„Barokní noc je široce pojatý večer o několika pomyslných dějstvích, jehož se účastní obrovská spousta aktérů.“

„V sálech zní taneční hudba epochy baroka, na čtyřech zámeckých nádvořích očekává diváky po vstupu do zámku řada atrakcí.“

„Provedení Arbesserova díla neslo pečeť hluboké znalosti stylu ve smyslu autentické interpretace.“

34. ročník Festivalu komorní hudby v Českém Krumlově byl v letošním roce časově posunut kvůli koronavirové krizi na červencový termín. Díky pohotovosti a flexibilitě pořadatelů však jen o pouhé tři týdny! Ve dnech 24. a 25. července 2020 se tak v rámci festivalu konala již vyhlášená barokní noc na zámku, která je těžištěm festivalu, evokujícím atmosféru zdejších hudebních a divadelních slavností v historicky cenném prostředí zámku. V rámci širší koncepce Barokní noci provedl ansámbl Capella Regia pod taktovkou dirigenta Roberta Huga svatební operu Franze Ferdinanda Arbessera Mocí Kupida a Hymenea svatba šťastně zařízena.

Barokní noc je velkolepá kompozice trvající od 19,30 až přes půlnoční oslnivý ohňostroj. Jde tudíž o široce pojatý večer o několika pomyslných dějstvích, jehož se účastní obrovská spousta aktérů. Od přivítání posluchačů před vstupem do zámku, zajímavého programu na každém z nádvoří zámku a zásadně umělecky významného barokního zámeckého divadla s provedením barokního operního díla až po finální ohňostroj rovněž v barokním duchu. Je to obrovský a nevídaný hold stylu baroka, které je dnes zajímavě v dobovém trendu až nebývale atraktivní.

Zřejmě obdivujeme v hudbě obsažený pevný řád, vyváženost, klid i zdravou míru patosu oproti jisté neurotičnosti a chaotičnosti doby současné. Styl baroka charakterizuje především rozsáhlou epochu 17. století, do níž významnou měrou přispěli i čeští skladatelé – Jan Dismas Zelenka a Bohuslav Matěj Černohorský. Náležejí k tomu nejlepšímu v daném slohu ve světovém kontextu. Festival letos volil jako ukázku slohu barokní opery půvabné dílko ze vzácného českokrumlovského zámeckého archivu rakouského skladatele Franze Ferdinanda Arbessera – Mocí Kupida a Hymenea svatba šťastně zařízena (Die durch Cupido und Hymäns Stärcke glücklich gemachte Trauungs Wercke, zní nezvykle dlouhý originální název v němčině).

Na objevení opery v archivu a přípravě k realizaci má zásluhu dramaturg festivalu, českobudějovický hudební vědec Martin Voříšek. Provedení bylo logicky voleno v německém originálu. Pro mne tvořila interpretace tohoto díla v rámci večera zásadní magnet. Nejde sice o dílo vrcholného autora daného stylu, jakým byla loni v témže prostoru a času Händelova Terpsichora, nicméně ukázat slohově velmi dobře a poctivě nastudované dílko, představující unikátní svědectví o vývoji opery na přelomu dvou hudebních epoch, pokládám za cenné. Je zde znát vliv pozdní italské barokní opery, což nám již dává tušení i obraz o rodícím se slohu hudebního klasicismu. Dílo obsahuje sedm árií a závěrečný ansámbl, jedná se tudíž o kompozici časově koncízní a přehlednou.

Pro barokní interpretaci v zámeckém divadle byl organizátory festivalu pozván soubor Capella Regia s dirigentem Robertem Hugem. Tento dirigent stál již při založení souboru v roce 1992. Repertoár ansámblu tvoří především česká a středoevropská barokní hudba 17. a 18. století. Akcentuje ve výběru duchovní dramata baroka a jejich scénická provozování. V tomto ohledu stojí za velkou pozornost akcentace výše zmíněného Jana Dismase Zelenky, vynikajícího českého skladatele barokní epochy. Instrumentalisté souboru hrají z většiny na kopie historických nástrojů a pěstují nižší barokní ladění. Capella Regia z Prahy vystupuje na řadě renomovaných festivalů, jako jsou Concentus Moraviae, Festival duchovní hudby Brno i Pražské jaro.

Provedení Arbesserova díla uměleckým vedoucím – dirigentem Robertem Hugem – neslo pečeť hluboké znalosti stylu ve smyslu autentické interpretace. Hugo volí promyšleně tempa, jednotlivé části půvabného dílka vyznívají svrchovaně a mají pevně stanovený tempický řád. Ritenuta dirigent nepoužívá, živá tempa působila pevně a přesvědčivě. Orchestr komorního typu prezentuje nižší barokní ladění, imponuje svou obdivuhodnou koncentrací na hru i snahou vyhovět dirigentovi v jeho zřetelných dynamických požadavcích. Drobné intonační nedotaženosti nehrají v celkovém dojmu žádnou roli. Stylově tolik podstatný rytmický tep hudby se dirigentovi dařilo výtečně prezentovat.

V interpretaci sólového kvartetu rolí Arbesserovy opery se opět zjevně odrážela dirigentova poctivá snaha o přísnou stylovost. Přirozeně dominoval v interpretaci pěveckých partů vyspělý pěvecký projev renomované sopranistky Marie Fajtové (Cupido) – výbornou hlasovou zběhlostí a perfekcí běhů instrumentálního ražení. Poloha partu jako by byla sopranistce autorem napsána takřka „na tělo“. Oceňoval jsem i jemnou mimiku a vypracovanou pohybovou složku. Vynikal rovněž basista Ivo Hrachovec (Hymenaeus) znělým hlasovým volumenem a pěveckou pružností. Pozornost upoutal i výraznými hloubkami a v neposlední řadě jevištní přesvědčivostí. Tenorista Martin Javorský (Bräutigam) disponuje kulatě znějícím lyrickým charakterem svého příjemného hlasu s převahou hlavové registrální struktury, jež se dobře rozezní především ve vyšších hlasových polohách. Zdůraznil bych jeho pozornost k dikci němčiny, která byla jinak poněkud méně srozumitelná – upřednostňoval se tón, čemuž v tomto stylu zpěvu zajisté rozumím. Velmi dobře kvartet doplňovala svou muzikální jistotou mezzosopranistka Sylva Čmugrová (Braut). Režii a choreografii večera vytvořila zdařile, při plném respektování slohu Magdalena Švecová. Pěvci pod jejím vedením sympaticky důsledně realizovali významová gesta, charakteristická pro daný styl. Po provedení opery následovala svatební slavnost na stejný námět, kde se uplatnil nadmíru dobře pantomimický balet, který přítomné diváky zjevně zaujal.

Provedení opery v cenném zámeckém Barokním divadle z 18. století je přirozeným vrcholem večera. Po této produkci se přechází po schodištích do zámecké zahrady, kde se večer uzavírá dalším dobovým programem a stylově aranžovaným barokním ohňostrojem. Koncepce mnoha různých poloh večera má být historicky věrnou podobou zámeckých slavností z 18. století, divák se stává jejich svědkem. V sálech zní taneční hudba epochy baroka, na čtyřech zámeckých nádvořích očekává diváky po vstupu do zámku řada atrakcí. Představí se produkce v Maškarním a Zrcadlovém sále, divák je vtažen nejen do řady hudebních produkcí, ale i do řady dobových her, jichž se může osobně zúčastnit. Z plejády různých vystoupení bych vyzdvihl velmi pěkný, muzikální a sympaticky soustředěný projev souboru Krumlovských pištců.

Barokní noc v zámeckém areálu ve svém celku, s umělecky cennou inscenací opery Franze Arbessera, se jeví jako velkolepá oslava stylu baroka. Jistě, že je zde spolupřítomen aspekt komerční, ale to již patří k věci, k současné komerčně laděné době. Ostatně cena vstupenky, za níž lze obdržet dvě vstupenky na vysoce kvalitní produkci Musiktheateru Linz s jeho skvělým Bruckner Orchestrem, je toho dokladem. Z hlediska široce koncipovaného večera dokladem zcela pochopitelným. Pro mne byla dominantním středobodem interpretace barokní opery v prostředí unikátního zámeckého divadla. Koncepce večera je ovšem svým záběrem mnohem širší, obrovsky velkorysá, mnohostranná a končí de facto až po půlnoci. Produkce se účastní až neuvěřitelný počet aktérů, čili vstupné ani zdaleka nemůže pokrýt náklady potřebné pro realizaci. Je tudíž štěstím, že existuje řada štědrých sponzorů, kteří se dokázali nadchnout pro tuto velkoryse pojatou oslavu doby baroka. Nejen z hlediska ryze hudebního, potažmo uměleckého, ale široce historicky pojatého a zdařile, mnohovrstevnatě koncipovaného! Organizátorům patří veliké uznání za koncepci večera jedním jediným slůvkem – bravo!

Foto: archiv festivalu – Lubor Mrázek