pátek, 30 září 2022 12:19

Dva monumenty v České filharmonii

001

„Lisa Batiashvili – ani stopa po čemkoli vnějškovém, ani trocha nadbytečné virtuózní okázalosti.“

„Oč menší, opravdu stylové, bylo obsazení orchestru v Beethovenovi, o to větší těleso pak nastoupilo po přestávce k provedení druhé skladby večera.“

„Ve zvukomalbě je proti plátnu Straussovy Alpské symfonie Smetanova Vltava miniaturou...“

Česká filharmonie otevřela 127. sezónu zdařilým, hudebně hodnotným způsobem: dvěma velkými díly a s dvěma významnými umělci. Šéfdirigent Semjon Byčkov je pražskému publiku dobře znám. Houslistka Lisa Batiashvili sice v Praze už jednou účinkovala, ale jen ve streamu v době pandemie. A tak nyní s filharmoniky vystoupila poprvé standardně, před plným sálem. Po Beethovenově Houslovém koncertu přišla na řadu Straussova Alpská symfonie. Dva monumenty německé hudby – a opravdu krásně zahrané.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Hosté ze Švédska do svého prestižního vystoupení vpadli imponujícím způsobem, když mimořádně poutavě uvedli Dvořákovu Polednici.“

„Polyfonní zpěv v úvodu Bartókova koncertu se s velkou empatií podařilo naplnit závažným obsahem a soustředěným výrazem.“

„Hardingovi se podařilo vytvořit ze čtyř vět symfonie, v případě třetí a čtvrté dychtivě propojených, jeden velký obraz, plný různých odstínů.“

Festival Dvořákova Praha se uzavřel v neděli koncertem posledního ze čtyř zahraničních hostujících těles, Symfonického orchestru Švédského rozhlasu. Hudba Antonína Dvořáka se v programu dostala do sousedství tvorby Bély Bartóka. Oba autory těleso prezentovalo zajímavým, barvitým a epickým způsobem, a to velkým dílem díky vynikajícímu vedení dirigenta Daniela Hardinga. Neméně výraznou postavou posledního večera festivalu byla houslistka Veronika Eberle.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
105

„Díky vzácné jednotě námětu a hudby jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších oper, které ve dvacátém století vznikly.“

„Paradoxem osudu této fiktivní literární postavy je v příběhu propojeném s reálným základem skutečnost, že revolucionáři byli silně antiklerikální.“

„Pryč jsou meziválečné bezbožné schválnosti Pařížské šestky. Autor dospěl.“

Liberecký operní soubor pokračuje v dlouhodobém trendu, který se mu vyplácí – v uvádění méně frekventovaných titulů. Nejnovější inscenací Divadla F. X. Šaldy se stalo mimořádně sdělné a působivé dílo z poloviny dvacátého století. Francis Poulenc v opeře Dialogy karmelitek skvělým způsobem našel rovnováhu mezi velkým tragickým příběhem s myšlenkově bohatým textem a hudbou s klasickým řádem a zároveň velkou emotivností. Páteční premiéru, za kterou stáli dirigent Ondrej Olos a režisérka Linda Hejlová Keprtová, přijalo publikum velmi vstřícně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
882

„Nechtěl jsem s Pražskými komorními sólisty hrát jenom to, co se od smyčcového orchestru očekává.“

„Sezóna na jaře vyvrcholí novinkou – novou verzí skladby Prometheus od Nikol Bókové.“

„V Schowcase má mladší generace k dispozici alternativní možnost představit se publiku na prestižním festivalu, ale také navázat kontakty s expertní částí hudebního spektra.“

Hornista Radek Baborák, čím dál víc rovněž dirigent, se už těší na první koncert letošní sezóny smyčcového souboru Pražští komorní sólisté, který pomáhal před devíti lety znovuoživit a jehož je patronem. Osmého října zahraje komorní orchestr v kostele sv. Šimona a Judy pod uměleckým vedením houslisty Jana Mráčka nejen barokní hudbu, ale také skladby Benjamina Brittena a Edwarda Elgara a k tomu Trojkoncert, který napsal finský autor první poloviny dvacátého století Aarre Merikanto. Baborák v něm bude jedním ze sólistů… Už v těchto dnech je však také garantem akce s názvem Showcase, která má za cíl podpořit mladé talenty ze světa klasické hudby. Odbornou porotou vybraní hudebníci vystoupí ve čtvrtek v rámci festivalu Dvořákova Praha a pak v dalších dvou dnech i v prostorách Hudební a taneční fakulty AMU.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

Praga Arcana, nová skladba napsaná k otevření osmaosmdesáté sezóny Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK a premiérovaná 21. září, zachycuje hlavní město hudebními prostředky v jeho skryté spirituální magičnosti, říká autor díla Jan Ryant Dřízal. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz přiznává, že vědomí o premiéře v jednom večeru s Beethovenovou Devátou symfonií bylo při komponování značným břemenem a závazkem. A vysvětluje, zda a jak se nechal inspirovat podobnými díly z minulosti, například symfonickou básní Praga Josefa Suka.

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
00002

„Ryze hudební stránka díla vystoupila jednoznačně na povrch. Ne proto, že chybí scénografie, kostýmy a režie. Symfonická hudba spoluvytváří toto konkrétní dílo výrazně, jako jeho dominantní prvek.“

„Asmik Grigogian oslnila víc vokálními prostředky, než emocemi.“

„České víle dala podobu velké operní postavy světového repertoáru.“

Koncertní provedení Rusalky bylo dobrým nápadem – a víc než dobře realizovaným. Festival Dvořákova Praha tímto projektem sáhl letos hodně vysoko. Nejoblíbenější opera ze skladatelova odkazu zazněla v pondělí v Rudolfinu nejen s ideálním pěveckým obsazením všech jedenácti rolí, ale také nádherně z hlediska symfonického zvuku. V divadle lze asi málokdy slyšet tolik detailů, nuancí a odstínů, kolik jich dokázala dát dílu Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

Centrum Bořislavka má nakročeno stát se vhodnou alternativou k tradičním místům koncertů. Prosklené atrium v parteru moderních budov v podlaží nad podzemními obchody, za jehož jednou stěnou si vlastním hektickým tempem žije frekventovaná Evropská třída, poskytuje překvapivě klidný prosvětlený prostor se stejně překvapivě příznivou akustikou. Druhý koncert nového cyklu festivalu Dvořákova Praha tam ve čtvrtek prokázal, že i zcela klasický program, nijak nepřizpůsobený civilnímu veřejnému prostředí a zcela neamplifikovaný, má šanci obstát. A navíc – koncert mladých interpretů si přišlo poslechnout určitě víc než sto padesát lidí.

 
Zveřejněno v MladíPlus
0013

„Rok ve Stuttgartu byl opravdu velmi přínosný.“

„Hrát s takovým obrovským orchestrem a ještě v Rudolfinu, takovou zkušenost nemám.“

„Letos jsme se snažili dát prostor jiným. Opravdu to nemusí být tak, že bychom s Lukášem Dvořákem oba každý rok museli na festivalu hrát.“

Festival Varhanní Vysočina nabízí od 18. září do 6. listopadu pět recitálů – v Polné, Želivě, Obyčtově, Moravských Budějovicích a Humpolci – a k nim v Jihlavě bonusový šestý orchestrální koncert. Pořadatelem je spolek Život pro varhany, za kterým stojí mladý varhaník Alfred Habermann, pražský student, původem z Vysočiny. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje záměr přehlídky, ale také svá současná studia a koncertní plány. A soutěžní zážitky. V druhém zářijovém týdnu byl totiž k zastižení v Brně. Na soutěži nesoucí jméno Leoše Janáčka.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
104

„Dvořákovy Symfonické variace vyzněly v dirigentově pojetí docela neotřele téměř jako baletní suita.“

„Elgarovy Variace Enigma byly jednoznačným důkazem dirigentova širokého zázemí a způsobilosti, stejně jako i potenciálu souboru.“

„Vrabcův první koncert v čele Karlovarského symfonického orchestru byl koncipován bez známky bezmyšlenkovité povrchnosti.“

Karlovarský symfonický orchestr má nového šéfdirigenta Ondřeje Vrabce. Při začátku 188. sezóny řídil těleso ve svém prvním programu, tvořícím zároveň úvod Dvořákova karlovarského podzimu. Sestavil ho nápaditě z hudby Leoše Janáčka, Edwarda Elgara a Antonína Dvořáka, jehož odkaz má k hudebním tradicím města velmi blízko.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus

Pražské Národní divadlo hraje ve Státní opeře od 16. září po devětaosmdesáti letech revue Ples v hotelu Savoy maďarského skladatele Paula Abrahama, nazývaného králem jazzové operety. Jeho závratnou kariéru ukončil v roce 1933 nástup nacismu. Dílo ožívá v režii Martina Čičváka a v hudebním nastudování Jana Kučery, který v podcastu portálu KlasikaPlus.cz hovoří o skladatelově suverénním mísení operní, jazzové, operetní a činoherní poetiky a tvrdí, že v inscenaci zaznívá šlágr za šlágrem, hit za hitem. 

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
00003

„Clevelandští ukázali, co to znamená být počítán mezi pár opravdu nejlepších orchestrů světa.“

„Tři partitury Richarda Strausse v nekompromisně postaveném programu představovaly tři hudební světy propojené do jednoho trojjediného obrazu.“

„Výraz ve suitě, stejně jako v opeře, sahá od opojných gradací po neméně opojná ztišení, od humoru k citovosti, od vzpínajících se valčíkových úryvků k posmutněle roztouženým dlouhým zpěvům.“

Sestavit pohostinské vystoupení pro festival Dvořákova Praha ze tří partitur Richarda Strausse a z ničeho jiného? Mohlo se to předem jevit jako pyšné, nebo jako málo kontrastní a proto ne tak zajímavé, nebo také jako riskantní. Nic z toho se nepotvrdilo. Clevelandský orchestr s šéfdirigentem Franzem Welser-Möstem v neděli ve zcela zaplněném Rudolfinu Straussovou hudbou posluchače nadchl tak jednoznačně, jako už nikdo dlouho předtím.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
000

„Myung-Whun Chung modeloval tvar a průběh hudby přesně, s jistotou, bez okázalosti a výjimečně nápaditě. Po celý večer zpaměti.“

„Nesamozřejmé a neotřelé provedení, ani trochu svévolné, a přece v mnohém ´nové´.“

„Poslouchat Novosvětskou symfonii v této konstelaci mohlo a muselo posluchače opravdu bavit.“

Festival Dvořákova Praha otevřeli letos Mnichovští filharmonikové. Čtvrteční koncert v Rudolfinu, přenášený televizí, měl očekávané parametry společenské události. Ale k tomu navíc i ryze hudební hodnoty, a to velmi výrazné. Program, jehož sólistou byl Pablo Ferrández a dirigentem Myung-Whun Chung, nebyl formálním vstupem do hudební přehlídky nesoucí jméno jednoho z celosvětově nejhranějších skladatelů, ale živou, opravdu fungující oslavou jeho hudebního talentu, spontánní invence a kompozičního mistrovství.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha od 8. do 25. září nabízí tři desítky koncertů a doprovodných akcí. Koncertní provedení Rusalky, vystoupení světových orchestrů, mistrovské kurzy, finále soutěže Concertino Praga, koncertní řadu Pro budoucnost, programy na Bořislavce v sídle nadace mecenáše festivalu Karla Komárka, Rodinný den… a jako důležitou položku také Komorní řadu prolínající se s projektem Dvořák Collection. Pod patronací členů Pavel Haas Quartet na této platformě v tříletém rozvrhu postupně zaznějí všechny smyčcové kvartety Antonína Dvořáka. Právě nad skladatelovou komorní tvorbou a také nad zaměřením festivalu na jednoho autora se v podcastu portálu KlasikaPlus.cz zamýšlí ředitel Dvořákovy Prahy Jan Simon. Je přesvědčen, že bohatost skladatelova díla v sobě skrývá dlouhodobý potenciál.

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
004

„Když máte kolem sebe talentované muzikanty a kolegy, tak je to velká inspirace, posouvají vás mílovými kroky.“ 

„Každá nota je promyšlená, nejde o nějakou spotřební nahrávku.“ 

„Pro dostatek uplatnění není úplně tak důležité, kde člověk žije.“

Violoncellista Tomáš Jamník stojí za letní Ševčíkovou akademií, jeho jméno se pojí rovněž s Akademií komorní hudby a s projektem domácích koncertů Vážný zájem. S houslistou Josefem Špačkem, se kterým byl v srpnu jako lektor na akademii v Horažďovicích, natočili a letos vydali CD s názvem Cesty. Zní na něm hudba od Janáčka, Martinů, Schulhoffa a Kleina. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Tomáš Jamník probírá repertoár desky, stejně jako své projekty i život v Berlíně. Avšak mluví i o chystané půlroční cestě do Spojených států. Mimo jiné tam bude pátrat po podrobnostech z odkazu Otakara Ševčíka, horažďovického rodáka, slavného houslového pedagoga, tvůrce vlastní učební metody, působícího na přelomu devatenáctého a dvacátého století v Kyjevě, Vídni, USA, Praze a Písku.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
00003

„Skála vznikla na objednávku ke čtyřicátému výročí tělesa, Martinů a Szell se dobře znali a Clevelandský orchestr uvedl už v roce 1943 v premiéře skladatelovu Druhou symfonii.“

„V roce 1965 byli se Szellem prvním americkým orchestrem, který během jednoho jediného léta zahrál na třech nejslavnějších evropských hudebních festivalech.“

„Také další clevelandští šéfdirigenti pocházeli z Evropy.“

Amsterdam, Berlín, Kolín nad Rýnem, Drážďany, Hamburk, Linec, Lucern a před Vídní i česká metropole, to je plán evropského turné, při kterém zavítá na festival Dvořákova Praha Clevelandský orchestr. Se svým šéfdirigentem Franzem Welser-Möstem v neděli 11. září v Rudolfinu zahraje tři barvité skladby od Richarda Strausse. Těleso založené v roce 1918 a počítané mezi nejlepší nejen v USA, ale i ve světovém měřítku, má ve své historii nemalé stopy spojené s českými zeměmi.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
00001

„Martinů se k naplnění a ovládnutí formy symfonie, vrcholné formy evropské hudby, odhodlal až ve dvaapadesáti.“

„Podmanivý je hudební příběh v pomalé větě, v tryzně odpovídající vznešeným způsobem Kusevického zadání.“

„V jeho symfonismu je zvláštní napětí mezi neoklasickou určitostí a témbrovou proměnlivostí, dialog mezi lidovostí a vysokým uměním, tradicí a novostí...“

Před osmdesáti lety, první zářijový den roku 1942, dokončil Bohuslav Martinů svou První symfonii. Stalo se tak v Manometu ve státě Massachusetts, na pobřeží moře jižně od Bostonu. Na skladbě pracoval od jara toho roku na několika místech – v Jamaice na předměstí New Yorku, v Middlebury a pak i u jezera Mah-Kee-Nac Lake ve státě Vermont a v Tanglewoodu, tedy Berkshire Music Center, na západě státu Massachusetts. Její podzimní bostonskou premiérou byl definitivně přijat do amerického hudebního života, po uvedení v New Yorku o něco později si v tisku dokonce vysloužil pochvalu jako Smetanův dědic.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
00001

„Přijde mi skvělé, že dostaneme při této slavnostní příležitosti do světa Leoše Janáčka.“

„Óda na radost jako evropská hymna. Její společný zpěv jako sjednocující element, patos v parametrech přiměřených události.“

„Koncerty na Vltavě mají obrovský potenciál.“

Na Vltavě u Národního divadla vyrůstá plovoucí scéna pro 1200 sedících diváků a pro 170 účinkujících. V pátek 2. září se na ní uskuteční Koncert pro Evropu jako kulturní program k českému předsednictví v Radě Evropské unie. V přímém mezinárodním televizním a internetovém přenosu zazní v působivé kulise historické Prahy Dvořákův Karneval, Smetanova Vltava a Janáčkova Glagolská mše. S Pražským filharmonickým sborem a sólisty účinkuje pod taktovkou Semjona Byčkova Česká filharmonie. Jde o její historicky první plenérové vystoupení u hladiny řeky. Marek Vrabec, zakladatel a šéf festivalu Prague Sounds, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz říká, že jde vzhledem k počasí o riskantní záležitost. Oslava společného evropského domova – médii zprostředkovaná jako unikátní hudební pohlednice z české metropole – mu za takové riskování ale evidentně stojí.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
020

„Hurník chce lidem pomoci, chce, aby se osmělili… a aby měli z poslechu hudby víc. Co nejvíc.“

„Z jeho textu probleskuje výzva: Proč to nezkusit? A proč to nezkusit klidně i trochu dřív…“

„Stačí načíst QR kódy – a hudba se, alespoň v mobilu, rozezní.“

Lukáš Hurník nezahálí a nezahálel. Hudbu komponuje, hudbu poslouchá a komentuje, hudbu diriguje a vysílá ji v rozhlase, o hudbě píše a mluví, učí o ní na univerzitě třetího věku… O hudbě přemýšlí jako autor, jako interpret i jako posluchač… A výsledky svých úvah a uměleckých i posluchačských zkušeností – a také výsledky dlouholetých vzdělávacích a publicistických aktivit – soustředil teď do knížky. Nezapře v ní pedagoga. Nezapře v ní intelektuála. Ani znalce a glosátora. Nazval ji Klasická hudba zvenčí i zevnitř.

 
Zveřejněno v NovinkaPlus
006

„Z každé inscenace, která je takto produktivní, kde se sejde tým, který si rozumí a který má společné cíle, odcházím obohacen.“

„Corinne Winters, představitelku titulní role Káti, bych podtrhl jako jednu z nejlepších ze všech lidí, se kterými jsem už kdy spolupracoval.“

„Nevím o žádném mezzosopránu, který by zvládl tak náročnou režii a přitom podal natolik precizní pěvecký výkon jako Jarmila Balážová.“

Zdeněk Klauda, klavírista, korepetitor, dirigent a skladatel, je ve stálém angažmá Národního divadla v Praze jako asistent dirigenta a vedoucí hudební přípravy. V roce 2014 založil komorní orchestr L’Armonia Terrena, specializující se na uvádění nově objevených skladeb českého klasicismu, angažuje se při pořádání Festivalu Jakuba Jana Ryby... V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se nicméně věnuje jedinému tématu – inscenaci Janáčkovy opery Káťa Kabanová na Salcburském festivalu, s níž tam letos v létě debutoval Jakub Hrůša a jejíž poslední představení je naplánované na 29. srpna. Právě jemu, společně s Davidem Švecem, asistoval uprostřed prázdnin jako dirigent.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
501

„Hudební jazyk Jeanne Demessieux mě fascinuje.“

„Stejně jako kdokoli jiný, i já potřebuju rozmanitost.“

„S Petrem Ebenem jsme se znali osobně, hraju jeho hudbu často.“

Evropské turné začal Stephen Tharp před šesti týdny v Lisabonu a Portu. Americký varhaník, rezidenční umělec episkopálního kostela sv. Jakuba v New Yorku a pedagog na školách v USA a v Německu, má za sebou letos v létě řadu koncertů v dalších evropských městech. Na 25. srpna přijel na Mezinárodní varhanní festival do Prahy. Poprvé tam byl v roce 1997, poprvé hrál v české metropoli v roce 1999 a pak ještě dvakrát.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 33