10

„Z energie, kterou všichni interpreti do hudby po celý večer vkládali, bylo cítit nejen upřímné nadšení, ale také vděčnost.“

„Sbor se opět ukázal v nejlepším světle, dobře odstínil nálady jednotlivých zpěvů.“

„Všichni ze sebe vydali maximum.“

Český filharmonický sbor Brno se na svém Novoročním koncertě v neděli 12. ledna představil v poněkud netradičním hávu. Těleso, které ve svém oboru patří ke světové špičce a od kterého jsme povětšinou zvyklí slyšet slavná oratoria, mše a kantáty velkých skladatelů, tentokrát předneslo publiku speciální, operně laděný program. Besední dům rozezvučely nejoblíbenější árie a sbory z oper Verdiho, Wagnera, ale i Dvořáka a Smetany a dalších. Tímto sbor zahájil jubilejní rok své umělecké činnosti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 13 leden 2020 13:01

Magdalena Kožená v Milánu a v Praze

3

Po dnešním koncertě, který má s orchestrem Filarmonica della Scala, zazpívá Magdalena Kožená 26. ledna v pražském Rudolfinu. V Milánu program s hudbou Dimitrise Mitropoulose a Dmitrije Šostakoviče řídí Constantinos Carydis a česká mezzosopranistka s ním do koncertního večera připravila Písně na Rückertovy texty od Gustava Mahlera. V Praze ji bude doprovázet klavírista Ohad Ben-Ari a jedinečný komorní recitál tvoří pro tuto příležitost sestavené písně od Bohuslava Martinů, Vítězslava Nováka, Erwina Schulhoffa, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bély Bartóka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“

„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“

„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“

Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Český filharmonický sbor Brno chystá na tento týden tři novoroční koncerty a také provedení Beethovenovy Missy solemnis s Filharmonií Hradec Králové. Upozorní tak hned na začátku roku na třicáté výročí svého trvání a připojí se k oslavám 250. výročí Beethovenova narození.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 02 leden 2020 13:31

Plzeň v gala

5

„Michaela Katráková se představila jako umělec s velmi srozumitelným a dynamickým projevem.“

„Plzeňská filharmonie hrála od prvních tónů soustředěně.“

„Katráková v Chambre séparée zaujala temnou barvou hlasu. Její podání nejvyššího dvoučárkovaného „h“ bylo naprosto přesvědčivé.“

Také Plzeň vítá první den v roce již asi podesáté spolu se svým orchestrem. Plzeňská filharmonie připravila pod taktovkou svého šéfdirigenta Ronalda Zollmana zajímavý program napříč žánry a navíc obohacený o vokální složku – k letošnímu „Novoročnímu gala 2020“ byla přizvána jako sólistka mladá operní pěvkyně Michaela Katráková.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 03 leden 2020 07:50

Praha v rytmu karnevalů

22

„V závěrečné kodě Dvořákova Karnevalu zněl orchestr nádherně celistvě, jak kdyby to nebylo stočlenné těleso, ale jeden jednolitý organismus.“

„Hrůša Suka uvádí na německá a anglosaská pódia, kde není až tak známý, a Praga patří k opusům, které objevuje pro zahraniční publikum.“

„V Sinfoniettě nejen žestě Hradní stráže, ale i žestě České filharmonie, to byla valící se bouře tónů, vyvažovaná lyričností dřevěných nástrojů i dynamickou hrou smyčců.“

Na silvestrovské odpoledne i na novoroční večer byla Praha plná turistů. Na Karlově mostě nebylo k hnutí a i na náměstí Jana Palacha se střídaly skupiny rychlostí japonského šinkanzenu. Zvláště o silvestru mnozí měli legrační čepičky nebo byli jinak vymaškaráděni. Jako na karneval. Většina z nich netušila, že kousek od nich, v Rudolfinu, hraje Česká filharmonie svůj odpolední silvestrovský koncert, kde na programu byla dvě díla pro ten čas s příznačným názvem – Karneval.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Koncert pro flétnu a orchestr č. 2 D dur Wolfganga Amadea Mozarta přišel jako sólista zahrát španělský flétnista Claudi Arimany, žák Jean-Pierra Rampala.“

„Koncertantní předehra Miramare Julia Fučíka ukázala instrumentální vyváženost i výtečnou souhru dechů, především žesťů. Hlavně však přímo radost ze hry.“

„Patricia Janečková prokázala, že jí skladba exponovaná ve značných výškách a plná koloratur nečiní žádné větší potíže.“

Těžko by se na světě hledalo lázeňské městečko se 13 000 obyvateli, které si vydržuje svůj symfonický orchestr. Navíc nepřetržitě už 198 let! Takové je jen jedno – naše Mariánské Lázně. Navíc je to město, které je spojeno s velkými hudebními jmény. Pobýval zde Richard Wagner, Fryderyk Chopin, Carl Maria von Weber, Johann Strauss, z pěvkyň Ema Destinová nebo Ada Sari. Město, které pořádá každý druhý rok významnou Mezinárodní klavírní soutěž Fryderyka Chopina a každoročně Chopinův hudební festival.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00

„Lidé potřebují vidět divadlo.“

„V jubilejní sezóně musíme finančně vyjít s tím, co bylo v minulých letech.“

„Nejsem proti experimentům, ale musejí být inteligentní a musejí vycházet z hudby.“

Má za sebou nespočet operních představení a operních koncertů, dirigoval v Japonsku, Rakousku, Švýcarsku, Španělsku, Německu, Rusku, Egyptě, Brazílii, Číně a Spojených státech, doprovázel Editu Gruberovou, Petra Dvorského, Montserrat Caballé, Gabrielu Beňačkovou, Jelenu Obrazcovovou, Ilonu Tokody, Lawrence Brownleeho, Mojcu Erdmann, Pavla Bršlíka, Petra Mikuláše, Evu Urbanovou… Je stálým hostujícím dirigentem Slovenské filharmonie a od roku 2008 šéfdirigentem Opery Slovenského národního divadla. Teď je druhou sezónu i jejím ředitelem. Rastislav Štúr, letošní padesátník, bratislavský rodák a absolvent brněnské JAMU, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, chce dělat operu pro lidi. Uvažuje o cestách k naplňování nejvyšších uměleckých cílů a upozorňuje, že obě bratislavské budovy, v nichž SND hraje, potřebují rekonstrukci. Ta historická hodně velkou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 20 prosinec 2019 14:28

Česká pohádka s Popelkou

8

„Všechny skladby by se daly doporučit člověku, který se v klasické hudbě teprve začíná orientovat.“

„Popisnější díla umožní netrénované nebo zlenivělé hudební představivosti docenit další parametr z palety krás hudby.“

„Tak, jak muzikanti s úsměvy odehráli celý koncert, odcházeli posluchači nabiti pozitivními emocemi.“

Moravská filharmonie Olomouc si pro posluchače tohoto malebného města, které je během předvánočních trhů obzvlášť půvabné, přichystala Vánoční koncert s pohádkovým programem. Krásnou shodou okolností koncert dirigoval Petr Popelka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 20 prosinec 2019 10:08

Kluci z Vídně dojali k slzám

11

„Píseň Benjamina Brittena Deo Gracias – to byl vrchol preciznosti, špičkové intonace i perfektního přednesu.“

„Doprovázen orchestrem, sbor zazpíval ve výtečné češtině Nesem vám noviny.“

„Večer byl zakončen částí Tollite hostias z Vánočního oratoria Camilla Saint-Saënse v naprosto špičkovém provedení.“

Není na světě jiné sborové těleso, které by se mohlo chlubit, že bylo založeno v roce 1498 a od té doby nepřetržitě existuje. Není asi na světě jiné sborové těleso, které by UNESCO prohlásilo za imateriální dědictví lidstva. Není asi na světě druhé sborové těleso, které by uskutečňovalo 300 koncertů ročně a kromě Antarktidy zpívalo na všech kontinentech. Není zcela jistě na světě jiné sborové těleso, které by se mohlo chlubit, že přímo pro ně psal Mozart, Salieri, Isaac, Schubert, ale také Gluck nebo Bruckner. Není zcela jistě na světě druhé sborové těleso, které se může chlubit, že je dirigovali takoví proslulí dirigenti jako Wilhelm Furtwängler, Herbert von Karajan, Riccardo Muti, Zubin Mehta, Nikolaus Harnoncourt, Pierre Boulez nebo Seiji Ozawa. Takové těleso je jen jedno na světě. Wiener Sängerknaben.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Rozdíly mezi národními školami se stírají, protože se stírají rozdíly i v našich životech, kultury se vzájemně ovlivňují, nejsme již tak jedineční. Ale jsme autentičtí.“

„Vídeň vnímám jako směs německé preciznosti a italské uvolněnosti.“

„Když jsme však na turné a chlapci mají nějaké problémy, jsem první člověk, který jim je nablízku.“

Hudební festival České doteky hudby, který se koná tradičně na přelomu roku, přivítal 18. prosince proslulé vokální těleso Wiener Sängerknaben. V Praze společně poprvé vystoupili se svým sbormistrem narozeným v Hongkongu, Jimmym Chiangem. KlasicePlus.cz poskytl rozhovor, v němž přibližuje svou hudební dráhu, zamýšlí se nad oblibou západní klasické hudby v Asii a objasňuje, v čem spočívá jedinečnost Vídeňského chlapeckého sboru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
8

„Dvořákův Karneval rozezněl Zsolt Hamar s velkým pochopením skladatelova rukopisu a poetiky.“

„V milé setkání s hudbou i s interpretkou se proměnil Wieniawského 2. houslový koncert.“

„Beláček podává Biblické písně civilně, ne jako projev osobní zbožnosti, ale jako krásný, oduševnělý písňový cyklus klasika hudby 19. století.“

Čtyři země a z každé z nich jedno jméno, jeden zástupce mezi interprety. Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, Janáčkova filharmonie Ostrava, Gustáv Beláček, Maria Włoszczowska a Zsolt Hamar. K úplné dokonalosti zahajovacího koncertu festivalu České doteky hudby chyběla jen nějaká slovenská skladba. Zazněly v programu čtyři, ale autoři byli jen tři – polského, maďarského a českého původu. Henryk Wieniawski, Ferenc Liszt a Antonín Dvořák. Jediný se dvěma díly.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
227

„Existuje tolik úžasné hudby od žen nebo skladatelů z menšin, která byla dlouho opomíjená.“

„Čím víc lidí nadchne skladatelská činnost, tím víc krásné hudby budeme mít.“

„Zahraničním skladatelům můžu nahrávání s orchestrem v Česku jen doporučit.“

Mladý americký dirigent a skladatel William White dokládá, že i na druhé straně světa má česká hudba a čeští interpreti skvělou pověst. Povídali jsme si ale nejen o české hudbě a o jeho zkušenosti s nahráváním vlastních skladeb Janáčkovou filharmonií Ostrava. V rozhovoru pro KlasikuPlus jsme se mimo jiné dotkli i momentálních poměrů skladatelů a dirigentů ve Spojených státech nebo tlaku na genderovou vyváženost v koncertních programech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 15 prosinec 2019 08:51

Dvanáctkrát Bohuslav Martinů

57

Dny Bohuslava Martinů zakončí dva orchestrální koncerty ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a festivalem České doteky hudby. Letošní 25. ročník festivalu připomněl šedesáté výročí úmrtí světoznámého skladatele a představil různorodost tvorby Martinů v orchestrálním i komorním provedení.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 14 prosinec 2019 14:20

Čtyři Hrůšovy berlínské trumfy

Hrusa-BPh-2

„Partituru Kabeláčova Mysteria času obdařili trpělivou službou jejímu poselství.“

„Dvořákův Othello jako mistrovský kus světového romantika.“

„V případě Berliozovy Kleopatry byla dirigentovým trumfem sólistka, Stéphanie d´Oustrac.“

Rok a den, téměř doslova, a Jakub Hrůša je už podruhé dirigentským hostem Berlínských filharmoniků. Poté, co loni dirigoval tři české klasiky, připravil na prosinec 2019 do německé metropole nekonvenčnější a sofistikovanější program. Berlioz a Dvořák, ale od nich nic obvyklého – Kleopatra a Othello. Na závěr Bartókův Podivuhodný mandarín a na úvod Kabeláčovo Mysterium času. Sestava docela odvážná. Ale dobře přijatá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„V podání Josefa Špačka, který proměnil natištěné noty v energický a strhující posluchačský zážitek, skladba obtížně vůbec nepůsobila.“

„Posluchačsky příjemný program, živá interpretace bez nejmenších chyb a přívětivé prostředí Sálu Bohuslava Martinů z večera učinily jedinečný zážitek.“

„Publikum se rozhodně nehodlalo smířit s tím, že by měl tento večer někdy skončit.“

Houslista Josef Špaček a klavíristka Pallavi Mahidhara jsou mladí, ale šikovní. Každý z nich má už na svém kontě řadu soutěžních i koncertních úspěchů po celém světě a patří k nejlepším interpretům své generace. O to sympatičtější bylo slyšet je spolu hrát v průběhu jednoho večera v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů 2019. Sál Bohuslava Martinů zaplnilo publikum, které si koncert vyloženě užívalo a umělce doslova nechtělo pustit domů. Ti totiž ukázali i svůj dobrý vkus pro výběr repertoáru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
13

„Jak obtížné je vybudovat „na zelené louce“ velký profesionální sbor, jsem si uvědomil až později.“

„Pěvecká a hudební úroveň zájemců je velmi slabá, většinou nesplní požadavky ani prvního kola konkurzu.

„Přesto, že se nám umělecky daří a že získáváme řadu koncertních nabídek u nás i v zahraničí, naše ekonomická situace je velmi složitá a náročná.“

Český filharmonický sbor Brno si připomene v příštím roce třicet let umělecké práce. Jeho zakladatel, ředitel a sbormistr Petr Fiala v bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus odpovídá na otázky týkající se minulosti, současnosti i budoucnosti tělesa a přibližuje, v čem spočívá zahraniční renomé sboru, ale hovoří i o své skladatelské práci a dcerách, které se také věnují profesionálně hudbě. Sám přiznává, že vést profesionální sbor, který si musí polovinu prostředků na provoz vydělat vlastní koncertní činností, je práce vyčerpávající, „na dva úvazky“, jak říká. Ale nelituje…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5

Operní pěvkyně Gabriela Beňačková obdrží Cenu Antonína Dvořáka 2019. Na koncertě ve Dvořákově síni Rudolfina při té příležitosti 21. dubna 2020 vystoupí polský tenorista Piotr Beczała. Zazní mimo jiné i árie z Dvořákovy Rusalky, v níž jak Beczała, tak Beňačková účinkovali v newyorské Metropolitní opeře. Cenu převezme sopranistka jako stále aktivní umělkyně; v plánu je, že s Beczałou zazpívají závěrečnou scénu opery.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

Profesor Jiří Kratochvíl - zakládající člen Janáčkova kvarteta a emeritní pedagog Janáčkovy akademie múzických umění - oslavil 8. prosince 95 let. Janáčkovo kvarteto proto u této příležitosti pořádá gratulační koncert, koná se 13. prosince v 19:30 v aule JAMU. Laudatio přednese jeden z bývalých členů Janáčkova kvarteta, profesor Adolf Sýkora. Jako host ve Dvořákově Smyčcovém kvintetu Es dur vystoupí i Bohuslav Matoušek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Kabeláč, kterého v Berlíně na jeho návrh přijali okamžitě, bude zcela určitě objevem.“

„Bartók je jedním z jeho nejoblíbenějších skladatelů dvacátého století, velmi blízko Leoše Janáčka.“

„Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, prohlásil poté, co dostal nečekaně rychlé nové pozvání.“

Jakub Hrůša diriguje v tomto týdnu Berlínské filharmoniky. Druhé pozvání přišlo brzy po jeho loňském podzimním debutu u tělesa považovaného mnohými za nejlepší na světě. Do německé metropole veze Hrůša Dvořáka, Berlioze, Bartóka a jako skrytý trumf Mysterium času Miloslava Kabeláče. Osmatřicetiletý český dirigent má za sebou čerstvě koncertní debut s Vídeňskými filharmoniky. Dá se proto asi říci, že už řídil v Evropě, Americe a Japonsku opravdu všechny slavné orchestry.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 12