„Trutnovskému publiku připravili bezesporu jeden z nejlepších hudebních zážitků v poslední době.“

„Vzápětí se ukázalo, že hudebníci dokážou dát svému hraní neskrývaný emocionální rozměr.“

„Viktor Mazáček koncert po celou dobu vtipně a zajímavě uváděl.“

České filharmonické kvarteto, které vystupuje ve složení Štěpán Pražák, Viktor Mazáček, Jiří Poslední a Jakub Dvořák, již podruhé s úspěchem navštívilo podkrkonošské město. Hudebníci s sebou opět přivezli zajímavý program, získali si publikum zábavným vystupováním a předvedli profesionální výkon, který nejen že jim již dříve zajistil dobré jméno na světových pódiích velkých koncertních sálů, ale stejně tak potěšil i posluchače při komorní atmosféře síně Bohuslava Martinů v trutnovském evangelickém kostele.

Tři filharmonici a jeden renomovaný houslista přijali pozvání do východočeského města na dohled od naší nejvyšší hory Sněžky. Na lyže je ale ještě příliš brzy, a proto si s sebou hudebníci radši přivezli své nástroje. Ačkoliv mezi nedávné vydařené počiny Českého filharmonického kvarteta patří například natočení CD se smyčcovou úpravou klavírního cyklu Leoše Janáčka Po zarostlém chodníčku, turné v Japonsku a koncerty na různých hudebních festivalech u nás i ve světě, sehraným hudebníkům stejně dobře prospěl čerstvý horský vzduch. Dá se tak soudit alespoň podle jejich perfektního výkonu, který představoval rozmanitou ochutnávku různých hudebních období i stylů. Trutnovskému publiku tak připravili bezesporu jeden z nejlepších hudebních zážitků v poslední době.

Východočeská profesionální klasická hudební scéna žije především díky působení Královéhradecké filharmonie a Komorní filharmonie Pardubice. Krajská města poskytují stálé zázemí velkým hudebním tělesům a mají početné publikum se zájmem o jejich hudební aktivity. To ale neznamená, že jsou to jediná centra kulturního dění. Obyvatelé menších měst si mohou vychutnávat rovněž profesionální hudební výkony v podání místních i hostujících umělců, a to především díky aktivitám lokálních organizací finančně podpořených místními mecenáši kultury.

Trutnov, po klasické hudební stránce známý především pro svůj festival Trutnovský podzim, je jedním z takových měst. Disponuje poměrně novým kulturním zařízením pojmenovaným Uffo, které v rámci zmíněného festivalu hostilo již jména jako Adam Plachetka či Štefan Margita za doprovodu našich předních symfonických orchestrů. Trutnovský podzim se ale postupně vzdaluje od tradičního pojetí klasického hudebního festivalu, navíc moderní multifunkční sál není vhodný pro pořádání komorních koncertů. Po celý rok přesto „maloměšťáci“ navštěvují koncerty komorní hudby pořádané sdružením místních hudebníků zvaným Trutnoforte. Prostor k pořádání takových koncertů je v Trutnově jedinečný. Evangelický kostel z roku 1900, známý také jako Koncertní síň Bohuslava Martinů a nejvíce využívaný jako obřadní a hudební síň, disponuje skvělou akustikou a příjemným prostředím.

Také České filharmonické kvarteto vystupovalo v tomto sále, a to za poslední dva roky již podruhé. Tentokrát otevřelo svůj koncert Divertimentem D dur Wolfganga Amadea Mozarta. Hned na samém začátku večera si tak muzikanti získali všechny posluchače, neboť v jejich podání šlo o živé, zvukově plné provedení, které spojovalo jak technickou dokonalost jednotlivých hráčů, tak jejich vzájemnou souhru. Čtvrtá věta Dvořákova Amerického kvartetu a třetí věta Smetanova kvartetu Z mého života vzápětí ukázaly, že hudebníci dokážou dát svému hraní neskrývaný emocionální rozměr. Bylo tedy zřejmé, že večer nebude vůbec nudný, a ukázalo se, že nebude ani neosobní. Viktor Mazáček koncert po celou dobu vtipně a zajímavě uváděl, což publikum zjevně ocenilo.

Provedení se dočkalo také několik zajímavých, charakterově různorodých částí Janáčkova cyklu Po zarostlém chodníčku, upravených pro smyčcové kvarteto. Následoval Smyčcový kvartet č. 4 soudobého autora Jaroslava Krčka. Tento všestranný hudebník a skladatel se začal věnovat psaní kvartetů poté, co si ho jako svého hudebního režiséra při natáčení CD vybralo právě České filharmonické kvarteto. Svůj čtvrtý kvartet Krček věnoval Leoši Janáčkovi, neboť právě jeho tvorba ho v této oblasti nejvíce nadchla a inspirovala. Skladba sice není na první poslech formálně zcela zřetelná s jasnou myšlenkou, avšak náladově rozmanité a melodicky i harmonicky zajímavé nápady z ní dělají sympatický kousek naší soudobé tvorby.

Svůj zcela jistě vydařený a publikem se zaujetím sledovaný koncert zakončilo kvarteto Libertangem argentinského autora 20. století Ástora Piazzolly a skladbou Salut d’amour Angličana Edwarda Elgara. Oba kousky by mohly působit trochu jako klišé, které na závěr večera pobaví a dojme publikum, avšak v podání filharmoniků se jednalo o další hudební zážitek, který nepostrádal nic ze širokého spektra technických ani výrazových prostředků, které mohou jednotliví hráči nabídnout.

S podobným programem České filharmonické kvarteto vystoupí také 14. prosince v Sukově síni Rudolfina. Trutnované si tak ušetřili cestu do Prahy a mohou doufat, že je hudebníci podobných kvalit a světového renomé navštíví znovu. Zajímavě vypadá již teď připravovaná spolupráce Českého filharmonického kvarteta se žáky trutnovské základní umělecké školy a místní mladobuckou sopranistkou Anežkou Mišoňovou, k níž dojde v březnu příštího roku. Společně nastudují Stabat Mater Antonia Vivaldiho. Nezbývá než se těšit na výsledek, který ze spolupráce vzejde.

Foto: Lenka Hurdálková