JB-52-1

„Sepětí Jiřího Bělohlávka s Pražským jarem je výrazné nejen rekordním počtem padesáti koncertů, ale od roku 1993 také jeho dramaturgickým podílem jako člena umělecké rady festivalu a pak od roku 2006 jeho pozicí předsedy rady a prezidenta festivalu.“

„Během let řídil všechny ´své´ orchestry, Státní filharmonii Brno, FOK, Českou filharmonii, PKF a přivezl dokonce i Symfonický orchestr BBC.“

„Pozoruhodný je také vůbec první Jiřího koncert, v němž debutoval v druhé polovině Schubertovu Mší.“

Blíží se páté výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka a na portálu KlasikaPlus.cz se blíží ke konci loni započatý seriál, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Patnáct let je shromažďoval publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do materiálů dává nyní postupně nahlížet. V dnešním dílu užívá dalších statistik k ilustrování dirigentových aktivit na mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro a na desítkách dalších festivalů po celém světě.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
00001

„Ivo Kahánek se těžkého a efektního úkolu, sahajícího často do krajností, zhostil suverénně.“

„Skladba, vysvětlovaná jako pokus promítnout zkušenosti ze studiové práce s technologiemi do živého organismu symfonického orchestru, je vynalézavá, ani na chvíli neztrácí na zajímavosti.“

„Pro Ivesovu hudbu jsou typické simultánně znějící melodie, mohutné zvukové masy a náhlé kontrasty.“

Česká filharmonie přispěla do programu festivalu Pražské jaro mimořádně zajímavým a zdařilým koncertem. V pátek hrála ve Smetanově síni spolu s Ivo Kahánkem Klavírní koncert Movis od našeho současníka Michala Rataje a sama k tomu dvě skladby od Charlese Ivese, amerického hudebního vizionáře první poloviny dvacátého století. V tuzemském hudebním dění docela neběžná a rozhodně objevná dramaturgie; náročný, ani trochu oddechový večer… A sál přitom plný! S hostujícím dirigentem Davidem Robertsonem opravdová festivalová událost.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
70

„Před budovou stála velká zeměkoule a příchozí se dozvídali, že jejich filharmonie míří do Vesmíru.“

„Vasilij Sinajskij ke Stabat Mater přistoupil jako ke kterémukoli hudebnímu dílu, věcně, profesionálně, s přesnými gesty i tektonikou. Vytratila se z něho ale vroucnost a jemná agogika.“

„Ke spolupráci byl přizván Český filharmonický sbor Brno, pro který je Dvořákovo Stabat Mater stěžejní a srdeční záležitostí. Zpívali skladbu, kterou mají nastudovanou pod vedením svého sbormistra Petra Fialy.“

Pro poslední koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava před rekonstrukcí domovského Domu kultury vybrala dramaturgie Dvořákovo Stabat Mater. Toto vrcholné duchovní dílo zaznělo ve čtvrtek 19. května ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty Kateřinou Kněžíkovou, Jarmilou Balážovou, Richardem Samkem a Janem Šťávou pod taktovkou Vasilije Sinajského.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0003

„V provedení jako kdyby se oba autoři ve vzájemném sousedství s úplnou samozřejmostí náhle potkali.“

„Sólistův neokázalý přídavek až neuvěřitelně hladce navázal na předchozí skladbu.“

„Brucknerova symfonie nebyla ani trošku úporná, halasná a ohlušující nebo velikášská.“

Symfonický orchestr města Birminghamu přijel po téměř třech desetiletích na Pražské jaro. Těleso bylo už tehdy mimořádně zajímavé díky tomu, že ho dlouhé roky formoval jako jeho šéfdirigent Simon Rattle, budoucí hvězda světového formátu. Zdá se, že orchestr má dlouhodobě štěstí. Nyní ho šestým rokem formuje mladá šéfdirigentka Mirga Gražinytė-Tyla, jejíž budoucí dráha se dá odhadovat stejně směle. A středeční koncert v Obecním domě pod jejím vedením opravdu vyzněl jako výjimečná umělecká událost.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0001

„Jsem ale moc ráda, že se i přes covidovou pauzu povedlo studium v USA završit osobně a měla jsem možnost se s New Yorkem pořádně rozloučit.“

„To nejtěžší mě ale teprve čekalo a to bylo shánění financí na život v New Yorku. Začátek studií jsem musela kvůli tomu o rok odložit.“

„Poslední koncert byl Mannes Sounds Festival v Carnegie Hall, což byl můj splněný sen.“

Sopranistka Kristýna Kůstková si svoji americkou zkušenost rozložila, i vzhledem ke covidu, na několik let. Odletěla tam poprvé ve dvaadvaceti jako mladičká začínající pěvkyně a vrací se jako ostřílená umělkyně. Její poslední koncert se konal ve Weill Recital Hall v Carnegie Hall, ale jak sama říká, vzpomínat bude především na velkou americkou zkušenost a lidi okolo opery a umění, které v zámoří potkala.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Dennis-Russell-Davies

„Pátou sezónu už bude stát v čele jako šéfdirigent Dennis Russell Davies.“

„Pozvání k zahraničnímu hostování v příští sezóně považuje Marie Kučerová za výjimečná a naprosto prestižní.“

„Nesmírně se nám rozjely edukační programy, momentálně jsou v podstatě skoro všechny vyprodané.“

Příští koncertní sezónou Filharmonie Brno, sedmašedesátou, prostupuje připomínka 150. výročí postavení Besedního domu, jejího sídla. V květnu 2023 se jubileum přihlásí několika replikami původních koncertních programů, konferencí a v sousedící Moravské galerii výstavou věnovanou architektu Theophilu von Hansenovi, který obdobně stojí i za podobou koncertního sálu Vídeňského hudebního spolku otevřeného o tři roky dříve. Orchestr vedle domácích vystoupení čekají také cesty do Lince, Salcburku, Británie a Jižní Koreje a po celém půlstoletí dokonce zájezd do Ameriky.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
big-vltava-philharmonic-hall-03

„Vltavská filharmonie má být sídlem dvou orchestrů.“

„Budova se stane v podání dánského studia pulzujícím centrem života na Vltavské.“

Porota posuzovala devatenáct návrhů.“

V Praze by měla v roce 2032 stát nová koncertní síň pojmenovaná Vltavská filharmonie. Vítězný architektonický návrh je dílem dánského studia Bjarke Ingels Group v čele s architekty Bjarkem Ingelsem a Brianem Yangem. Moderní hudební centrum se třemi sály vznikne v Holešovicích za cenu přesahující šest miliard korun. Součástí návrhu, který dnes hlavní město Praha zveřejnilo, je i řešení veřejného prostoru, zpřístupnění břehu řeky a otevření venkovních teras včetně střech pro veřejnost.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
001

„Ty nejznámější mezinárodní soutěže si rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek zájemců.“

„Ale jen starší Minju Kim své dva konkurenty převyšovala tím, co dělá z interpretů velké interprety. V její hře byla jiskra, ono fluidum, které posluchače pohltí.“

„Na Lilianu Lefebvrovi bylo vidět, že se na pařížské konzervatoři od roku 1910 nic nezměnilo a bez perfektně zahraného Debussyho student do dalšího ročníku nepostoupí.“

Všechno zlé je k něčemu dobré, praví lidové přísloví. Že je pravdivé, dosvědčuje i letošní Pražské jaro. Každoročně máme možnost vyslechnout v jeho rámci mezinárodní hudební soutěž mladých talentů, vždy věnovanou dvěma hudebním nástrojům. Díky covidu jsme měli letos šanci slyšet soutěže dvě – pro fagot a pro klarinet. Soutěž pro fagot se měla konat v roce 2020, ale pro pandemickou uzávěru musela být zrušena. Její konání bylo umožněno až letos, souběžně se soutěží pro klarinet na tento rok regulérně plánovanou. Nahlédněme do finálových koncertů obou soutěží.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
JB-51-1

„Jiří se těžko vyrovnával s některými režijními pojetími oper a jejich hudební kvality se proto snažil obnažit a demonstrovat v koncertních provedeních.“

„Svou první operu, Mozartovu Così fan tutte, dirigoval v divadle Disk 25. listopadu 1970, poslední, Janáčkovu Věc Makropulos, v Londýně 19. srpna 2016.“

„Výsledných 82 produkci zahrnuje jak 7 oper, v nichž Jiří v dětství zpíval, tak dalších 75 verzí oper, které dirigoval.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka pokračuje portál KlasikaPlus.cz v loni započatém seriálu, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Patnáct let je shromažďoval publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do materiálů dává postupně nahlížet. V dnešním dílu užívá dalších statistik k ilustrování dirigentových operních aktivit, ať už v divadlech, na koncertech, nebo ve studiu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
00009

„Tomáš Hanus v Janáčkově hudbě zdůraznil kontrastnost, krajnosti mezi emocemi, aniž by se nechtěně dostal k extrémním výrazovým polohám.“

„Výrazným znakem inscenace, ve zřejmé shodě režisérky a dirigenta, bylo několik dramaturgicky odvážných zastavení hudby.“

„Úplný konec opery Tatjana Gürbaca ztvárnila jedinečně, příjemně mimo obvykle využitá řešení a klišé.“

Ženevské operní divadlo letos na jaře nastudovalo Janáčkovu Jenůfu. Páteční derniéra, která sérii představení uzavřela, dala zřetelně najevo, že se pro tento projekt sešel výborný tým, umělecky sebevědomý a inspirovaný. Vedli ho režisérka Tatjana Gürbaca a dirigent Tomáš Hanus. V podobné hudební i divadelní síle, jakou se v Grand Théâtre de Genève podařilo vytvořit, bývá Její pastorkyňa k vidění skutečně jen zcela vzácně, pokud vůbec.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
120

„V Praze sice přímo neoslnil, ale přesto sklidil velké uznání a získal hluboký respekt.“

„Do provedení díla, které má ve světové hudbě ojedinělý program, se promítlo zázemí lidí, prožívajících na Blízkém východě často bolestně pojem vlast.“

„Je pochopitelné, že nemohl uspokojit ty, kteří v důvěrně známé partituře potřebují slyšet jemné nuance.“

Orchestr Západovýchodní díván je na hudební mapě světa pojmem, směle přesahujícím v mezinárodním měřítku umělecké hranice směrem k politice. Letošní festival Pražské jaro otevřel nakonec sice bez svého zakladatele Daniela Barenboima, ale pod taktovkou Němce Thomase Guggeise, který ho narychlo zastoupil, neméně zajímavě. Smetanova Má vlast zazněla ve čtvrtek v Obecním domě jako dílo uchopitelné a pochopitelné v globalizovaném světě už pro kohokoli – i pro mladé hudebníky z Izraele a Palestiny.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
012

„Budiž tento večer důkazem skutečnosti, že se pomalu, ale jistě zvyšuje počet žen s taktovkou v čele symfonických orchestrů či operních domů první velikosti.“

„Do sestavy současných dirigentek, mezi jejichž smetánku Gražinytė-Tyla patří, výraznou měrou promlouvají zástupkyně bývalé východní Evropy či Skandinávie.“

„Za nimi se šikují v překvapivém množství pokračovatelky nově seskupené kolem pařížské mezinárodní soutěže La Maestra; výrazný úspěch přinesla letos našim barvám Nikol Kraft, která se probojovala až do čtvrtfinále.“

Až 18. května večer ve Smetanově síni Obecního domu v rámci festivalu Pražské jaro pozdvihne taktovkou před „svým“ Symfonickým orchestrem města Birmingham dirigentka Mirga Gražinytė-Tyla, bude to nesporně událost širšího dosahu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
80

„Olomoucký rodák sice svůj život rovněž zasvětil umění, ale namísto literatury se věnoval hudbě; jeho působivá kariéra v Evropě i zámoří stojí za prozkoumání.“

„Fritz Zweig v Berlíně na sklonku dvacátých a počátkem třicátých let prožíval úspěšné, ale především podnětné období v Krollově opeře.“

„Navzdory komunikačním potížím ve stáří pilně vyučoval. Jeho nejvýznamnějším žákem se stal Lawrence Foster, v současné době šéfdirigent Symfonického orchestru polského veřejnoprávního rozhlasu.“

Třetí díl seriálu „Až na konec světa“ se věnuje Fritzi Zweigovi – dirigentu, klavíristovi a pedagogovi. Rodáku z Olomouce, který se vlivem svého nadání i historických událostí, neboť byl židovského původu, prosadil nejen v Evropě, ale nakonec i v zámoří. Zde také jako téměř jedenadevadesátiletý roku 1984 zemřel.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0004

„Oproti iným pojatiam táto koncepcia pracovala s ďalšími dvomi zásadnými parametrami, so svetlom a s priestorom.“

„Výsledok bol žánrovo naozaj neuchopiteľný, nebola to ale eklektická mozaika: skôr vlastný, organický zvukový svet interpretov.“

„Dopriala som si ten luxus, že som sa nechávala vtiahnuť do štruktúry, ktorá ma obklopovala.“

O uvedení Stockhausenovho Aus den sieben Tagen s umelcami, akými sú Gareth Davis či Roland Dahinden, som už pred samotným uvedením v rámci Prague Music Performance hovorila ako o vzácnom počine. Po tom, čo som uvedenie 28. apríla zažila, síce na tomto tvrdení trvám; nie som však ani trochu spokojná s tým, ako málo to vypovedá o tom, čím skutočne tento zážitok bol.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

BBC-KnkovNejlepším albem na světě v kategorii Vokální umění je CD sopranistky Kateřiny Kněžíkové, dirigenta Roberta Jindry a Janáčkovy filharmonie Ostrava nesoucí název Phidylé. Nahrávka písní z přelomu 19. a 20. století, díla Bohuslava Martinů, Henriho Duparca, Maurice Ravela a Karola Szymanowského, první sólové CD této pěvkyně, získala cenu BBC Music Magazine Award, ocenění udělované výhradně ve sféře klasické hudby. Nominována byla ve vokální kategorii spolu s alby Tiranno sopranistky Kate Lindsey a Baritenor pěvce Michaela Spyrese. Deska Supraphonu byla v kategorii Klasika nominována i na českou Ceny Anděl, tam však neuspěla. Kateřina Kněžíková zpívá v Národních divadlech v Ostravě, Brně i v Praze, kde se objeví koncem května v premiéře nové inscenace Smetanovy Prodané nevěsty. S Robertem Jindrou, který nastupuje do funkce hudebního ředitele Opery Národního divadla, se společně představí na konci srpna v září při sérii představení Dvořákovy Rusalky. Mezi dosavadními nositeli výročních cen BBC Music Magazine, celosvětově nejprodávanějšího britského časopisu o klasické hudbě,  jsou z českých umělců dirigent Jakub Hrůša, klavírista Ivo Kahánek, Pavel Haas Quartet nebo mezzosopranistka Magdalena Kožená. V nominacích na letošní ceny bylo vedle nahrávky Kateřiny Kněžíkové také CD Franka Petera Zimmermanna, Bamberských symfoniků a jejich šéfdirigenta Jakuba Hrůši s oběma houslovými koncerty Bohuslava Martinů. Titul soupeřil v kategorii Koncert jednak s kompletem Beethovenových klavírních koncertů v podání Krystiana Zimermana, London Symphony Orchestra a dirigenta Simona Rattla, jednak s nahrávkou Plaisirs illuminés, kterou pořídily houslistka Patricia Kopatchinskaja a violoncellistka Sol Gabetta s Cameratou Bern a Franciscem Collem; právě ta cenu nakonec získala. Další kategorie vyhráli klavírista Igor Levit, tenoristé Nicky Spence a Freddie De Tommaso, Sinfonia of London, Dunedin Consort a Sitkovetsky Trio. V operní kategorii vyhrála nahrávka Glassova díla Akhnaten pořízená v Metropolitní opeře. Nominováno bylo celkem 27 alb z loňské produkce sedmnácti vydavatelství, vybraných ze zhruba 175 nahrávek, loni časopisem recenzovaných. O vítězích v devíti kategoriích rozhodoval prostřednictvím celosvětového internetového hlasování veřejnost.

Zveřejněno v AktuálněPlus
99

„Když už museli Berlínští filharmonikové slevit z vystoupení v miliónové Oděse a zaměřit se na městečko čtrnáctkrát menší, dali si záležet na repertoáru tohoto matiné.“

„Dramaturgie nabízí možnost objevit skladby ukrajinských autorů, v bývalém Sovětském svazu diskriminovaných; doplní je i ukázka z díla Leoše Janáčka.“

„ČT art nabídne tuto událost ze zpožděného záznamu 1. května večer.“

Až se 1. května v pravé poledne místního času rozezní v Jantarové koncertní síni na mořském břehu jižního Lotyšska hudba, půjde v mnoha ohledech o mnohovrstevnatý zážitek. Bylo by – vzhledem k tomu, v jakém světě poslední dobou žijeme – až nepřípadně idylické konstatovat, že proslulí Berlínští filharmonikové tam oslaví sto čtyřicáté výročí svého založení. Vznikli totiž, či spíše jejich zárodek, přesně na prvního máje roku 1882. To je sice pravda, zdaleka ale ne jediná.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
001

Spolek Lieder Company, který vznikl v loňském roce s úmyslem představovat (nejen) pražskému publiku písňovou tvorbu, zahájí svou první koncertní sezónu v neděli 8. května ve Velkém sále Novoměstské radnice na Praze 2 v 19:30 hodin. Řada sedmi různorodých a objevných koncertů se uzavře 11. prosince. Tři úvodní večery jsou věnovány Francii – částečně jsou symbolicky vázané na výměnu předsednictví EU mezi Francií a Českou republikou, zároveň však budou reflektovat významná výročí. Ta se budou prolínat i ostatními koncerty této sezóny.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Orchestr i sbor zněly kompaktně a dobře se doplňovaly, když se proplétaly jejich hlasy z obou stran před oltářem.“

„Publikum mělo možnost v tomto partu slyšet legendárního kontratenoristu Andrease Scholla, který byl největším magnetem večera.“

„Závěrečný koncert Velikonočního festivalu měl obrovský ohlas a vládla euforická nálada z krásné barokní hudby.“

Velikonoční festival byl maratonem devíti koncertů, které se odehrávaly v pěti brněnských chrámech. Návštěvnost ukazovala, že tento druh hudby se těší stále stoupajícímu trendu obliby. Poslední koncert, který se konal v neděli 24. dubna v kostele sv. Janů „U Minoritů“, byl beznadějně vyprodaný a na lístky na stání čekala před kostelem fronta. Program byl totiž velmi lákavý. V provedení brněnského barokního souboru Czech Ensemble Baroque byl připraven program ze skladeb skladatelů Antonia Vivaldiho a Johanna Sebastiana Bacha.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 26 duben 2022 14:00

Yuja Wang – sdělnost ve stínu efektu

117

„Yuju Wang vnímám jako klavíristku s touhou po bezprostředním zalíbení u širšího publika prostřednictvím hry na efekt.“

„Nejméně doma byla Wang v Beethovenově Sonátě Es dur.“

„Ligetiho etudy se jednoznačně řadí k vrcholům celého recitálu a přál bych si je od Yujy Wang slyšet i jako komplet na nahrávce.“

V sezoně 2020/2021 uvedl Český spolek pro komorní hudbu nový cyklus čtyř recitálových programů, který však byl záhy zrušen z pandemických důvodů. Tato sezona by se tedy dala považovat za jeho skutečnou premiéru. Zatím si vedl víc než dobře – ačkoliv koncerty Geralda Finleyho a Josefa Špačka nebyly vyprodané, nezdráhal bych se je označit za vrcholy pražského kulturního dění posledního roku. Yuja Wang se jako rezidenční umělkyně sezony České filharmonie vrátila po únorovém trojím provedení Klavírního koncertu fis moll Sergeje Rachmaninova, aby v neděli zakončila cyklus klavírním recitálem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IMG2347

„Skromný, hodný člověk obdařený velkým talentem; měl dar učit se raketově rychle nový repertoár.“

„Já měl pokaždé  absolutní pocit jistoty v souhře.“

„Všichni si na kurzech užívali jeho přítomnosti a měli radost, že si mohou zahrát s ´takovým borcem´.“

S obrovským zármutkem v mém srdci, mé duši... sděluji, že nás ve 43 letech opustil výborný kolega, skvělý klavírista, kamarád... Václav Mácha. Byl to citlivý, skromný, hodný člověk obdařený velkým talentem. Absolvoval jsem s ním stovky koncertů v řadě zemí světa a samozřejmě u nás doma, natočil krásné cédéčko..., vzpomíná pro portál KlasikaPlus.cz houslista Jaroslav Svěcený.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
Strana 1 z 34