úterý, 25 červen 2019 08:45

Concentus Moraviae za zvuků varhan

Autorka:

„Po Bachovi koncert pokračoval jako odraz jeho nesmrtelné tvorby v dílech jiných autorů.“

„O určitém protikladu je možné hovořit i v ohledu na hudební výraz obou interpretek.“

„Tento večer lze vnímat jako skvělé obohacení a přesah do jiné sféry programu letošního Concentu Moraviae.“

 

3

 

Letošní ročník festivalu Concetus Moraviae nesoucí titul Koncert národů se neúprosně blíží k závěru. Ve svém průběhu představil pomocí řady koncertních vystoupení tematiku Vídeňského „tančícího“ kongresu, a to zejména pod prismatem děl věnovaných smyčcovým kvartetům. Nedělní koncert s názvem Epicentrum Vídeň ale nabídl pohled i z dost odlišné perspektivy. Prostory Baziliky svatého Prokopa v Třebíči totiž tentokrát patřily výhradně varhanám. Coby interpretky večerního repertoáru se představily varhanice Petra Kujalová a Ivana Michalovičová. Každá sama - i společně na čtyři ruce.

Celý koncert je možné považovat za doplnění obrazu kulturně rozjásaného plesového období společnosti o duchovní rozměr. Ona existencionální myšlenka doplněná nespočtem skrytých příběhů uchvátila prostor pod monumentálními klenbami baziliky už s prvními tóny Bachova Preludia a fugy h moll BWV 544. Celý koncert poté pokračoval jako odraz nesmrtelné tvorby Johanna Sebastiana Bacha v dílech jiných autorů. Koncert tak zachytil první vlnu znovuzrození skladatelovy tvorby překrývající i období Vídeňského kongresu. Večer tedy dále patřil dílům Wolfganga Amadea Mozarta (Fantazie f moll pro čtyři ruce KV 594), Sigmunda von Neukomma (výběr z 37 skladeb pro harmonium), Johanna Georga Albrechtsbergera (Preludium a fuga C dur pro čtyři ruce), Adolfa Friedricha Hesseho (Fantazie e moll op. 52), Josepha Haydna (Hudba pro flétnové hodiny) a Gustava Adolfa Merkela (Sonáta d moll pro dva varhaníky op. 30 č. 1). Tato volba repertoáru mimo jiné vnesla do večera kontrast velkolepé dramatičnosti a lehké hravosti.

 

4

 

O určitém protikladu je možné hovořit i v ohledu na hudební výraz obou interpretek. Petra Kujalová do své hry vtiskla nesmírnou energii a expresivitu, což bylo velmi dobře patrné především ze skladby Fantazie e moll A. F. Hesseho. Úvodní vážnost a dramatičnost doprovázená plným sytým zvukem nástroje střídala lyrická ladnost ztišených úseků, které však neztratily nic ze svého tahu a temperamentu. Naopak posluchač byl veden až do závěrečné gradace s postupných nabíráním hlasů měnícím se v polyfonický proud. Ve stejném duchu se neslo i provedení Bachova Preludia a fugy h moll. Monumentální preludium je bezesporu technicky obtížným dílem, a to například svou řadou sestupných frází doplněnou pedálem, komplikovanějším polyfonickým vedením rozbíhajících se hlasů či poměrně svižnými melodickými běhy. I přes drobnosti to vše však varhanice zvládla s naprostou noblesou, aniž by se jakkoli skladbě vytratila tak potřebná vážnost a síla.

Na druhé straně provedení Haydnova díla Hudba pro flétnové hodiny či výběru skladeb pro harmonium Sigmunda von Neukomma v podání Ivany Michalovičové dala vyniknout jemnosti, klidu, citovosti, ale zároveň i technické přesnosti a čistotě. Do večera mimo jiné interpretka vnesla i lehkou hravost například pomocí Allegra moderata v podobě bezchybného staccata a synkop či v I. Menuetu Hob XIX / 9 řadou virtuosních melodických běhů a přesného trylkování. Rovněž však dokázala i svou sílu vtisknutím plného tónu do dramatických pasážích Andantina nebo Adagia. Večer díky jejímu výkonu nepostrádal nádech lehké avšak ne lehkovážné dovádivosti s melancholicky lyrickým přesahem.

 

7

 

I přes veškeré rozdíly výrazovosti a pojetí své hry ale obě varhanice ve společných skladbách předvedly perfektní vyváženou souhru. Vybrané skladby poskytly dostatek prostoru pro vyniknutí obohacujících specifik Ivany Michalovičové i Petry Kujalové. V Mozartově Fantazii f moll pro čtyři ruce se vystřídala ladná melancholie v doprovodu kulatého zvuku rejstříku s veselou čistou lehkostí hry. Bravurní zvládnutí frázování a důrazů posunulo skladbu správných směrem. Rovněž díky dynamickému souladu hráček vynikly všechny melodické vyhrávky. Další skladba Preludium a fuga C dur pro čtyři ruce – tentokrát od autora J. G. Albrechtsbergera - byla ideálním obrazem rovnocenného dialogu všech hlasů. V neposlední řadě Merkelova kompozice s názvem Sonáta d moll pro dva varhaníky demonstrovala vzájemnou souhru například plynulým předáváním hlavní melodické linky napříč hlasy a svou silnou gradací dovedla večer k samotnému závěru.

 

6

 

Koncert tedy dal každému posluchači možnost se už od prvních chvil nechat bez jediného zaváhání unášet nejen na kráse a síle varhanní hudby velikánů, ale rovněž v proudu bezpočtu příběhů či myšlenek skrytých za hudbou i za prostředím samotným. A proto lze tento večer vnímat jako skvělé obohacení a přesah do jiné sféry programu letošního Concentu Moraviae.

 

Foto: FB Concentus Moraviae

 

 

 

Pavlína Šťastná

Je studentkou muzikologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Má zájmem o široké hudební spektrum napříč dějinami, je fascinována různými sférami umění a zajímá ji cesta hudební publicistky.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.