pondělí, 08 duben 2019 20:35

Musica Bohemica před Velikonocemi

Autor:

„Krčkova Mše obsahovala kontrastní hudbu s převažujícími prvky mysticismu a kontemplativnosti.“

„Jednalo se o hudbu k pašijovým hrám, které se konají již po několik staletí v Hořicích na Šumavě.“

„Celý koncert se nesl v příjemné atmosféře klasické a především lidové hudby, která dnes už není tolik slyšet.“

 

Foto-Milo-Kolesr-9

 

V rámci Pardubického hudebního jara se v neděli festivalový koncert uskutečnil mimo krajské město, a to v kostele Nejsvětější Trojice v Sezemicích nedaleko Pardubic. Program nesl název Musica Bohemica a jubilující Jaroslav Krček, vedoucí souboru se totiž letos v dubnu dožívá osmdesáti. Hudebníci si pro tento večer připravili reprezentativní výběr ze svého bohatého vokálně-instrumentálního repertoáru. 

 

Foto-Lada-Kolesrov-4

 

Příjemný nedělní podvečer měli návštěvníci koncertu možnost strávit v sezemickém kostele, jehož historie spadá až do poloviny 13. století, ve společnosti známého pražského souboru Musica Bohemica. Jaroslav Krček v jeho čele stojí od založení v roce 1975. Jde o soubor komorní (tvoří ho osm hudebníků, dva zpěváci a dirigent), který interpretuje hudbu pro něj napsanou, hudbu historickou a hlavně hudbu lidovou. Díky ní je ansámbl známý především. Na svém kontě má na padesát natočených CD, spolupráci s rozhlasem a televizí a hudbu k filmům a divadelním hrám. Jaroslav Krček je nejen dirigentem, hráčem na mnoho hudebních nástrojů a zpěvákem, ale i aranžérem a hudebním skladatelem. Musica Bohemica je podle jeho slov „souborem autorským“ – interpretuje jeho skladby. Krček vytvořil kolem 250 hudebních děl. Výčet čítá deset mší, opery, oratoria, baletní hudbu, melodramy, instrumentální koncerty… Některé aranže lidových písní jsou pěveckým sborům velmi dobře známé (například Jede sedlák, Což se mě má milá). Pro své instrumentalisty vyrábí podle potřeby i nové hudební nástroje, když má potřebu nového zvuku k vyjádření hudebních myšlenek.

 

Foto-Milo-Kolesr-2

 

Koncert byl uveden samotným Mistrem. Osvětlil publiku podobu programu a jeho hlavní myšlenky. Vzhledem k nadcházejícím křesťanským svátkům a souvisejícím svátkům jara nazval koncert velikonočním a řekl, že první půlka bude proto duchovní a druhá bude souviset s rozkvétající jarní přírodou. Večer zahájila Krčkova Mše č. 10 s podtitulem „K poctě Karla IV.“, která místy odkazovala na středověkou melodiku, na dobu a kulturu, v níž žil český král. Textově zcela vycházela z podkladu klasického mešního ordinária: Kyrie bylo místy zádumčivé, po chvíli zase na čas dramatické. Krásná sóla v něm výtečně přednášeli sólisté souboru Anna Hlavenková (soprán) a Karel Jakubů (tenor), jimž byly party napsány snad úplně „na míru“. Jejich zpěv byl střídán krátkými sóly hoboje, flétny a klarinetu, přičemž byli po celou dobu podporováni smyčcovými nástroji. Gloria bylo naopak energické a obsahovalo i mysticky působící úsek. Credo začalo krátkým tenorovým sólem pravděpodobně po vzoru gregoriánského chorálu a v efektním a rytmickém Sanctus vynikla zmíněná středověká melodika, které působila jako hudba muzikantů na městském trhu. Benedictus rozeznělo flétnové sólo, část byla jemná až na kontrastní změnu v Hosana. Agnus Dei začalo tajemně, posléze zpíval i sám Krček. Otočil se k publiku čelem a s kolegy přednášel daný text v češtině. Bylo to velmi působivé. Celá mše obsahovala kontrastní hudbu s převažujícími prvky mysticismu a kontemplativnosti… Následovalo ryze instrumentální Intermezzo, mezihra, v tomto případě s výrazným sólem flétny.

 

Foto-Milo-Kolesr-12

 

Nejblíže se podtématu Velikonoc přiblížily následující Hořické pašije. Ztvárňují témata duchovních svátků, tedy soud, cestu na Golgotu, ukřižování a sejmutí z kříže. V tomto případě se jednalo o hudbu k pašijovým hrám, které se konají již po několik staletí v Hořicích na Šumavě. Autorem textu byl historik a spisovatel Jindřich Pecka. Soubor přednesl výběr šesti jednohlasých strofických písní v češtině s působivými refrény (např. Kdo miluje, ten neumírá či V zahradě getsemanské atd.) Následovalo další Intermezzo, které vytvořilo přechod z duchovní roviny do roviny světské – bylo velmi energické a obsahovalo i pomalý menuet. Z dále předvedené scénické kantáty Český rok nám umělci poskytli ukázku dvou z celkových dvanácti měsíců – vyslechli jsme efektní Předjaří z měsíce Března a z Dubna naopak Jarní pastorale s cinkajícími zvonky a pak energickou Vijte holky věnce.

 

Foto-Milo-Kolesr-11

 

Závěr programu patřil tomu, v čem je Musica Bohemica nejvíce „doma“, tedy úpravám lidových písní. Soubor podal sedm Jarních lidových písní, v nichž se předvedli střídavě oba profiloví sólisté i autor aranží. Vyslechli jsme písně české i moravské; poslední byla Strejček Nimra, která vytvořila s důmyslným instrumentálním doprovodem tečku za celým večerem. Poté následovala gratulace paní starostky Mistrovi k jeho nadcházejícímu jubileu a jeden přídavek, na němž participovalo i publikum - jednalo se o píseň Já jsem kočí.

Celý koncert se nesl v příjemné atmosféře klasické a především lidové hudby, která dnes už není tolik slyšet. Milé bylo i průvodní slovo stále vitálního Jaroslava Krčka mezi jednotlivými skladbami i vizuální a gestická komunikace s publikem během zpěvu. Milovníci tohoto žánru si přišli v adekvátní akustice sezemického chrámu jistě na své - soubor v čele s Jaroslavem Krčkem patří v interpretaci této hudby k těm nejpovolanějším; podali tento den přesvědčivý a zcela profesionální výkon.

 

Foto-Lada-Kolesrov-1

 

Foto: Lada a Miloš Kolesárovi 

 

Petr Vacek

Vystudoval Konzervatoř Pardubice v oborech hra na varhany a dirigování a JAMU v Brně v oborech hra na varhany a dirigování orchestru, v rámci něhož se věnoval i dirigování sboru, a to u předních českých sbormistrů. Věnuje se sólové koncertní činnosti (Teplické varhanní léto, Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka v České Třebové, Bachův varhanní podzim, Litoměřické varhanní léto), doprovodu sólistů i pěveckých sborů a dirigentské i sbormistrovské činnosti (smíšený pěvecký sbor Josef Bohuslav Foerster Přelouč). Obdržel cenu Sbormistr-junior v roce 2013 od Unie českých pěveckých sborů za přínosnou sbormistrovskou činnost. Velmi ho baví také hudební pedagogika, jíž se věnuje na ZUŠ Habrmanova v Hradci Králové. V minulosti účinkoval ve hře Petera Schaffera Amadeus ve Východočeském divadle Pardubice, kde hrál menší roli.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Nejnovější od Petr Vacek