pondělí, 26 srpen 2019 08:39

Závěrečný koncert Akademie i festivalu v Kroměříži

Autorka:

„Součástí koncertu bylo rovněž předání cen za jedinečné výkony v rámci Letní hudební akademie v Kroměříži.“

„Od prvních tónů, demonstrujících krásný sytý témbr uskupení, byla patrná síla a profesionalita Moravských komorních sólistů v mnohých směrech.“

„Tomáš Netopil přesností svých gest udržel sólisty i orchestr v rytmické souhře.“

 

2

 

Letní hudební akademie a stejně tak i festival Hudby v zahradách a zámku pro tento rok dospěly do finále. Řadu poutavých koncertů a různých akcí sobotním večerem ukončil jejich společný Závěrečný koncert. Tentokrát přivedl posluchače do nádherných prostor Sněmovního sálu kroměřížského zámku. Programem provázeli Moravští komorní sólisté v čele s dirigentem světového renomé Tomášem Netopilem. Hlavní pozornost ale patřila výjimečným hudebním talentům, kteří se na letošní hudební akademii sjeli z různých koutů světa.

Například až z Portugalska dorazil trombonista Leonardo Fernandes. Na rozdíl od předešlého pátečního koncertu, při kterém upoutal svou interpretací 1. a 2. Sonáty pro trombon bez doprovodu (John Kenny), tentokrát ukázal svůj talent ve skladbě poněkud více tradiční. Sál rozezněly tóny Quasi andante a Allegretta z Koncertu pro trombon a orchestr (G. Ch. Wagenseil). A jednalo se vskutku o příjemný zážitek. Trombonista posluchače už od samého začátku s citem provázel ladnými a klidnými částmi stejně jako technicky obtížnými vyhrávkami v rychlejším tempu bez jakéhokoli zaváhání. Jako další zástupci hráčů na žestě se ve známém Koncertu pro lesní roh Es dur, č. 2 (W. A. Mozart) představili tři mladí hornisté. První věty Allegro maestro se ujala japonská hudebnice Minori Otsuka, která vyváženým dialogem s orchestrem s jistotou a lehkostí proplula napříč všemi melodickými běhy. Naopak následující Andante v podání hornistky Telmy Gomes v plné míře ukázalo krásný plný zvuk lesního rohu se vší sounáležitou něhou i majestátem. Trojici hornistů poté završil Jaime Resende svou dynamicky barvitou interpretací hravého Ronda.

 

13

 

V průběhu večera nezůstalo pouze u jednoho Mozartova díla. Program naopak nabídl i malý exkurz do jeho operní tvorby. V koncertní árii „Vado ma dove? Oh Dei!“ se Tereza Maličkayová bez zaváhání chopila možnosti ukázat svůj velký talent. S lehkostí a ladností předvedla krásnou čistou barvu hlasu jak v nízkých, tak především pak ve vysokých polohách. Přesná a jistá intonace společně s citlivou dynamickou prácí a výrazem se postaraly o skutečně kvalitní vystoupení. Jednoduše profesionalita. Dále zazněla rovněž árie Donny Elvíry „Ah! Fuggi il traditor!“ z opery Don Giovanni, kterou pěvkyně Tamara Morozová příjemně obohatila program koncertu. Jako poslední z pěvkyň vystoupila Michaela Kušteková s árií Kleopatry z opery Julius Caesar v Egyptě (G. F. Händel), ve které předvedla nejen určitou virtuositu, ale i ohromnou sílu hlasu v dynamických vrcholech.

 

8

 

Dalším z řady vystupujících hudebníků byl polský cembalista Marek Przywarty, který bravurní interpretací Allegra motta a Vivace z Koncertu pro cembalo a smyčce (H. Górecki) vnesl do sálu nádech pochmurného tajemna. Z náročné skladby se ani na okamžik nevytratil potřebný tah. Právě naopak. Celý „nekonečný běh“ fungoval v obdivuhodné rytmické přesnosti a souhře. V neposlední řadě zahrála i houslistka Kateřina Krejčová. Její vystoupení s Cigánskými melodiemi (P. de Sarasate) pro mě bylo jedním z nejpůsobivějších vystoupení večera, plné kontrastů. Jemné a křehké piano oponovalo mohutnému údernému forte. Vše skvěle technicky zvládnuto. Svým hudebním výrazem ovládla celé pódium. Nezbývalo než se jen nechat unášet na nesmírné kráse hudby a každém tónu…

 

15

 

Rovněž nelze opomenout samotný orchestr Moravských komorních sólistů. Kromě doprovodu všech vystupujících v průběhu koncertu rovněž orámoval celý večer samostatným úvodním a závěrečným číslem. Jako první zazněla skladba plná neskutečné energie – Baletti in g (H. I. F. Biber). Již od prvních tónů, demonstrujících krásný sytý témbr uskupení, byla patrná síla a profesionalita tohoto tělesa v mnohých směrech. V kontrastu s úvodním radostným číslem koncert uzavřela půvabná lyrická skladba Adagio pro smyčce (S. Barber) plná melancholie. Napříč všemi kompozicemi orchestr i sólisty prakticky bezchybně provedl dirigent Tomáš Netopil. Přesností svých gest udržel hudebníky v rytmické souhře za jakýchkoli okolností. Rovněž dokázal svou citlivou avšak racionální práci s dynamikou v rámci vztahu souboru s jednotlivými hráči i napříč samotnými nástrojovými sekcemi.

 

4

 

Nedílnou součástí koncertu bylo rovněž předání cen za jedinečné výkony v rámci Letní hudební akademie v Kroměříži. Toto ocenění získali pěvkyně Tereza Maličkayová (Cena Akademie klasické hudby), houslista Ferdinand Pavel Slezák (Cena města Kroměříž) a houslista Matteo Hager (Cena Zlínského kraje).

 

10

 

1

 

3

 

9

 

Foto: LHA Kroměříž 

Pavlína Šťastná

Je studentkou muzikologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Má zájmem o široké hudební spektrum napříč dějinami, je fascinována různými sférami umění a zajímá ji cesta hudební publicistky.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.