506

„Osmaosmdesát snímků, přihlášených do soutěže, je velmi slušným číslem; nejde však o kvantitu, ale o kvalitu snímků, a ta byla i tentokrát vysoká.“

„Grand Prix si odváží vynikající dílo režiséra Maria Martoneho pro RAI; syrovost a něha jako by byly neplánovanou poctou francouzské nové vlně a Jean-Lucu Godardovi.“

„Pořadatel Zlaté Prahy, jímž je Česká televize, odvádí tímto festivalem každoročně neocenitelnou službu, ne-li poctu televizní veřejnoprávnosti.“

Proč se – od kanadského Banffu ve stínu Skalistých hor po Montreux na břehu Ženevského jezera – konají festivaly zaměřené především či mimo jiné na televizní tvorbu? A jaké svým obsahem, svou náplní jsou? V čem se shodují, v čem se liší? Jakkoli se jejich tvář postupem doby vyvíjí a proměňuje, některé z klíčových rysů lze považovat za konstantní. V zemi javorových listů se obvykle jedná o velkokapacitní přehlídku zahrnující všechno možné, co na diváky z obrazovek světa promlouvá. Nejstarší evropské festivaly se zaměřují na televizní umění a zábavu (Zlatá růže), případně soutěží i v rozhlasové tvorbě (Prix Italia). A je potěšitelné, že do této elitní společnosti patří i Zlatá Praha, která se ve své polistopadové podobě už tři dekády věnuje hudbě, tanci a divadlu na obrazovce.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
005

„Důsledkem toho všeho najednou bylo v tu chvíli snadné uvěřit, že jiná interpretace této skladby neexistuje.“

„Především ale její energie nemá obdoby ani mezi klavíristy mladších generací.“

„Frázování jeho melodie ve čtvrté větě bylo humorné, a když do toho vstoupila Argerich fortissimovým akordem, zasmála se tomu ona i publikum.“

V předposlední den letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha v Rudolfinu proběhl výjimečný koncert, který byl už delší dobu vyprodaný. Většinu posluchačů nalákal patrně na jméno žijící legendy Marthy Argerich, ale na vysokém uměleckém zážitku se podíleli ještě další dva sólisté, Sergej Nakarjakov a Maria Mejerovič, a pak Ukrajinsko-Česká Sinfonietta za řízení Radka Baboráka. Pravděpodobně jde o jeden z vrcholů, ne-li úplný vrchol festivalu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
23

„Hudební nastudování Ondreje Olose je silné a přesvědčivé, nesklouzává k výrazným rubatům a nechává hudbu nenásilně plynout, čímž jí neskutečně pomáhá.“

„Lívia Obručník Vénosová coby Blanche de la Force byla skvěle obsazena a celou rozsáhlou roli, která je na jevišti de facto po celou operu, podala na výbornou.“

„Jediný, kdo byl bez výjimky slyšet a bylo mu i skvěle rozumět, a především působil i herecky věrohodně, byl hostující Roman Janál v nevelké, avšak velmi dobře vypracované roli Markýze de la Force.“

Opera libereckého Divadla F. X. Šaldy uvedla v premiérách 23. a 25. září zásadní operní dílo 20. století – Dialogy karmelitek francouzského neoklasicistního skladatele Francise Poulenca. Do titulních rolí byli obsazeni Lívia Obručník Vénosová, Sergey Kostov a Roman Janál, hudebního nastudování se ujal dirigent Ondrej Olos a režie Linda Hejlová Keprtová.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
000

„Mladý pan dirigent Rožeň s Janáčkovou filharmonií Ostrava ukázal, že Mendelssohnova předehra rozhodně nepatří do starého železa.“

„Šporclovy housle zpívaly jako o život.“

„Nebývá pravidlem, že sólista během jednoho večera zahraje víc než jeden koncert a nějaký ten přídavek. Šporcl i v tomto ukázal, že je nezaměnitelný a nezařaditelný originál.“

Jeden z nejznámějších českých houslistů Pavel Šporcl zavítal v rámci svého turné Pocta mistrům II do Ostravy. Na koncertě v kulturním domě Akord představil Šporcl své aktuální CD, které nedávno vyšlo u německého vydavatelství Hänssler Classic. Vedle ikonického koncertu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho se na něm nachází exkluzivní světová premiéra zapomenutého Houslového koncertu č. 1, který napsal nejslavnější český houslista historie Jan Kubelík. Obě kompozice Šporcl na koncertě 23. září provedl spolu s Janáčkovou filharmonií Ostrava, kterou řídil dirigent Jiří Rožeň.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
882

„Nechtěl jsem s Pražskými komorními sólisty hrát jenom to, co se od smyčcového orchestru očekává.“

„Sezóna na jaře vyvrcholí novinkou – novou verzí skladby Prometheus od Nikol Bókové.“

„V Schowcase má mladší generace k dispozici alternativní možnost představit se publiku na prestižním festivalu, ale také navázat kontakty s expertní částí hudebního spektra.“

Hornista Radek Baborák, čím dál víc rovněž dirigent, se už těší na první koncert letošní sezóny smyčcového souboru Pražští komorní sólisté, který pomáhal před devíti lety znovuoživit a jehož je patronem. Osmého října zahraje komorní orchestr v kostele sv. Šimona a Judy pod uměleckým vedením houslisty Jana Mráčka nejen barokní hudbu, ale také skladby Benjamina Brittena a Edwarda Elgara a k tomu Trojkoncert, který napsal finský autor první poloviny dvacátého století Aarre Merikanto. Baborák v něm bude jedním ze sólistů… Už v těchto dnech je však také garantem akce s názvem Showcase, která má za cíl podpořit mladé talenty ze světa klasické hudby. Odbornou porotou vybraní hudebníci vystoupí ve čtvrtek v rámci festivalu Dvořákova Praha a pak v dalších dvou dnech i v prostorách Hudební a taneční fakulty AMU.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
400

„Koncertní mistr Jakub Černohorský dal do hry sladké chvějivé piano a niterný přednes, který bral za srdce, a orchestr filharmonie mu vytvářel něžnou oporu.“

„Efektní zarzuela Ruperta Chapího s pasážemi lehkých trylků, při kterých se diva procházela po kostele mezi lavicemi, a s výškou jako z polnice na závěr, která přiváděla publikum do extáze.“

„Garanča byla skutečnou hvězdou večera, který byl špičkovým koncertem festivalu. Na takový zážitek se nezapomíná po celý život.“

Vrcholnou akcí Svatováclavského hudebního festivalu bylo vystoupení světové mezzosopranistky Elīny Garanči a dirigenta Karla Marka Chichona, který řídil Janáčkovu filharmonii Ostrava. Operní gala se konalo v pondělí 19. září a bylo doplněno orchestrálními skladbami. Sólistka přednesla árie ze světových oper, ve kterých prokázala skutečné pěvecké mistrovství. Koncert v Evangelickém Kristově kostele v Ostravě byl zcela vyprodaný a publikum odměnilo umělce nadšenými ovacemi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00002

„Ryze hudební stránka díla vystoupila jednoznačně na povrch. Ne proto, že chybí scénografie, kostýmy a režie. Symfonická hudba spoluvytváří toto konkrétní dílo výrazně, jako jeho dominantní prvek.“

„Asmik Grigogian oslnila víc vokálními prostředky, než emocemi.“

„České víle dala podobu velké operní postavy světového repertoáru.“

Koncertní provedení Rusalky bylo dobrým nápadem – a víc než dobře realizovaným. Festival Dvořákova Praha tímto projektem sáhl letos hodně vysoko. Nejoblíbenější opera ze skladatelova odkazu zazněla v pondělí v Rudolfinu nejen s ideálním pěveckým obsazením všech jedenácti rolí, ale také nádherně z hlediska symfonického zvuku. V divadle lze asi málokdy slyšet tolik detailů, nuancí a odstínů, kolik jich dokázala dát dílu Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00005

„Peníze, které se ve prospěch koncertní síně shromažďují, jsou určeny právě a jen pro tento účel. A nelze je použít na cokoli jiného.“

„600 milionů korun zahrnula do rozpočtu vláda; 300 milionů poskytne Moravskoslezský kraj; další dotace a granty jsou v jednání; samotné město Ostrava naspořilo už 632 miliónů.“

„Jak dopadne koncertní síň v Ostravě, bude i pro Prahu a její Vltavskou filharmonii lakmusovým papírkem.“

Zdá se to k nevíře, ale střetům před komunálními volbami nevládne v Ostravě obava ze zdražování energií či z migrantů, ale – koncertní sál. Ano, tématem číslo jedna se tu jeví cosi tak odtažitého, jako je rekonstrukce Domu kultury města Ostravy a její moderní „nástavec“, v němž by se zhruba do čtyř let měla rozeznít klasická hudba. Těm, kteří proti stavbě brojí, na kultuře nezáleží. Pár dní před volebním víkendem zneužívají koncertní sál jako symbol zbytných investic, které by měly být použity na akutnější záležitosti. Nic proti tomu, na názor má každý právo. Jenže by neměl být podložen výmysly a často i vyloženou lží.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0013

„Rok ve Stuttgartu byl opravdu velmi přínosný.“

„Hrát s takovým obrovským orchestrem a ještě v Rudolfinu, takovou zkušenost nemám.“

„Letos jsme se snažili dát prostor jiným. Opravdu to nemusí být tak, že bychom s Lukášem Dvořákem oba každý rok museli na festivalu hrát.“

Festival Varhanní Vysočina nabízí od 18. září do 6. listopadu pět recitálů – v Polné, Želivě, Obyčtově, Moravských Budějovicích a Humpolci – a k nim v Jihlavě bonusový šestý orchestrální koncert. Pořadatelem je spolek Život pro varhany, za kterým stojí mladý varhaník Alfred Habermann, pražský student, původem z Vysočiny. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje záměr přehlídky, ale také svá současná studia a koncertní plány. A soutěžní zážitky. V druhém zářijovém týdnu byl totiž k zastižení v Brně. Na soutěži nesoucí jméno Leoše Janáčka.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
113

„Festival otevře premiéra nové inscenace propojující drama Z mrtvého domu s prvním scénickým uchopením Glagolské mše.“

„Quo vadis, monumentální dílo Felikse Nowowiejského, zazní v Brně 19. listopadu vůbec poprvé.“

„Pozornost budí v programu americká sopranistka Corinne Winters, která v rámci ženevské produkce ztvární Káťu Kabanovou.“

Pět operních inscenací, čtyři mimořádné symfonické koncerty, patnáct komorních programů a recitálů i studentské projekty slibuje program mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno. Město bude od 2. do 20. listopadu 2022 patřit dílu Leoše Janáčka a umělců, kteří ho inspirovali nebo jím naopak byli inspirováni. Vystoupí významné české i zahraniční soubory a s nimi mimo jiné čtveřice nejznámějších českých dirigentů střední generace – Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Tomáš Netopil a Marko Ivanović.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 12 září 2022 17:25

Českým kandidátem na Oscara je film Il Boemo

Il-Boemofoto-3

Česká filmová a televizní akademie vybrala jako letošního kandidáta na Oscara za Českou republiku snímek režiséra a scenáristy Petra Václava Il Boemo – výpravný příběh skladatele Josefa Myslivečka. Historický film v titulní roli s Vojtěchem Dykem bude mít světovou premiéru v hlavní soutěži o Zlatou mušli filmového festivalu v San Sebastianu, který začíná tento pátek. Do českých kin oficiálně vstoupí 20. října. Na autentickém provedení Myslivečkových operních árií se ve filmu za hudebního doprovodu orchestru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse podílejí přední pěvci – Philippe Jaroussky, Simona Šaturová, Raffaella Milanesi nebo Emőke Baráth.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
11

„Když jsem zpíval Vodníka v Rakousku, hrál Orchestr Vídeňské státní opery krásně a s jasem. Nádherná byla zvuková estetika tělesa. Orchestr Národního divadla v Praze Rusalku interpretuje se samozřejmostí. Hudebníci znají dílo lépe a operu mají ve své krvi."

„Mám rád melodii češtiny, která je někdy i taneční. Jazyk je mi sympatický a líbí se mi."

„Na Beethovenově hudbě se mi velmi líbí pocit osvobození od strachu."

Světové renomé provází rakouského basistu Günthera Groissböcka od doby, kdy zazářil v roce 2010 na Salcburském festivalu a v Metropolitní opeře v New Yorku. Na pozvání nového hudebního ředitele Opery Národního divadla v Praze Roberta Jindry, se kterým pěvec spolupracoval v Bavorské státní opeře v Mnichově na uvedení tamní Dvořákovy Rusalky, se Günther Groissböck zhostil 28. srpna v historické budově Národního divadla úspěšného debutu v Praze. Ke ztvárnění role Vodníka v inscenaci opery Rusalka v režii Jiřího Heřmana byl přizván také k představením 9., 24. a 28. září 2022. Ve dnech 21. a 22. září pak vystoupí ve Smetanově síni Obecního domu, kde bude zpívat v Beethovenově Deváté symfonii na pozvání vedení Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
00003

„Clevelandští ukázali, co to znamená být počítán mezi pár opravdu nejlepších orchestrů světa.“

„Tři partitury Richarda Strausse v nekompromisně postaveném programu představovaly tři hudební světy propojené do jednoho trojjediného obrazu.“

„Výraz ve suitě, stejně jako v opeře, sahá od opojných gradací po neméně opojná ztišení, od humoru k citovosti, od vzpínajících se valčíkových úryvků k posmutněle roztouženým dlouhým zpěvům.“

Sestavit pohostinské vystoupení pro festival Dvořákova Praha ze tří partitur Richarda Strausse a z ničeho jiného? Mohlo se to předem jevit jako pyšné, nebo jako málo kontrastní a proto ne tak zajímavé, nebo také jako riskantní. Nic z toho se nepotvrdilo. Clevelandský orchestr s šéfdirigentem Franzem Welser-Möstem v neděli ve zcela zaplněném Rudolfinu Straussovou hudbou posluchače nadchl tak jednoznačně, jako už nikdo dlouho předtím.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„K Mahlerovej symfonickej tvorbe má náš dirigentský doyen osobitý vzťah.“

„Od prvých taktov druhej symfónie bolo zrejmé, že Lenárd Mahlerovej poetike rozumie a orchester bude viesť pevnou rukou.“

„Umenie orchestrálneho stringenda ovláda Lenárd ako málokto iný.“

V piatok večer, 9. septembra 2022, Veľké koncertné štúdio Slovenského rozhlasu praskalo vo švoch. Na počesť šéfdirigenta SOSR Ondreja Lenárda, ktorý práve v ten deň slávil svoje osemdesiate narodeniny, sa tam uskutočnil koncert s programom, zahrnujúcim jediné dielo – veľkolepú, takmer poldruhahodinovú Symfóniu č. 2 c mol (Vzkriesenie) Gustava Mahlera. Pred vypredaným, prakticky do posledného miesta zaplneným hľadiskom, s výrazne posilneným Symfonickým orchestrom Slovenského rozhlasu spoluúčinkoval Slovenský filharmonický zbor (zbormajster Adam Sedlický) a sólistky Eva Hornyáková (soprán) a Terézia Kružliaková (mezzosoprán). Funkciu koncertného majstra telesa prevzal v dôsledku náhleho ochorenia štatutárneho primária orchestra elitný slovenský huslista Juraj Čižmarovič, v súčasnosti koncertný majster rozhlasového orchestra WDR v Nemecku a zároveň dlhoročný stály koncertný majster wagnerovského festivalového orchestra v Bayreuthe.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
107

„Adam Plachetka svojí interpretací potvrdil, že jeho pěvecké umění je výsostné a že nespoléhá jen na svůj přirozený volumen.“

„Zazněla skladba Per questa bella mano; originální skladba, která staví proti sobě do dialogu basistu – zpěváka a basistu – instrumentalistu.“

„Pohoršení budilo oblečení zvukaře, který pobíhal po chrámu ve špinavém a vytahaném tričku a kraťasech. Neměl by takový pracovník být oblečen alespoň tak, aby působil nenápadně a čistě?“

Koncert v evangelickém Kristově kostele v Ostravě, který se na Svatováclavském hudebním festivalu konal v pátek 9. září, patřil k těm výjimečným. Vystoupil na něm basbarytonista Adam Plachetka spolu s PKF – Prague Philharmonia, kterou řídil Emmanuel Villaume, a spoluúčinkoval kontrabasista Pavel Klečka. Na programu byly Biblické písně Antonína Dvořáka, Meditace na staročeský chorál Svatý Václave Josefa Suka, Symfonie č. 40 g moll Wolfganga Amadea Mozarta a jeho koncertní árie pro bas, obligátní kontrabas a orchestr „Per questa bella mano“. Plně navštívený koncert měl obrovský ohlas a pěvec se stal hvězdou večera.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
000

„Myung-Whun Chung modeloval tvar a průběh hudby přesně, s jistotou, bez okázalosti a výjimečně nápaditě. Po celý večer zpaměti.“

„Nesamozřejmé a neotřelé provedení, ani trochu svévolné, a přece v mnohém ´nové´.“

„Poslouchat Novosvětskou symfonii v této konstelaci mohlo a muselo posluchače opravdu bavit.“

Festival Dvořákova Praha otevřeli letos Mnichovští filharmonikové. Čtvrteční koncert v Rudolfinu, přenášený televizí, měl očekávané parametry společenské události. Ale k tomu navíc i ryze hudební hodnoty, a to velmi výrazné. Program, jehož sólistou byl Pablo Ferrández a dirigentem Myung-Whun Chung, nebyl formálním vstupem do hudební přehlídky nesoucí jméno jednoho z celosvětově nejhranějších skladatelů, ale živou, opravdu fungující oslavou jeho hudebního talentu, spontánní invence a kompozičního mistrovství.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IMA7266

„Úvod patřil předehře k opeře Únos ze Serailu, která vyzněla bystře, vzletně, hráči předvedli křišťálový zvuk, dynamicky bylo dílo skvěle vystavěno a odstíněno.“

„Ailyn Pérez má ohromný cit pro detail, s každým slůvkem a frází si doslova pohrávala, zkrátka předvedla to, co na našich koncertních pódiích slýcháme výjimečně.“

„Mám za to, že střídání stylů tak od sebe odlišných v jednom večeru jednoduše nemůže v absolutní kvalitě zvládnout žádný orchestr na světě.“

Ve středu 7. září v pražském Rudolfinu zahájil svou devětadvacátou koncertní sezónu orchestr PKF – Prague Philharmonia, a to s šéfdirigentem a hudebním ředitelem Emmanuelem Villaumem. Hvězdným hostem byla americká sopranistka s hispánskými kořeny Ailyn Pérez, která nadchla úžasným, intimním projevem a překrásnou barvou hlasu. Dramaturgie koncertu šla proti hráčům orchestru. Více níže.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

veb-La-scalaDvořákova Rusalka je sice jednou z českých oper hraných i v cizině, ale v milánské La Scale uvedena dosud nebyla. Změní to inscenace, jejíž premiéra je ohlášena na 6. června 2023. Projekt bude ve slavném divadle debutem pro dirigenta Tomáše Hanuse, hudebního ředitele Velšské národní opery v Cardiffu. Poprvé se na této scéně objeví i sopranistka Olga Bezsmertna, které byla svěřena titulní role. Dalšími sólisty mají být Dmitry Korchak, Elena Guseva, Jongmin Park nebo Okka von der Damerau a v roli Hajného v La Scale debutující barytonista Jiří Rajniš. Do 22. června se uskuteční celkem šest představení. Režisérkou milánské Rusalky bude Emma Dante, která tam už vzbudila pozornost inscenací Bizetovy Carmen. Opera měla premiéru v pražském Národním divadle 31. března 1901. Už v roce 1910 ji slyšela Vídeň, v roce 1935 měla Rusalka americkou premiéru v Chicagu. Na scéně Metropolitní opery v New Yorku se však objevila poprvé až 11. listopadu 1993, a to s Gabrielou Beňačkovou v titulní roli, v inscenaci původně vytvořené pro Vídeňskou státní operu… Rozhovor s Tomášem Hanusem čtěte ZDE.

Zveřejněno v AktuálněPlus
007

„V Británii je nutné pracovat velmi efektivně, podmínkou je, že se umělci připravují doma a na zkoušce už se dává dílo dohromady po stránce umělecké.“

„Vadí mi, když režisér neumí řemeslo a kompenzuje to snahou šokovat, vymyslí na operu nový příběh, nectí přitom hudební strukturu a klidně kvůli jevištnímu ztvárnění škrtne kus podstatného hudebního materiálu.“

„Kvalita orchestru je samozřejmě podpořena dobrým sálem. Potřebujeme je, ale potřebujeme také posluchače, kteří se nebudou bát do těch nových, naleštěných prostor vstoupit.“

Tomáš Hanus patří mezi střední generaci českých dirigentů, kteří pracují v zahraničí. Je žákem Jiřího Bělohlávka a jeho silnou stránkou je mimo jiné hudba Leoše Janáčka. Pochází z Brna a dnes má za sebou několikaleté působení ve Velšské národní opeře v Cardiffu a mnoho hostování v operních domech v Evropě. Nejbližším místem, kde ho můžeme vidět při práci, je Státní opera ve Vídni, kde bude v říjnu dirigovat Jenůfu. V listopadu pak vystoupí na festivalu Janáček Brno. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje práci v Británii i to, jak se dá skloubit mezinárodní dirigentská dráha s co nejužším kontaktem s rodinou. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
004

„Když máte kolem sebe talentované muzikanty a kolegy, tak je to velká inspirace, posouvají vás mílovými kroky.“ 

„Každá nota je promyšlená, nejde o nějakou spotřební nahrávku.“ 

„Pro dostatek uplatnění není úplně tak důležité, kde člověk žije.“

Violoncellista Tomáš Jamník stojí za letní Ševčíkovou akademií, jeho jméno se pojí rovněž s Akademií komorní hudby a s projektem domácích koncertů Vážný zájem. S houslistou Josefem Špačkem, se kterým byl v srpnu jako lektor na akademii v Horažďovicích, natočili a letos vydali CD s názvem Cesty. Zní na něm hudba od Janáčka, Martinů, Schulhoffa a Kleina. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Tomáš Jamník probírá repertoár desky, stejně jako své projekty i život v Berlíně. Avšak mluví i o chystané půlroční cestě do Spojených států. Mimo jiné tam bude pátrat po podrobnostech z odkazu Otakara Ševčíka, horažďovického rodáka, slavného houslového pedagoga, tvůrce vlastní učební metody, působícího na přelomu devatenáctého a dvacátého století v Kyjevě, Vídni, USA, Praze a Písku.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 40