Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Červencový Hudební festival Znojmo se v budoucnu propojí s hudebním festivalem v patnáct kilometrů vzdáleném rakouském Retzu, se kterým ho už léta pojí partnerství. Prezident znojemské přehlídky Jiří Ludvík v podcastu portálu KlasikaPlus.cz říká, že by se tak mělo stát v roce 2024. Ve stejném roce, jak doufá, bude už také k dispozici opravená a zrekonstruovaná Jízdárna Louckého kláštera, pro festival jedna z nejdůležitějších koncertních prostor.

 

 

0001

„Sugestivní atomsféru Jiří Heřman navozoval jednoduchými prostředky, sošnými postoji sólistů a sboru i jejich přeskupováním – a hodně k tomu světly, svícením.“

„Hudební prostředky slouží velkým idejím, nemohou být proto samy malé.“

„Korunou večera byla Soňa Červená. K velké porci textu přidala s obrovskou vnitřní energií přesvědčivý dramatický přednes, gesta, kterými ovládla celý prostor.“

Hudební meditaci o Ludmile, Drahomíře, Boleslavovi a Václavovi zkomponoval Jan Zástěra jako velkolepé oratorium s vlastním textem, se záměrem připomenout počátky národní historie a křesťanské kořeny národního společenství. Dílo nazval Nádech věčnosti a na koncertě korunujícím letošní program festivalu Smetanova Litomyšl provedení v úterý sám řídil. Jedinečnou událost učinila z programu Soňa Červená v mluvené roli kněžny Ludmily a účinek provedení zázračně podpořil vytvořením vizuální poloscénické podoby Jiří Heřman.

 

Litomyšl, prezentující se jako moderní historické město, chce revitalizovat rodný byt Bedřicha Smetany, a to do roku 2024, kdy uplyne dvě stě let od skladatelova narození. Počítá se s novou expozicí, která by měla nabídnout něco jiného než muzeum v Jabkenicích, v plánu je výhodnější bezbariérový vstup zřízený nově z průjezdu v pivovaru. Počítá se i s obnovením zazděného původního propojení bytu s prostory někdejšího pivovaru, využívaného nyní ke společenským a kulturním účelům. Starosta města Daniel Brýdl v podcastu portálu KlasikaPlus.cz hovoří o podrobnostech architektonického návrhu revitalizace přízemních místností, ve kterých se Smetana v rodině sládka 2. března 1824 narodil a které jsou pobočkou Regionálního muzea v Litomyšli. Reaguje na otázku, zda je zařízení původní.

 

--------------

O všem, co se chystá k 200. výročí narození Bedřicha Smetany, čtěte ZDE.

 

 

 

0001

„Mysterium času je fascinující, velkolepě prostá, magicky poutavá, koncentrovaná partitura s potenciálem světového díla.“

„Leningradská se dostává co do decibelů na hranice únosnosti. Volný prostor, který hudbě poskytuje Smetanova Litomyšl, vyznění nesmírně prospěl.“

„Aniž by zamlčoval souvislosti a emoce, které provázely vznik díla, může si Hrůša dovolit víc se věnovat ´jen´ hudební podstatě.“

Česká filharmonie s Jakubem Hrůšou zahrála v sobotu na open air koncertě Mysterium času Miloslava Kabeláče a Šostakovičovu Leningradskou symfonii. Počáteční obavy, že možná půjde o programovou sestavu pro Smetanovu Litomyšl přece jen už dost náročnou, se nakonec nenaplnily. Byl to večer nejen hudebně nádherný, ale také velmi dobře navštívený a skvěle přijatý. Snadno překryl vzpomínku na Koncert pro Evropu na zámeckém nádvoří o den dřív, kdy silný déšť i přes výsuvné zastřešení znemožnil filharmonikům dohrání Dvořákova Violoncellového koncertu do konce.

 
pátek, 01 červenec 2022 19:00

Tango, flamenco a horké operní večery

R51106

„Erwin Schrott se jednoznačně stal nekorunovaným králem letošního ročníku.“

„Podmanil si publikum po několika minutách. Zpěvem i vystupováním, vokálním uměním i talentem udržovat kontakt.“

„Sóla Carmen, Dona Josého a Toreadora byla v tempu, komplikovanosti kroků, choreografii a výrazu na hranici možného.“

Operu a hispánské rytmy kombinovaly na letošní Smetanově Litomyšli hned dva programy. Uruguayský barytonista Erwin Schrott tak, že v první polovině recitálu zpíval operní árie a v druhé tango a populárnější latino. Soubor Antonio Andrade Flamenco Company tak, že vyprávěl svými typickými prostředky Bizetovu Carmen. Jednotícím prvkem obou programů byl nejen dotek se španělskou jazykovou a kulturní oblastí, ale také aktuální litomyšlské počasí: teplé, horké. Jako v Jižní Americe. Jako na jihu Evropy.

 
pátek, 01 červenec 2022 14:59

Drahomíra Drobková (1935-2022)

DrobkovVe věku 87 let se uzavřel život pěvkyně Drahomíry Drobkové, v letech 1966 až 1983 členky ostravského operního souboru a v letech 1984 až 1994 sólistky opery pražského Národního divadla. Barevným hlasem a technicky vytříbeným projevem vynikala ve velkých mezzosopránových a altových rolích. Účinkovala v českém repertoáru (Marfa v Dimitriji, Děčana v Braniborech v Čechách, Martinka v Hubičce, Panna Róza v Tajemství, Radmila v Libuši, Ludmila i Háta v Prodané nevěstě, Ježibaba v Rusalce, Kabanicha v Kátě Kabanové…), ale významné byly i úlohy ve Verdiho, Pucciniho, Mozartových, Wagnerových nebo Straussových operách. Podílela se na řadě kompletních operních nahrávek, včetně Neumannovy Rusalky po boku Gabriely Beňačkové, ale proslavila se i jako koncertní, oratorní a písňová pěvkyně. S Českou filharmonií interpretovala zejména díla českých skladatelů. Její hlas je tak i na Mackerrasově snímku Glagolské mše… Zpěv vystudovala na brněnské konzervatoři a kariéru zahájila v 60. letech v divadle v Banské Bystrici. Byla držitelkou Ceny Thálie z roku 1993 za roli Eboli ve Verdiho Donu Carlosovi. Drahomíra Drobková se narodila 28. 2. 1935 v Čáslavi, zemřela 30. 6. 2022 v Ostravě.

00005

„Chvíli jsem hledal a pak mě napadla ´šílenost´: oslovit vlastního syna, houslistu, který v té době studoval první ročník magisterského studia na AMU.“

„Se Sacconi Quartet se známe velmi dlouho, byli to jedni z našich prvních žáků, které jsme učili v Anglii.“

„Nikdy to není a nemůže být upřednostňování vlastního ega na úkor celku.“

Výběr z Bachova umění fugy ve zpracování Sylvie Bodorové pro soprán, dvě smyčcová kvarteta a harfu. A k tomu Mozart, Mendelssohn-Bartholdy a Šostakovič. Takový je 2. července na festivalu Smetanova Litomyšl program společného koncertu dvou komorních souborů – britského smyčcového kvarteta Sacconi Quartet a Wihanova kvarteta. Primárius českého souboru Leoš Čepický, pedagog AMU, vypráví o oktetech, skladbách pro osm hráčů, o Smetanovcích a Beethovenovi, ale také o tom, jaké to je hrát v kvartetu s Jakubem Čepickým – vlastním synem.

 

K předsednictví v Radě Evropské unie, které Česko přebírá 1. července, se 2. září koná v Praze Koncert pro Evropu. V televizním přenosu na něm na plovoucí scéně na řece vedle Národního divadla zahraje Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem a s Pražským filharmonickým sborem Smetanovu Vltavu, Dvořákovu předehru Karneval a Glagolskou mši Leoše Janáčka. Skutečnost, že při takové příležitosti zazní hudba tří českých klasiků, oceňuje v podcastu portálu KlasikaPlus.cz ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, někdejší rektor Masarykovy univerzity, profesí muzikolog.

 

 

Po dvou odložených uvedeních konečně zazněla poslední červnové úterý v pražském Rudolfinu v premiéře skladba Ondřeje Štochla pro klarinet a orchestr nazvaná Tři věty o přijetí. Symfonický orchestr Českého rozhlasu dirigoval Pavel Šnajdr a sólistou byl Karel Dohnal, uznávaný a vyhledávaný interpret soudobé hudby. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz přibližuje postup studia nové kompozice, při kterém byl v úzkém kontaktu s autorem.

 

 

R58666

„Skladba exponuje sólový saxofon, jehož zvuk na Vítězslava Nováka (i když tehdy ještě žil) dává docela dobře zapomenout.“

„Houslový koncert z roku 1945 je na svou dobu – přinejmenším očima tehdejších avantgardistů – asi téměř anachronický, ale nevadí to.“

„Dennise Russella Daviese, příznivce a častého interpreta současné moderní tvorby, není radno ani v případě ruského romantismu podceňovat.“

Ryze symfonický koncert připravila pro Smetanovu Litomyšl Filharmonie Brno. Vokální umění zůstalo pro nedělení večer stranou, a přesto se zpívalo. Jan Mráček totiž nádherně vyklenul melodickou krásu Korngoldova Houslového koncertu a šéfdirigent Dennis Russell Davies neméně pěkně rozezpíval Čajkovského Pátou symfonii.

 
Strana 1 z 110