středa, 29 červenec 2020 11:13

Oslava květin v zahradách zámku Troja

Autor:

„Atmosféru francouzské barokní zahrady dotáhly k dokonalosti detaily jako květy růží ve vlasech nebo klopách sak.“

„Výběr kompozice, založené na dialogu mezi violou de gamba a houslemi a na důrazu na velké dynamické kontrasty, ilustroval akustickou nevýhodu venkovních prostor.“

„Fakt, že se večer odehrával na pozadí diskuse o roli živé hudby, nešel přehlédnout.“

 

1

 

V pořadí druhým koncertem pražského festivalu Letní slavnosti staré hudby jsme se tentokrát nechali přenést do krásných zahrad zámku v Troji. Členové barokního souboru Collegium Marianum pod vedením flétnistky Jany Semerádové připravili ojedinělý hudební zážitek s názvem „La rose de Paris“. Těžištěm programu byly dva z Pařížských kvartetů Georga Phillippa Telemanna – oddaného a vášnivého milovníka květin.

Koncert byl zahájen tanci Mussete & Rigaudon, původně taneční suitou pro šest tanečníků. Francouzský skladatel Jean-Féry Rebel je zkomponoval v rámci cyklu Les Plaisirs champêtres, v překladu Pastýřské radovánky. Stejně jako v roce 1734, kdy skladba vznikla, posloužila k vytvoření radostné atmosféry, nesoucí se poté celým zbytkem programu.

Po vřelém potlesku ze zcela plného hlediště následoval první z vrcholů večera. Pařížský kvartet č. 4 b moll vznikl na přelomu let 1737-1738 během pobytu Georga Phillippa Telemanna ve Francii. Je součástí druhé řady kvartetů Nouveaux quatuors, který byly vydány právě v době skladatelova působení v Paříži. Zvolené pomalejší tempo bylo sázkou na jistotu. Posluchač se mohl těšit vynikající souhrou celého tělesa, podpořenou nenucenou hravostí. Kromě hudby samotné si mohl vychutnávat ladné pohyby muzikantů, které doplňovaly atmosféru francouzské barokní zahrady. K dokonalosti ji dotáhly detaily jako květy růží ve vlasech nebo klopách sak.

 

2

 

Krásenský rodák Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656-1746) byl silně ovlivněn hudbou Jeana-Baptisty Lullyho. Přesto, že Francii pravděpodobně nikdy nenavštívil, našel si k Lullyho tvorbě cestu díky stykům s evropskými hudebními centry. Součástí jeho sbírky cembalových suit Musicalisches Blumen-Büschlein je i Praeludium a tanec Chaconne ze Suity č. 8. Pro charismatického cembalistu Filipa Hrubého  vznikl prostor podmanit si publikum svou interpretací založenou na věrnosti, spojené s naprostou lehkostí a uvolněností uměleckého projevu.

Zároveň připravil půdu pro poslední skladbu první části – La sonnerie de Sainte Geneviève du Mont de Paris. Jedna z nejhranějších skladeb Marina Maraise (1656-1728) – proslulého hráče na violu de gamba – byla inspirována zvuky zvonkohry kláštera v Paříži. Zde pro změnu dostala prostor pro své vyjádření Hana Fleková. Profesionalitu obhájila zejména v rychlých pasážích. Výběr kompozice, založené na dialogu mezi violou de gamba a houslemi a na důrazu na velké dynamické kontrasty, ilustroval akustickou nevýhodu venkovních prostor. Zejména v případě houslí, v pasážích napsaných v pianu, musel posluchač vynaložit opravdu velké úsilí. Je ovšem na místě dodat, že byl tak zachován původní záměr autora a v celkovém výsledku se akustické nedostatky ztratily v bezchybném výkonu obou sólistů.

 

6

 

Úvod druhé části byl vskutku impozantní. S počínajícím šerem letního večera se z terasy nad dvouramenným schodištěm začaly linout zvuky květinového rondeau z opery Galantní Indiánové Jeana-Philippa Rameaua. Pohlazení po duši a detail, který potvrdil, že dramaturgie byla hlavní doménou celého večera. Po tomto entreé už přišel na řadu Pařížský kvartet č. 6 e moll. V sólových částech první věty na sebe houslistka Lenka Torgersen právem strhla veškerou pozornost. Její výkon byl zkrátka mimořádný. Pomyslné kolo se uzavřelo vybranými tanci již známého Jean-Fery Rebela. Tento dramaturgický záměr ale „překazilo“ publikum, které si svým potleskem vyžádalo přídavek. Přišel v podobě úpravy Tambourins z již zmíněné opery Les Indes Galantes od Jeana-Philippa Rameaua.

Posluchači se nebáli dát najevo své nadšení. Příležitost navštívit živé představení byla pro spoustu z nich první po nekonečně dlouhých měsících. Fakt, že se večer odehrával na pozadí diskuse o roli živé hudby, nešel přehlédnout. Collegium Marianum opět prokázalo svojí neotřesitelnou pozici jak po stránce hudební, tak organizační; nezbývá než se začít těšit na koncert.

 

3

 

4

 

11

 

5

 

8

 

7

 

10

 

Foto: Petra Hajská 

Kryštof Tulis

Absolvent gymnázia s hudebním zaměřením v Praze. Student Hudební vědy na FF UK a Arts Managementu na VŠE. Dříve hrál na housle a kytaru, dnes se hudbě aktivně věnuje jako zpěvák ve sboru Pueri Gaudentes. Sólovému zpěvu se učí u Pavly Kšicové. Zajímá se organizováni nejen hudebních akcí, dějiny opery (zejména Richarda Wagnera) a propojování hudebních témat s nehudebními.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.