„Otec byl soudce, vášnivý klavírista, který výborně četl z not a Jiřího zasvětil do světa vážné hudby.“
„Zanechal až neuvěřitelné kvantum práce.“
„Myslím, že je obecná tendence technickou stránku dirigování trochu podceňovat.“
Poslední květnový den uplynuly čtyři roky od odchodu dirigenta Jiřího Bělohlávka. Přízní osudu se v roce 2012 po dvou desetiletích vrátil na post šéfdirigenta České filharmonie, který napoprvé nemohl zastávat dostatečně dlouho. Krutostí stejného osudu nemohl však ani napodruhé misi přirozeně završit… V roce jeho nedožitých pětasedmdesátých narozenin přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě, který žije od roku 1981 v Londýně. Mapování uměleckých aktivit Jiřího Bělohlávka se věnoval řadu let. Zachytil díky osobnímu přátelství podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky a doslova tisíci statistickými údaji. Podstatnou součástí fotoknihy a přípravy na monografii bylo oskenování rozsáhlého rodinného archivu Jiřího Bělohlávka, které spolu s dalšími dokumenty sehnanými z celého světa čítá přes 15.000 zpracovaných dokumentů, fotografií a plakátů. Do sesbíraného materiálu nechává autor podrobně nahlédnout. Od dnešního dílu jde o shrnující texty, které spolu se stránkami z fotoknihy zveřejňoval s velkým ohlasem během jara 2021. Doplňkem budou tematické úvahy, které Jiří Bělohlávek namluvil na diktafon a posílal mu je jako mp3 soubory v emailech.
„Podvečerní vystoupení dvou hudebnic a jedné pěvkyně se pod nadčasovým mottem ‚závist a slepá síla často rozbíjí lidskost na kusy‘ uskutečnilo v rámci devíti koncertů k výročí světcova blahořečení.“
„V rukou Hany Kubisové se rozezněly housle připomínající umění slavného Giuseppe Guarneriho; jsou variací na poslední nástroj z dílny této legendy houslařství.“
„Seznámit širší publikum s neznámými díly je jistě jedním ze záměrů varhanice Lindy Sítkové; hudební sestavě podvečera přitom svým hlasovým fondem, který by mohl hory přenášet, vévodila mezzosopranistka Lucie Hilscherová.“
Nedělní podvečer patřil v kostele svatého Jana Nepomuckého komorní hudbě v podání mezzosopranistky Lucie Hilscherové, houslistky Hany Kubisové a varhanice Lindy Sítkové. K poctě Jana Nepomuckého, při příležitosti jeho blahořečení, zazněl zajímavý průřez převážně duchovní hudbou, který ve svém závěru nezapomněl ani na dalšího letošního jubilanta, Antonína Dvořáka.
U příležitosti oslav tři čtvrtě století od založení Akademie múzických umění v Praze se bude v pátek 8. října 2021 konat Slavnostní koncert. Na pódiu Dvořákovy síně pražského Rudolfina se setkají studenti, pedagogové a absolventi Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění. Na programu koncertu, který odvysílá v přímém přenosu ČT art, zazní hudba Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Koncert představuje vrchol oslav existence největší umělecké vysoké školy v České republice. Oslavy v akademickém roce 2020/2021 doprovází bohatý program, bohužel ovlivněný pandemií koronaviru – kromě pětasedmdesáti videopřání od současných studentů, pedagogů, zaměstnanců a významných absolventů AMU se od 24. června do 29. srpna 2021 v parku Kampa koná výstava mapující historii celé AMU.
„Dvořák je stejně jako Mahler nebo jako Richard Strauss světový skladatel. Tohle povědomí musí být po celém světě ještě kultivováno.!“
„Přítomnost Jiřího Bělohlávka za dirigentským pultem byla pro pařížskou inscenaci Rusalky opravdovým požehnáním.“
„Schubert nebojuje. Musím říct, že mě to dovádí až k slzám.“
Byl jedním ze dvou pěveckých lektorů Mistrovských letních kurzů v Českém Krumlově, které se o víkendu uzavřou koncertem účastníků. Basbarytonista Franz Hawlata patří k sólistům zpívajícím v Metropolitní opeře, v Bayreuthu a Salcburku, ve Vídeňské státní opeře a na mnoha dalších slavných scénách a festivalech. Mezi jeho rolemi, a také v diskografii, figuruje i Vodník z Rusalky. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz odkrývá pěvec svůj pohled na hudbu Antonína Dvořáka, Franze Schuberta, Gustava Mahlera a dalších skladatelů a hovoří moc pěkně o Jiřím Bělohlávkovi. Vyjadřuje se na téma, jak zpívat a jak učit zpěv. A také prozrazuje, co napovídá i jeho příjmení, že totiž rodiče pocházeli z Československa, ze Sudet. Otec – ze Sokolova – mluvil česky, matka – z Karlových Varů – měla jako mateřštinu němčinu. Na Západ odešli koncem padesátých let, syn se jim v Bavorsku narodil o pár let později. Češtině i on sám díky tomu pasivně prý trochu rozumí. A není divu, že má hluboký vztah i k hudbě z českých zemí.
Filharmonie Bohuslava Martinů ve spolupráci s Baťovým institutem připravila sérii venkovních koncertů na platformě 14ǀ15 Baťova institutu ve Zlíně s názvem Open Air léto s FBM. První z těchto koncertů se uskuteční ve čtvrtek 5. srpna ve 20 hodin pod taktovkou Tomáše Netopila. „Program večera slibuje nádherné melodie tančící pod širým nebem, neopakovatelnou atmosféru, ale i neobyčejně talentovaného osmnáctiletého houslistu Matteo Hagera. V podání tohoto vítěze luhačovické Akademie Václava Hudečka z roku 2019 zazní temperamentní Cikánské melodie Pabla de Sarasateho, který ve své době patřil k nejvýraznějším houslovým virtuózům,“ zvou na koncert pořadatelé. Dále zazní Symfonie č. 2 Sergeje Rachmaninova, která bezpochyby patří k tomu nejlepšímu, co kdy tento skladatel zkomponoval. Středa 11. srpna bude patřit kapele Tata Bojs, čtvrtek 19. 8. Smetanově Mé vlasti, kterou bude řídit Tomáš Brauner, a o týden později se uskuteční koncert, na kterém sólový part z Koncertu pro violoncello a orchestr č. 1 a moll, op. 33 Camilla Saint-Saënse po boku FBM přednese Petr Nouzovský. Na závěr zazní Symfonie č. 9 e moll, op. 95 „Z Nového světa“ Antonína Dvořáka. Obě díla bude řídit Leoš Svárovský.
„Připomíná to mimopražské Kruhy přátel hudby. Lokální podmínky, ale v nich ti nejlepší umělci.“
„Sólistka našla inspiraci a odvahu k opravdu uvolněnému zahrání vtipné scénky.“
„Stovka posluchačů, kteří z bližšího i vzdálenějšího okolí dorazili, není na podobný rozměr hudební události vůbec málo.“
Dcera s otcem a strýc. Na pódiu se poprvé v podobném triu sešla sopranistka Lucie Kaňková s violoncellistou Michalem a houslistou Liborem Kaňkovými. Zněly árie a písně. Jak jinak, úpravy. Zámek Ctěnice na okraji Prahy hostil ve středu pohodové, vkusné a radostné muzicírování tří profesionálů.
„Také on názorně ukazuje při nejvyšších tónech rukou ke stropu. Ale šikmo.“
„Baví ho dávat dárky a stejně tak ho baví dávat i to, co se v životě naučil.“
„Každý dobrý pedagog má takovou empatii, že se dokáže vžít do těla toho, koho učí, ať je to muž, nebo žena.“
Propocená trička, příjemné prostředí, intenzivní výukové hodiny, pěkné koncerty, nové podněty, imponující lektoři, prima parta… Zhruba v takových kategoriích se těchto dnech v jihočeském památkovém městě Českém Krumlově mezi účastníky hovoří o Letních mezinárodních interpretačních kurzech. Pořádá je Pražský hudební institut. Konají se čtvrtým rokem, rozšiřují se… a organizátoři s nimi mají pěkné další plány. V ReportážiPlus dáváme nahlédnout do výuky i do prostředí města, ve kterém je z hudebního hlediska důležitým hráčem Základní umělecká škola.
„Velký posun pociťuju v tom, že můj hlas získal jednotnou barvu ve všech polohách.“
„Na kurzech v Českém Krumlově jsme taková prima parta, takže to beru jako práci i jako dovču.“
„Franz Hawlata má všechno připravené a rozmyšlené do posledního detailu nebo písmenka, výraz.. je úžasný!“
„Přinesla jsem si árie, které potřebuju do budoucna,“ říká energicky, ještě plná dojmů z právě uplynulé hodiny, mezzosopranistka Ester Pavlů. Stejně jako desítky dalších přijela na Letní mezinárodní interpretační kurzy v Českém Krumlově, které už čtvrtým rokem oživuji toto historické město hudbou a tancem. Pořádá je Pražský hudební institut ve spolupráci s Městským divadlem Český Krumlov a Základní uměleckou školou Český Krumlov. Učí tu renomované osobnosti a všichni si pochvalují nejen vysokou uměleckou úroveň, ale i lidskou stránku zhruba dvoutýdenní akce, na kterou se většina účastníků nadšeně vrací po předchozí dobré zkušenosti. Také Ester Pavlů, kterou jsme o rozhovor požádali těsně po skončení další lekce.
Mariánskolázeňský symfonický orchestr v srpnu pořádá dvaašedesátý Chopinův festival. Zahájí ho v sobotu 14. srpna od 19:30 hodin ve Společenském domě Casino. Na programu budou Chopinův Koncert pro klavír a orchestr f moll, op. 21 a Dvořákova Osmá symfonie G dur, op. 88. Klavírního partu v Chopinově koncertu se ujme Edwin Szwajkowski z Polska a celý koncert bude řídit jeho krajan Piotr Sułkowski. Ve středu 18. srpna bude Společenský dům Casino místem druhého koncertu festivalu, na kterém zaznějí Haydnova Symfonie č. 101 D dur „Hodiny“ a Dvořákův Koncert pro violoncello a orchestr h moll, op. 104. Sólový part přednese Václav Petr a orchestr bude řídit Stanislav Vavřínek. Závěrečný koncert festivalu se uskuteční v sobotu 21. srpna. Na programu budou Chopinův Koncert pro klavír a orchestr e moll, op. 11 s maďarskou pianistkou Ivett Gyöngyösi a Schubertova Symfonie č. 3 D dur, D 200. Západočeský symfonický orchestr povede Leoš Svárovský. Středa 25. a čtvrtek 26. srpna budou patřit open-air koncertům na kolonádě a povede je Martin Peschík. Na prvním z nich zaznějí skladby Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Druhý koncert bude patřit světovým rockovým hitům ve spojení ZSO a skupiny RAZAM. I v srpnu pokračuje orchestr se svými kolonádními koncerty. Více na stránkách ZSO.
„Nezpívá Biblické písně jako pokorně věřící člověk, s akcentem na to nábožné a posvátné, ale jako člověk hrdý, moudrý, uznávající Boží autoritu.“
„I s velikým hlasem nacházel cestu, jak vyzpívat v Schubertových písních intimní sdělení textů.“
„Jeho nejparádnější rolí určitě musí být baron Ochs ze Straussova Růžového kavalíra.“
Jméno německého basbarytonisty Franze Hawlaty známe nejspíš ze studiové nahrávky Dvořákovy Rusalky, pod kterou je podepsán Sir Charles Mackerras. Figuruje tam vedle Renée Flemingové, Bena Heppnera, Evy Urbanové a České filharmonie. A samozřejmě jde o jméno patřící do okruhu Metropolitní opery, Vídeňské státní opery, Bayreuthu a dalších světových domů. Franz Hawlata je teď v Českém Krumlově. Vyučuje na Mezinárodních interpretačních kurzech a v pondělí večer měl ve městě při té příležitosti písňový recitál. Bylo to setkání se světovým uměním, živým a suverénním.
„V duetu Vaška a Mařenky ze Smetanovy Prodané nevěsty se uvedli sympatickým projevem tenorista David Cizner a sopranistka Petra Prýmková.“
„Vilém Cupák árií Rudolfa z Pucciniho Bohémy velmi příjemně překvapil.“
„Dagmar Drechslerová má od přírody velký klad – charisma, které si vždy dovede získat srdce posluchačů.“
Letní mezinárodní interpretační kurzy se konají v Českém Krumlově už počtvrté. Od 19. července do 1. srpna jsou dějištěm v několika uměleckých oborech. Pořadatelem je Pražský hudební institut v těsné spolupráci s Městským divadlem Český Krumlov a Základní uměleckou školou v Českém Krumlově. V letošním roce vedou zájemce o Mistrovské pěvecké kurzy slovenský barytonista Vladimír Chmelo a německý basbarytonista Franz Hawlata. Na prvním ze dvou koncertů dne 24. 7. (druhý se koná 31. 7.) předvedli výsledky svého snažení svěřenci Vladimíra Chmela. Výstupy se odehrávaly v kostýmech a v aranžmá quasi jevištního charakteru, které připravil s účinkujícími režisér Jaroslav Brych. Klavírní doprovod zajistil Robert Pechanec, kostýmy navrhla Kateřina Slavíková.
„Nespočet odstínů medové barvy, které v nástroji violoncellista dokázal najít, se nesl prostorem a navozoval chvílemi až meditativní atmosféru.“
„Surzyńského Capriccio fis moll svým pohyblivým charakterem a množstvím rejstříků, které interpret využil, příjemně plynulo, skoro až vyprávělo příběh.“
„Barvitý tok hudby Mementa mori posouvá posluchače neustále dál kamsi do neznámých končin bez tonálního a rytmického ukotvení – jen s občasnými staccatovými tóny připomínajícími tikot hodin.“
Hudební festival situovaný do jedinečného prostředí podkrkonošského barokního hospitálu pokračuje – letošní ročník má za sebou už třetí koncert. V rámci něj v sobotu 24. července vystoupili violoncellista Tomáš Jamník a varhaník Tomasz Soczek. Třetím významným jménem tohoto večera pak byl Martin Hybler, skladatel, jehož sólové varhanní dílo Memento mori, op. 51 zaznělo na koncertě ve světové premiéře. Vedle obligátního Bacha a vždy vděčného romantického Dvořáka tak posluchači okusili i něco nového, neotřelého, mimochodem ušitého Kuksu přímo na míru.
„Oba sólisté těží zaplaťpánbu z toho, co někdejší kancléř Helmut Kohl příhodně nazval ‚milost pozdního narození‘.“
„Petr se v Nových Dvorech coby součásti Polné narodil; tady se odehrály jeho první hudební krůčky, odtud se vydal dobývat operní svět.“
„Takříkajíc do kolen mě Lada Bočková dostala tím, jak se vyrovnala s natolik nadužívaným číslem, jakým je v rámci podobných koncertů árie Měsíčku na nebi hlubokém.“
Polenský zámek, z jehož areálu je výhled na mohutnou trojlodní baziliku, kam koncem 19. století asi chodívala i mladá katolička Anežka Hrůzová, leží nad rozsáhlým rybníkem zvaným Peklo. Právě na zámeckém nádvoří, v těsné blízkosti místní „zušky“, se s ročním zpožděním, zaviněným covidem, odehrál v sobotu 24. 7. 2021 koncert dvou mladých hvězd českého operního nebe. A jestli jsem měl, jako mnozí, dosud Polnou podvědomě spojenou spíš s dávnou hilsneriádou a statečností TGM, pak od zmíněného večera budu vzpomínat hlavně na operní ráj, který se nad místním Peklem rozprostřel.
„V její Rusalce se objevily krásné výšky, nádherně frázovala, byla zamilovanou křehkou bytostí i dramaticky roztouženou ženou. Vynikající výkon.“
„Sólově i v dialogu s flétnou byla v Mozartovi její harfa vždy zajímavá, v rukou sólistky zněla jako onen kýžený sebevědomý nástroj, jak často zdůrazňuje její pedagožka.“
„Průzračnost a čistota tónu, vemlouvavost a zpěvnost, lehkost trylků, klenutost zvuku, samozřejmá technika a jistota i v rychlých pasážích, to byl Mozart v podání mladé české flétnistky.“
Koncertem v zámeckém parku v Niměřicích se ve středu 21. července uzavřel letošní ročník Akademie komorní hudby. Pod uměleckým vedením Tomáše Jamníka se představil komorní orchestr složený ze stipendistů akademie a jako sólistky německá sopranistka Sonja Grevenbrocková, česká flétnistka Sylvie Schelingerová a polská harfistka Amelia Tokarska.
Polná na Vysočině je rodným místem úspěšného českého tenoristy Petra Nekorance. A právě ten spolu se sopranistkou Ladou Bočkovou a klavíristou Vincenzem Scalerou vystoupí na místním hradním nádvoří, a sice zítra, v sobotu 24. července od 19 hodin. Společně i samostatně přednesou oba pěvci skladby či árie od Gaetana Donizettiho, Georgese Bizeta, Franze Lehára, Giuseppe Verdiho, Augustína Lary a Giacoma Pucciniho; závěr koncertu bude patřit Dvořákově Rusalce. Město Polná je známé svou Základní uměleckou školou. „Do programu víkendu v Polné zařadíme i další aktivity. Už dnes odpoledne se uskuteční setkání s dětmi a studenty ZUŠ v Polné. Lada Bočková a Petr Nekoranec se podělí o zkušenosti ze začátků své kariéry a budou odpovídat na otázky mladých. Prostor dostane i několik nejtalentovanějších dětí, které se budou moci v rámci setkání představit,“ uvádějí pořadatelé akce. Setkání s klavíristou Vincenzem Solerou se uskutečnilo včera v Praze.
Třetí koncert dvanáctého ročníku mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks se bude konat v sobotu 24. července od 18:00 v kostele Nejsvětější Trojice v tamním památkovém areálu. Pořadatelé pozvali violoncellistu Tomáše Jamníka, s nímž zahraje Tomasz Soczek, polský varhaník a pedagog na Hudební univerzitě Fryderyka Chopina ve Varšavě. Vedle Bachova varhanního Preludia a fugy G dur, BWV 541 a Suity G dur, BWV 1007 pro violoncello sólo zazní druhá věta Dvořákova Violoncellového koncertu h moll, a to v úpravě s varhanním doprovodem. Dále je na programu také varhanní Capriccio fis moll, op. 36c, jehož autorem je polský skladatel Mieczysław Surzyński. Vrcholem tohoto koncertu bude světová premiéra kompozice skladatele Martina Hyblera s názvem Memento mori, op. 51. Vznikla na téma jedné ze šporkovských árií (Zaječí árie) a vyobrazení, které se nachází na dveřích v kukském kostele. Více informací naleznete na www.hudebniletokuks.cz.
Česká filharmonie naplánovala několik letních koncertů, a to konkrétně v rámci Českého spolku pro komorní hudbu. V tuto chvíli zve na 23. a 29. července a na 2. srpna. Sukova síň Rudolfina bude v pátek 23. července od 19:30 hodin místem koncertu souboru s názvem Quintetto della Trota, který hraje ve složení Markéta Vokáčová – housle, Ondřej Martinovský – viola, Jan Keller – violoncello, Adam Honzírek – kontrabas a Barbora Prokopová – klavír. Kromě hudby Josepha Haydna, Antonína Dvořáka, Paula Hindemitha a Ástora Piazzolly umělci přednesou Kvintet pro klavír, housle, violu, violoncello a kontrabas A dur, op. 114, „Pstruh“ Franze Schuberta. Houslista Josef Špaček a harfistka Jana Boušková budou protagonisty dalšího koncertu ve Dvořákově síni Rudolfina, a to ve čtvrtek 29. července, také od 19:30 hodin. Zde zazní hudba Camilla Saint-Saënse, Sergeje Prokofjeva, Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany či Maurice Ravela. Některé z nich v úpravě samotné Jany Bouškové. České filharmonické kvarteto s hostem, klarinetistou Janem Machem, se v Sukově síni v pondělí 2. srpna představí se skladbami Josepha Haydna, Ludwiga van Beethovena a Wolfganga Amadea Mozarta. Soubor hraje ve složení Leoš Čepický a Viktor Mazáček – housle, Jiří Poslední – viola a Jakub Dvořák – violoncello. O dalších koncertech budeme informovat průběžně.
Organizátoři festivalu Klasika u Wericha připomínají, že v úterý 20. července se uskuteční Francouzský večer v podání mezzosopranistky Ester Pavlů za klavírního doprovodu Ahmada Hedara. Na zahradě Werichovy vily od 19 hodin společně přednesou písňový cyklus Hectora Berlioze Letní noci. Program koncertu doplní dvě klavírní díla předních francouzských autorů – Vodotrysky od Maurice Ravela a Měsíční svit od Clauda Debussyho. O den později dojde na stejném místě ve stejný čas k Poctě české a moravské lidové písni – tak zní pomyslný podtitulek tohoto večera, který na břehu Čertovky, pod korunami stromů, nabídne výběr písní z Moravské lidové poezie Leoše Janáčka, dále pak Písničky na jednu stránku a Písničky na dvě stránky Bohuslava Martinů a chybět nebudou písňové cykly Cigánské melodie, Moravské dvojzpěvy a V národním tónu od Antonína Dvořáka. Zpívat budou sopranistka Eliška Gattringerová a barytonista Roman Hoza, také za klavírního doprovodu Ahmada Hedara. O kompletním programu tohoto nového pražského komorního festivalu jsme informovali zde.
„Jedním z častých rysů úspěšných ´šéfů´ je nepředvídanost. Nic z toho nevidím v pohledu dirigenta Jiřího Bělohlávka do mého mobilu, jen laskavost, vřelost, důvěru a radost ze života.“
„Byl nejen prodchnutý láskou ke své vlasti, ale až neuvěřitelně propagoval její hudbu.“
„Jiří včera večer zemřel… Je to, jako by se to stalo současně letos i před deseti lety.“
Poslední květnový den uplynuly čtyři roky od odchodu dirigenta Jiřího Bělohlávka. Přízní osudu se v roce 2012 po dvou desetiletích vrátil na post šéfdirigenta České filharmonie, který napoprvé nemohl zastávat dostatečně dlouho. Krutostí stejného osudu nemohl však ani napodruhé misi přirozeně završit. V roce, kdy se v únoru připomínaly jeho nedožité pětasedmdesáté narozeniny, přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě, který žije od roku 1981 v Londýně. Mapování uměleckých aktivit Jiřího Bělohlávka se věnoval řadu let. Zachytil díky osobnímu přátelství podrobná a intimní svědectví, ještě stále nevylučuje napsání monografie. Sestavil už nepřekonanou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky. Do sesbíraného materiálu nechává postupně podrobně nahlédnout. Dnes velmi osobní vzpomínkou.
Filharmonie Hradec Králové pravidelně uvádí rozsáhlá díla za účasti sborů. Tyto koncerty jsou součástí každé sezóny a většinou se objevují v Bílé nebo Žluté abonentní řadě – velký a malý symfonický cyklus, případně jsou uváděny jednotlivě mimo předplatné. Pro svou 44. koncertní sezónu však královéhradecká filharmonie nově sestavila z těchto koncertů ucelenou abonentní řadu – Červenou. Vznikl tak vokálně-instrumentální cyklus čtyř koncertů určený zejména příznivcům sborového a sólového zpěvu, ale nejen jim.
