112

Památník národního písemnictví zve na písňový recitál německých pěvců – basbarytonisty Franze Hawlaty a sopranistky Yvonne Steiner. Koná se v sobotu 17. září od 16 hodin v zámečku v Petrkově u Havlíčkova Brodu. Oba pěvci zazpívají písně Gustava Mahlera – Písně na verše Friedricha Rückerta a Chlapcův kouzelný roh, na klavír je doprovodí Róbert Pechanec. Hodinu před koncertem je na pořadu přednáška Jiřího Štilce na téma Gustav Mahler a jeho vztah k českým tvůrcům a českému prostředí.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00009

„Všichni hudebníci hráli v dobových kostýmech s parukami na dobové nástroje a osvětlení zajištovaly dvojice svíček. Daleko podstatnější však byla akustika divadla, dobové kulisy… a na prvním místě přístup dirigenta Marka Štryncla.“

„Z dirigenta byla znát především dokonalá znalost partitury s pochopením pro specifika barokních vokálních forem, citem pro celkovou proporčnost, a především kontrastnost interpretovaného díla.“

„Představení a jednotlivé výkony zaujaly především jako kompaktní a působivý celek.“

Mezinárodní hudební festival Český Krumlov nabízí kromě koncertů také operní představení. Ve dnech 21. a 22. července uvedl orchestr Musica Florea Vivaldiho operu Farnace, a to se snahou o maximální autentičnost – historicky poučenou interpretací počínaje a dobovými kostýmy v prostoru zámeckého barokního divadla konče. Představení řídil Marek Štryncl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1000

„Nezaměnitelnému zvuku žesťových vojenských signálů nebo promenádních koncertů na náměstí a vojenským pochodům nemohl uniknout.“

„Někde tady se rodí další proslulý výrok o trojí vyděděnosti: Čech mezi Rakušany, Rakušan mezi Němci a Žid mezi všemi…“

„Studijní výsledky Gustava Mahlera na jihlavském gymnáziu, tak, jak jsou důkladně zachovány jako všechny ostatní dokumenty v jihlavském archivu, nejsou nijak skvělé.“

V pondělí 22. října 1860 se přistěhovala z Kaliště u Humpolce do Jihlavy rodina Mahlerových. Jejich synkovi Gustavovi byly čtyři měsíce… Jak vypadalo město Iglau v šedesátých a sedmdesátých letech devatenáctého století, během patnácti let, kdy tam vyrůstal a chodil do školy? O tom, o prvních a zásadních hudebních podnětech předcházejících studiu na Vídeňské konzervatoři, o rodinných kořenech, otcově živnosti, o sociální situaci a vzpomínkách na dětství pojednává druhý díl seriálu Gustav Mahler v souvislostech. Vychází na začátku měsíce, ve kterém uplyne 111 let od úmrtí skladatele a dirigenta, jemuž osud vyměřil necelých jedenapadesát let života.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
112

„Roman i Karel publikum doslova rozparádili natolik, že si vynutilo dva přídavky a zahrnulo umělce dlouhými ovacemi.“

„Role kmotra zmíněného cédéčka se ujal Lukáš Hurník.“

„Dopídit se partitur bylo očistcem spojeným s takřka detektivním pátráním. Velká zásluha patří Karlu Košárkovi.“

Poslední listopadový čtvrtek tohoto roku přinesl pražskému publiku koncert Romana Janála a Karla Košárka. Kromě něj ale také besedu, a hlavně křest jejich nového alba písňového repertoáru na slovenskou lidovou poezii Bohuslava Martinů a Mikuláše Schneidera-Trnavského.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
DSC3500

„Partnerství s klavíristou musí dosáhnout naprosto rovnocenné úrovně, jsou dva, ale naprosto splývají.“

„Považuji za velmi užitečné a radím všem pěvcům, pokud ta možnost je, zpívat komorní hudbu.“

„CD je krásný návrat ke kořenům i k písničkám, které mě provázejí od chlapeckých let.“

Přední český barytonista Roman Janál odpovídá v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz na otázky o hudebních začátcích, studiu v Bulharsku, vztahu k písňové literatuře i svých zkušenostech ze soutěží. A přibližuje nové CD, na které nahrál spolu s klavíristou Karlem Košárkem písně Mikuláše Schneidera-Trnavského a Bohuslava Martinů inspirované slovenskou lidovou poezií.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

2306 Mezinárodní hudební festival Mahler Jihlava 2021 pořádá v rodném domě Gustava Mahlera v Kališti u Humpolce koncert, a to u příležitosti oslav narození skladatele. V neděli 11. července tam od 15 hodin vystoupí mezzosopranistka Ester Pavlů s klavíristou Ahmadem Hedarem. Na koncertě zazní skladby z písňového repertoáru Josefa Bohuslava Foerstera a Gustava Mahlera – autorů, jejichž přátelství započalo v době, kdy Mahler působil coby šéf opery Městského divadla v Hamburku. Průvodní slovo na téma Přátelé z Hamburku a Vídně bude mít Jiří Štilec. Festivalový autobus odjíždí od jihlavského hotelu Gustav Mahler ve 14 hodin. Vstupné je zdarma.

Zveřejněno v AktuálněPlus
kozeluh-9-of-18

„Galatea od svého posledního uvedení v roce 1806 rozšířila seznam znovuobjevených a vysoce kvalitních kompozic tvůrců pocházejících z českých zemí.“

„Dramatický nástup barvité předehry s tympánovými údery evokujícími tragičnost antického příběhu vtáhl posluchače do děje.“

„Koželuhova kantáta je důkazem, s jakou hravou invencí, muzikálností a kompoziční lehkostí a řemeslnou erudicí se tento skladatel dokázal prosadit ve vysoce konkurenčním prostředí hudební Vídně 18. století.“

Tradicí posledních ročníků festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců se stalo uvádění obnovených premiér děl svébytných českých skladatelských osobností 18. století působících v rakousko-habsburském soustátí. Pod patronátem koprodukčního projektu „Češi ve Vídni“ se od jeho spuštění v roce 2017 podařilo edičně připravit, novodobě provést a i na několika vysoce oceňovaných CD vydat díla Pavla Vranického či Leopolda Koželuha. Díky intenzivní spolupráci se švédským badatelem a odborníkem Danielem Bernhardssonem mohl dirigent Marek Štilec znovuoživit i zapomenutou Koželuhovu kantátu Galatea, jejíž jediný dochovaný dobový opis se nachází v archivu Pražské konzervatoře. O úspěšném mezinárodním projektu „Češi ve Vídni“ portál KlasikaPlus.cz informoval už dříve.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1882

Jubilejní dvacátý ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava zahájili pořadatelé 20. května. Třetím koncertem festivalové řady bude dnes od 18:00 v jihlavském kostele Povýšení svatého Kříže obnovená premiéra Koželuhova oratoria pro soprán, sbor a orchestr La Galathea. Sólového partu se ujme sopranistka Simona Eisinger. Dále vystoupí Kühnův smíšený sbor, který připravil sbormistr Jaroslav Brych, a Wranitzky Kapelle bude řídit Marek Štilec. Článek Jiřího Štilce věnovaný dnešnímu hudebnímu dílu si můžete připomenout zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 07 červen 2021 15:22

Koželuhova kantáta Galatea po 215 letech

P1070193Galatea1

„Jediný exemplář rukopisného opisu tohoto díla se zachoval v archivu Pražské konzervatoře.“

„Je zajímavé, že v příběhu lásky Acise a Galatey tady chybí postava pastýře Acise, do něhož se mořská nymfa Galatea zamilovala.“

„Rodák ze středočeských Velvar Leopold Koželuh přišel do Vídně v roce 1778, záhy se stal jedním z nejvýznamnějších vídeňských tvůrců a posléze i dvorním skladatelem a komorním kapelníkem.“

Hned dva festivaly nabídnou obnovenou premiéru kantáty Galatea Leopolda Koželuha, českého mistra 18. století. Po 215 letech zazní napřed zítra na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka, a to od 19 hodin v kostele sv. Jana a Pavla ve Frýdku-Místku, a pak hned den poté, ve středu 9. června od 18 hodin v kostele Povýšení sv. Kříže v Jihlavě v rámci jubilejního 20. ročníku festivalu Hudba tisíců - Mahler Jihlava. Part Galatey nastudovala sopranistka Simona Eisinger, spolu s ní vystoupí Kühnův smíšený sbor, Wranitzky Kapelle a dirigent Marek Štilec. Mnohé zajímavosti z doby vzniku kantáty,  o vazbách na naše území i o současném nastudování shrnuje pro portál KlasikaPlus.cz muzikolog Jiří Štilec.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus

xfgjdV úterý se uzavře internetový diskusní klub nazvaný Budoucnost vážné hudby – nejisté jistoty a jisté nejistoty. Šestý, poslední díl má podtitul Co dál? Jak vrátit do publika posluchače? a zúčastní se ho generální ředitel České filharmonie David Mareček, houslista, organizátor a manažer Pavel Šporcl, hudební kritik a publicista Boris Klepal, hudebník, skladatel, pedagog a manažer Alexandr Smutný a ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor. Moderují iniciátoři projektu, muzikolog, pedagog na VŠE a bývalý ministr kultury Ilja Šmíd a Jiří Štilec, vedoucí katedry hudební produkce na HAMU. Debatovat začnou tradičně od 17 hodin ZDE, na platformách YouTube, Facebook a stránkách organizátorů a partnerů projektu, mezi které patří i portál KlasikaPlus.cz. Zde si na našem portálu připomeňte rozhovor s Iljou Šmídem zveřejněný před první debatou.

Zveřejněno v AktuálněPlus
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
1000444

„Mahlerova hudba je jako brána otevřená do budoucnosti, aniž by ztrácela kontinuitu s tradicí.“

„V roce 2010 jsme získali odrůdu růže "Gustav Mahler".“

„Snažíme se spojovat zajímavé hudební tituly s kvalitními, pokud možno mladými interprety, nejsme a nechceme být klasický festival "superhvězd".“

Dnes začíná jubilejní dvacátý ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava. Na zahajovacím koncertu v jihlavském Domě kultury zazní od 17 hodin Symfonie č. 7 Gustava Mahlera v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava, kterou bude řídit Marek Štilec. Jeho otec, muzikolog, pořadatel, producent a profesor pražské HAMU Jiří Štilec už během studií podlehl kouzlu tvorby Gustava Mahlera, proto není divu, že později založil festival věnovaný právě jemu a jeho rodnému regionu. A jak dodává v RozhovoruPlus, Jihlava se může pyšnit faktem, že tam Mahler vyrůstal a vstřebával i první hudební podněty. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
veb-md-DSC2788

„Covidová krize změny, které jsou už dlouho vidět, v plné nahotě odhalila a urychlila.“

„Hudba je vnímána jako estetická hodnota, ale ona je přece i velkým ekonomickým odvětvím. Určitě se budeme hodně bavit o kreativních průmyslech.“

„Je ale potřeba zdůraznit také imanentní přínos kultury, tedy i jiné hodnoty, ne pouze to, že přináší ekonomický prospěch.“

V úterý začíná internetový diskusní klub nazvaný Budoucnost vážné hudby – nejisté jistoty a jisté nejistoty. Potkají se v něm osobnosti z různých sfér, hudebníci, manažeři, teoretici, kritici. Projekt je rozvržen do šesti podvečerů a bude možné ho sledovat vždy v úterý od 17 hodin ZDE, na platformách YouTube, Facebook a stránkách organizátorů a partnerů projektu, mezi které patří i portál KlasikaPlus.cz. Záměr přibližuje v širším kontextu muzikolog Ilja Šmíd, který přednáší na katedře arts managementu na podnikohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Za iniciativou stojí společně s muzikologem Jiřím Štilcem, vedoucím katedry hudební produkce na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Nosticvpalc17

„Za jakých podmínek a kdy lze očekávat uvolnění restrikcí, které ochromily činnost hudebníků.“

„Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející období vizi či jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti.“

„Věříme, že ministerstvo na takových modelech již pracuje a že co nejdříve budeme mít šanci dozvědět se, co nás čeká – všechny eventuality, podmínky a pravidla.“

Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející nejbližší období vizi? Jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti? To jsou základní otázky, které v otevřeném dopise kladou Lubomíru Zaorálkovi producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. Výzva navazuje na schůzku zástupců Sdružení umělců klasiky s ministrem v minulých dnech a mezi řádky se vymezuje vůči dopisu, který předtím poslal české vládě houslista Pavel Šporcl a označil v něm stav české kultury za katastrofální.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Petr-Chodura

„Nevěřím ani trochu na onu často opakovanou formulku, že ´po covidu bude vše jinak´.“

„Veřejné provozování hudby, tedy veřejný koncert, nezaniklo… – a určitě nezanikne ani po přestání útrap a bolestí covidové krize.“

„Čím větší bude finanční zajištění, skutečně vícezdrojové, tím bude možno lépe překonat prvotní ´rozjezdovou´ fázi po překonání pandemie.“

Jestli je v současnosti něčím mediální a veřejný prostor tematicky přesycen, pak je to samozřejmě covid a pandemie s celým rozsáhlým obalem odborných epidemiologických i dalších navazujících nebo často jen volně vyplývajících sociologických, politických, kulturně politických, psychologických a dalších a dalších úvah, končících někdy až v nějakém eschatologickém oparu či ve sféře chiliasticko-katastrofických úvah o konci světa a naší civilizace. Častým tématem příspěvků na sociálních sítích i v dalších tradičních nebo nových médiích jsou v této souvislosti i úvahy o současném stavu naší klasické hudby, jejího provozu a celého hudebního průmyslu.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
0

Komorní filharmonii Pardubice s dirigentem Markem Štilcem natočila hudbu k baletu Pavla Vranického Das Waldmädchen. Nahrávka pro společnost Naxos, kde vyjde v novodobé premiéře, je součástí projektu Češi ve Vídni. Ten už od roku 2014 postupně mapuje často pozapomenutou tvorbu autorů narozených v Čechách a na Moravě a působících na přelomu osmnáctého a devatenáctého století v metropoli monarchie.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
3

„Hluboký prožitek si Jiří Rajniš mohl dovolit opřít o školenou hlasovou techniku i v nejtišších pianissimech.“

„Miroslav Sekera je známý svým skromně sympatickým projevem, během hry vynikne jeho cit pro jemnost a preciznost i v těch nejvypjatějších okamžicích.“

„Během hodinového vysílání mohl celý svět virtuálně navštívit Mahlerův rodný dům, kterým provázel Jiří Štilec.“

Hlavní program festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava je tradičně orámován 18. květnem a 7. červencem – výročími úmrtí a narození skladatele, který v Jihlavě strávil dětství. Letos bylo vše z důvodu epidemiologické situace jinak a v pozměněné dramaturgii se koncerty odehrají v podzimních měsících. Tradiční červencové zakončení v rodném domě Gustava Mahlera v Kalištích u Humpolce se letos nečekaně stalo prologem a „restartem“ celého festivalu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Osobně jsem optimista a věřím, že se festival uskuteční.“

„Jsem rád, že se nám podařilo jako rezidenční festivalový orchestr angažovat právě SOČR“

„Hudba má úžasnou moc“

Zatímco Evropou obchází koronavirus, naděje neuhasíná a na plné obrátky se připravují jarní hudební festivaly. Jedním z nich je Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, který v Moravskoslezském kraji patří od konce května po začátek prázdnin k neodmyslitelným a tradičním akcím. O festivalu, jeho účinkujících, hudbě, obavách a nadějích jsme si povídali s panem ředitelem Jaromírem Javůrkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
9

„Do Karlových Varů přijedou tři desítky začínajících umělců z celého světa.“

„Seminář nabízí ojedinělou možnost zpívat operní árie s doprovodem orchestru.“

„Kurzy organizuje Mezinárodní pěvecké centrum Antonína Dvořáka, které také pořádá podzimní pěveckou soutěž.“

Mezinárodní pěvecké centrum Antonína Dvořáka pořádá v Karlových Varech na přelomu února a března 25. ročník mezinárodních mistrovských kurzů. Nejlepší účastníci na závěr vystoupí v pátek 6. března večer na operním koncertě v sále Lázní III.

 
Zveřejněno v MladíPlus
8

„Nadstandardní mnohaměsíční hudební příprava se vyplatila.“

„Groteskní nadsázka a neodolatelné gagy osloví publikum mnohem širší než jen ryze operní.“

„Byl by snadné sklouznout k panoptikálnímu přehánění, režiséru Skočovskému se to však nestalo.“

Svěží hudba, zábavná režie, usazené výkony mladých pěvců, vesměs studentů AMU. Taková je bilance novodobé premiéry singspielu Dobrá rada drahá Josefa Bárty, jednoho z mnoha Čechů působících před dvěma a půl staletími ve Vídni. Do jihlavského Horáckého divadla znovuobjevenou komorní operu připravili dirigent Marek Štilec s režisérem Michalem Skočovským a s orchestrem Ensemble 18+. Na dvě premiérová červnová představení mají v příští sezóně navázat další.

 
Zveřejněno v ReflexePlus