„Motto skladatele Luboše Sluky je vytvářet hudbu lidskou, srozumitelnou. Bylo tomu tak i v Kladských písních a baladách na texty Josefa Štefana Kubína.“

„Ivan Kusnjer naplnil svým barevným hlasem doslova celý sál.“

„Absolutní podporu mu poskytovala jeho korepetitorka Iryna Roměnska.“

Každé dva roky pořádá Západočeské hudební centrum festival s názvem „Tribuna komorní písně“. Účelem je představit veřejnosti díla především soudobých českých skladatelů. Zaznívá však i hudba světových autorů i skladby z jiných epoch. K produkci pořadatelé často zvou renomované umělce – v minulosti to byli například Roman Janál nebo Edita Adlerová. Magnetem letošního ročníku bylo účinkování trojnásobného držitele Ceny Thálie a sólisty Opery Národního divadla Ivana Kusnjera. Za klavírní spolupráce korepetitorky Opery ND Iryny Roměnské zazněla na koncertě v pondělí 21. října v Sále Antonína Dvořáka Domu hudby v Plzni díla současných žijících skladatelů. České trio Luboš Sluka, Miroslav Kubička a Jiří Bezděk doplnil slovenský skladatel Juraj Filas, dlouhodobě žijící v Praze.

Každý z uvedených autorů přistoupil ke tvorbě písňového cyklu jinak. Nepřísluší mi hodnotit, komu se podařilo vytvořit zajímavější kompozici nebo kdo použil modernější výrazové prostředky. Zkusím jen popsat, čím mne každé dílo v interpretaci Ivana Kusnjera a Iryny Roměnské zaujalo. Motto skladatele Luboše Sluky je vytvářet hudbu lidskou, srozumitelnou. Bylo tomu tak i v Kladských písních a baladách na neproblematické texty ze sbírky Josefa Štefana Kubína. Sluka se pohybuje spíše v romantickém duchu a harmoniích, ostatně proto byl dramaturgicky zařazen na úvod koncertu. Skladatele Miroslava Kubičku plzeňské publikum zná. Vloni měla v divadle premiéru jeho opera Jakub Jan Ryba. Cyklus písní pro baryton a klavír Strom na poměrně dramatické verše Vladimíra Holana naplnil celkově mnohem emotivnější hudbou, místy rytmicky velmi nápaditou. Osobně mne zaujalo jedno takřka minimalistické místo, kde se zpěvní hlas pohyboval tu vzhůru, jinde sestupně v malých sekundách.

Ve druhé polovině večera, který přišlo navštívit bohužel jen několik desítek posluchačů, zazněl výběr z cyklu Polykač nožů na verše Vítězslava Nezvala od plzeňského skladatele Jiřího Bezděka. Velmi srozumitelně napsaná hudba zde výborně koresponduje s textem. Zajímavé bylo použití glissand v části Nóna o Filovi, aby tato část skončila smířlivě d moll akordem. Program koncertu uzavřelo provedení cyklu písní pro střední hlas a klavír Juraje Filase. Kdo měl příležitost setkat se s jinými autorovými díly, poznal i v tomto cyklu jeho typickou hudební řeč. Charakteristické je pro něj hojné používání mollových tónin. V části Mrtvej (texty jsou slovenské) se například pohybuje v b moll a vytváří napětí vkládáním tónů e a a.

Ivan Kusnjer s pečlivým nastudováním každého díla, srozumitelnou dikcí textů a logickou výstavbou každé jednotlivé hudební fráze naplnil svým barevným hlasem doslova celý sál. Byť je hlavně operním pěvcem, jeho vibrato je příjemně skromné. Absolutní podporu mu poskytovala jeho korepetitorka Iryna Roměnska. Její vystupování bylo navzdory tomu, že ukázala svrchované ovládnutí svého nástroje a beze zbytku nastudované party, velmi skromné. Klavíristka jakoby dýchala se sólistou. Překvapující bylo nejen to, že se obešla bez obraceče not, ale zejména volba zcela zavřeného víka koncertního nástroje značky Steinway. Zvukově se ovšem Roměnska, absolventka Hudební akademie v Kyjevě, možná díky svému absolutně uvolněnému hracímu aparátu, prosadila rovnocenně.

Velmi příjemný hudební večer se obešel bez přídavků. Ostatně, bylo by těžké zvolit dílo plynule navazující na ta již vyslechnutá. Také sólista, v pauzách pokašlávající, pravděpodobně sám uvítal konec programu.

Kdo by se chtěl dozvědět více o pořádajícím Západočeském hudebním centru, nechť navštíví jeho web www.zhcplzen.cz.

Foto: Josef Rabara,  Eva Hubatová