pondělí, 29 říjen 2018 07:23

Má vlast „po stopadesáté“
aneb Důstojná hudební oslava v Hradci

Autorka:

„Zejména ve druhé části koncertu pak orchestr prostor zvukově zcela ovládl a posluchače strhl.“

„Spojení Kaspara Zehndera a hradecké filharmonie je mimořádně šťastná kombinace.“

„Hudebníci posluchačům s pokorou předali obsah Smetanova cyklu a posloužili slavnostnímu okamžiku.“

 

4490583119641334970011861580733155327868928n

 

Uvést Smetanovu Mou vlast v rámci oslav stého výročí vzniku samostatného Československa jistě není nijak originální dramaturgický počin, zároveň má tento krok své opodstatnění. Rozhodla se k němu letos řada orchestrů a v průběhu října uvedla Smetanovo dílo jak na svých domácích scénách, tak během zájezdních koncertů i na místech, kde symfonická hudba často nezaznívá. FILHARMONIE HRADEC KRÁLOVÉ vystoupila v uplynulém týdnu se stejným programem na koncertech v Hlinsku a v Třebíči, oslavy pak vyvrcholily v sobotu koncertem v Kongresovém, výstavním a společenském centru Aldis. Filharmonii na všech třech koncertech řídil její nový šéfdirigent Kaspar Zehnder.

Volba prostoru pro hradecký koncert byla jistě vedena snahou o zpřístupnění této společensko-kulturní události co největšímu počtu zájemců. Krásný sál hradecké filharmonie má podstatně menší kapacitu a velkému zájmu hradeckého publika o důstojnou oslavu sta let republiky by tak jistě zdaleka nestačil. Stejný záměr byl zřejmě také za doslova symbolickým vstupným ve výši sto korun. Z hlediska návštěvnosti byla tato volba rozhodně úspěšná, centrum Aldis se podařilo téměř vyprodat a zaplnit. Z hlediska hudební produkce však nešlo o volbu úplně nejšťastnější.

 

4494816519641327736679259223136475078459392n

 

Velký sál Aldisu dobře slouží pro plesy a velké koncerty jazzové nebo populární hudby, které využívají ozvučení. Pro akustickou hudbu je ale mimořádně nevhodný, což se projevilo zejména v úvodu koncertu. Z hudebníků byla cítit nervozita možná částečně způsobená silou okamžiku, ale spíše jejich obavami, zda se jim nepříznivý prostor podaří zvládnout. To mohlo ovlivnit zpočátku nejistou intonaci zejména v dechové sekci. Postupně se ale hráči s tímto hendikepem zdárně vyrovnali a na zvukové nepohodlí dali zapomenout i dychtivému publiku. Smetanův cyklus byl rozdělen přestávkou na dvě poloviny po třech symfonických básních a zejména ve druhé části koncertu pak orchestr prostor zvukově zcela ovládl a posluchače strhl.

 

4495698019641333336678699063381008975396864n

 

Spojení Kaspara Zehndera a hradecké filharmonie je mimořádně šťastná kombinace. Dirigent dává vyniknout řadě schopných hráčů, které těleso bezesporu má. Jeho důvěra v orchestr dodává jednotlivým hudebníkům potřebné sebevědomí a projevila se i v postupně nabyté hráčské jistotě celého orchestru během slavnostního večera. Ocenila bych zejména precizní hru a kultivovaný zvuk smyčců, ale i zdařilá dechová sóla například klarinetu nebo horny. Celá žesťová sekce se pak suverénně projevila v závěrečné části cyklu.

 

4489427919641325703346123274912623329542144n

 

Z hudebníků byla cítit radost ze společné práce i z hudby, kterou hráli. Všichni působili, jako by pro ně koncert nebyl jen jedním v řadě, ale hráli s takřka premiérovým nasazením a bylo vidět, že si i přes technickou náročnost programu koncert opravdu užívají. Dirigent ani orchestr se navíc nesnažili publikum přesvědčit, že jsou nejlepšími či nejoriginálnějšími interprety daného díla, ale napřeli své síly, aby posluchačům s pokorou předali obsah Smetanova cyklu a posloužili slavnostnímu okamžiku, což se jim skutečně podařilo. Smetanova hudba k takto významným událostem jednoznačně patří. Návštěvníci večera tak měli možnost zažít mimořádně sváteční atmosféru a jejich potlesk vstoje možná nebyl odměnou za výjimečný interpretační výkon či dramaturgický počin, ale za zprostředkování slavnostního zážitku rozhodně.

 

4487852719641319470013418851479782290882560n

 

Foto: Pavlína Pospíšilová

Jana Jarkovská

Flétnistka a pedagožka.

Flétně se začala věnovat už v dětství v rodné Jaroměři. Absolvovala Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína v Hradci Králové a následně Pražskou konzervatoř, kde studovala ve třídě profesora Jana Riedlbaucha. V roce 2013 zakončila studia flétny na Akademii múzických umění v Praze pod vedením prof. Jiřího Válka a v roce 2018 také doktorandské studium na téže škole. V roce 2010 absolvovala rovněž studijní stáž u prof. Simony Valsecchi a ve třídě komorní hry prof. Emanuely Piemonti na Conservatorio Giuseppe Verdi v Miláně. V roce 2012 pak ve třídě profesorky Valsecchi na milánské konzervatoři působila jako odborná asistentka. Od srpna 2013 je studentkou postgraduálního programu na Královské hudební akademii ve Stockholmu. Během svých studií se zúčastnila řady domácích i zahraničních soutěží. Zvítězila například v celostátní soutěži konzervatoří a získala stipendium Yamaha pro jednoho studenta Pražské konzervatoře. V roce 2012 získala v duu s klavíristou Bohumírem Stehlíkem první cenu v mezinárodní soutěži v italském Chieri. V současné době kromě koncertní činnosti též vyučuje flétnu na Konzervatoři Teplice.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Nejnovější od Jana Jarkovská