pátek, 20 září 2019 12:15

Ebenův a Komenského Labyrint

Autor:

„Irena Chřibková využila nástroj k velmi barevnému ztvárnění jednotlivých částí. Podala životní výkon.“

„Zdálo se, že Marek Eben sám podlehl sugesci textu a v částech ´Marnost nad marnost´ a ´Zděšení a mdloba´ přímo bouřil.“

„Pozoruhodné bylo během festivalu časté provádění varhanních úprav orchestrálních nebo klavírních skladeb.“

 

5

 

Po předcházejících přepestrých sedmi programech 24. mezinárodního varhanního festivalu u Jakuba zaznělo na závěrečném koncertu 19. září jediné dílo jako připomínka nedožitých devadesátin Petra Ebena – jeho osmdesátiminutový cyklus pro varhany a recitátora „Labyrint světa a ráj srdce“ na Komenského text. Bylo to víc než důstojné zakončení.

Skladatel se zabýval Komenského Labyrintem už dříve a stejný podtitul má i jeho smyčcový kvartet z roku 1981. Závažný filosofický text byl pro Ebena trvalou inspirací k varhanním improvizacím už delší dobu. Po mnoha provedeních doma i v cizině na žádost varhaníků zapsal improvizace v roce 2002 do definitivní podoby a tím je uchoval pro budoucnost. Komenského kniha popisuje strastiplnou cestu poutníka, procházejícího labyrintem světa s jeho nástrahami a úzkostmi, aby nakonec nalezl cestu v ráji srdce a spočinutí v Bohu. Nádherná bohatě vybroušená čeština 17. století zní myšlenkově člověku 21. století překvapivě současně a oslovuje nás i přes propast staletí. Eben improvizace rozdělil do 14 kratších částí, které střídají recitovaný text. Improvizace zpracovávají i několik písní z Komenského Amsterodamského kancionálu z roku 1659. V závěru skladatel propojil recitaci s podloženým varhanním doprovodem.

 

3

 

Provedení u Jakuba se ujali osvědčení a zkušení interpreti Marek Eben a Irena Chřibková. Oba dílo již mnohokrát uvedli a jejich vystoupení mělo pečeť nejvyšší kvality. Marek Eben vystihl všechny polohy mnohovrstevnatého textu a sledoval každý odstín jednotlivých slov. Pobavení a rozhořčení i pošetilost a směšnost lidského konání vystoupily v plné nahotě, dramaticky vystupňované do dvanácté části, kde se zdálo, že recitátor sám podlehl sugesci textu a přímo bouřil v částech „Marnost nad marnost“ a „Zděšení a mdloba“. Po nich zazněl nebesky smírný závěr.

Velký dojem z Komenského textu umocnily v Ebenově hudbě i mohutné svatojakubské varhany, které Irena Chřibková využila k velmi barevnému ztvárnění jednotlivých částí. Podala životní výkon. Měla stavbu díla dokonale promyšlenou a i přes hráčskou sebekontrolu působila hudba bezprostředním dojmem – přes „Klamný příslib zlatého věku“ do nezadržitelného dramatického výkřiku „Marnosti“ a Zděšení“ v naprosté shodě s inspirujícím recitátorem. Byl to pro posluchače nejenom velký zážitek, ale i sdělení a podnět k zamyšlení. To se nestává na koncertech příliš často. Úspěšný 24. mezinárodní varhanní festival u Jakuba skončil. V tomto ročníku víc jak polovina koncertů z obvyklých osmi byla svěřena mladým interpretům na prahu koncertní kariéry. Všichni se mohou prokázat úspěchy v mezinárodních soutěžích a studovali u renomovaných pedagogů na vysokých hudebních školách. Jejich technické hráčské vybavení nemá slabiny a ve srovnání s předcházejícími generacemi jsou i při enormních nárocích notového zápisu prakticky neomylní.

 

1

 

Co někdy překvapuje, je jejich menší angažovanost při přiblížení se k hudebnímu obsahu skladeb a menší snaha o osobitější výklad, pramenící z vlastního prožitku. Nelze samozřejmě generalizovat a k dalšímu zrání jednoznačně mají veškeré předpoklady. Je otázkou času, jak s ním naloží. Pozoruhodné bylo také časté provádění varhanních úprav orchestrálních nebo klavírních skladeb. Kvalita přepisu varhanních verzí, i když obdivuhodně zahraných, však nedosahovala originálu – v případě Mendelssohnovy Reformační symfonie, Stravinského Petrušky ani Chačaturjanovy Gajané. Leckdy byly programy sestaveny pouze z krátkých skladeb a působily „klipovitě“ na principu co největšího kontrastu. Koncert potom postrádal přirozený vrchol, který monumentální zvuk varhan bezesporu umožňuje a nabízí. Vzhledem k tomu, že jde o festival a ne o běžné koncerty, je zde možná i příležitost pro určité usměrnění dramaturgií.

Festival příští rok dovrší svůj jubilejní 25. ročník a už teď se můžeme těšit mimo jiné na vynikajícího francouzského varhaníka a improvizátora Davida Cassana, na vítěze zatím poslední Mezinárodní varhanní soutěže Pražského jara z roku 2013 Karola Mossakowského a na našeho talentovaného Přemysla Kšicu.

 

Foto: archiv Audite Organum, Zdeněk Chrapek 

Jan Hora

Varhaník a hudební pedagog.

Vystudoval Pražskou konzervatoř, hudební fakultu AMU ve třídě Jiřího Reinbergera a vzdělání si rozšířil ještě na Franz-Liszt-Hochschule ve Výmaru. Je laureátem bachovských soutěží v Gentu (1958) a v Lipsku (1964). Koncertoval ve všech zemích Evropy, v USA a Japonsku, spolupracoval s mnoha špičkovými orchestry, podílel se mimo jiné na řadě nahrávek Janáčkovy Glagolské mše. Vyučoval v letech 1965 – 2016 na Pražské konzervatoři, v letech 1977-2014 zároveň na AMU, od 1995 jako profesor varhanní hry. V současné době působí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové. Často je zván do porot mezinárodních varhanních soutěží. Jeho repertoár zasahuje do všech stylových epoch se zvláštním zaměřením na českou varhanní tvorbu. Pro firmu Vixem nahrál varhanní skladby A. Dvořáka, J. B. Foerstera, L. Janáčka, B. Martinů, M. Kabeláče a A. Háby a staré české mistry J. Zacha, K. B. Kopřivu a J. K. Kuchaře.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.