500

„Studijní léta v Praze na Konzervatoři jsme prožívali v porevolučním kvasu opravdu radostně a bouřlivě.“

„Honza byl to, čemu se říká srdcař.“

„Budou to stovky lidí, kteří nikdy nezapomenou na jím pořádané Zjefteky.“

Jen odchod opravdu výjimečného člověka dokáže vyvolat takovou vlnu emocí, jaká se od posledního dubnového dne vzdouvá na sociálních sítích napříč hudebními kruhy. Nečekaně zemřel skvělý hornista Jan Musil. V šestačtyřiceti letech. Jinak plný sil. Možná ani netušil, jak moc je oblíbený a milovaný. Ze všech stran přicházejí nevěřícné reakce a vyznání. Osobní vzpomínku na něj napsal pro KlasikuPlus.cz jeho blízký přítel a kolega Radek Baborák.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
úterý, 10 březen 2020 09:30

Na skvělém koncertu skvělý přídavek

3

„Jiří Rožeň byl perfektně připravený, každé dílo měl zvukově, tempově, melodicky i dynamicky propracované.“

„Suita z baletu Pulcinella je krásná neoklasická skladba, v níž se Stravinskij navrátil k tonalitě a klasické homofonní struktuře hudby.“

„Dílo Pierra Wissmera je prakticky neznámé.“

Letošní 26. koncertní sezóna PKF – Prague Philharmonia má název Dotkni se zvuku. Ve svém orchestrálním cyklu často objevuje skladatele, které mnohdy neznáme ani teoreticky, natož abychom se někdy dotkli zvuku jejich skladeb. Pro pražský hudební život je to významný počin a mimořádně to obohacuje hudební sezónu. Stejně tomu bylo i na nedělním koncertě v Rudolfinu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Komořina je hodně důležitá nejen pro hráče, ale je to slyšet i v orchestru. Je velkým přínosem, ať pokud jde o ladění, nebo o souhru.“

„My všichni jsme vyrůstali za socialismu a trochu nám ujel vlak v oblasti hudebního managementu.“

„Víme, že tzv. „vážná“ hudba je řadě lidí odcizená. A když dokážeme zaujmout děti, které pak chtějí jít ještě na koncert, je to krásná odměna.“

Původně se sešli v orchestru – tehdejší Pražské komorní filharmonii. Pět hráčů na dechové nástroje – Jan Brabec na klarinet, Jiří Ševčík na flétnu, Vladislav Borovka na hoboj, Václav Fürbach na fagot a Jan Musil na lesní roh – si řeklo, že vedle orchestrální hry by bylo příjemné svůj muzikantský život ještě rozšířit, a založili dechový kvintet. Ani po letech je společné hraní v komorním souboru bavit nepřestalo. Před aktuálním koncertem v břevnovském klášteře v úterý 14. května jsem hovořila s hobojistou Vladislavem Borovkou a flétnistou Jiřím Ševčíkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus