8705

„Mluví se o tom relativně málo, Praha však byla opravdu ‚hotspotem‘ celé evropské kultury.“

„Pojem entartete Kunst, tedy zvrhlé umění, není ničím jiným než politickou perzekucí těch, kteří se ‚nehodili‘.“

„Zařadit takové množství méně hraných oper bychom si bez finanční podpory, která je s tímto projektem spojená, nemohli dovolit.“

Projekt Národního divadla a Státní opery Musica non grata odstartoval ještě loni v létě, kdy na zahajovacím koncertě zněla například díla Bohuslava Martinů či Vítězslavy Kaprálové. Pak byl ambiciózní projekt přerušen pandemií – některé z koncertů se přitom podařilo zachovat alespoň online. Ve dnech 12. a 20. června se však Musica non grata vrací na jeviště: s programem věnovaným jednak Janáčkovi a Martinů, jednak s koncertem Brno–Praha–Hollywood, kde uslyšíme díla Franze Schrekera, Ericha Wolfganga Korngolda nebo Viktora Ullmanna. Při této příležitosti představuje projekt jeho manažerka, Tereza Dubsky.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
111

„Právě tehdy se otevřel prostor pro úvahy, jestli přítomnost v sále s tisícovku míst, ale jen třemi stovkami diváků, je více radostí, nebo ještě stále depresí.“

„Nápad oslovit Václava Lukse, aby připravil jako mezinárodní projekt Mou vlast ve zvuku dobových nástrojů a ve světle tehdejší interpretační praxe, by jinak, nebýt covidu, letos (a možná ještě několik let) nevznikl.“

„Kdo si nedal pozor, propásl nejen Pražské jaro, ale i jaro v Praze.“

Sklenice s padesáti procenty tekutiny je buď poloplná, nebo poloprázdná. Záleží na úhlu pohledu, na postoji pozorovatele, na spíše optimistickém, nebo spíše pesimistickém pohledu. Stejně může dopadnout ohlédnutí za festivalem Pražské jaro. Už druhý ročník se konal-nekonal. Už podruhé byl program pozměněn na variantu umožňující udržet cennou značku za každou cenu a viditelně a slyšitelně naživu a schopnou symbolizovat nezničitelnost znějící hudby. Šestasedmdesátý ročník Pražského jara v tradičním slova smyslu jakoby nebyl, ale v nově nastavených podmínkách, dříve a v normálním světě nemyslitelných, existenci obhájil a životnost prokázal a udržel.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
úterý, 08 červen 2021 14:30

Bohuslav Martinů a jaro v zahradě

DSC9045

„V důsledku opatření proti pandemii sbor veřejně nezpíval od loňského léta.“

„Skladby od Martinů měly vše: krásné harmonie, vypracovanou polyfonii, kantabilitu, rozkošné detaily související s textem.“

„Tippettovy spirituály. Parádní číslo Martinů Voices.“

Na podporu činnosti Institutu Bohuslava Martinů se uskutečnil už šestý benefiční koncert. V zahradě Vratislavského paláce v Praze na Malé Straně zpívali v pondělí Martinů Voices. Plenérový koncert skvělého komorního sboru měl svá akustická úskalí, ale činnost specializovaného pracoviště toto setkání připomnělo jedinečně a kultivovaně. Institut stojí za mnoha aktivitami podporujícími skladatelův odkaz. Teď asi nejzásadněji za postupným vydáváním jeho souborného díla, Bohuslav Martinů Complete Edition.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
úterý, 08 červen 2021 13:00

Nevšední večer s nevšední hudbou v DOXu

501

„Petr Kotík má ve svých věcech naprosto jasno.“

„Klavírní part Cageova koncertu zahrál pianista Ivo Kahánek s velkou soustředěností a pozorností k barevnému zvukovému spektru a dynamickému odstínění.“

„Interpretace Ireny Troupové byla vynikající v příjemně vyvážené míře osobního prožitku a excelentního přednesu.“

V pondělí se odehrál v Centru současného umění DOX koncert s názvem Essential Changes. Ostravská banda pod taktovkou a v režii dirigenta Petra Kotíka zahrála kompozice nonkonformních skladatelů, jejichž díla svou originalitou dráždí a přitahují i v současnosti. V sólových rolích vystoupili sopranistka Irena Troupová a klavírista Ivo Kahánek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 07 červen 2021 15:22

Koželuhova kantáta Galatea po 215 letech

P1070193Galatea1

„Jediný exemplář rukopisného opisu tohoto díla se zachoval v archivu Pražské konzervatoře.“

„Je zajímavé, že v příběhu lásky Acise a Galatey tady chybí postava pastýře Acise, do něhož se mořská nymfa Galatea zamilovala.“

„Rodák ze středočeských Velvar Leopold Koželuh přišel do Vídně v roce 1778, záhy se stal jedním z nejvýznamnějších vídeňských tvůrců a posléze i dvorním skladatelem a komorním kapelníkem.“

Hned dva festivaly nabídnou obnovenou premiéru kantáty Galatea Leopolda Koželuha, českého mistra 18. století. Po 215 letech zazní napřed zítra na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka, a to od 19 hodin v kostele sv. Jana a Pavla ve Frýdku-Místku, a pak hned den poté, ve středu 9. června od 18 hodin v kostele Povýšení sv. Kříže v Jihlavě v rámci jubilejního 20. ročníku festivalu Hudba tisíců - Mahler Jihlava. Part Galatey nastudovala sopranistka Simona Eisinger, spolu s ní vystoupí Kühnův smíšený sbor, Wranitzky Kapelle a dirigent Marek Štilec. Mnohé zajímavosti z doby vzniku kantáty,  o vazbách na naše území i o současném nastudování shrnuje pro portál KlasikaPlus.cz muzikolog Jiří Štilec.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
Foto-60

„Nepatřím k těm, co by se nyní nutně vrhali střemhlav na hudební pódia.“

„I když jsme povětšinou spíše solitéry, máme společné hudební smýšlení, jistou míru interpretační otevřenosti a snad i nadhledu.“

„Byť je občas pracovní tempo na hraně, málokdy se stane, že by si někdo z interpretů výrazněji stěžoval.“

V pondělí 7. června se uskuteční v Centru současného umění DOX v Praze koncert Essential Changes. Ivo Kahánek, Irena Troupová a Ostravská banda s hosty pod taktovkou Petra Kotíka rozeznějí ikonická díla hudební avantgardy 20. století. Na koncert je podle současných epidemických opatření jen omezený počet vstupenek, přesto může proběhnout za účasti diváků. Jedním z členů Ostravské bandy je také špičkový český klarinetista Irvin Venyš, kterého jsme před koncertem krátce vyzpovídali. V době našeho povídání formou e-mailové korespondence byl Irvin Venyš právě na cestě do Německa…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1Dominik-Chalupnk

„Věnujeme se světu po katastrofě, světu ovládaném živly… Ale zároveň jsme se snažili téma uchopit i z druhé strany, tedy trochu vtipně, odlehčeně, ne pouze k zamyšlení.“

„Martin Jakubíček se těší, že bude hrát na varhany ´jednu katastrofální skladbu za druhou´.“

„Jen mám ještě trochu strach, že možná roky 2022 a 2023 budou nakonec těžší než ten letošní…“

Sedmnáctým rokem se v létě uskuteční Hudební festival Znojmo. Řada koncertů, začínající hned na počátku prázdnin, vyvrcholí vlastní festivalovou scénickou produkcí oratoria Poslední soud od Georga Philippa Telemanna. Hrát se bude 23., 24. a 25. července. Prezident festivalu Jiří Ludvík v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vyzdvihuje jednotlivé programy, dramaturgickou linku i celkový záměr přinést v době poznamenané opatřeními proti pandemií zamyšlení, ale i radost a trochu humoru. Podtitul festivalu „Pocta živlům a katastrofám“ vystihuje dnešní těžkou dobu. Ale také připomíná, že časy bývaly i horší, avšak hudba jimi stále provázela a zpříjemňovala lidem život… Sedmnáctidenní akce ve Znojmě nás přivede k odlehčení a úsměvu, pokud budeme hledat opravdové hudební živly a s úsměvem si připomeneme kdejakou hudební katastrofu, zní festivalový slogan.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
299

„Bavilo mne, jak krásně dokázal Hořínka zkombinovat klasický sound velkého symfonického tělesa se zvuky, které by posluchač možná očekával ve volné přírodě.“

„Dechberoucí eleganci a průzračnou lehkost houslových trylků Barátiho musíte slyšet, jinak tomu neuvěříte.“

„Byla to magie místa a času, která má hlubokou jedinečnost, a SOČR s dirigentem udělali maximum pro to, aby byla symfonie zahrána co nejlépe.“

Další z koncertů Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka se odehrál 3. června v Opavě. Kostel svatého Václava přivítal Symfonický orchestr Českého rozhlasu, který zahrál pod taktovkou dirigenta Ainārse Rubiķise ikonická díla Ludwiga van Beethovena a Sergeje Prokofjeva. Ještě před nimi se však nejstarším opavským kostelem rozezněla skladba současného českého skladatele Slavomíra Hořínky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Kerkov-podpis-hlavn-foto

„Zásah do počtu orchestrálních úvazků rezolutně odmítám.“

„Karlovarský orchestr tu musí být pro široké spektrum posluchačů.“

„Už se těšíme na první živý koncert v sále, kdy v druhé polovině června, jako poděkování našim abonentům, uvedeme Mou vlast.“

Karlovarský symfonický orchestr má za sebou turbulentní měsíce, jejichž podobu poznamenala nejen opatření proti šíření pandemie, ale také únorové odvolání ředitele Petra Polívky bez udání důvodů a následná solidární rezignace šéfdirigenta Jana Kučery… Těleso potřebuje získat stabilizované financování. Dlouhodobě také není jasné, jak dopadne záměr vytvořit mu nové potřebné zázemí v postupně rekonstruované budově historických Lázní I. Od začátku června se stala novou ředitelkou orchestru Michaela Káčerková, varhanice a cembalistka i organizátorka hudebního dění. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zmiňuje vlastní dráhu aktivní výkonné umělkyně, ale především shrnuje představy a záměry, které do funkce přináší.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
110

„První polovina nabídla dva klavírní cykly Antonína Dvořáka, po přestávce přišla na řadu čtyři Scherza Fryderyka Chopina.“

„Co jsme viděli a hlavně slyšeli během Kahánkova recitálu, jen potvrzuje nezbytnost vybudování nového koncertního sálu v Ostravě.“

„Ovace publika přiměly Kahánka ke třem přídavkům, chybět nemohl ani Janáček; při něm z nejedněch očí stékaly slzy do roušky.“

Nic na světě, jak známo, nepluje ve vzduchoprázdnu. Vše má svůj zrod, vývoj, souvislosti. Platilo to i o třetím z patnácti koncertů letošního ročníku festivalu Leoše Janáčka v Ostravě. Na cestě k jeho uskutečnění bylo několik milníků, které určily jeho náplň a průběh. Původně měl mít večer 31. 5. podobu orchestrálního koncertu, v němž sólistu Iva Kahánka doprovodí v Čajkovského klavírním koncertu b-moll Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Koncert se uskuteční bez diváků, na stream. Pražské těleso ale vystoupení před řadou týdnů, možná předčasně, odřeklo. Jak to vyřešit?

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

„Martin Otava má vzácný cit pro režijní míru, Straussův ‚hit‘ inscenuje na barevné, líbivé scéně Lukáše Kuchinky v tradičním pojetí.“

„Mladý dirigent a nový šéf opery Jiří Petrdlík nastudoval slavné dílo zřetelně poctivě, ve svižných tempech.“

„Kdo zůstane zřejmě v paměti svojí divadelní originalitou postavy ředitele věznice Franka, je pro mne basista Jevhen Šokalo.“

Opera Divadla J. K. Tyla v Plzni zahájila svoji veřejnou činnost po dlouhé době koronavirové krize, dne 30. května v budově Nového divadla, uvedením klasické operety Netopýr od Johanna Strausse. Představení hudebně nastudoval a řídil mladý šéf plzeňské opery Jiří Petrdlík. Režisérem inscenace je ředitel DJKT a režisér Martin Otava, hraje se na scéně Lukáše Kuchinky, kostýmy navrhla Dana Haklová. Světelný design zajistil osvědčený Antonín Pfleger, vše v dramaturgii Zbyňka Brabce.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
JBlohlvek-foto-F-2

„Pak mi dovolí se nechat vyfotit a ověřit mé otisky prstů a konečně jsem vpuštěn…“

„Nejvíc mne fascinovalo oddělení ryb - výběr úžasný. Jenom se mi vkrádá myšlenka, že to všechno přece nemohou prodat, že se toho spousty musí vyhazovat… a s tím mám vnitřní problém.“

„První den zkoušek byl výživný - měl jsem dvě tříhodinové frekvence s orchestrem a pak ještě jednu tříhodinovou zkoušku se sborem na jevišti. Nemohu tvrdit, že nejsem unavený, ale bylo to důležité vykročení.“

Dnes jsou tomu čtyři roky, kdy zemřel dirigent Jiří Bělohlávek. Přízní osudu se v roce 2012 po dvou desetiletích vrátil na post šéfdirigenta České filharmonie, který napoprvé nemohl zastávat dostatečně dlouho. Krutostí stejného osudu nemohl však ani napodruhé misi přirozeně završit. Poslední květnový den roku 2017 podlehl ve věku 71 let těžké nemoci. V roce, kdy se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie, které shromáždil v Londýně žijící publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider. Do sesbíraného materiálu nechává postupně nahlédnout. Inicioval a zachytil díky osobnímu přátelství i podrobná a intimní svědectví. Jedním z nich je deník, který z jeho popudu psal Jiří Bělohlávek na přelomu jara a léta 2016 v San Francisku, když v tamní Opeře připravoval a dirigoval Janáčkovu Jenůfu. V emailech texty „Sašovi“ na pokračování posílal.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
FOTO-1--P1050218

„Co změnilo můj život, byla jedna návštěva u Jiřího, kdy mě vzal do velké šatny, kde byly desítky šanonů s životní dokumentací, neuvěřitelně pečlivě a dojemně sebranou jeho tatínkem a později Jiřího sestrou Růženkou.“

„Byl už v té době vážně nemocen, ale s typickou střídmostí a snahou nepřenášet své problémy na jiné se o nich téměř nezmiňuje.“

„I když se člověk snaží připravit na nadcházející odchod někoho blízkého a předpokládat, kdy k němu může dojít, v mém osobním životě se to nikdy nezdařilo.“

Poslední květnový den tomu budou čtyři roky, kdy zemřel dirigent Jiří Bělohlávek. V roce, ve kterém se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přichází portál KlasikaPlus.cz se seriálem využívajícím texty a fotografie publikované jen soukromě nebo na sociálních sítích, případně dosud nepublikované. Shromáždil je a napsal publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Mapování uměleckých aktivit Jiřího Bělohlávka se věnoval řadu let. Po čtenářském úspěchu blogu Kateřiny Kněžíkové budeme postupně od příště nejprve uvádět unikátní „prequel“: deník, který psal a posílal Jiří Bělohlávek „Sašovi“ v emailech v době, kdy od května do července 2016 připravoval a dirigoval v Sanfranciské opeře Janáčkovu Jenůfu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
110

„Symbolicky se devět veřejnoprávních stanic včetně ČT art spojí do beethovenovského defilé, ve kterém zazní – hodinu po hodině – všech jeho devět symfonií.“

„Pod taktovkou svého amerického dirigenta Stevena Mercura provede Český národní symfonický orchestr úderem páté odpolední Beethovenovu Symfonii č. 5 Osudovou.“

„V devět večer se přihlásí Vídeň, kde bude oblouk přenosů završen zrovna tak jako kdysi skladatelův život. Beethovenova Devátá se rozezní prostranstvím přímo před Hofburgem.“

S ročním odkladem přesně za týden zazní z devíti evropských stanic Pocta Beethovenovi. Devítka evropských orchestrů postupně zahraje celou kolekci Beethovenových symfonií a ještě něco navíc. Česká strana přispěje proslulou „Pátou“, jak jinak než v pět hodin odpoledne, a to v podání Českého národního symfonického orchestru pod taktovkou Američana Stevena Mercuria. Přenos, který čeští diváci mohou s určitým časovým posunem zhlédnout na programu ČT art, doprovodí průvodním slovem Jiří Vejvoda, který nyní celý projekt představuje čtenářům KlasikyPlus.

 
Zveřejněno v SeriálPlus

Na plovoucí scéně na Vltavě u Národního divadla vystoupí na začátku září Jiří Suchý s orchestrem Divadla Semafor, a to jako tuzemská ozdoba letošních Prague Sounds, nového festivalu Strun podzimu. Herec a zpěvák, legenda české písně, poezie a divadla, se zamýšlí nad slovem klasika. Pýří se, když se o jeho tvorbě hovoří jako o klasice, a raději prozrazuje, jakou sám poslouchá klasiku, tedy vážnou hudbu: Bacha, Beethovena, Stravinského, Gershwina… a Dvořákovy Slovanské tance, které ale přece vůbec nejsou vážné…

 

 

Zveřejněno v AudioPlus
105

„Dopracoval jsem se do bodu, kdy uvolnění přichází snadněji.“

„Že jsme nakonec měli i podporu diváků v sále, pokládám za fantastické!“

„Na celkovou audiovizuální kvalitu přenosu jsem obdržel spoustu pochvalných komentářů.“

František Macek má za sebou debut na festivalu Pražské jaro. Dvaatřicetiletý umělec působí především v zahraničí. Vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži v Katovicích mu vyneslo místo asistenta dirigenta u tamního Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu. Často vystupuje ve Skandinávii, ale i jinde po Evropě, a to jako dirigent operní i symfonický. Otec je významným hudebníkem olomoucké arcidiecéze katolické církve, a tak i on sám absolvoval v Kroměříži hru na varhany. Dirigování pak studoval na AMU v Praze a na Královské hudební akademii ve Stockholmu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vrací ke středečnímu vystoupení v Obecním domě, které se odehrálo za částečné přítomnosti publika i v online přímém přenosu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
60000

„Ze zamýšlených šesti koncertů pro živé publikum zbyly čtyři jen formou streamu, zato však dobře dramaturgicky vyprofilované.“

„Úmyslným vybočením – a gestem k mladším divákům, kterých je v univerzitní Olomouci potencionálně velké množství – byl třetí večer pod sloganem Jazz a smyčce.“

„Speciální zmínku si zaslouží minitým zvukařů a kameramanů, kteří zážitky na dálku zprostředkovali uspokojivému počtu diváků, výrazně převyšujícímu kapacitu sálu.“

Mezi 13. a 23. květnem Olomouc hostila tradiční Dvořákův jarní festival. Kvůli problémům způsobeným pandemií byl s číslovkou 19, která měla patřit už loňskému ročníku, a „jen“ online. Náplň však koronavirem neutrpěla ani v nejmenším: internetoví diváci ochutnali prvotřídní dramaturgii v rukou prvotřídních interpretů.

 
Zveřejněno v SeriálPlus

„Jsme tvrdohlaví, festival bude,“ říká ředitel Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka Jaromír Javůrek v mezidobí, během kterého se po dlouhém lockdownu začínají rozvolňovat vládní protiepidemická opatření. Patnáct koncertů se bude konat v Ostravě a pěti dalších městech Moravskoslezského kraje od 27. května do 1. července. Část programu, počínaje zahajovacím koncertem Filharmonie Brno v prostorách Slezskoostravského hradu, přesunuli pořadatelé do venkovních prostor, které lépe odpovídají současným hygienickým požadavkům. „Naším cílem je i v této turbulentní době letošní roční realizovat,“ zdůrazňuje Jaromír Javůrek.

 
Zveřejněno v AudioPlus
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
1000444

„Mahlerova hudba je jako brána otevřená do budoucnosti, aniž by ztrácela kontinuitu s tradicí.“

„V roce 2010 jsme získali odrůdu růže "Gustav Mahler".“

„Snažíme se spojovat zajímavé hudební tituly s kvalitními, pokud možno mladými interprety, nejsme a nechceme být klasický festival "superhvězd".“

Dnes začíná jubilejní dvacátý ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava. Na zahajovacím koncertu v jihlavském Domě kultury zazní od 17 hodin Symfonie č. 7 Gustava Mahlera v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava, kterou bude řídit Marek Štilec. Jeho otec, muzikolog, pořadatel, producent a profesor pražské HAMU Jiří Štilec už během studií podlehl kouzlu tvorby Gustava Mahlera, proto není divu, že později založil festival věnovaný právě jemu a jeho rodnému regionu. A jak dodává v RozhovoruPlus, Jihlava se může pyšnit faktem, že tam Mahler vyrůstal a vstřebával i první hudební podněty. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
veb-GM-Jihlava-2

„Se svou první symfonií to neměl Mahler lehké. Nebyl si zprvu jistý, co vlastně napsal.“

„Svým novátorstvím a jedinečností ideových záměrů i svou trpitelskou rozpolceností, ironií a bolestnými grimasami směřuje jeho hudba již plně k dvacátému století.“

„Je jasné, že by byl někým jiným, kdyby se nenarodil na Vysočině…“

Někdy se o něm hovoří jako o „prázdninovém skladateli“, protože přes rok úřadoval a dirigoval a na jeho vlastní hudbu mu zbýval čas skutečně jen v létě. Nicméně vizionářské koncepce a zvukové novátorství jeho partitur nenechávají na pochybách, že na notové papíry o prázdninách své představy zaznamenával v Alpách hudebník s velkým sebevědomím, zcela výjimečný umělec, současníky proto ne zcela pochopený. Sto deset let od jeho předčasného úmrtí, připadajících na dnešek, může být důvodem k připomenutí jeho prázdninových měsíců, kdy v kombinaci s aktivním odpočinkem a s přípravou na další operní sezónu komponoval.

 
Zveřejněno v SeriálPlus