„Tři dějství Dvořákovy Rusalky, to jsou tři rozdílné charaktery hlavní postavy. Režijní koncepce Radovana Lipuse to zvýrazňuje.“
„V árii „Ó marno, ó marno to je“ vyjádřila Kněžíková takovou intenzitu citů, že tento výjev zůstane jako zcela mimořádný okamžik ještě dlouho v paměti.“
„Dnes vítězí o hodně civilnější přístup – a v opeře se musí mnohem víc hrát; tomu obě ostravské Rusalky vyhovují.“
Nová Dvořákova Rusalka v Ostravě je o dvou světech a jejich propastné nespojitosti, o mužských a ženských archetypech, o iluzích a střetu s realitou, o míjení se a možná i o pozdním poznání. Druhá premiéra v Národním divadle moravskoslezském prohloubila v sobotu předchozí čtvrteční vcelku příznivý dojem z toho, že inscenace zdůrazňuje současné pocity a apely, aniž by sáhla k příliš kontroverzní aktualizaci. Druhá premiéra byla také okamžikem debutu Kateřiny Kněžíkové v titulní roli – krásného a impozantního.
Právě probíhající koncertní sezóna je pro českého houslového virtuosa Josefa Špačka současně poslední v pozici koncertního mistra České filharmonie. V obou rolích se představí na řadě zahraničních turné, jako sólista vystoupí na předních světových pódiích, domácích festivalech nebo povede vlastní mistrovské kurzy.
„Rusalka není víla; je obrazem čisté nevinné duše, cizince v neúprosném, bohužel již odlidštěném světě.“
„Znělý, zdravý hlas Veroniky Holbové podporuje dojem z konkrétní prezentace, neakcentující nijak zvlášť snovost, poetičnost.“
„Martin Gurbaľ nemá barvu hlasu patřící skutečnému basu; vyvažuje to však lidskostí, kterou postavě otce (spíše než vodníka) dává.“
Současná ostravská Rusalka je tamním dvanáctým nastudováním díla během stoleté historie souboru. Za inscenací stojí plnou vahou své muzikality Jakub Klecker. Hodně výrazná je však i její vizuální stránka, dílo scénografa Davida Baziky, kostýmní výtvarnice Ha Thanh Špetlíkové a režiséra Radovana Lipuse. Pomáhá v příběhu podtrhnout ryze současná témata, pocity a apely.
„Czech Virtuosi doprovázeli měkce, obezřetně a se zaoblenými dynamickými konturami.“
„Richard Novák s dechem a pozoruhodnou energií úctyhodným způsobem vystačil i v náročné čtvrté písni z Brahmsova cyklu.“
„Mendelssohnova árie Gott, sei mir gnädig s největším nasazením Richarda Nováka byla zřejmě nejsilnějším kusem tohoto večera.“
Jedním z vrcholů letošního ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby byl sobotní galakoncert v olomouckém chrámu Panny Marie Sněžné. Hlavní hvězda večera, stálice festivalu a nestor českých basistů Richard Novák, který před několika dny oslavil 88 let, vybral různorodý program především z biblických textů zhudebněných v průběhu několika století. Avizovanou německou mezzosopranistku Marlene Lichtenberg musela v krátkém čase zastoupit Lucie Hilscherová. Oba zpěváky doprovodil ansámbl Czech Virtuosi pod taktovkou Štefana Veselky.
„Mezi mladé soubory hráčů České filharmonie patří i Czech Philharmonic Virtuosi.“
„Světová hudební literatura opusy pro podobné složení, v jakém umělci hrají, zrovna neoplývá, a tak si musejí umělci pomoci sami.“
„Zdá se, že Česká filharmonie má jeden další dobrý komorní soubor ve svých řadách.“
Řekne-li se Česká filharmonie, většina si představí symfonický orchestr. Česká filharmonie pod svými křídly ovšem má mnoho dalších uskupení. Už od samých začátků členové filharmonie s podporou vedení vytvářeli komorní soubory, z nichž některé získaly světovou slávu. V této tradici pokračují filharmonici i v současnosti. Je potěšitelné, že se k ní hlásí i mladá generace.
Národní divadlo moravskoslezské uvede ve čtvrtek 17. října v půl sedmé v Divadle Antonína Dvořáka svoji první premiéru v této sezóně - celosvětově jednu nejslavnějších a nejhranějších českých oper, Rusalku. Nová verze režiséra Radovana Lipuse je už dvanáctým režijním nastudováním slavného díla na jevišti NDM.
„Blízkost muzikantů, kdy člověk vnímá dech i mrknutí oka účinkujících, trochu pozměňuje vnímání, které se stává ostřejším, možná nekompromisnějším.“
„Klavírista na sebe nepoutá pozornost, ale přitom je nepřeslechnutelný. Tuhle kvalitu nabývají jen opravdoví mistři.“
„Po několikadenním zkoušení opravdu zněli jako sehraná čtveřice.“
Na zámku v Nelahozevsi se v pátek 11. října uskutečnil zahajovací koncert páté sezony Akademie komorní hudby. Ta umožňuje stipendistům vybraným na základě konkurzu zdokonalit se v komorní hře a rovněž jim poskytuje příležitost vystoupit s lektory a profesionálními hudebníky na společných koncertech. Na pozvání Williama Lobkowicze vystoupili v Rytířském sále dva z jejích stipendistů spolu se členy Dvořákova tria – Janem Fišerem, Tomášem Jamníkem a Ivo Kahánkem, kteří patří mezi lektory. Byli to americká violistka Freya Irani, která v současnosti studuje na Universität der Künste v Berlíně, a čerstvý držitel stipendia Akademie komorní hudby klavírista Matouš Zukal. Zazněla dvě komorní díla v tónině g-moll: Klavírní trio Antonína Dvořáka a Klavírní kvartet W. A. Mozarta.
„Velmi obtížná skladba, avšak plná neotřelé a podivuhodné krásy, která zdaleka nemusí vyznít tak neefektně, jak se o ní tvrdí.“
„Bohužel se následkem tohoto snažení většinou setřel pel zpěvnosti, vnitřní křehkosti a humoru některých partií koncertu.“
„Hrát v dnešní době čistě Kurzovu úpravu není průchodné.“
Pianista Ivo Kahánek se v poslední době podrobně zaobíral Klavírním koncertem g moll Antonína Dvořáka – na svou dobu nekonvenčním opusem sedmatřicetiletého, tehdy ještě nepříliš známého skladatele, kompozicí s pověstí nevděčného díla. Skladbu studoval, spolupracoval na její notové edici, natočil ji s Bamberskými symfoniky a Jakubem Hrůšou na CD a uvedl ji v září na festivalu Dvořákova Praha. To vše rozhodně dává hned několik důvodů k tomu, aby Ivo Kahánek pro KlasikuPlus shrnul svůj pohled na dlouholeté uvádění díla v úpravě Viléma Kurze při současné existenci původní verze, aby se vyjádřil na adresu jeho údajné nehratelnosti a aby se pokusil vystihnout, v čem spočívá jedinečná krása této ještě stále neoposlouchané hudby. Z jeho uvažování vyplývají tři důvody stylizace sólového partu koncertu daným způsobem - a také tři cesty k interpretaci.
Čtyři nejznámější české skladatele: Bedřicha Smetanu, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů postupně představí dětem Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Pomůžou mu v tom skřítci Béďa a Betty, které ztvární herci Tomáš Kyselka a Anna Jiřina Daňhelová. Tradiční cyklus koncertů pro rodiny s dětmi Orchestr na dotek začne už tuto sobotu 12. října od 11 hodin. První přijde na řadu Bedřich Smetana a jak jinak než v „jeho“ síni v Obecním domě.
Program festivalu Lípa Musica pokračuje ve středu 9. října další poctou české hudbě, tentokrát Antonínu Dvořákovi. Jeho Moravské dvojzpěvy uvedou sopranistka Simona Šaturová, mezzosopranistka Markéta Cukrová a klavírista Vojtěch Spurný. V pátek 11. října se představí němečtí hosté a čerství držitelé prestižní ceny Opus Klassik, soubor Lautten Compagney, a spolu s nimi houslistka Julia Schröder. Jejich inovativní projekt Mystérium spojí zdánlivě neslučitelný svět regionálního rodáka H. I. F. Bibera s hudbou Astora Piazzolly. Týden pak završí vystoupení rezidenčního tělesa festivalu, Scholy Gregoriany Pragensis společně s violoncellistou Jiřím Bártou.
„Dirigent neostal svojej povesti kompetentného a nadmieru inšpiratívneho umelca nič dlžný.“
„Práve on bol magnetom a ústrednou osobnosťou festivalovej dvořákovskej produkcie.“
„Kládol dôraz na vzácne vyrovnaný a prekvapujúco triezvy vokálny prejav sólistov.“
Festivalový maratón jubilejného 55. ročníka Bratislavských hudobných slávností pokračoval v nedeľu, 6. októbra 2019 koncertom Slovenskej filharmónie, na ktorom pod vedením Juraja Valčuhu za spoluúčinkovania Slovenského filharmonického zboru a kvarteta sólistov zaznela kantáta Stabat mater, op. 58 Antonína Dvořáka.
„Šťastná volba garanta festivalu přinesla ovoce v naprosto ojedinělém projektu – speciálně pro festival sestaveném smyčcovém sextetu, jehož složení by mohl Lípě Musice závidět leckterý z obřích světových festivalů.“
„Rychlé secvičení nemůže být dostatečně přesvědčivé? Čtvrteční koncert dokázal, že může.“
„Slyšet to všechno podané tak přirozeně a nadšeně bylo barvitým dobrodružstvím, které lahodilo duši posluchačů.“
Malebná německá obec Waltersdorf, ležící na svahu kopce Luž, při staré obchodní stezce mezi Čechami a Lužicí, se svými 1700 obyvateli neaspiruje na titul rušného centra, a přesto už počtvrté hostila koncert mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica. Příčinou je jak krásný kostel, který je útulnou a akusticky skvělou koncertní síní, tak dlouholetý cíl festivalu rozvézt hudbu do severočeského regionu i za německé hranice. Inspirován sympatickou decentralizací německé kultury, kde je běžné potkat špičkový koncert v malé obci či zapadlém klášteře, vydal se festival touto cestou, v Čechách ne zcela obvyklou, již před lety.
„Pojmenováním Hrodźišćo evokuje skladba obraz původních sídel Lužických Srbů.“
„Obsahově se texty zaměřují na putování Lužických Srbů po roce 1300, jako by hledaly spojení s Mojžíšovou cestou z Egypta.“
„Celek tvoří soubor patnácti písní; spolupracovala na něm lužicko-srbská spisovatelka Madelene Nasticcynová, autorka dětských pohádek a novinářka.“
Myšlenka přiblížit obyvatelům na severu Čech sousední slovanský národ, sídlící ve Svobodném státě Sasko, vznikla před několika lety. Češi Lužické Srby neznají, jak prokázalo sociologické šetření studentek z Budyšína a Zhořelce. Byla to jedna z inspirací pro spolek SAL (Societas amicuum Liberec), jehož cílem se stalo sbližování Lužice a Libereckého kraje v oblasti cestovního ruchu a především kultury. Již v době založení začali připravovat Rok kultury Lužických Srbů. Je plný výstav, koncertů, přednášek, zájezdů i různých setkání od září 2019 až do roku 2021. Zahájení s premiérou pop-oratoria Hradiště se koná 4. října odpoledne na liberecké Technické univerzitě.
První říjnový týden se na festivalu Lípa Musica představí sexteto špičkových světových sólistů, sejdou se Tobias Feldmann, Sergej Malov, Gabriel Schwabe místo náhle indisponovaného Juliana Steckela a Tomáš Jamník, které k sobě přizval Josef Špaček. Následuje tradiční koncert při svíčkách v Zahrádkách, kde vystoupí multiinstrumentalista Sergej Malov s recitálem na housle a violoncello da spalla. V sobotu pak festival složí poctu Leoši Janáčkovi, dramaturgie zařadila jeho přelomový Zápisník zmizelého a další písně i klavírní skladby. Přednesou je Jaroslav Březina, Eliška Weissová, Martin Kasík a další.
„Šostakovičovo dílo zcela nevšedně začíná nebesky krásným, hluboce opravdovým, nekonečně dlouhým, klidným a posmutnělým nokturnem.“
„Sergej Chačatrjan, vše jen ne povrchní, byl objevem pana šéfdirigenta. Vybral skvěle!“
„Symfonie vyzněla elegantně, hravě, nesmírně muzikálně, ano – překvapivě; to vše ale v hranicích uměřenosti.“
Symfonický orchestr Českého rozhlasu otevřel koncertní sezonu zajímavým, ambiciózním a zdařilým způsobem. Páteční mimořádný koncert nasadil laťku hodně vysoko díky Sergeji Chačatrjanovi a jeho dech beroucí interpretaci Šostakovičova 1. houslového koncertu a pak i prostřednictvím neortodoxního výkladu Dvořákovy Osmé symfonie šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem.
„Martinů? Promyšlené a naprosto zvládnuté nastudování, špičkový výkon.“
„Sukův pochod zahraný velmi dobře, i s bezchybnými fanfárami trubek v úvodu.“
„Václav Petr zahrál Koncert h moll opatrněji, krásně spolehlivě, zpěvně, bez přehánění temp.“
Olomoucká Reduta je z hlediska symfonického provozu sálem nevelkým, hodně útulným. Na koncertním zvuku Moravské filharmonie se to podepisuje značně, nikoli úplně ku prospěchu věci. Dojem ze čtvrtečního inauguračního koncertu nového šéfdirigenta Jakuba Kleckera zůstává přesto mimořádně příznivý. Zejména díky způsobu, jakým společně prezentovali Čtvrtou symfonii Bohuslava Martinů.
„Od prvního čísla programu bylo zřejmé, že posloucháme těleso s vytříbeným zvukem.“
„Krásná Benedetti je muzikální dáma, jež patří do širší světové špičky houslistek.“
,„Dvořákova Praha opět stvrdila vysokou úroveň, ve výsledku jsme byli svědky jednoho z nejsilnějších ročníků festivalu.“
Závěr letošního festivalu Dvořákova Praha ležel na bedrech Estonského národního symfonického orchestru s jeho bývalým šéfdirigentem a pro pověst estonského hudebního života stále aktivně pracujícím Neemem Järvim a skotskou houslistkou Nicolou Benedetti. Zahráli symfonickou báseň Úsvit Heino Ellera, Sibeliův Houslový koncert d moll a Čtvrtou symfonii Es dur Antona Brucknera Romantickou. A bylo to důstojné vyvrcholení festivalu.
„Domnívám se, že spojení těchto dvou skladatelů a nástrojů vytvoří živoucí dialog, i přesto, že na pódiu bude stát pouze jeden člověk.“
„Mým cílem je v žácích vybudovat větší pochopení pro hudbu a naučit je, jak toto pochopení vyjádřit svým nástrojem.“
„Českou hudbu samozřejmě miluji, Janáčka a Dvořáka ze všeho nejvíce.“
V pátek 4. října vystoupí v kostele sv. Barbory v Zahrádkách, malebné obci vzdálené necelých osm kilometrů od České Lípy, ruský houslista a violista Sergej Malov. Mezinárodní hudební festival Lípa Musica vybídl tohoto mnohostranného umělce k sestavení sólového recitálu. Pětatřicetiletý rodák z Petrohradu si do Zahrádek přiveze ze své kolekce dva nástroje: housle a pozoruhodné violoncello da spalla. Na programu budou Eugène Ysaÿe a Johann Sebastian Bach. S uměleckým garantem Lípy Musicy Josefem Špačkem a dalšími špičkovými umělci se představí také jako komorní hráč na violu v dílech Arnolda Schönberga a Antonína Dvořáka.
V Dvořákově síni Rudolfina v pátek slavnostně zahájí novou sezónu Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Koncert začne v 19:30 hodin. Těleso v čele se svým šéfdirigentem Alexandrem Liebreichem představí nového rezidenčního umělce – houslistu arménského původu Sergeje Chačatrjana, který se ujme sólového partu v Koncertu pro housle a orchestr č. 1 a moll Dmitrije Šostakoviče. První skladbou večera bude Ouvertura pro smyčce polského skladatele Witolda Lutosławského a závěr bude patřit Symfonii č. 8 G dur Antonína Dvořáka.
