„Vynikl jak klid, tak hravý charakter, a hlavně promyšlená výstavba díla Zdeňka Fibicha.“

„Ve všech technických nástrahách díla intonovala sólistka naprosto čistě, ani v technických pasážích se neztrácel hudební obsah.“

„Strhujícím způsobem vystavěná byla Coda Glazunovovy symfonie.“

V září nikdo netušil, že zahajovací koncert jedné z abonentních řad „Diamant“ orchestru Plzeňské filharmonie bude na dlouhou dobu posledním koncertem před abonenty. Přestože se Plzeňská filharmonie věnovala převážně nahrávací činnosti, zejména v posledních týdnech jsme už mohli zaznamenat její bohatou koncertní činnost, i když jen před vybraným publikem, nebo ještě i bez něj. Účinkovala v rámci Slavností svobody s „americkým“ programem před kamerami TV ZAK, nechyběla na slavnostním znovuotevření Plzeňské katedrály po její rekonstrukci a hrála také třeba na oslavách k 300. výročí svatořečení svatého Jana Nepomuckého v Nepomuku. S velkým očekáváním si přišli abonenti poslechnout jeden ze dvou jejích posledních koncertů do plzeňské Měšťanské besedy.

Koncert nesl název „Pastorální 2 – Naši koncertní mistři“. Popravdě jsem se těšil na původně avizovaný Koncert pro dvoje housle Bohuslava Martinů, ve kterém by se představili oba současní koncertní mistři orchestru. Představil se „jen“ jeden koncertní mistr Hana Hložková, a to přednesem Brilantní fantazie pro housle a orchestr na motivy z Gounodovy opery Faust Henryka Wieniawského.

Ta zazněla ale až po úvodní selance V podvečer Zdeňka Fibicha. Skladba, ve které se střídá stále se vracející klidná část s jinými živějšími částmi a ve které autor cituje spoustu motivů známých ze svých jiných děl, zazněla pod vedením hlavního hostujícího dirigenta Tomáše Braunera velmi kompaktně. Vynikl jak klid, tak hravý charakter, a hlavně promyšlená výstavba díla. Mimořádným způsobem vyznělo sólo první flétny Jakuba Klögnera s koncertním mistrem skupiny violoncell Davidem Niederlem.

V poměrně rozsáhlé koncertantní skladbě pro housle a orchestr Henryka Wieniawského zazářila jako sólistka zkušená Hana Hložková. Od prvních tónů skladby zněl její nástroj velmi kultivovaně. Ve všech technických nástrahách díla intonovala sólistka naprosto čistě, ani v technických pasážích se neztrácel hudební obsah. Zajímavé byly i změny barvy jejího nástroje, nádherně vroucně zaznělo třeba téma v Andante v F dur. „Její“ orchestr houslistku doprovodil velmi citlivě, zvuk houslí nebyl nikdy překrytý tutti orchestru. Díky dirigentovi i souhra a nástupy orchestru po kadencích byly bezproblémové.

Ve druhé části večera zazněla Symfonie č. 7 F dur, op. 77 „Pastorální“ Alexandra Glazunova. Bylo neuvěřitelným zážitkem slyšet po dlouhých měsících lockdownu naživo těleso symfonického orchestru… Dílo, ve kterém najdeme kromě pastorálnost evokující tóniny F dur i prvky lidové hudby nebo stavebně složitější prvky jako třeba fugata, zaznělo v podání Plzeňské filharmonie pod vedením Tomáše Braunera mistrovským způsobem.

Vyznění první věty velmi pomohla volba rychlejšího tempa. Velmi dobře vyzněly všechny dynamické kontrasty. Intonačně bezproblémový vstup celé žesťové skupiny na začátku Andante a dynamická gradace před koncem druhé věty zaujaly. Ve třetí větě, Scherzu, dirigent volil opět brilantní tempo, zazářily jednotlivé sólové vstupy zejména flétny (Jakub Klögner), klarinetu (Jan Oblištil) a pikoly (Anna Špelinová). Ve čtvrté větě jsme mohli vychutnat nádherné tutti orchestru nezkreslené žádným video přenosem… Velmi plynulé bylo předávání jednotlivých témat mezi skupinami orchestru. Strhujícím způsobem vystavěná byla Coda symfonie.

Nezbývá než se těšit ještě na poslední koncert Plzeňské filharmonie, který se uskuteční 17. 6. opět v sále plzeňské Měšťanské besedy a který nese název 3x „B“…

Foto: Filharmonie Plzeň