Profesor Jiří Kratochvíl - zakládající člen Janáčkova kvarteta a emeritní pedagog Janáčkovy akademie múzických umění - oslavil 8. prosince 95 let. Janáčkovo kvarteto proto u této příležitosti pořádá gratulační koncert, koná se 13. prosince v 19:30 v aule JAMU. Laudatio přednese jeden z bývalých členů Janáčkova kvarteta, profesor Adolf Sýkora. Jako host ve Dvořákově Smyčcovém kvintetu Es dur vystoupí i Bohuslav Matoušek.
„Kabeláč, kterého v Berlíně na jeho návrh přijali okamžitě, bude zcela určitě objevem.“
„Bartók je jedním z jeho nejoblíbenějších skladatelů dvacátého století, velmi blízko Leoše Janáčka.“
„Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, prohlásil poté, co dostal nečekaně rychlé nové pozvání.“
Jakub Hrůša diriguje v tomto týdnu Berlínské filharmoniky. Druhé pozvání přišlo brzy po jeho loňském podzimním debutu u tělesa považovaného mnohými za nejlepší na světě. Do německé metropole veze Hrůša Dvořáka, Berlioze, Bartóka a jako skrytý trumf Mysterium času Miloslava Kabeláče. Osmatřicetiletý český dirigent má za sebou čerstvě koncertní debut s Vídeňskými filharmoniky. Dá se proto asi říci, že už řídil v Evropě, Americe a Japonsku opravdu všechny slavné orchestry.
„Trutnovskému publiku připravili bezesporu jeden z nejlepších hudebních zážitků v poslední době.“
„Vzápětí se ukázalo, že hudebníci dokážou dát svému hraní neskrývaný emocionální rozměr.“
„Viktor Mazáček koncert po celou dobu vtipně a zajímavě uváděl.“
České filharmonické kvarteto, které vystupuje ve složení Štěpán Pražák, Viktor Mazáček, Jiří Poslední a Jakub Dvořák, již podruhé s úspěchem navštívilo podkrkonošské město. Hudebníci s sebou opět přivezli zajímavý program, získali si publikum zábavným vystupováním a předvedli profesionální výkon, který nejen že jim již dříve zajistil dobré jméno na světových pódiích velkých koncertních sálů, ale stejně tak potěšil i posluchače při komorní atmosféře síně Bohuslava Martinů v trutnovském evangelickém kostele.
„Díla českých skladatelů jsou komplikovaná, ale není nemožné jim porozumět.“
„Vždy se nemohu dočkat závěrečného duetu Rusalky s Princem.“
„Výslovnost studuji slovo od slova.“
Národní divadlo moravskoslezské uvedlo jako svoji první premiéru v této sezóně jednu nejslavnějších a nejhranějších českých oper, Rusalku Antonína Dvořáka. Nová verze režiséra Radovana Lipuse zatím sbírá kladné ohlasy. Jedním z Princů v této inscenaci je italský tenorista Luciano Mastro. Jak se mu dařilo na jeho premiéře, si můžete připomenout v naší ReflexiPlus. O tom, jak se sžíval s touto nesnadnou rolí, jsme si povídali v tomto rozhovoru. Na jevišti se jako Princ objeví opět v úterý 3. prosince.
„Skrytou krásu Elgarova díla objevila publiku cellistka Jacqueline du Pré.“
„Má v sobě intenzivní hloubku a nostalgii… a určitě i smutek nad válkou poničenou Evropou.“
„Mahlerova nebo Janáčkova neopakovatelného novátorství však přece jen nedosáhl.“
V Praze je dnes mladý maďarský sólista István Várdai. Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu nastudoval a hraje Violoncellový koncert Edwarda Elgara, letos stoletý. Abonentní večer je možné sledovat v Rudolfinu či v přímém přenosu na stanici Vltava, nebo pak ve středu v záznamu na stanici D dur. Várdai hraje na Stradivariho nástroj patřící kdysi violoncellistce, díky níž se skladba dostala do mezinárodního povědomí. Jmenovala se Jacqueline du Pré a její život se předčasně uzavřel v roce 1987.
„Leoš Svárovský po návratu z Koreje filharmoniky vůbec nešetřil.“
„Srozumitelnost každé noty byla až neuvěřitelně dokonalá, vše bylo slyšet, všemu rozumět.“
„Poslední věta symfonie, stejně jako první, byla poněkud nekonečná.“
Dům kultury města Ostravy byl minulý čtvrtek svědkem společného vystoupení pianisty Lukáše Vondráčka, dirigenta Leoše Svárovského a Janáčkovy filharmonie. Vedle Glinkovy a Dvořákovy hudby zazněl v podání třiatřicetiletého opavského rodáka 3. klavírní koncert Sergeje Prokofjeva, populární a efektní dílo, které autor sám jako sólista premiéroval v roce 1921 v Chicagu. O koncertě píše studentka Fakulty umění Ostravské univerzity Helena Kokšová.
„Pred piatimi rokmi, pri oslavách 95. výročia založenia Konzervatória, ovácie prítomných nemali konca-kraja.“
„Na vysokej úrovni školy má leví podiel jej predchádzajúci riaditeľ Peter Čerman.“
„Vrcholom jubilejného koncertu bolo uvedenie Dvořákovho Te Deum.“
Obdobně jako Brno i Bratislava letos slaví 100 let od založení své konzervatoře. Na rozdíl od oslav 95. výročí školy, které byly pojaté jako velkolepá show na náměstí, toto jubileum Konzervatoř oslavila v důstojném prostředí Koncertního sálu Slovenské filharmonie. Dirigent Juraj Jartim řídil slavnostní koncert v provedení Symfonického orchestru a sboru Konzervatoře a sólistů Simony Houda-Šaturové a Dalibora Jenise.
„Housličky jsem si nejdřív pochovala jako panenku… – a ona říkala: nechceš taky zkusit hrát?“
„Jako houslistka musím opravdu cvičit. Jsem v pátém ročníku a to už je vážné.“
„Mám ještě duo s mojí sestrou, což je hobojistka, máme to i na konzervatoři jako předmět.“
Když jsme s úspěšnou mladou českou houslistkou Pavlou Tesařovou hledaly společný termín pro uskutečnění rozhovoru, nebylo to vůbec snadné. Coby studentka pátého ročníku Pražské konzervatoře a vítězka řady mezinárodních soutěží má nebývale nabitý program. Ke každodenním povinnostem a cvičení přibývají zkoušky i koncertní vystoupení ze dne na den. Nakonec jsme společný čas našly a setkaly se v Dobřichovicích, kousek od jejího bydliště, ve vzácný den, kdy měla „úplně volno“.
Od poloviny prosince do začátku ledna příštího roku se v Praze koná už 21. ročník festivalu České doteky hudby. Slavnostní zahájení chystá na 16. prosince do Španělského sálu Pražského hradu. Na festivalu vystoupí například Janáčkova filharmonie Ostrava, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, violoncellista Václav Petr, houslistka Tatiana Samouil, mezzosopranistka Eva Garajová, dirigenti Zsolt Hamar a Marius Stravinský, španělský flétnista Claudi Arimany, vídeňský chlapecký sbor Wiener Sängerknaben nebo popová stálice Dasha.
„Večer byl v tomto kontextu velmi působivou událostí.“
„Všichni protagonisté disponují výraznými a čistě znělými hlasy s příjemným uměleckým projevem a byli ozdobou a ´tahouny´ večera.“
„Posluchači byli strženi silou stočlenného sboru; naplnit katedrálu, která zpěvem celá až hřměla.“
Oslavy 30. výročí nabytí svobody vyvrcholily. Každý slavil 17. listopad svým způsobem, ale snad nikdo, komu odkazu našich předků záleží, nemohl v tyto dny zůstat zcela nečinný. Každý svým způsobem chtěl vyjádřit vděčnost za svobodu, která by i nadále měla a musí zůstat základem demokracie v našem státu. Mnoho lidí vyjádřilo své přesvědčení v sobotu na Letné, na dalších mnoha místech se konaly procesí a demonstrace, ale umělci mají zase své způsoby a možnosti vyjádření. V Brně se katedrála Petra a Pavla v neděli rozezněla oratoriem Svatá Ludmila Antonína Dvořáka v provedení Filharmonie Brno a tří spojených brněnských sborů.
„Nejvíc museli posluchači ocenit to, že každý jednotlivec hrál sám za sebe s maximální koncentrací a projevem sólového umělce.“
„Hudba plná energie, emocí a citu.“
„Radost z hudby a tvoření jako by se svou nakažlivou bezstarostností zmocnila nálady všech přítomných.“
Musica Florea zavítala po roce opět do Brna. Renomovaný soubor se věnuje historicky poučené interpretaci. Někdy ani světový věhlas nebo velké množství vydaných desek nemusí nutně znamenat, že se na živém koncertě dočkáte kvalitního uměleckého provedení nebo alespoň hudebního povznesení. Musica Florea však nabízí nejen záruku kvalitního a pečlivého nastudování, navíc s hlubokým vhledem do stylové interpretace a zájmem o historický kontext skladeb, ale také zážitek, který otevírá mysl i srdce. Po vyslechnutí Dvořákovy předehry Othello a jeho Páté symfonie odcházeli posluchači s jistým úžasem, jaká může Dvořákova hudba být.
„Vůbec největší poklonu si zaslouží hoboje, které svou úlohu hrály naprosto famózně.“
„Role vypravěče se ujala Laurie Anderson, která současně hrála na elektrifikované housle a obsluhovala další elektronické podkresy.“
„Skladba je vypointovaná k samému závěru, kdy pilotka ztrácí kontakt s pevninou a nakonec utichá. Stejně tak do ticha odešla i hudba.“
Filharmonie Brno odstartovala další ze svých abonentních cyklů, tentokrát s názvem „Klasicky i moderně“. Klasickou část přestavovala Dvořákova Šestá symfonie, tu moderní skladba Američanky Laurie Anderson s názvem Amelia, která zde zazněla v české, potažmo světové premiéře. Filharmonii Brno řídil její šéfdirigent Dennis Russell Davies, který v čele orchestru stojí již druhým rokem. Svou Amelii představila sama autorka, která si přivedla ještě jednoho hosta. Tím byl albánský violoncellista Rubin Kodheli.
„Festival Brikcius se koná v rámci mezinárodních Daniel Pearl World Music Days.“
„Je velmi důležité připomínat osud terezínských skladatelů.“
„Můj vztah k jazzu je velmi pozitivní.“
František Brikcius je violoncellista, který se rozhodl propagovat repertoár pro sólové violoncello. Hře na tento nástroj se začal věnovat již v raném dětství. Po absolutoriu Konzervatoře v Praze pod vedením Jaroslava Kulhana byl přijat na JAMU v Brně do violoncellové třídy Bedřicha Havlíka. Následovalo studium ve Velké Británii v mistrovské třídě Anny Shuttleworth, dále pak na univerzitě Toho Gakuen v Japonsku. Na JAMU absolvoval u Evžena Rattaye. Je iniciátorem řady projektů, jako například eSACHERe, MAKANNA nebo 2 Cellos Tour a Weinberger Tour v rámci Dua Brikcius, které tvoří se svou sestrou Annou Brikciusovou.
„Všichni – včetně orchestru – ze sebe vydali to nejlepší, co umějí.“
„Nastudování Zdeňkem Klaudou bylo jisté, přehledné, s respektem ke skladateli a současně interpretované a řízené s velkou chutí a radostí.“
„Markéta Cukrová zazpívala tak vřele a něžně, že se jí dostalo vděčného přijetí dojatými posluchači.“
Koncerty Českého spolku pro komorní hudbu se vyplatí sledovat. Jeho dosavadní dramaturg Ludvík Kašpárek má cit pro originální program a spojení účinkujících umělců. Právě to ukázal středeční koncert v pražském Rudolfinu. Vystoupili na něm mezzosopranistka Markéta Cukrová a L’Armonia Terrena řízená Zdeňkem Klaudou. Na programu byla díla Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka a Jana Václava Huga Voříška.
„Soutěž mě tehdy vrátila zpátky na zem. Zjistil jsem, že na sobě ještě musím moc a moc pracovat.“
„František Drs mi hodně pomohl v tom, jak zpívat s orchestrem.“
„Nakonec jsem si řekl: jestli už mám třetí cenu, tak proč bych nezkusil štěstí ještě jednou?“
Ukrajinec Andrij Charlamov, barytonista z Oděsy, se stal absolutním vítězem 54. ročníku Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka. V kategorii Opera, určené pro zpěváky do 35 let, získal mezi muži první cenu a první místo zaujal i v kategorii interpretace písní. Nemá sice na rozdíl od dalších laureátů žádné pozvání z tuzemských operních divadel, ale odváží si Cenu dirigenta Františka Drse za mimořádný hudebně-interpretační výkon po dobu celé soutěže. Do Karlových Varů nepřijel poprvé, štěstí už pokoušel několikrát. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus říká, že Česko pro jeho začínající kariéru znamená opravdu a zásadně mnoho.
„V Hudbě pro Prahu dominují dechové a bicí nástroje a hráči zdejšího orchestru se partů zhostili velmi dobře.“
„Dirigent Iwasaki se snažil svými výraznými gesty a energickým přístupem vytěžit ze skladby maximum, což se mu podařilo.“
„Došlo takřka k symbióze sólisty, dirigenta a orchestru.“
Čtyři dny před 17. listopadem se v sále královéhradecké filharmonie konal koncert s názvem Třicet let svobody. Jednalo se o jednu z událostí projektu s názvem Hradecký memoriál 2019, který se zaměřuje na připomínání událostí moderní historie. Zahrála na něm domovská Filharmonie Hradec Králové za řízení Chuheie Iwasakiho. Sólistou večera byl violoncellista Petr Nouzovský. Na programu byla Hudba pro Prahu 1968 Karla Husy a oblíbený Koncert pro violoncello h moll Antonína Dvořáka.
„Lákalo mě hrát něco trochu jiného než klasický violoncellový repertoár.“
„Houslové skladby a jejich technická náročnost se mi líbí. Je to výzva.“
„Objevil jsem nástroj z roku 1891, který postavil v Budapešti houslař Janos Stowasser. Jsem s ním velmi spokojen.“
V posledních letech na sebe čím dál výrazněji svými koncertními aktivitami upozorňuje mladý brněnský violoncellista Lukáš Svoboda. Člen Filharmonie Brno je aktivní rovněž jako ansámblový a komorní hráč. Nyní se chystá představit unikátní recitálový program postavený na provedení některých virtuózních skladeb houslového repertoáru v transkripcích pro violoncello. V Brně zahraje 14. 11 v sále ZUŠ Veveří a v neděli 17. 11. pak zopakuje recitál v sále ZUŠ Břeclav.
Škampovo kvarteto oslavilo třicet let existence výročním koncertem sestaveným z děl českých velikánů. Včera v pražské Winternitzově vile zaznělo samozřejmě dílo Leoše Janáčka, kterému se soubor dlouhodobě věnuje, konkrétně jeho Smyčcový kvartet č. 1 "Z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty", a po něm kvartety Bohuslava Martinů "Concerto da camera" a G dur Antonína Dvořáka.
„Koncert se již od prvních tónů stal nádhernou oslavou svátku festivalu.“
„Vystoupení kapely Jazzová farma bylo krásným zakončením celého koncertu. Poslední aplaus byl dlouhý a vyžádal si přídavek.“
„Hudebně se představila Základní umělecká škola v České Lípě s tím nejlepším, co má.“
Dozněly poslední tóny koncertu, na němž na festivalu Lípa Musica vystoupila většina pedagogů vyučujících hudbu na českolipské umělecké škole. Jejich vystoupením se podařilo ukázat, že dovedou interpretovat hudbu velmi kvalitně, i když třeba nejsou koncertními mistry nebo sólisty. Veřejnost tak mohla posoudit, že děti, které jsou svěřovány k hudební výchově, mají dobré vzdělavatele. Kvalitu učitelů potvrzuje i účast dětí na nejrůznějších soutěžích nebo na veřejných vystoupeních, a to buď při slavnostech, nebo festivalech.
„Za naprosto přesnou orientaci ve skladbě a bezchybné vedení orchestru si bezesporu zaslouží pochvalu dirigent Keith Lockhart.“
„Mačkání bublinkové fólie či trhání papíru vyvolalo posluchačům úsměvy na tváři, avšak se zavřenýma očima mohl člověk klidně slyšet křupání ledu či praskání ohně.“
„Těžko se odhaduje, zda to bylo autorovým záměrem, několik částí nicméně nápadně připomíná onen tajemný podmořský velrybí zpěv.“
Mimořádný koncertní večer uspořádal český první orchestr na závěr druhého ročníku vlastní skladatelské soutěže. Ta měla motivovat mladé umělce k tvorbě a otevřít jim dveře na světovou scénu. Klíčem k těmto pomyslným dveřím byly třem finalistům jejich kompozice, které dostaly od poroty nejlepší hodnocení. Čeští a slovenští autoři - Jana Vöröšová, Matouš Hejl a Adrián Demoč – spolu s domácí i světovou porotou nastínili, kam se ubírá, čím se inspiruje a čeho využívá naše současná klasická hudební tvorba.
