctu vládcům a věští své vlastní štěstí pod vládou tak ctnostných panovníků. „Konečně za zvuku fanfár sestupuje samotná Láska a připojuje se k ostatním božstvům,“ uvádí se v programu koncertu.

Závěrečný koncert Letních slavností staré hudby byl na vysoké úrovni, pořadatelé mohou být nadmíru spokojeni. Publikum si vytleskalo dokonce dva přídavky, a sice část „Forêts paisibles“ z Rameauovy opery Les Indes galantes a znovu sbor z druhé scény opery druhé poloviny večera. Standing ovation muselo jistě potěšit i účinkující.

 

104

 

101

 

111

 

Foto: Petr Dyrc

Josef Zedník

Rodák z Prahy, který vyrůstal v Mladé Boleslavi. Zájem o hudbu ho však přilákal zpět do rodného města. Studoval zpěv na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění (u Prof. Magdalény Hajóssyové). Hrál taky na housle a na kontrabas. V mládí o Vánocích při hledání stanic v rádiu namátkou zaslechl krásnou hudbu, která ho doslova fascinovala. Byl to přímý přenos Pucciniho Bohémy z Metropolitní opery s Richardem Leechem a Angelou Gheorghiu. Od té doby je klasická zpívaná hudba jeho největším zájmem. Sólově zpíval v několika českých divadlech, ale jeho vkus se přiblížil zejména k velkým vokálně-symfonickým dílům. Má za sebou tenorové party např. v Mahlerově Písni o zemi, Dvořákově Stabat mater, ale s největším úspěchem se setkal v Brazílii, kde se v Riu představil v Janáčkově Věci Makropulos jako Albert Gregor (dir. Isaac Karabtchevsky) a následně v Sao Paulu v tenorovém partu z Glagolské mše (dir. Osmo Vänskä). Pracoval jako produkční na stanici Vltava (na té mimochodem od té vánoční Bohémy vyrůstal) a nyní je s Českým rozhlasem spjat jako produktový specialista u jeho symfonického orchestru, kde se stará o náklady za notové materiály (koncerty, vysílání a natáčení). Má rád své nejbližší, pejska Endyho a přátele. A jeho koníčkem je dobré víno a s ním spojené cestování.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.