čtvrtek, 21 listopad 2019 11:50

Koncert francouzské duchovní hudby

Autorka:

„Zajímavé barvy rejstříků a bohaté využívání zvukových možností varhan navodily niternou atmosféru.“

„Ve skladbě vynikla důsledná práce s dynamikou, což odráží poctivou práci nejenom sboru, ale i dirigenta.“

„Publiku bylo nabídnuto vše, co na koncertu určité úrovně nesmí scházet.“

 

1

 

I když se dnes můžeme potkávat s různými druhy duchovní hudby, v pražském evangelickém chrámu U Salvátora zazněl v pondělí koncert, v němž se projevila skutečně vznešená duchovní tvorba francouzských skladatelů. Přesto, že na koncertu vystoupila hudební tělesa, ve kterých účinkují nejenom profesionálové, ale i amatéři, nabídla tato seskupení zajímavý hudební zážitek.

Dramaturgie koncertu byla utvořena z převážně francouzských skladatelů 19. a 20. století, kteří působili zároveň jako varhaníci. Program byl pečlivě promyšlený, což se projevilo ve zvukové barevnosti čtyř kombinací hudebního obsazení: nejdřív zazněla skladba pro sólové varhany, poté jsme slyšeli tento nástroj v kombinaci se smíšeným sborem a následně byla nabídnuta barva smíšeného sboru a cappella. Všechna tato čísla zazněla z kůru. Závěr byl zvukově vygradován propojením varhan, sboru se sólisty a orchestru už z dolní části kostela.

Zvuk sólových varhan rozezněl Drahoslav Gric (*1985), který patří mezi vyhledávané interprety současné hudby pro varhany. Vystudoval tento nástroj u Jaroslava Tůmy na Hudební fakultě AMU v letech 2006–2011. Je také držitelem 2. ceny na Mezinárodní interpretační soutěži v Brně a vítězem Mezinárodní varhanní soutěže Augusta Gottfrieda Rittera v Magdeburku z roku 2008. V současné době působí v pražském kostele sv. Vojtěcha ve Vojtěšské ulici, kde hrával i Antonín Dvořák.

Večerní koncert patřil také Malému evropskému orchestru, který vznikl v roce 2014 a tvoří ho amatéři, ale i studenti a absolventi oborů s hudebním zaměřením. Prvním dirigentem orchestru byl Petr Louženský. Jako současný dirigent zde působí Josef Popelka ml. (*1993), který je posluchačem oboru dirigování u prof. Hynka Farkače na Hudební fakultě AMU. S Malým evropským orchestrem tento mladý a nadějný dirigent už nastudoval množství skladeb od baroka po 21. století. Orchestr pravidelně spolupracuje s Pěveckým sborem Evropská, Letohradským sborem Familia cantorum, Komorním sborem Subito a se sborem Canticorum Iubilo. Poslednímu zmíněnému sboru, který se tento večer také publiku představil, je Josef Popelka ml. také sbormistrem. Koncertním mistrem Malého evropského orchestru je Lenka Malá. Sólistkou pro tento večer byla mezzosopranistka Marta Fadljevičová, která se specializuje na starou hudbu a pravidelně spolupracuje s tělesy jako Musica Florea, Collegium 1704 a Collegium Marianum. Od roku 2008 tato pěvkyně se sametovým hlasem vyučuje na New York University. Barytonista Peter Paleček je slovenského původu a momentálně působí v pražském Národním divadle. Byl finalistou soutěže Vox artist v Rumunsku a věnuje se také koncertní činnosti.

 

3

 

Program koncertu byl utvořen z duchovní tvorby francouzských a frankofonních skladatelů 19. a 20. století – ryzí Francouze doplnil César Franck, který se narodil v Belgii. Právě tento důležitý tvůrce francouzské hudby 19. století napsal na sklonku svého života Chorál E dur. U tohoto významného varhaníka a skladatele, který byl žákem Antonína Rejchy a působil v Paříži jako profesor konzervatoře, hraje hudba pro varhany pochopitelně důležitou roli. Z dvanácti Franckových skladeb pro varhany je potřebné zmínit především Šest skladeb zkomponovaných v letech 1858 až 1863. Úvodní skladba večera, Chorál E dur, zazněla v podání Drahoslava Grice jako opravdu nebeská hudba. Zajímavé barvy rejstříků a bohaté využívání zvukových možností varhan navodily atmosféru, ve které se posluchač mohl jak zaposlouchat do nejniternějších hlubin svého já, tak se nechat unášet mohutným zvukem královského nástroje.

Dalším francouzským skladatelem na programu byl Gabriel Fauré. Ten zkomponoval píseň pro smíšený sbor a varhany Cantique de Jean Racine, op. 11 v letech 1864 až 1865, tedy jako devatenáctiletý, a vyhrál s ní soutěž ve Škole klasické a duchovní hudby Louise Niedermeyera v Paříži. Kompozice byla pojmenována podle autora francouzského textu, Jeana Racina, a jde o parafrázi na hymnus z Matutina. Fauré skladbu věnoval právě výše zmíněnému skladateli, Césaru Franckovi. V této duchovní písni se k varhanám připojil smíšený sbor. Ve skladbě vynikla důsledná práce s dynamikou (zejména krásná piana), což odráží poctivou práci nejenom sboru, ale i dirigenta. I přesto, že bylo u hlasů občas slyšet nejistou intonaci ve vysokých polohách, zažili jsme mnoho krásných hudebních momentů, v nichž jsem téměř nepoznala, že zpívá sbor převážně „neškolených“ nadšenců.

 

4

 

Citlivá práce dirigenta s jednotlivými hlasovými polohami se projevila i v motetu Vinea mea electa, ve kterém sbor vyzněl nádherně jak v pianissimech, tak i v místě závěrečného forte, v němž se zračilo skladatelovo snažení pochopit Kristovo utrpení. Tento zpěv a cappella je součástí cyklu Čtyři moteta pro postní období, který Francis Poulenc zkomponoval v letech 1938 až 1939. Jde o cyklus motet na latinské texty vyznávající pokání, což vyznělo i v interpretované skladbě Vinea mea electa. V překladu textu se zpívá „Vinice má vyvolená, tebe jsem vysadil...“, což přináleží responsoriu Velkého Pátku.

Program koncertu vygradoval v závěrečném Requiem. Jednak se všichni účinkující potkali v prostoru před zraky publika, jednak šlo o zvukově nejmohutnější skladbu večera, protože se k varhanám a sboru přidal i komorní orchestr a sólisté. Tuto mši za zemřelé zkomponoval skladatel, varhaník a pedagog Maurice Duruflé. Z původně zamýšlené symfonické básně vzniklo Requiem o devíti částech. Existuje několik verzí tohoto díla, protože perfekcionistický skladatel kompozici mnohokrát přepracoval. Pro tento koncert byla tedy vybrána verze pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany.

Jestliže jsem už u předcházejících kompozic nacházela zvuková místa, která nabídla prostor pro ztišení a rozjímání nad jednotlivými slovy modlitby, tak v této závěrečné mši za zemřelé se všechny tyto aspekty ještě znásobily. Vrcholem večera pro mě byla část Pie Jesu, ve které zazněla slova „dej jim odpočinutí věčné“ zpívaná mezzosopranistkou Martou Fadljevičovou za intimního doprovodu varhan a violoncell opravdu prosebně. Sametový hlas pěvkyně zněl jistě, ale zároveň pokorně. Hlasový projev barytonisty Petera Palečka byl také hluboce procítěný, zejména v textu „chvěji se hrůzou a propadám děsu před tím dnem, kdy nastane čas soudu a s ním tvůj hněv“. Sbor vyrovnaně korespondoval s orchestrem, který se měl možnost projevit až v této závěrečné části. Vše vyznělo zvukově vyváženě. Skladatel v kompozici využil opravdu pěkných zvukových možností nástrojů, zejména v propojení varhan se smyčci. Dirigent publiku nabídl přesvědčivou interpretaci kompozic, v nichž bylo slyšet, že má jasnou vizi, jak přednést duchovní tvorbu širokému publiku. Vynikla zejména pečlivě nastudovaná dynamika, výrazná gesta a celková zvuková vyrovnanost sólistů, orchestru i sboru.

 

2

 

Lyrická atmosféra skrze pianissima v závěru Requiem ukončila koncert, ve kterém bylo slyšet i vidět, že jde o profesionální hudební čin. Každý, kdo zatoužil po ztišení a meditaci, se mohl v tento večer ponořit do toku duchovní hudby francouzských skladatelů. Publiku bylo nabídnuto vše, co na koncertu určité úrovně nesmí scházet: pečlivé výkony, promyšlená dramaturgie, profesionální zvládnutí skladby… a pokora. Po všech stránkách se tak klidně může řadit k těm profesionálním.

 

Foto: Jan Rejent, archiv malého evropského orchestru 

Zuzana Dřízalová

Muzikoložka a hudební pedagožka

Absolventka oboru Hudební věda pražské Univerzity Karlovy v letech 2012-2017, studovala také kompozici na Pražské konzervatoři v letech 2014-2018 u Jiřího Gemrota. Vedle výuky klavíru a korepetování v Základní umělecké škole Charlotty Masarykové v Praze, se věnuje vícero oborům muzikologie: hudební publicistika (zpravodajství Pražského jara), hudební dramaturgie (Plzeňská filharmonie, festival České doteky hudby), výzkumná činnost (studie v časopisech Hudební věda a Slovenská hudba). Příležitostně také komponuje.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.