„Vyzdvihla bych promyšlenou koncepcí jazykovou, což večeru dodalo další zajímavý umělecký rozměr. V programu postupně zaznělo celkem sedm jazyků.“

„Milostnou atmosféru vtipně doplnily polibky Martiny Jankové odeslané na dálku klavíristovi Gérardu Wyssovi.“

„Příjemnou závěrečnou tečkou programu bylo ansámblové vystoupení všech pěvců s písní V dobrém sme se sešli  z Moravských dvojzpěvů.“

Absolventi interpretačních kurzů v Litni, účastníci Písňové akademie Festivalu Jarmily Novotné, vystoupili v pátek v pražském Rudolfinu. Za doprovodu klavíristy Gérarda Wysse zazpívala ten večer i Martina Janková. Byla spolu s ním a s Ivo Kahánkem v Litni lektorkou. 

Je nesmírně důležité, aby se na osobnost, která v profesním životě dosáhla výjimečných výsledků s celosvětovým uznáním, nezapomínalo a aby přínos její práce pořád inspiroval další generace. Takovou ikonou je bezpochyby česká operní pěvkyně Jarmila Novotná (1907-1994), která v profesionálním operním životě dosáhla výjimečných úspěchů. Z nadané žačky Emy Destinnové se stala pěvkyně celosvětové úrovně, která účinkovala v operních sálech ve Vídni, Berlíně nebo Milánu. Její renomé ještě umocnila sólová dráha v Metropolitní opeře v New Yorku, kde se zejména role Mařenky v Prodané nevěstě v jejím podání stala nezapomenutelnou. Novotná účinkovala také ve filmu s válečnou tematikou Poznamenaní (1948) švýcarsko-americké produkce.

Odkaz této výjimečné pěvkyně je předáván dál skrze Festival Jarmily Novotné. Zřizuje ho nezisková organizace Zámek Liteň z.s.. Novotná se svým manželem Jiřím Daubkem v liteňském zámku, který mu patřil, pobývali. Zakladatelka festivalu Ivana Leidlová opakovaně odkazu Jarmily Novotné dává možnost znovuzrození, o čemž svědčí už osmý ročník festivalu, založeného v roce 2012. Aktivity v roce 2019 jsou bohaté. Začátek byl exponován v březnu, odkdy běží spolupráce na výstavním projektu Nevěsta prodaná do ciziny, který pořádá Národní muzeum – Muzeum Bedřicha Smetany. Expozice je věnována i účinkování Novotné v Metropolitní opeře. Další akcí festivalu byla v červnu účast středočeských žáků na projektu ZUŠ Open na zámku v Litni v červnu. Zajímavá novinka v rámci aktivit spolku Zámek Liteň čeká na diváky ještě 25. září, kdy se uskuteční premiéra dokumentu o Jiřím Suchém Lehce s životem se prát.

Písňová akademie Festivalu Jarmily Novotné se konala v rámci Interpretačních kurzů v Litni od 14. do 20. září. Představuje další novinku festivalu. Výsledek práce lektorů a jejich studentů byl odzrcadlen 20. září 2019 skrze Slavnostní koncert Festivalu Jarmily Novotné. Od 19:30 se Sukova síň pražského Rudolfina naplnila zpěvem s doprovodem klavíru a recitací. Hlavními účinkujícími byli světoznámá česká pěvkyně Martina Janková, švýcarský klavírista Gérard Wyss  a  jejich šikovní absolventi zmíněných interpretačních kurzů. Koncert provázela verši přední česká herečka Eliška Balzerová. Ivo Kahánek pro nemoc nevystoupil. V programu složeném z písní a básní převážně 19. a 20. století byla krásným doplňkem právě recitace. Eliška Balzerová v průběhu celého večera umělecky přednášela jednotlivé překlady básní zahraničních autorů; jejich následné zhudebnění jsme si vzápětí vyposlechli v podání pěvců a klavíristy.

Dramaturgie programu byla zaostřena na pěvecký repertoár převážně 19. a 20. století. Vyzdvihla bych hlavně promyšlenou koncepcí jazykovou, což večeru dodalo další zajímavý umělecký rozměr. V programu postupně zaznělo celkem sedm jazyků (němčina, francouzština, angličtina, polština, ruština, čeština a slovenština). A aby měl posluchač možnost se v repertoáru lehce zorientovat, jednotlivé písně v různých jazycích byli interpretovány postupně. Nejdřív zazněly písně na německé básně, které tvořily z celkového počtu jedenadvaceti skladeb přesně třetinu. Slyšeli jsme Das Veilchen KV 476 (Fialka) a Gretchen am Spinnrade op. 102 (Markétka u kolovrátku) na texty Johanna Wolfganga Goetha v zhudebnění Wolfganga Amadea Mozarta a Jana Václava Tomáška. Dále tři písně od Roberta Schumanna – Mondnacht  (Měsiční noc) z cyklu Liederkreis op. 39, Erste Begegnung (První setkání) z cyklu Spanisches Liederspiel op. 74, So wahr die Sonne scheinet (Tak jako slunce) z cyklu Liebesfrühling op. 37, jejichž texty napsali Joseph von Eichendorff a Friedrich Rückert (První setkání je zhudebnění textu dle španělské romance). Německé písně uzavřel básník Wilhelm Müller s dílem Die Wetterfahne (Korouhvička) z cyklu Die Winterreise op. 89 v zhudebnění Franze Schuberta a John Henry Mackay s básní Morgen (Zítra) z cyklu Vier Lieder op. 27, kterou zkomponoval Richard Strauss. Přesvědčivé výkony jednotlivých studentů Martiny Jankové odzrcadlily práci této zkušené pěvkyně i lektorky. Nao Higano (soprán), Eliška Zajícová (mezzosoprán) a Jakub Borgiel (baryton) v doprovodu zkušeného Gérarda Wysse působili přesvědčivě, ukázali bohaté barevné odstíny pěvecké techniky.

Po prvních sedmých skladbách večera v jazyku německém přišla na řadu francouzština – z cyklu Deux Melodies op. 46 zazněla píseň Clair de Lune od skladatele Gabriele Faurého. a básníka Paula Verlaina. Také jedinou písní večera v angličtině byla Ať hudba zní! (Let the florid music praise!) z cyklu On the island op. 11 od Benjamina Brittena. Jde o původně francouzský text Maurice Pourcheta přeložený do angličtiny. Na atmosféru raného 20. století citlivě reagovala pěvkyně Nicole Wacker (soprán), což se projevilo jak v zacházení s francouzskou deklamací, tak v rázném výrazu ve forte.

Slovanské jazyky dotvořily zbytek programu koncertu. V ruštině zazněla desátá a dvanáctá píseň – Nezpívej, miláčku (Ne poj, krasavica, při mne) na text Alexandra Sergejeviče Puškina ve zhudebnění Sergeje Rachmaninova z cyklu Šest romansů op. 4, a básně Brouk (Žuk) a S panenkou (S kukloj) z cyklu Dětská světnička (Detskaja – Epizody iz detskoj žizni). Autorem textu i hudby je sám skladatel, Modest Petrovič Musorgskij. V písní Brouk se pěvkyně Jana Vondrů (soprán) hezky vypořádala s humorným výrazem dětské poezie pomocí výrazné mimiky a gestikulace, u Jakuba Borgiela vyzněl smutný text ruské poezie zejména v procítěných legatech. Milostnou poezii Adama Mickiewicze s názvem Má holubička (Moja pieszczotka), která představuje jediný polský text večera, citlivě zhudebnil „básník klavíru“ Fryderyk Chopin v rámci svého cyklu Zbiór śpiewów Polskich op. 74. Martina Janková odhadla míru jemné gestikulace a procítěného výrazu v díle tak, že v jejím podání mohl posluchač opravdu prožít každou notu, každou frázi. Milostnou atmosféru vtipně doplnily polibky Martiny Jankové odeslané na dálku klavíristovi Gérardu Wyssovi. U něho bych ráda vyzvedla profesionalitu, flexibilitu a pohotovost, s nimiž v průběhu celého večera odehrál i skladby, které měl původně interpretovat Ivo Kahánek.

Čeština a slovenština představují poslední jazyky, které měl možnost posluchač v rámci „slovanského bloku programu“ slyšet. Kromě básní Vy vroucí písně spějte a Na horách ticho ve zhudebnění Antonína Dvořáka v rámci cyklu Čtyři písně na slova Gustava Pflegera-Moravského op. 2 a Veršů psaných na vodu od Rafaela Kubelíka na text Bohumila Mathesia,  byl program zakončen vysloveně lidovou poezií. Skrze skladby Bohuslava Martinů si posluchač v cyklu Nový Špalíček (písně Veselé dievča, Smutný milý a Vysoká veža) a v cyklu Nové slovenské písně (Povedz, že mi, povedz)  poslechnul slovenštinu, přičemž skrze Sen panny Marie z cyklu Písničky na jednu stránku se program opět vrátil k češtině. Pestrá škála slovanského nářečí byla doplněna moravskou poezii ve zhudebnění Leoše Janáčka v písních Jindy a nyní (Moravská lidová poesie v písních), Ty ukvalsky kosteličku (Ukvalská lidová poesie v písních), a v cyklu Ej, srdénko moje (Šohajičku s modrýma očima, Studená rosenka) Klementa Slavického. V jednotlivých pěveckých interpretacích se představily další absolventky Eva Blažková, Markéta Šímová, Karolína Cingrošová-Žmolíková a opět lektorka Martina Janková. Klavírního doprovodu se ujaly také Jarmila Holcová a Veronika Trefilová. Příjemnou závěrečnou tečkou programu bylo ansámblové vystoupení všech pěvců s písní V dobrém sme se sešli  z Moravských dvojzpěvů, op. 32 od Antonína Dvořáka v úpravě Aleše Březiny.

Slavnostní koncert Festivalu Jarmily Novotné představuje důležitou součást české hudební kultury. Jednak připomíná výraznou pěveckou osobnost – Jarmilu Novotnou, jednak napomáhá mladým umělcům v jejich profesionálním růstu. Tento první ročník Pěvecké akademie Festivalu Jarmily Novotné bych proto ráda vyzdvihla jako velmi potřebný a důležitý počin v rámci vzdělávání současné mladé generace. Když na pódiu zpívá zkušený pěvec a lektor zároveň se svými studenty, jde pro začínající umělce vždy o velkou zkušenost a inspiraci. Je jen chvályhodné, že se v českém hudebním světě takovéto aktivity uskutečňují.

Foto: Jan Žirovnický