pondělí, 26 srpen 2019 17:26

Taktní pohled do nitra současné tvorby na Ostravských dnech

Autorka:

„Už první tóny klavíru strhnou k detailnímu poslechu, ze kterého se posluchač vymaní až na konci skladby.“

„Cíglerův Koncert vznikl pro Ondřeje Vrabce, který v něm předvedl mimořádné hráčské schopnosti.“

„Po dobu možná třiceti sekund se nic neděje. Tento okamžik byl niterně velkolepým.“

 

10

 

Poslední srpnová neděle nabídla posluchačům koncertu Orchestra Opening v Trojhalí Karolina velmi rozmanitý a obohacující program. Přestože koncerty Ostravských dnů nabízejí lákavou přehlídku zejména pro milovníky moderní hudby, tento večer poskytl pohled do nitra současné hudební tvorby velmi taktním a uchvacujícím způsobem.

Program představil skladatele Marca Sabata, Jamese Laytona, rezidenta Ostravských dnů, dále Bernharda Langa a také poprvé profesorku Harvardské univerzity Chayu Czernowin. V neposední řadě je třeba zmínit Petra Cíglera a Michala Rataje, jejichž skladby při této příležitosti měly světovou premiéru. Ostrava New Orchestra dirigovali Jahannes Kalitze, Petr Kotík a Bruno Ferrandis.

 

6

 

Skladba The Luminiferous Aether otevřela večer a přivedla publikum do meditativního stavu. Autor Marc Sabat se v kompozici opírá o myšlenku vesmírného éteru, který je všudypřítomnou substancí fungující jako médium pro přenášení světla. Tuto fyzikální teorii vyvrátila počátkem 20. století Einsteinova teorie relativity. Autor ukazuje svůj hudební vesmír a velmi působivě a věrohodně předává svůj pohled na pohyb ve vesmíru publiku. Zpočátku je hudba tvořena potenciální tónikou a předurčuje, že nositelem výrazu bude především harmonie. Neutichají pohyb intervalů a akordů, který jakoby mířil k vrcholu, však neobvykle ze svého záměru vždy opustí a vydá se novým směrem. Vzniká tak plocha pro tvoření hudebních myšlenek, které se vlévají jedna do druhé. Může se zdát, že uskupení not a motivů je čistě nahodilé, ale zpětně má posluchač dojem, že se jedná o sloučený celek s jasnou myšlenkou, s cílem popsat pohyb ve sféře, která je nám pořád ještě velmi vzdálená.

 

7

 

První věta z Hornového koncertu Petra Cíglera poskytla publikum naprostý kontrast. Organizace jednotlivých částí byla přehledně tvořena a expresivně vedena ke svým harmonicko-rytmickým vrcholům. Koncert vznikl pro Ondřeje Vrabce, který v něm předvedl mimořádné hráčské schopnosti. O přes velmi komplikované pasáže, plné harmonických změn a kontrastů, nechal vyniknout charakter skladby. Autor sám popisuje, že ,,…lesní roh je ,,preparovaný” - než zazní nástroj v plné síle, hraje se nejprve na eso a poté na částečně propojený systém zápojek. V této větě se objevují harmonicko-melodické struktury, které vznikají protínáním chromaticky stoupajících akordových řad.”

 

30

 

“Jen jediný akord je zkreslován a postupně se rozpouští”. To jsou slova Jamese Laytona, která vystihují jeho kompozici Focal napsanou v roce 2019. Osmiminutové dílko, které jsme mohli slyšet pod taktovkou Petra Kotíka, vyniká svou touhou po nepředpokládaných souzvucích a jejich kombinací proměnných v čase. Při bližším poslechu tak vzniká hudební plocha plná nepatrných malých změn, které mají za následek pořád jiné a jiné barevné kombinace. Ty se pak, jak praví autor, rozpustí do ticha.

Velmi úspěšný byl závěr první třetiny koncertu, po níž následovala přestávka. Skladba Movis vznikla v roce 2019, je z pera Michala Rataje a má být volným pokračováním série jeho orchestrálních skladeb. Obtížného a o to více působivého klavírního partu se zhostil pianista Daan Vandewalle, kterému je skladba věnována. Hned její začátek v posluchači evokuje pocit, že se bude dít něco velmi pozoruhodného; už první tóny klavíru, ke kterým se posléze přidají perkuse, strhnou k detailnímu poslechu, ze kterého se posluchač vymaní až na konci skladby.

 

13

 

Hudba nepustí a nutí poslouchat vztah mezi klavírem a orchestrem. V jednu chvíli vede klavír celý orchestr, za malý moment je vše jinak a klavír jakoby okolo orchestru krouží, než se opět dostane do jeho varu. V závěru vše vyvrcholí v improvizované kadenci. Ta byla v podání klavíristy Vandewalla přímo excelentní. V celém průběhu skladby klavírista zřetelně vykresluje různou a rychle proměnlivou náladovost myšlenek způsobem, který je až uhrančivý.

Guardian skladatelky Chay Czernowin byl tahákem nedělního večera. Jak sama uvádí, skladba je věnována Sévierin Ballon, které autorka děkuje za její fantazii a umění. Překvapivě se zdá, že kompozice stále dodržuje tradiční formu koncertu. Violoncello komunikuje s orchestrem, zpočátku ho vede a otevírá celou skladbu, později se v orchestru ztrácí, aby následně mohlo vyniknout svou obrovskou intenzitou. Nečekaně nejhudebnějším momentem celého díla je část, v níž je ticho. Po dobu možná třiceti sekund se nic neděje. Tento okamžik byl niterně velkolepým a utvořil tak možnost kontrastu vůči zcela protikladné fortissimovému závěru. Séverine Ballon posluchače zcela strhla již svým prvním tónem. Každý její tón, klastr nebo zvuk byl tvořen s jasnou myšlenkou, dynamikou a obsahem. Její hra je působivě smyslná, intenzivně barevná, moudře vystavěná a přeci jen tak citově zainteresovaná.

 

17

 

Závěr večera patřil Bernhardu Langovi a jeho skladbě “DW 28 Loops for Davis”. Náročný sólový part zahrál na basklarinet londýnský virtuóz Gareth L. Davis, jemuž byla skladba psána na tělo. K orchestru se připojila malá kapela. Orchestr funguje na principu stroje s velkou smyčkou, zatímco basklarinet se proti makru v orchestru staví svými improvizovaně laděnými pasážemi. Sólový part je náročný nejen technicky, ale i fyzicky. Pětadvacetiminutová skladba má obrovské nároky na sólistu. Gareth L. Davis ji však interpretuje s vervou a obrovskou energií.

 

18

 

10. ročník Ostravských dnů nabízí opravdu pestrou přehlídku koncertů, z nichž si může vybrat opravdu každý. Není pravidlem, aby publikum z koncertu odcházelo nadšené, usměvavé a s pocitem, že zažilo výjimečný večer. Ale v neděli se tak stalo.

 

20

 

11

 

9

 

8

 

12

 

21

 

14

 

Foto: Ostravské centrum nové hudby

Michaela Kadlecová

Po třech letech strávených na konzervatoři a VOŠ Jaroslava Ježka dokončila studium klavíru na Janáčkově konzervatoři v Ostravě ve třídě MgA. Michala Bárty. Po absolutoriu se vrátila do Prahy, začala vyučovat v ZUŠ Štefánikova, posléze v ZUŠ Harmony a jako klavíristka a korepetitorka působila v muzikálové scéně. Jako korepetitorka se také uplatnila na mnoha soutěžích a kurzech, například na Mezinárodních pěveckých kurzech v Petrovicích. Od roku 2016 spolupracuje jako skladatelka s vydavatelstvím Kristian Entertainment a nakladatelstvím Tympanum, pro které skládá a natáčí hudbu k audioknihám. V roce 2018 měla příležitost procestovat velkou část Evropy jako členka orchestru The City od Prague Philharmonic Orchestra. Momentálně působí jako korepetitorka a klavíristka v divadle Jiřího Myrona a v Divadle “12”, kde například figuruje jako klavíristka v muzikálu Thrill me.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.