KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Miloš Štědroň: Milan Kundera byl všestranně nadaná osobnost

„Znal jsem rodinu Kunderových ze dvou stran a dlouhodobě. Ze strany otce i matky. Milanův otec, Ludvík Kundera, klavírista a první rektor JAMU, byl otcovým přítelem.“

„Milan studium hudby vyměnil za literaturu a scénáristiku až na vysoké škole. Zůstali jsme přátelé i potom a já ho samozřejmě obdivoval. Tehdy zejména pro jeho schopnost získávat přízeň krásných dívek.“

„Obdivuji u něho to, že vlastně začínal třikrát, nejprve se stal básníkem, ale pochopil, že bude stát proti velikánům typu Skácela či Hrubína. Rozhodl se proto pro drama, ale neměl pocit, že je to jeho poslání. Tak se dal na román, kde se proslavil.“

Profesor, muzikolog, hudební skladatel a pedagog na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity i na Hudební fakultě JAMU. Miloš Štědroň je „chodící encyklopedií“, a to především pokud jde o znalost lidí, kteří tvořili a tvoří brněnskou kulturu. Pochází z rodiny, jejíž všichni členové se zabývali hudbou. Matka byla klavíristka, učitelka hudby, otec sice pracoval jako kartograf a úředník, ale také měl k hudbě blízko. Měl tři strýce: Vladimír Štědroň byl skladatel, Bohumír Štědroň muzikolog a Jan Štědroň houslista. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se však Miloš Štědroň věnuje jiné osobnosti – česko-francouzskému spisovateli Milanu Kunderovi, brněnskému rodákovi, jehož život se letos v červenci uzavřel ve věku 94 let.

Číst dál…

Až na konec světa (15)
Múzický právník, zapomenutý libretista.
Jan Löwenbach, muž spjatý s hudbou a první republikou

„Aby se uživil, dal se na dráhu advokáta, ale přitahovalo ho umění obecně a hudba zvlášť.“ „Snad i díky Janáčkově přímluvě se Löwenbach dostal do kontaktu s dalšími osobnostmi: Brodem, Martinů a Křičkou.“ „Dožil se dvaadevadesáti, svědek minulých časů, k nimž nenápadně, ale podnětně patřil.“ Přátelil se s Leošem Janáčkem, spolupracoval s Bohuslavem Martinů či s Jaroslavem Křičkou.…

Číst dál…

Až na konec světa (13)
Nadějný virtuóz z Libně.
Klavírista, recenzent a spisovatel Hermann Grabe

„Múzou štědře políbený Hermann se na prahu 20. století narodil do prostředí, které mu umožňovalo všestranná studia.“ „Ve druhé polovině 30. let se Grabe připravoval na evropské turné; měl hrát na klavír, na cembalo i na clavichord a mezi skladbami číst úryvky ze svých povídek.“ „Zemřel v New Yorku jako šestačtyřicetiletý, zdeptaný poznáním,…

Číst dál…

Leoš Janáček v zahraničí, od Bratislavy po Kalifornii

„V londýnském koncertním uvedení Káti Kabanové zpívá Varvaru mezzosopranistka Magdalena Kožená.“ „Filharmonie Brno zahraje v Americe vedle Glasse, Dvořáka a Martinů také Janáčkovu rapsodii Taras Bulba, Sinfoniettu a Glagolskou mši.“ „Konvergencie nabídnou v Bratislavě od 9. do 12. března všechny zásadní Janáčkovy komorní opusy.“ Březnový komorní festival Konvergencie je letos věnován v Bratislavě Leoši Janáčkovi.…

Číst dál…

Na tom našem dvoře s Babinským a čerty aneb Švanda dudák konečně v Národním

„Jaromíru Weinbergerovi, kterého po ročním působení v Americe dostihl stesk po domově, nabídl libretista Miloš Kareš po jeho návratu do Československa veselou, značně dojemnou a docela dost bizarní vyprávěnku.“ „Babinský, hybatel děje, je vlastně málem hlavní postavou… Prvnímu premiérovému obsazení však vévodil jen zčásti, mohl by totiž být ještě mnohem větším šejdířem.“…

Číst dál…

Musica non grata – Pohádková opera Švanda dudák v Národním divadle

Národní divadlo po osmdesáti devíti letech uvede pohádkovou operu Jaromíra Weinbergera Švanda dudák s podtitulem Ďábel prohrál, lituje. Dílo, které ve třicátých letech dvacátého století hrála newyorská Metropolitní opera nebo londýnská Covent Garden, připravují v Národním divadle režisér Vladimír Morávek a dirigent Zbyněk Müller, kteří představení koncipují jako rodinné. V hlavních rolích se představí…

Číst dál…

Čtyřiadvacátý Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích

„Ve Strakonicích letos vystoupily tři desítky českých a devatenáct zahraničních souborů a kapel a téměř pět desítek dudáků – jednotlivců.“ „Dudy ‚zampogna‘ nám okamžitě připomenou vánoční atmosféru a melodie české pastorální tvorby.“ „Pozornost se pochopitelně soustředila i na hosty z Oravské Podhory, kde tamější gajdošská kultura v roce 2015 získala právo zápisu do seznamu nehmotného kulturního dědictví…

Číst dál…

Těžko se dnes straší… Bílému pánu v ostravské opeře to však jde

„Jde o skutečný objev. Nejen konkrétní opery, ale i autora, jehož pozapomenutou existenci si lze uvědomit s velkou dávkou překvapení.“ „Libretisté zdůraznili propastné nepochopení mezi evropským romantismem a moderní americkou věcností a Ondřej Havelka to rád využil.“ „Hudba Jaroslava Křičky je podobná. Balancuje na hraně, ale nikde nesklouzne k prvoplánové lacinosti.“ Národní divadlo moravskoslezské získalo do…

Číst dál…

Premiéry Křičkova Bílého pána aneb Těžko se dnes duchům straší v Ostravě

Národní divadlo moravskoslezské přichystalo premiéry komické opery Jaroslava Křičky Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší. První premiéra bude ve čtvrtek 28. října v 18:30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka, druhé obsazení se poprvé představí v sobotu 30. října ve stejný čas tamtéž. Inscenaci se svým týmem připravil režisér Ondřej Havelka. Hudebního…

Číst dál…

Ostrava chystá operu Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší

Opera Národního divadla moravskoslezského připravuje k podzimní premiéře veselohru Jaroslava Křičky Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší z roku 1929. Režie je svěřena Ondřeji Havelkovi. Opera původně neuspěla v češtině, tedy v českých divadlech, ale měla poté velký úspěch v němčině hlavně ve světě – v úpravě spisovatele Maxe Broda z roku 1931. Z tuzemských divadel ji česky hrály jen soubory v Ostravě a Brně…

Číst dál…