KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Richard Novák a biblické texty v proměnách hudebních dějin english

„Czech Virtuosi doprovázeli měkce, obezřetně a se zaoblenými dynamickými konturami.“

„Richard Novák s dechem a pozoruhodnou energií úctyhodným způsobem vystačil i v náročné čtvrté písni z Brahmsova cyklu.“

„Mendelssohnova árie Gott, sei mir gnädig s největším nasazením Richarda Nováka byla zřejmě nejsilnějším kusem tohoto večera.“

Jedním z vrcholů letošního ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby byl sobotní galakoncert v olomouckém chrámu Panny Marie Sněžné. Hlavní hvězda večera, stálice festivalu a nestor českých basistů Richard Novák, který před několika dny oslavil 88 let, vybral různorodý program především z biblických textů zhudebněných v průběhu několika století. Avizovanou německou mezzosopranistku Marlene Lichtenberg musela v krátkém čase zastoupit Lucie Hilscherová. Oba zpěváky doprovodil ansámbl Czech Virtuosi pod taktovkou Štefana Veselky.

Slavnostní večer otevřela trojice skladeb Johanna Sebastiana Bacha. Plastický zvuk orchestru v Ouvertuře Suity č. 1 C dur, BWV 1066, lehce rozpitý dlouhým dozvukem impozantního interiéru kostela, se nesl prostorem, aniž by se jednotlivé hlasy vytrácely. Novákův hlas se v árii Gute Nacht, du Weltgetümmel z kantáty Wer Weiß, wie nahe mir mein Ende, BWV 27 nad citlivým instrumentálním proudem prosadil spolu s pochopením obsahů, které skladba nese. Czech Virtuosi jej doprovázeli měkce, obezřetně a se zaoblenými dynamickými konturami. Uměním Bachovým i hráčským na sebe hlas a hudba adekvátně a přirozeně reagovaly i v árii kantáty Vergnügte Ruh, beliebte Seelenlust, BWV 170 pro mezzosoprán, jíž se ujala Lucie Hilscherová. Czech Virtuosi se zde nesnažili o přílišnou zdobnost – šli přímo k věci, s vyváženým vhledem do Bachovy hudby.

První stylovou proměnu přinesl Brahmsův cyklus Vier ernste Gesänge, op. 121 v orchestrálním provedení. Temnější zvuk v čele s žesti v tomto prostoru fungoval snad ještě lépe než Bachovy melodické linie a efektivně dokresloval Novákův znělý bas. Obě složky – hudba i hlas – spolu rovnocenně, organicky spolupracovaly. Obzvlášť působivá byla tišší střední pasáž a vrchol druhé písně Ich wandte mich, und sahe an s plným nasazením orchestru i Richarda Nováka. Ten s dechem a pozoruhodnou energií úctyhodným způsobem vystačil i v náročné čtvrté písni Wenn ich mit Menschen und mit Engelszungen.

Cyklus Carmina Sulamitis Jana Nováka o sedmi částech se skutečně impozantními momenty podpořenými promyšlenou vnitřní výstavbou nabídl další zvukovou proměnu ansámblu a odlišné kompoziční uchopení hlasů. Czech Virtuosi si s touto relativně moderní hudbou (1947) poradili bez zaváhání. Stejně tak tomu bylo i v případě zastupující Lucie Hilscherové, která podala znamenitý výkon.

Sinfonii z Händelova Mesiáše orchestr odehrál opět s grácií, kultivovaně a v náležitém stylu. Mendelssohnova árie Gott, sei mir gnädig (Bože, buď milostiv mně) z oratoria Paulus, op. 36 s největším nasazením Richarda Nováka pak byla zřejmě nejsilnějším kusem tohoto večera.

Program uzavřela trojice skladeb Antonína Dvořáka, jejichž plasticita prosvitla orchestrem již v prvních tónech árie Svatavy z oratoria Svatá Ludmila. Domácí repertoár Lucii Hilscherové očividně sedí. Výhodou jistě bylo, že se Svatou Ludmilou už má také zkušenosti. Czech Virtuosi Dvořákovi taktéž rozumějí – hudba národního skladatele v jejich podání doslova hrála těmi nejpestřejšími odstíny. Nemenším způsobem mu porozuměl i Richard Novák v následující árii Ivana.

Ve stručném průvodním slově si Novák, znalec olomouckých kostelů – jako návštěvník a především dlouholetý interpret – pochvaloval chrám Panny Marie Sněžné jako prostor s nejlepší akustikou ve městě. Koncert toho večera mu dal za pravdu, včetně jeho završení v duetu O sanctissima, op. 95b s prosbou „ora pro nobis“ vyvedenou i na stropní fresce kostela. Na závěr večera převzal Richard Novák z rukou olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera medaili sv. Cyrila a Metoděje za kulturní přínos.

Foto: Jiří Kopač 

Jan Borek

Jan Borek

Hudebník a publicista

Student olomoucké hudební vědy a filosofie. Bývalý klavírista, současný kytarista, skladatel, překladatel a držitel ocenění z mezinárodní skladatelské soutěže Maurice Ravela 2015. Přispívá mimo jiné do akademického časopisu Musicologica Olomucensia. Věnuje se především progresivnímu rocku a soudobé klasické i experimentální tvorbě, zároveň sleduje mnohé současné avantgardní a okrajové proudy. 



Příspěvky od Jan Borek



Více z této rubriky