středa, 10 červenec 2019 08:43

Velké muzicírování z malého města
Setkání s hudbou v Soběslavi

Autor:

„Festival má širší rozměr - večerní koncerty pro místní a pro hosty jsou vrcholem celodenního pedagogického snažení.“

„Bylo jim v tu chvíli jedno, že místní klavír se nedá s těmi z velkých koncertních síní kvalitou srovnávat. Prostě hráli a náramně je to bavilo.“

„Setkání s hudbou v Soběslavi pokračuje až do sobotního večera každodenním večerním programem. A není to jen klasická hudba.“

 

5

 

Nejlepší hudební zážitky jsou ty, které se odehrávají bez nánosu zbytečností, bez přebujelého PR a kritického drobnohledu. Cílem je pouze bezprostřední muzicírování, ze kterého mají radost jak posluchači, tak především sami účinkující. Setkání s hudbou v jihočeské Soběslavi přesně takovým setkáváním je. Z obsáhlého desetidenního programu festivalu zprostředkovává text zážitky z pondělního koncertu Lobkowicz Tria.

Již 11. ročník sice stojí mimo hlavní proud letních festivalů komorní hudby v Čechách, o to více je ale přitažlivý pro milovníky hudby, kteří jsou okouzleni příjemnou „domáckou“ atmosférou koncertů. Jde totiž především o letní školu mladých studentů konzervatoří a hudebních škol, kteří se v Soběslavi každoročně první dny v červenci setkávají. Jejich starší kolegové hudebníci jim tam předávají množství zkušeností z širokého hudebního světa. Festival má širší rozměr - večerní koncerty pro místní a pro hosty jsou vrcholem celodenního pedagogického snažení. Ta již zmíněná „domáckost“ je proto všudypřítomná. Navíc organizátoři za podpory sponzorů přinášejí celý program zdarma a zpřístupňují kvalitní interpretační zážitky i některým, kteří by možná s návštěvou koncertu váhali.

Soběslavští (autor je jedním z nich) mají dlouhou místní divadelní a hudební tradici. Ostatně i dlouholetý host města Otakar Ostrčil (v letošním roce slavíme 140 let od jeho narození) zde zkomponoval během každoročních letních pobytů několik skladeb: například symfonickou báseň Léto, Křížovou cestu nebo operu Honzovo království. Na místní kulturní život, a především na ochotnické divadlo, měl značný vliv i činoherní a operní režisér Národního divadla Edmund Chvalovský, který pobýval v Soběslavi až do své smrti v roce 1934. V nedalekých Tučapech se navíc narodil dirigent Karel Ančerl, kterému tam v minulém roce odhalili důstojnou bustu. Hudba tak je nedílnou součástí města i dnes a festival Setkání s hudbou symbolicky na tyto tradice navazuje.

 

3

 

Lukáš Klánský, Jan Mráček a Ivan Vokáč z Lobkowicz Tria představili v sále kulturního domu Elegii Josefa Suka, Klavírní trio Otomara Kvěcha a Dvořákovo Klavírní trio č. 3 f moll. Držitelé ceny Českého spolku pro komorní hudbu za rok 2017 jsou přesně těmi hudebníky, kteří do dramaturgického konceptu Setkání s hudbou v Soběslavi přesně zapadnou. Navíc je nebylo potřeba dlouze představovat, protože část z nich se v rámci kurzů na festivalu již několikrát představila. Společně nyní se zápalem přenesli hudbu k posluchačům. Bylo jim v tu chvíli jedno, že místní klavír se nedá s těmi z velkých koncertních síní kvalitou srovnávat. Prostě hráli a náramně je to bavilo. Sukova Elegie op. 23 byla proto jen jakýmsi rozehráním, protože naplno propukla nálož energie až v Klavírním triu Otomara Kvěcha. To svým charakterem přináší hráčům nepřeberné množství efektivních momentů i instrumentačně náročných míst. A Lobkowicz trio hrálo opravdu energicky, zapáleně, tvrdě, hudbu hrnulo rychle dopředu. O dynamiku nebyla nouze, přesnou hru Lukáše Klánského doplňovaly úderné housle Jana Mráčka a sytý zvuk violoncella Ivana Vokáče. Hlavně první věta byla nesmírně dramatická, druhá paradoxně plná citových vrcholů a finálová věta jen abstraktním dokreslením energie, kterou Kvěchovo trio přináší.

Třetí klavírní trio Antonína Dvořáka se vyznačovalo poměrně melancholickým úvodem a zvukovou převahou klavíru. Jinak byly všechny tři nástroje Lobkowicz tria v příjemném souladu. Interpretace nikterak zbytečně nechvátala, hráči spíše vykreslovali nepřeberné množství myšlenek díla, jeho charakter pochybností a tajemnosti. Hlavně tedy v široké první větě rozsvítili některé krátké momenty projasnění v partituře. Druhá část byla znovu plná protikladů hry neklidného tématu proti melodické střední čísti. Adagiu něco málo chybělo, snad čistota hry způsobená podmínkami koncertního prostředí. Ve finále se hráči vrátili k tajemné povaze první části, k zesíleného klavíru a zdůrazněné dynamice. Zážitek z koncertu doplnilo Lobkowicz trio improvizovaným přídavkem – bylo to finále ze Sukova Klavírního tria.

 

4

 

Setkání s hudbou v Soběslavi pokračuje až do sobotního večera každodenním večerním programem. A není to jen klasická hudba. Například mimo čtvrteční klasický program Wihanova kvarteta se představilo seskupení hudebníků Bardolino, které propojuje etno hudbu, klasiku a jazz. Ve středu bude znít španělské flamenco doplněné mluveným slovem moderátora Václava Žmolíka. Nezbývá než organizátorům poděkovat za to, že přinášejí do malého jihočeského města opravdové kvalitní muzicírování, a doufat, že i následující ročníky Setkání s hudbou v Soběslavi si zachovají pro posluchače tak bezprostřední a „domáckou“ atmosféru.

 

Foto: Michaela Pondělíčková

 

Jan Průša

Absolvent politologie a student teologie, cestovatel, oficiálně působící v prostředí mezinárodního businessu.
 
Podle vlastních slov občasný hudební publicista, mladý mahlerián, fascinován Brucknerovým hudebním světem, stálý posluchač otevřený všemu novému hudebnímu, neustále se učící a objevující. Poznávat začal hudbu od pozdního romantismu a přes hudbu moderní pomalu k hudbě raně barokní. Jeho zájem se přenáší v celé šíři hudebního vývoje. Jednou by rád interpretoval na klavír Cageovu slavnou kompozici 4´33´´ 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.