ReflexePlus

Prostor pro hodnocení a postřehy našich spolupracovníků z řad renomovaných i mladých autorů. Naším cílem není kritizovat, ale informovat, inspirovat, srovnávat a všímat si detailů tak, aby výsledkem byl objektivní, erudovaný a komplexní pohled na aktuální hudební dění.


středa, 13 listopad 2019 12:25

Arsilda. Vivaldiho opera na koncertním pódiu

Autor:
3

„Nadprůměrnou pozornost vzbuzovali v sestavě sedmi sólistů jen Lenka Máčiková a Kangmin Justin Kim.“

„Nejexotičtější árií celé opery byl výstup doprovázený dvěma ptačími vábničkami.“

„Při koncertním provedení o podrobné zvraty děje opravdu jde až na druhém nebo třetím místě.“

Václav Luks připravil s Collegiem 1704 pražskému publiku opravdu velkou porci barokní hudby. Koncertní provedení Vivaldiho opery Arsilda zabralo v úterý večer tři hodiny. Usledovat je bez scénické akce a bez titulků, jen s tištěným textem v ruce, který ale odvádí od hudby… – to byl pro posluchače ve Dvořákově síni Rudolfina docela náročný úkol. Přestože dílo vyznělo kompaktně, v detailech náruživě i nádherně jemně.

 

2

„Dalším určujícím prvkem inscenace je přítomnost loutek. Byl to nápad vpravdě geniální.“

„Střet dvou světů, který se podařilo jistou rukou vyjádřit už v libretu i hudbě a který i režie neomylně vyhmátla a nelítostně zdůraznila.“

„Vypadá skoro jako mladý Pavarotti a v krásné poloze mezi lyrickým a spinto oborem mu to zpívá nádherně, lahodně.“

Pucciniho Madama Butterfly je skutečná klasika. Inscenace Metropolitní opery, která byla předmětem sobotního přímého přenosu do kin, je tamní stálicí. Hraje se od roku 2006 a je tak dokonalá, že hovořit o klasice je málo. Aspiruje na to, stát se meřítkem ideálu. Především díky vizuální stránce, výtvarně čisté, minimalistické, ale přesto krásně barevné, stylové, výstižné a mimořádně funkční. Ale neméně hluboko zasáhla vnímavého diváka a posluchače emocionální síla hudby a vrchovatě profesionální pěvecké výkony.

 

12

„Ženská časť obsadenia, Eliška Weissová a Dana Burešová, vytvorila plastické, dôveryhodné a vzájomne absolútne protikladné hrdinky.“

„Pre túto rolu je Vigilius typovo veľmi vhodný. Jeho hlas bol vo všetkých polohách znelý a nevzbudzoval dojem vyčerpanosti.“

„Chvíľu trvalo, kým sa Vigilius usadil a dokázal so svojim materiálom naozaj naplno pracovať.“

Dánsky tenorista Magnus Vigilius si v sobotu 9. novembra na doskách pražského Národního divadla po prvýkrát siahol na bájneho rytiera Lohengrina. Vigilius, ktorý si vo wagnerovskom svete pomaly utvrdzuje svoju pozíciu, sa na pódiu stretol s Danou Burešovou (Elsa), Eliškou Weissovou (Ortruda) a Olafurom Sigurdarsonom (Friedrich von Telramund). Partnerom mu bol aj Orchestr Národního divadla pod vedením Constantina Trinksa.

 

neděle, 10 listopad 2019 21:06

Luteránské baroko a Collegium Vocale 1704

Autor:
webDSC00724

„Musikaliche Exequien i Israels Brünnlein jsou vokální hudbou zařazující se do kontextu období vzpomínání na zesnulé.“  

„Z koncertů v kapli Italského institutu neobytně zůstává pocit, že přece jen nejde o prostor akusticky ideální ani pro posluchače nadprůměrně inspirativní.“

„Přesto koncert s mnoha krásnými místy a celkově v soustředěném klidu a vyzařování.“

Poslední program Collegia Vocale 1704 byl téměř dušičkový, kdyby nešlo trochu o protimluv. Zněla hudba německých luteránů a takzvané Dušičky, druhý listopadový den, patří modlitbami za zemřelé spíše do římskokatolické církevní tradice, než do té reformační. Ale nic to nemění na věci, že Schützovy Musikalische Exequien i Scheinova Israels Brünnlein jsou vokální hudbou vesměs závažnější až smuteční, hlubokou, kontemplativní. Hudbou zařazující se na začátku listopadu – ať už ze strany pořadatelů záměrně, nebo nezáměrně – do kontextu období vzpomínání na zesnulé.

 

11

„Martinčekov symfonický obraz Prerušené ticho som sledoval so zatajeným dychom.“

„Pôsobivá skladba umožnila sólistovi Martinovi Adámkovi demonštrovať výnimočné inštrumentálne majstrovstvo.“

„Skladbu On Fire Benjamina de la Fuente sme si odžili a našťastie aj prežili. Jej príťažlivosť a apelatívnosť, žiaľ, vyprchala.“

Melos-Étos, medzinárodný festival súčasnej hudby, porevolučné to dieťa ikonického slovenského skladateľa Ilju Zeljenku, si v priebehu takmer tridsiatich rokov svojej existencie získal zaslúžený rešpekt domácej i zahraničnej hudobnej komunity. Od roku 1991, keď sa na jeseň v podmienkach politickej i kultúrnej slobody bez ideologického nánosu uskutočnil jeho prvý ročník, sa skupina nadšencov, združených najprv v Slovenskej hudobnej únii a neskôr v Hudobnom centre, snaží v náročných organizačných i finančných podmienkach prezentovať našej verejnosti to najlepšie, čo sa v kompozičnej tvorbe doma i vo svete v posledných dvoch rokoch udialo.

 

sobota, 09 listopad 2019 13:10

Konzervatoř Brno se stovkou na krku

Autorka:
1

„O vskutku majestátní a sváteční zahájení se postaral soubor o čtyřiadvaceti žesťařích.“

„V prvé řadě nutno vyzdvihnout senzačního dirigenta - Stanislava Kummera.“

„Až na zcela ojedinělá místa hrálo zcela čistě, což může znít jako zbytečná poznámka, ale u mladého souboru to není samozřejmost.“

V pátek nastal na brněnské konzervatoři dlouho očekávaný sváteční den – den oslav 100 let od založení školy. Během odpoledne se konalo setkání absolventů a současných i bývalých pedagogů Konzervatoře přímo v budově školy, kde byla hlavním lákadlem prohlídka nového Koncertního sálu Leoše Janáčka, který byl zakladatelem školy. Na 18 hodin byl pak naplánován slavnostní koncert v Janáčkově divadle.

 

10

„Koncert se již od prvních tónů stal nádhernou oslavou svátku festivalu.“

„Vystoupení kapely Jazzová farma bylo krásným zakončením celého koncertu. Poslední aplaus byl dlouhý a vyžádal si přídavek.“

„Hudebně se představila Základní umělecká škola v České Lípě s tím nejlepším, co má.“

Dozněly poslední tóny koncertu, na němž na festivalu Lípa Musica vystoupila většina pedagogů vyučujících hudbu na českolipské umělecké škole. Jejich vystoupením se podařilo ukázat, že dovedou interpretovat hudbu velmi kvalitně, i když třeba nejsou koncertními mistry nebo sólisty. Veřejnost tak mohla posoudit, že děti, které jsou svěřovány k hudební výchově, mají dobré vzdělavatele. Kvalitu učitelů potvrzuje i účast dětí na nejrůznějších soutěžích nebo na veřejných vystoupeních, a to buď při slavnostech, nebo festivalech.

 

0

„Za naprosto přesnou orientaci ve skladbě a bezchybné vedení orchestru si bezesporu zaslouží pochvalu dirigent Keith Lockhart.“

„Mačkání bublinkové fólie či trhání papíru vyvolalo posluchačům úsměvy na tváři, avšak se zavřenýma očima mohl člověk klidně slyšet křupání ledu či praskání ohně.“

„Těžko se odhaduje, zda to bylo autorovým záměrem, několik částí nicméně nápadně připomíná onen tajemný podmořský velrybí zpěv.“

Mimořádný koncertní večer uspořádal český první orchestr na závěr druhého ročníku vlastní skladatelské soutěže. Ta měla motivovat mladé umělce k tvorbě a otevřít jim dveře na světovou scénu. Klíčem k těmto pomyslným dveřím byly třem finalistům jejich kompozice, které dostaly od poroty nejlepší hodnocení. Čeští a slovenští autoři - Jana Vöröšová, Matouš Hejl a Adrián Demoč – spolu s domácí i světovou porotou nastínili, kam se ubírá, čím se inspiruje a čeho využívá naše současná klasická hudební tvorba.

 

1

„A Zemlinští? Jejich energická hra se jevila bez zaváhání, s mužnou dravostí a výrazným zvukem společných zkušeností.“

„Hra Mantra Percussion ve je spojení s Gordonovou uhrančivou skladbou explozí rituálního opakování minimalistických patternů v náročné polyrytmii.“

„Timber mělo svůj přísný řád, ale zároveň dýchalo uvolněností a měkkostí, ale zvířeckostí, kolizí, krizí i katarzí.“

Nezapomenutelný večer, který bude ještě dlouho dotepávat, připravil mezinárodní hudební festival Struny Podzimu. V sále centra současného umění DOX uvedl díla přítomného Michaela Gordona, posledního z trojice zakládajících členů amerického uskupení skladatelů a hudebníků Bang on a Can. Dva jeho smyčcové kvartety vyšvihlo Zemlinského kvarteto a newyorští Mantra Percussion publikum vtáhli do dění hodinovou meditativní kompozicí pro šest dřevěných simanter.

 

5

„Jörg-Andreas Bötticher vytvořil z celého večera intenzivní, kouzelný a obohacující zážitek, ve kterém nám dal nahlédnout do fascinujícího cembalového světa.“

„Umělec přednáší s výrazem svobody a jakoby s lehkostí, přesto vždy zároveň virtuózně.“

„Závěrečné Vivement bylo dosti výmluvným zakončením celého večera, který hovořil všemi jazyky o krásách cembalového umění a vyzýval všechny přítomné, aby si jej zamilovali.“

V předposledním koncertu letošního úspěšného a nápaditého cyklu koncertů staré hudby v Brně uvedla Barbara Maria Willi svého cembalového kolegu a profesora ze Scholy Cantorum Basiliensis Jörga-Andrease Böttichera. Ten představil originálně sestavený program cembalového umění nazvaný Jaro – léto – podzim. Tento název není odkazem na oblibu tvorby kompozic ztvárňujících jednotlivá roční období, ale měl naznačit posluchačům, že se jim představí skladby z raného, vrcholného i pozdního období tvorby pro tento nástroj. Každý, kdo ve středu 6. listopadu zavítal do Konventu Milosrdných bratří, musel být okouzlen a fascinován cembalem, které se pod rukama svého mistra rozeznělo svobodně, fantazijně, lyricky a intimně, ale též dravě.

 

pátek, 08 listopad 2019 12:10

Mladé, krásné, talentované

Autorka:
11

„Po včerejšku nikdo nepochybuje o interpretačních dovednostech Kataríny Slavkovské.“

„Nálada každé písně se Ladě Bočkové zračila i ve výrazu tváře a gestech.“

„Oba klavíristé, Marta Vašková i Radim Pančocha byli svým sólistkám skvělými partnery.“

Úterní večer v Besedním domě přivítal na pódiu dvě mladé dámy, které navzdory nízkému věku svým talentem už nějakou dobu ohromují české i zahraniční publikum. Brněnský Spolek přátel hudby pozval v rámci Komorního cyklu k účinkování flétnistku Katarínu Slavkovskou a sopranistku Ladu Bočkovou. A byla to správná volba.

 

0

„Rychlejší části prověřily jejich hbitost, pomalejší části ukázaly průzračnou intonační čistotu.“

„Klarinetistka, která vdechla život třetí větě Haasova kvintetu, odvedla dobrou práci.“

„Ačkoli Divertimento Viktora Kalabise není snadné na interpretaci, v podání Kalabis Quintetu skutečně dojem jednoduchosti vyvolává.“

V rámci letošní koncertní sezóny uvedl Český spolek pro komorní hudbu koncert souboru Kalabis Quintet. Pěti mladým slečnám a jejich dechovým nástrojům patřila pro jeden večer Sukova síň pražského Rudolfina. Posluchačům hráčky dopřály hudbu čtyř českých autorů různých období. Na nic si nehrály, prostě a se ctí předvedly kvalitní výkon, který ocenil snad každý z přítomných.

 

čtvrtek, 07 listopad 2019 10:49

Xenakis v DOXu – zásadní zážitek

Autor:
1

„William Lang svůj extrémně náročný part zvládl s grácií a jakousi nenuceností.“

„Holger Falk přivedl rozeklaný part plný náročných skoků a intonačních výzev k životu s velkou bravurou.“

„Posvátně antickou náladu podtrhl výkon perkusionisty Tamáse Schlangera.“

Iannis Xenakis, klasik druhé poloviny 20. století, má stále pověst nesmlouvavého modernisty, který vytváří chladné, seriózní a vykalkulované kompozice bez špetky humoru, emocí a krásy. Nezkušené ucho posluchačovo má tendenci hudbu řeckého umělce neakceptovat, protože masa zdánlivě chaotického zvuku ze sluchátek či z reproduktorů působí poněkud nevlídně. Kolik bouřlivých nálad a vzruchů v sobě Xenakisova hudba obsahuje, je třeba slyšet naživo, což se v Praze, potažmo v České republice a vůbec ve světě nestává tak často. V úterý jsme však tuto příležitost dostali.

 

5

„Linda Sítková, která koncertuje i na festivalech v Německu, se ujala náročné kompozice se ctí.“

„Mezzosopranistka Lucie Hilscherová disponuje neuvěřitelně širokým, barevným a nádherně posazeným hlasem.“

„Čistý, nosný a přitom jemný tón Jiřího Bachtíka krásně rozezněl inspirativní prostory Korandova sboru.“

Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni připravila v Korandově sboru k výročí Sametové revoluce pozoruhodný koncert, na kterém zazněly výlučně skladby českých autorů. Zajímavostí byla premiéra nového duchovního díla Te Deum Jana Bernátka. Jako sólisté byli přizváni mezzosopranistka Lucie Hilscherová, trumpetista Jiří Bachtík a varhanice Linda Sítková. S nimi výborně spolupracoval domácí Dívčí akademický sbor a Plzeňský akademický sbor pod vedením Romany Feiferlíkové.

 

21

„Petr Nekoranec plně potvrzuje, že i ve skromnějším prostředí se může talentované dítě díky velké píli vypracovat až na světová pódia.“

„Krásný hlas Stephena Costella se rozléhal po celém sále, za což ho diváci odměnili hned po první árii velkým potleskem.“

„Dirigent Rastislav Štúr zacházel s tělesem velmi citlivě a i v průběhu árií vedl hráče v takové dynamice, že zpěváci vynikli ve svých nejkrásnějších barvách.“

Jeden nedělní večer, dva tenoři, třetí listopadový den. Tato postupka znamenala pro pražské Rudolfinum velmi zajímavý koncert. Ve své „pražské“ spolupráci se předvedli dva tenoristé – Čech Petr Nekoranec a Stephen Costello z Philadelphie, kteří už v mladém věku stále více září na světové operní scéně. K tomu během koncertu přibylo pokřtění debutového alba Petra Nekorance s názvem French Arias. Večer, který by mohl evokovat i jakýsi souboj dvou profesionálních pěvců (jeden nadhodil poutavou árii, druhý odpověděl ještě lepším kusem a opačně), však prezentoval krásnou spolupráci, kde rivalita neměla šanci.

 

pondělí, 04 listopad 2019 13:20

Ti nejlepší z HAMU opět na koncertním podiu

Autor:
3

„Předehře k opeře Hedbávný žebřík chyběla lehkost.“

„Quasi Trio nezklamalo. Byl to jeden z nejhezčích Trojkoncertů, co jsem kdy slyšel.“

„Bylo vidět, že Václav Dlask má Haydna pečlivě nastudovaného. Symfonii řídil zpaměti.“

PKF – Prague Philharmonia byla založena Jiří Bělohlávkem jako orchestr mladých. Byť to bylo už před 25 lety, orchestr si na svá mladá léta stále pamatuje. Proto také pomáhá mladým umělcům při jejich vstupu na pódia: díky memorandu, které PKF – Prague Philharmonia uzavřela s Hudební a taneční fakultou Akademie múzických umění, mají možnost dirigovat nebo si zahrát se špičkovým profesionálním orchestrem. Cyklus se nazývá „Ti nejlepší“ a 1. listopadu uvedl v Sále Bohuslava Martinů už druhý koncert.

 

1

„Interpretka opakovaně rozeznívala nástroj se stejnou péčí a soustředěností.“

„Ponořena do světa tichého hraní vtáhla do něj i své publikum.“

„Juulia Pölönen prokázala znamenité interpretační dovednosti. Nástroj se v jejích rukou rozzářil širokou škálou barev.“

Katedra skladby Akademie múzických umění v Praze nabídla ve středu 30. října koncert s podtitulem Most Praha – Helsinky. V Galerii HAMU měli posluchači jedinečnou možnost vyslechnout soudobé skladby pro finský národní nástroj kantele – nástroj drnkací, podobný citeře. Autoři Matthew Whittall, Michaela Augustinová, Patrik Kako, Jovanka Trbojević a J-T Vesikkala Wittmacher dali nahlédnout do své tvorby, v níž excelovala protagonistka celého večera – interpretka Juulia Pölönen. Absolventka Sibeliovy akademie Univerzity umění v Helsinkách, působící zejména jako interpretka soudobého repertoáru a učitelka hry na kantele, opakovaně rozeznívala nástroj se stejnou péčí a soustředěností.

 

3

„Členové PKF – Prague Philharmonia prokázali, že jsou dobrými komorními hráči v čísle, kde doprovodili Kaspara Zehndera v náročné dvojroli dirigenta-sólisty.“

„Kaspar Zehnder je skvělý flétnista. Jeho hra zaujme především lahodným tónem, kterému nechybí nejjemnější barevné nuance.“

„Celý koncert měl postupně gradující tendenci, jak v dramaturgické, tak v interpretační rovině.“

Po jedenácti letech se jako dirigent PKF – Prague Philharmonia v rámci orchestrální sezony tohoto orchestru v Rudolfinu představil Švýcar Kaspar Zehnder. Jeho návrat zarámoval koncert s originální dramaturgií představující díla skladatelů přelomu 19. a 20. století Ferruccia Busoniho, Maurice Ravela a Richarda Strausse doplněná o skladbu Johanna Sebastiana Bacha v úpravě Antona Weberna.

 

0

„Pierre-Laurent Aimard nezklamal ani v Bartókovi, kde příjemně poukázal na některé detaily.“

„Efektní finálové rondo bylo až nečekaně plné dynamiky, bezpočtu gradací a brilantní hry.“

„Pokud by měl posluchač vystihnout celý večer jedním slovem, byla by to strohost.“

Prostředí dokonalé akustiky velkého sálu berlínské Filharmonie často odkrývá nečekané zvukové momenty. Zároveň je zde poměrně dobře slyšet, v jakém duchu přistupuje dirigent nebo sólista k interpretované hudbě. Oběma aktuálním hostům u Berlínských filharmoniků, dirigentu François-Xavier Rothovi i klavíristu Pierre-Laurent Aimardovi, byla blízká strohost vyjádření a důraz na detail. Na programu byl v pátek Haydn, Bartók a Varèse.

 

7

„Dirigent James Judd sa partitúre starostlivo venoval a jej posolstvo detailne dešifroval.“

„Sólové sláčikové party decentne a s hlbokým porozumením predniesli Martin Ruman a Jozef Lupták.“

„Juddova sústredená a cieľavedomá práca s naším orchestrom prináša zreteľné umelecké výsledky.“

Slávnostnou dvojicou koncertov k 70. výročiu založenia našej prvej koncertnej ustanovizne v dňoch 24. a 25. októbra 2019 obrazne vyvrcholila, za účasti mnohých osobností domáceho spoločenského a kultúrneho života, jubilejná koncertná sezóna Slovenskej filharmónie. Zároveň tieto koncerty pod taktovkou takmer v rovnakom čase jubilujúceho šéfdirigenta Jamesa Judda, ktorý sa o niekoľko dní dožíva sedemdesiatky, otvorili novú, v poradí už 71. sezónu. Na programe bolo jedno z ťažiskových diel slovenskej orchestrálnej tvorby, hudobný mýtus Dariačangin sad Vladimíra Godára, a už tradične Symfónia č. 8 G dur Antonína Dvořáka, ktorá bola i súčasťou inauguračného koncertu telesa v roku 1949. Česko-slovenský programový kontext ostal teda zachovaný.

 

neděle, 27 říjen 2019 08:08

Sirény. Husarský kousek Anderse Hillborga

Autor:
4

„Jde o ryze básnivé obrazy, které fungují ve spojení s hudbou, ale samy o obě jsou abstrakcí. Sdělují podprahově, nejde o příběh, ale o poezii.“

„Jen s tím rozdílem, že tady elektronika není; všechny ty zázraky se dějí akusticky.“

„Závěrečný koncert festivalu ukázal, že jím obhospodařovaný segment současné hudební tvorby – vynalézavé, ale ne šokující, náročné, ale ne odpuzující - je nosný.“

Královéhradecká filharmonie si pro závěrečný koncert patnáctého ročníku festivalu Hudební fórum Hradec Králové schovala na čtvrteční večer dvě velmi zajímavé kompozice. Skladba „Povím vám“ od Hanse Abrahamsena přesně reprezentovala profil přehlídky, soustředěné na rozumně novátorskou světovou symfonickou tvorbu z posledních let. A druhé dílo, podmanivé a opravdu dobře napsané „Sirény“ od Anderse Hillborga, bylo potom ve stejném stylu navíc ještě skutečnou a navýsost vhodnou tečkou: hodnotnou, jedinečnou, nezapomenutelnou.

 
Strana 1 z 21