Pět abonentních koncertních řad, k tomu mimořádnou koncertní řadu nazvanou Historické reflexe a komorní řadu Kruh přátel hudby – to vše nabídne v příští sezoňě Plzeňská filharmonie. Novinky budou v podobě mecenášského klubu nebo studentského last minute „Na fildu za stovku“. Ty mají cílit na všechny posluchačské generace. Šéfdirigentem zůstává Chuhei Iwasaki.
Při příležitosti zapsání Archivu Antonína Dvořáka do Mezinárodního registru Paměti světa UNESCO plánuje Národní muzeum – Muzeum Antonína Dvořáka v září zahájit celoroční výstavu, na které bude vždy každý nový měsíc k vidění jeden skladatelův originální notový rukopis. Má postupně jít například o Moravské dvojzpěvy, Slovanské tance, Stabat mater, Biblické písně nebo o operu Armida. Výstavu doplní skladatelovy osobní předměty, faksimile korespondence, fotografie a další dokumenty z úspěšně nominovaného archivního celku. Soubor je ucelený: až na výjimky shromažďuje na jednom místě téměř kompletní sbírku věnovanou Antonínu Dvořákovi; vypovídá o jeho tvůrčích činnostech, mapuje jeho umělecké a osobní kontakty a v širších souvislostech dokumentuje skladatelovu životní cestu. Konkrétně se jedná o notové rukopisy, korespondenci, osobní doklady, nenotové rukopisy, část osobní knihovny, ikonografii, první vydání Dvořákových skladeb, tištěnou dokumentaci jako programy, plakáty, divadelní cedule a podobně, diplomy a četná jmenování. Zapsání do registru je významným mezinárodním uznáním českého hudebního dědictví. Jedná se přitom již o druhý zápis dokumentárního dědictví českého hudebního skladatele – v roce 2018 byl takto oceněn Archiv Leoše Janáčka, který je uložen v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně. Z tuzemského hudebního dědictví by podle Veroniky Vejvodové, vedoucí Muzea Antonína Dvořáka, měly šanci v registru Paměti světa uspět ještě archivy Bedřicha Smetany, Bohuslava Martinů nebo Josefa Suka.
„Wagnerův pobyt v Mariánských Lázních v létě roku 1845, skladatelův kontakt s místními hudebníky, především s dirigentem tamějšího orchestru Theodorem Krüttnerem (1814–1893), dále pak tradice wagnerovských koncertů v někdejší kavárně Egerländer (dnes hotel Monty), to vše rozhodně stojí za to, aby se v tomto městě skladatelovo jméno občas připomnělo.“
„Výkon Veroniky Hajnové potvrdil, že má pro Wesendonck-Lieder výtečné hlasové předpoklady. V příznivé akustice Casina byl tento písňový cyklus v jejím podání skutečným zážitkem, na který se nezapomíná.“
„Siegfriedovou idylou dirigent Radek Baborák vytvořil protiklad k závěrečné skladbě večera – předehře k opeře Mistři pěvci norimberští.“
Výlučně Wagnerova hudba zněla v pátek 26. května v rámci koncertu abonentního cyklu Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně. Provedení zahrnující sólové vstupy mezzosopranistky Veroniky Hajnové řídil šéfdirigent orchestru, jakož i slovutný hráč na lesní roh, Radek Baborák.
„Českou klasiku přijali hezky, ale když jsme zazpívali spirituály a publikum jsem vyzval, aby se přidalo, tak ohlas byl pochopitelně ještě větší.“
„Když stojíte na pódiu, znějí české písničky a vy vidíte, jak lidem tečou slzy po tvářích, tak to je něco, co ve vás zůstane už napořád.“
„Snažíme se programy dělat tak, aby si je lidé opravdu užívali; začínáme náročnější klasikou a pak ubíráme…“
Pěvecký sbor Cancioneta Praga připravil na podvečer poslední květnové neděle koncert do kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Titul Kolem světa se slavnými písněmi v původních jazycích napovídá, že vedle Mozartovy, Gounodovy a Smetanovy tvorby tvořily program světoznámé skladby ze Španělska, Francie, Itálie, Japonska, Brazílie, Afriky a Ameriky... Letos v únoru se třicetičlenná ženská část tělesa vypravila do Spojených států. Na tamní koncerty v newyorské síni Carnegie Hall a pro České centrum a pro krajany vzpomíná v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz sbormistr tělesa Lukáš Jindřich.
„V úterý stojí za pozornost v 8:29 skladba Petra Ebena Řecký slovník. Odkazuje na jeho mimořádné jazykové nadání, uslyšíme řecká slova pro Hrdost, Ctnost, Dychtivost boje, Lásku – přátelství, Hněv, Smrt, Spor, Bolest, Radost – štěstí.“
„Několik koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta v podání Edity Gruberové. Mimořádná slovenská sopranistka měla bezchybnou techniku a smysl pro styl.“
„V rámci pravidelné sobotní a nedělní návštěvy se vydáme do Brna, ale jenom částečně. Naším průvodcem bude ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová a výběr skladatelů mimořádně pestrý…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 29. 5. do 4. 6. 2023?
„Devět symfonií Antonína Dvořáka pokrývá v jeho tvorbě období tří desetiletí, během nichž se z neznámého pražského hudebníka, violisty orchestru Prozatímního divadla, stal uznávaný tvůrce požívající respektu nejen doma, ale i v německy mluvících zemích, v Británii a ve Spojených státech.“
„U zrodu Symfonie e moll, ve světovém kontextu Dvořákova nejpopulárnějšího díla, stál v období maxima jeho tvůrčích sil souběh příznivých okolností.“
„Ohromení novým prostředím a novými kulturními podněty v kombinaci s již vykrystalizovaným osobitým kompozičním stylem, mistrně ovládaným, přetvořila skladatelova tvůrčí fantazie v případě Novosvětské v mimořádně vyvážené dílo výjimečných kvalit.“
Květen 1893 byl pro Antonína Dvořáka v New Yorku radostnou dobou. Pracoval na nové symfonii, a to s vědomím o jejím Amerikou ovlivněném charakteru, a po mnoha měsících odloučení byly na cestě za ním děti. Obě roviny, tvůrčí a osobní, se propojily ve středu 24. května. A tak lze na konci právě ten den dokončené partitury Novosvětské symfonie číst dvě poznámky. Jednak "v 9 hodin ráno", jednak "Děti přijely do Southamptonu, 1.33 odp. přišel telegram...”.
Olomoucký chrám sv. Mořice bude místem Velkého chrámového koncertu. V interpretaci Českého filharmonického sboru Brno připraveném sbormistrem Petrem Fialou, se sopranistkou Pavlínou Švestkovou a barytonistou Jiřím Brücklerem zazní Německé requiem Johannesa Brahmse. V úvodu koncertu zazní skladba Pocta Antonínu Dvořákovi Petra Fialy. Večer Moravské filharmonie Olomouc hudebně povede Christian Knüsel. Koncert se koná v sobotu 27. května od devatenácti hodin.
„Změna místa konání byla ku prospěchu věci.“
„Fialovo úsporné, ale výmluvné gesto naplno rozevřelo pestrou paletu zvukových barev i obdivuhodné dynamické rozpětí sboru.“
„Martinů byl bezesporu jedním z hudebních vrcholů večera.“
Letošní 54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami hostil Český filharmonický sbor Brno. Jedno z našich nejlepších vokálních těles zavítalo v úterý 23. května 2023 do Březových Hor společně se svým zakladatelem-dirigentem Petrem Fialou, který se v obdivuhodné svěžesti letos dožívá významného životního jubilea. Velmi působivou dramaturgii podpořily i skvělé umělecké výkony.
Mezinárodní registr Paměť světa nově zahrnuje také hudební archiv Antonína Dvořáka (1841–1904), českého skladatele období romantismu. Po Leoši Janáčkovi je tak druhým tuzemským komponistou, který v tomto programu při Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) figuruje. Janáčkův archiv byl výkonnou radou UNESCO schválen na základě nominace už v roce 2018.
„Tamestit dokázal využít kompoziční invenci vloženou do spodního rejstříku nástroje v ušlechtilém snivém tónu, který v horních polohách neztrácel tónovou kvalitu.“
„Tamestit s Tiberghienem rozehráli na ploše kolem patnácti minut strhující proměnlivou řadu variací, přičemž první polovinu skladby hrál violista con sordino. Dosáhl tím skvělé iluze renesanční loutnové produkce, kterou transponoval do dalšího průběhu skladby.“
„Violista demonstroval tónové kvality svého unikátního nástroje – melodickou pružnost tónu, šíři jeho barvy na nejhlubší struně c, eleganci na dalších strunách a konkrétní jasnou artikulaci zvuku na nejvyšší struně.“
Dvořákova síň Rudolfina v sobotu 20. května přivítala violistu Antoina Tamestita, rezidenčního umělce Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Klavírním partnerem violového virtuosa byl francouzský pianista Cédric Tiberghien. Dramaturgická volba směřovala k populárním opusům violové literatury, které autoři nadali schopnostmi demonstrovat specifika nástroje, jak je svět nejlépe poznal v legendární symfonii pro sólovou violu a orchestr Harold v Itálii od Hectora Berlioze.
Pátý, závěrečný týden sedmašedesátého ročníku mezinárodního festivalu Košické hudební jaro nabídne komorní koncert s osobním příběhem a symfonický koncert s hlubokým společenským odkazem. Dlouholeté přátelství a vzájemný soulad jsou mimohudební atributy, které posluchači ocení na houslovém recitálu Ivana Ženatého s klavíristou Marianem Lapšanským. Závěrečný koncert Košického hudebního jara přinese tóny harfy v interpretaci Claudie Lucie Lamanny. Vyvrcholením festivalu bude uvedení Symfonie č. 7 „Leningradské“ od Dmitrije Šostakoviče. Orchestr Státní filharmonie Košice povede Ilyich Rivas.
Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram v období od 23. května do 1. června pokračuje pěticí projektů. Jako první to bude koncert Českého filharmonického sboru Brno v ambitech Svaté Hory, tedy částečně open-air. Následuje představení washingtonského sboru American University Chamber Singers v prostorách Kostela sv. Jakuba. Poté, 28. května, se uskuteční koncert laureátů Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech; tento koncert je již vyprodán. Den s Antonínem Dvořákem 2023 je název akce konané 29. května v Příbrami. Jedná se o open-air pro děti a širokou veřejnost zahrnující na dvacet samostatných koncertů a pořadů. Světoznámý hornista Radek Baborák obstará „slavnostní závěr 54. ročníku festivalu“, avšak v září se koná ještě tzv. „epilog“ ve formě dvou koncertů, o kterých informujeme později.
„Hladké ukončování frází bylo nejen slyšitelné, ale i viditelné.“
„Zpěvnost ve volnějších částech druhé věty snadno ponoukala k zasnění se.“
„V lyričtějších dílech byl zvuk houslí opět sametově plný, v hlavních tématech nepostrádal odstín hravosti.“
Ve čtvrtek 18. května 2023 zazněl v rámci festivalu Pražské jaro koncert k výročí sta let od prvního pravidelného vysílání Československého rozhlasu. Zhostil se ho Symfonický orchestr Českého rozhlasu s německým dirigentem Corneliem Meisterem a českým houslistou Janem Mráčkem. Společně provedli díla Heinricha Marschnera, Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů. Slavnostní večer se konal ve Smetanově síni Obecního domu.
Pražský filharmonický sbor v rámci nově vznikající koncepce edukačních programů uvede v úterý v Ledeburské zahradě pod taktovkou Lukáše Kozubíka Jarní piknikový koncert pro rodiny s dětmi od šesti do dvanácti let. Těleso veřejnými koncerty rozšiřuje nabídku vzdělávacích pořadů, která dosud cílila pouze na žáky základních a středních škol. Sezónu pak PFS uzavře ve Valdštejnské zahradě ve středu 7. června koncertem „Jazzové spirituály“ v rámci projektu Senát pro kulturu.
V týdnu od 22. do 28. května nabídne Mezinárodní hudební festival Pražské jaro další koncerty a doprovodné akce. Z orchestrů vystoupí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Česká filharmonie, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Klangforum Wien či PKF—Prague Philharmonia. Komorní hudbu zastoupí klavírista Igor Levit a Kukal Quartet s varhaníkem Alešem Bártou. Také je v plánu masterclass i rozhovory s účinkujícími umělci. V těchto sedmi dnech se dramaturgie festivalu zaměří na klíčová díla rezidenčního skladatele Georga Friedricha Haase a připomene sto let od narození jednoho z nejvýznamnějších tvůrců dvacátého století, György Ligetiho.
„Tomáš Netopil se symfonií, kterou dirigoval zpaměti, doslova protančil, ovšem s velkou pozorností, přehlednými gesty a dokonalou znalostí všech detailů této skladby.“
„Z pastorálního charakteru první věty vyzařovaly radostnost, velká energie a jistota smyčců, které precizně vyhrály fráze s až fyzicky prožívaným nádechem před koncem každé z nich.“
„Zimmermannovy úchvatně jemné vysoké tóny, křehký závěr, měkké dechy v orchestru, to vše vyznělo velmi působivě s aspirací na jednu z nejkrásnějších volných vět houslových koncertů.“
Tomáš Netopil završuje své desetileté působení v Essenu. Jakou má tento symfonický a operní orchestr kvalitu, společně ukázali v pátek 19. května na Pražském jaru. Uvedli Dvořákovu „Pátou“; v pražskojarní premiéře Houslového koncertu Edwarda Elgara se zaskvěl Frank Peter Zimmermann.
„Inscenace neakcentuje lyrický náboj, především hudebně je bližší Wagnerovi než Debussymu. Pohybuje se mezi podobenstvím o fanatismu zabíjejícím lásku a barvitou podívanou.“
„Nejvýraznější pěveckou a hereckou kreací je postava Ismena, jak ji vytvořil vášnivě hrající a mimořádně kantabilně i výrazově zpívající, vzorně deklamující barytonista Svatopluk Sem.“
„Výtvarně výrazným nápadem jsou tančící derviši, roztáčející piruetami v nekonečném reji široké bílé suknice do kružnic.“
Pražské Národní divadlo po třech desetiletích hraje Dvořákovu operu Armida. Za inscenací stojí o kvalitách díla neochvějně přesvědčený, energicky dirigující Robert Jindra a v dokonale promyšlené a sladěné vizuálně dramatické rovině tandem režiséra Jiřího Heřmana a scénografa Dragana Stojčevského. Páteční premiéra se silným pěveckým obsazením byla komplexním zážitkem ze skutečného hudebního divadla.
Sál Martinů na pražské Hudební a taneční fakultě AMU bude dějištěm gratulačního koncertu k pětasedmdesátým narozeninám klavíristy Ivana Klánského, který vystoupí spolu se svými studenty a absolventy školy. Společně zahrají Slovanské tance Antonína Dvořáka a Uherské tance Johannesa Brahmse. Koncert se koná v pondělí 22. května od půl osmé večer.
