pondělí, 17 květen 2021 11:02

Od Leny Belkiny po Petera Kellnera.
Pět let koncertů na zámku Ctěnice

Autor:

„Nyní, v době pandemie, často přemýšlím o tom, jaké jsem měla štěstí, že jsem mohla díky svému povolání poznat tolik zemí světa.“

„Jedinečná atmosféra centra Prahy byla nezapomenutelná. Návštěva Vinoře však dodala mému setkání s českým hlavním městem a jeho obyvateli zcela mimořádný a neočekávaný rozměr.“

„Jsou chvíle, kdy máte pocit, že se svět neřítí jen do katastrofy, jak se často temně prorokuje. Jsou chvíle, kdy se díky úsilí obětavých nadšenců mění k lepšímu.“

 

004

 

Pět let možná není v lidském životě nijak dlouhý časový úsek, natož doba, vybízející k nějakému zásadnímu bilancování. Právě před pěti lety se však v Praze-Vinoři zrodila tradice, která představuje jeden z možných příkladů, jak tento severovýchodní okraj metropole představit zbytku světa…

Dne 27. dubna 2016 se v Kočárovně Zámeckého areálu Ctěnice konal historicky první koncert, uspořádaný ve spolupráci městské části s Muzeem hl. m. Prahy, které areál spravuje. S klasickým písňovým repertoárem zde vystoupily ukrajinské umělkyně, které by se stejně dobře vyjímaly na podiích světových koncertních síní: mezzosopranistka Lena Belkina a klavíristka Olena Kushpler. V zaplněném sále sedělo publikum, které hovořilo nejen česky, ale i anglicky, německy, polsky a rusky. Většinově se pak shodovalo, že se do této části Prahy kvůli podobným kulturním zážitkům, krásnému místu i příjemné atmosféře bude určitě rádo vracet.

O koncertech z let 2016 až 2019 jsem si na portálu KlasikaPlus.cz před časem povídal s Nikolou Uramovou v rozhovoru „Vlaštovka přiletí v prosinci.“ Vlaštovka – tedy Pucciniho opera v originální komorní úpravě – sice ještě z důvodu protiepidemických opatření do Ctěnic nepřiletěla (snad se to podaří letos na podzim), ale jakýsi stručný přehled už proběhlých akcí má v článku stále svou výpovědní hodnotu.

 

001

 

Tentokrát jsem se ale rozhodl nechat místo sebe vzpomínat především zahraniční protagonisty našich koncertů. Postřehy, které se mi sešly z Arménie, Francie, Německa, Rakouska, Slovenska, Ukrajiny a USA, ale i příspěvky od několika vzácných pamětníků z České republiky. Udělaly mi obrovskou radost. A to rozhodně nejen proto, že mě v nich některé z osobností, kterých si nesmírně vážím, vlídně zmiňují. Těší mě zejména skutečnost, že každá z nich dnes ví, kde leží Vinoř, a že má na ní viditelně dobré vzpomínky. Myslím, že to určitě není málo – a že až pominou časy covidových omezení, přibydou k těmto světovým „objevitelům Vinoře“ ještě mnozí další na jevišti i v hledišti.

Samotný začátek ctěnické koncertní tradice hezky popisuje Zdeněk Kulda, který stojí se svou chotí Alenou v čele festivalu Litoměřické svátky hudby. „V roce 2013, kdy náš spolek Musica et Educatione začal organizovat pravidelně na konci léta litoměřický festival, jsem o městské části Praha-Vinoř věděl snad jen to, kde se nachází. V roce 2015 mne ale před koncertem v kostele Zvěstování Panně Marii v Litoměřicích oslovil muž, který se představil jako Robert Rytina a který na festival přijel jako hudební recenzent. K mému údivu mi s úsměvem sdělil, že sólisty našeho koncertu, sopranistku Andu-Louisu Bogzu a basistu Štefana Kocána, dobře zná, protože dva měsíce před Litoměřickými svátky hudby oba vystupovali ve Vinoři na koncertním večeru v kostele Povýšení sv. Kříže... Toho večera jsme se navzájem informovali o svých plánech na další léta, probrali jsme problematiku spojenou s pořádáním koncertů, jejich propagací a finančním zajišťováním. Na závěr jsem obdržel pro sebe i svou manželku pozvání do Vinoře na ctěnický zámek, kde Robert Rytina se svými lidmi plánoval zahájit novou koncertní tradici.“

Jak už bylo napsáno výše, sólistkami onoho prvního večera byly dvě renomované ukrajinské umělkyně. Ty vzpomínají na své účinkování ve Ctěnicích následovně: „Koncertovat v historických prostorách zámku ve Ctěnicích byla rozhodně velmi příjemná zkušenost. Byla jsem nadšená, že mohu právě zde poprvé zpívat nádherné Dvořákovy písně v českém jazyce, stejně jako mé oblíbené písně od Brahmse, Čajkovského a Rachmaninova. Užívala jsem si každou vteřinu, kterou jsem tu strávila, a velmi jsem si vážila možnosti vystoupit pro tak vřelé publikum. Nyní, v době pandemie, často přemýšlím o tom, jaké jsem měla štěstí, že jsem mohla díky svému povolání poznat tolik zemí světa. Mezi nimi má v mém srdci zvláštní místo i Česká republika a spolu s ní i Vinoř a zámek Ctěnice.“Lena Belkina. A Olena Kushpler? „Děkuji za báječně připravený koncert v zámku ve Ctěnicích. Pro Lenu i pro mě to byl jedinečný zážitek, na který obě dodnes rády vzpomínáme. Přeji vám mnoho úspěchů do budoucna a doufám, že tato koncertní tradice má před sebou ještě dlouhý život. - P.S.: V srpnu vyjde moje nové CD s hudbou Leoše Janáčka a už se moc těším, až vám jedno do Vinoře pošlu!“

 

001

 

V publiku tenkrát seděly dvě další dámy s příjmením Kushpler: Ada, Olenina maminka, a Zoryana, Olenina sestra, mezzosopranistka a dlouholetá významná sólistka Vídeňské státní opery. Krásná slova jsem obdržel i od ní: „Na koncert své sestry Oleny a Leny Belkiny na zámku ve Ctěnicích v dubnu 2016 mám jen ty nejkrásnější vzpomínky! Koncert, noční prohlídka zámku, následná party s občerstvením, to všechno bylo skvěle zorganizováno! Máte ve Ctěnicích báječnou akustiku a nesmírně vnímavé publikum – a co víc si mohou organizátoři koncertů přát? Moc ráda se sem zase vrátím, jakmile k tomu bude příležitost!“

O rok později, dne 14. června 2017, praskal sál ctěnické Kočárovny doslova ve švech. Nějakým záhadným způsobem se do něj vměstnalo okolo tří set diváků, kteří toužili zhlédnout koncertní provedení scén z Belliniho Normy. Jako prvního nechme vzpomínat představitele Polliona, amerického tenoristu Franca Farinu: „Na svůj pobyt ve Vinoři, kde jsem se podílel na koncertní verzi Belliniho Normy v roce 2017, mám mnoho příjemných vzpomínek. Jednou z nich bylo opakování mé spolupráce se skvělou pěvkyní Hasmik Papian, s níž jsem už dříve vystoupil v témže díle na festivalu v Chorégies d'Orange a v Metropolitní opeře v New Yorku. Skutečným zjevením byl pro mne ovšem krásný hlas a muzikálnost mezzosopranistky Štěpánky Pučálkové. Zámek Ctěnice disponuje sálem s vynikající akustikou. Bylo zde pro mě velmi zajímavou zkušeností provést tuto operu v prostoru, který působí tak intimním dojmem. Představení mělo kvalitu komorního provedení, jakého není možné ve velkých divadlech či koncertních síních dosáhnout. Norma je podle mého názoru možná největší belcantovou operou všech dob. Skladatel Bellini v ní dosáhl dokonalé syntézy hudby a dramatu, která otevřela nové cesty pro Verdiho a jeho současníky. Sám Wagner operu několikrát dirigoval a oceňoval především její dramatické kvality, které stavěl na úroveň mistrovských děl řecké tragédie. Robert Rytina byl báječný hostitel a nasměroval mě na mnoho fantastických míst v Praze, kde jsem ochutnal nejen tradiční české jídlo, ale co je ještě důležitější, také některá z absolutně nejlepších piv na světě. Rád jsem proto na Robertovo pozvání později přijel do Vinoře ještě jednou a s chutí jsem tu využil příležitost pracovat s několika mimořádně talentovanými zpěváky, se kterými jsem se podělil o své zkušenosti. Chtěl bych tedy nejen Robertovi, ale i jeho přátelům a spolupracovníkům ještě jednou poděkovat za pozvání do vaší krásné městské části.“

 

006

 

Francova milá slova doplňuje i zmíněná Norma, arménská sopranistka a světově proslulá představitelka této role Hasmik Papian: „Naše Norma v koncertní verzi byla krásnou a pro mne nezapomenutelnou událostí. Měla jsem zde ty nejlepší partnery, jimiž byli tenorista Franco Farina, se kterým jsem během své kariéry mnohokrát zpívala, nebo skvělá mezzosopranistka Štěpánka Pučálková. Jednalo se o velmi dobře organizované představení s početným a vnímavým publikem. Bylo tu mnoho čestných hostů: diplomaté, politici a samozřejmě i prostí fanoušci opery. Nápad pořádat koncerty a představení v tomto prostoru je podle mého názoru báječný. Doufám, že tradice bude pokračovat a milovníci opery a klasické hudby si tady budou i nadále užívat hostování slavných umělců a uvádění zajímavých hudebních děl.“

V roli Flavia se představil v Čechách dobře známý mexický tenorista Rafael Alvarez: „Se svým vystoupením ve Ctěnicích v roce 2017 mám spojenou především krásnou vzpomínku na spolupráci s panem Francem Farinou, protože to je velká osobnost světové hudby. Jsem dodnes vděčný za to, že jsem směl na koncertě po jeho boku účinkovat – byl to ohromný zážitek! Koncert měl úžasnou úroveň, stejně jako následné setkání se vzácnými osobnostmi, které se představení zúčastnily v publiku. Na takové chvíle se nezapomíná!“ Sluší se ještě dodat, že na této produkci spolupracovali také barytonista Petr Matuszek jako Oroveso a mezzosopranistka Markéta Dvořáková v úloze Clotildy; spolu se sopranistkou Kristýnou Fílovou vytvoří tito pěvci rovněž ansámblové těleso, zastupující v koncertním provedení sbor. O hudební nastudování a klavírní doprovod se postaral Zdeněk Klauda.

 

011

 

Někdy se za pár let opravdu změní mnohé. Mezi hosty koncertu byla i Radka Vladyková, tehdejší starostka města Jesenice. Dnes už jsem ji žádal o příspěvek jako výkonnou ředitelku Svazu měst a obcí České republiky: „Před čtyřmi lety jsem s velkou radostí přijala s několika kolegyněmi pozvání do zámeckého areálu Ctěnice na koncert, pořádaný městskou částí Praha-Vinoř. Krásné prostředí areálu, nádherná hudba a milí lidé, to je první asociace, která mě napadne při vzpomínce na tehdejší letní večer. Třešničkou na dortu bylo pro mne vystoupení Štěpánky Pučálkové, jesenické občanky a také jedné z iniciátorek vzniku jesenického pěveckého spolku Jesenka. Inspiraci k našim hudebním večerům jsme načerpali právě u vás ve Ctěnicích! Doufám, že se budeme moci všichni co nejdříve vrátit k úžasným chvílím, stráveným na kulturních akcích, které mi tak moc chybí.“

 

002

 

Zcela speciálním hostem koncertu byl barytonista Kurt Ollmann z USA. Vzpomínáte na Riffa z Bernsteinovy nahrávky West Side Story nebo na Maxmiliana z první kompletní nahrávky muzikálu Candide? Nebo na titulního hrdinu z Debussyho Pelléa a Mélisandy ze živé nahrávky z Teatro alla Scala z roku 1986 pod taktovkou Claudia Abbada? Tak to je on. A zde je jeho vzpomínka: „Robert Rytina a já jsme se spřátelili na Facebooku, kde se mi představil jako milovník klasické hudby, místostarosta městské části Praha-Vinoř a jeden z organizátorů zdejšího kulturního života. Po celá desetiletí jsem slýchal o krásách Prahy a doufal jsem, že je jednoho dne uvidím na vlastní oči. Myslím, že je vždy mnohem zajímavější navštívit neznámé místo, pokud zde máte přítele nebo známého, který vás může během vašeho pobytu obohatit o zkušenost s prostředím, lidmi a událostmi, se kterými byste se jako běžní turisté nesetkali. Takže - když jsem v roce 2017 konečně naplánoval cestu do Prahy, udělalo mi radost, když mi Robert navrhl, abych ji termínově přizpůsobil návštěvě koncertního uvedení Belliniho Normy dne 14. června v zámku Ctěnice. Architektura, muzea, kuchyně a jedinečná atmosféra centra Prahy byly podle mého očekávání nezapomenutelné. Návštěva Vinoře však dodala mému setkání s českým hlavním městem a jeho obyvateli zcela mimořádný a neočekávaný rozměr. Pobyt v hotelu ve Ctěnicích byl příjemný a zdejší krajina byla svěžím kontrastem k centru Prahy. A pak samotný koncert! Skutečným vrcholem mého léta v Evropě bylo poslechnout si na tomto krásném místě Belliniho hudbu, zazpívanou v mezinárodním obsazení v čele se skutečnými hvězdami. Hasmik Papian a Franco Farina zde vystoupili v rolích, které je proslavily. Rád jsem poznal i nastupující českou operní hvězdu Štepánku Pučálkovou a další vynikající umělce. Intimní prostor, naplněný nadšeným mezinárodním publikem, vytvořil jedinečnou a úžasnou atmosféru. Skvělý večer pak zakončila bohatá arménská hostina, kterou uspořádali přítomní krajané paní Papian. Těším se na další návštěvu Prahy, a pokud se bude během ní opět konat koncert ve Ctěnicích, určitě se ho opět s radostí zúčastním!“

 

007

 

Dne 9. září 2018 jsme ve Ctěnicích přivítali další skvělé umělce: slovenskou mezzosopranistku Janu Kurucovou, naši sopranistku Janu Siberu a komorní soubor Alba Musicale z Berlína. A co napsala o koncertu Janka Kurucová? „Koncert ve Vinoři ve mně zanechal báječné vzpomínky. Kromě toho, že tady bylo opravdu nádherné počasí, přišlo na naše vystoupení nesmírně srdečné publikum, pro které mi bylo velkou ctí přednést spolu s mým komorním orchestrem Alba Musicale a mou vynikající kolegyní Janičkou Siberou náš program plný barokní a Mozartovy hudby. K pátému výročí koncertů na zámku Ctěnice vám ze srdce přeji další nezapomenutelné hudební zážitky!“

 

009

 

Tento koncert byl také poslední, který navštívil náš věrný návštěvník J. E. Tigran Seiranian, arménský velvyslanec v Praze. Tento diplomat, který v současné době vykonává funkci arménského ambasadora v Kyjevě, mi před skončením své české mise začátkem roku 2019 napsal krásný dopis, který obsahoval i následující slova: „Nesmírně si vážím našeho přátelství, které začalo před dvěma lety na zámku Ctěnice. Nejen já a moje rodina, ale také mnoho členů česko-arménské komunity si dodnes s největším uznáním a radostí připomíná dva koncerty, které se tu v tomto a následujícím roce konaly. Roku 2017 jsme si zde užili vystoupení nejslavnější a nejpopulárnější arménské sopranistky Hasmik Papian, české mezzosopranistky Štěpánky Pučálkové a amerického tenoristy Franca Fariny v provedení Belliniho Normy, o rok později pak krásný recitál známé slovenské mezzosopranistky Jany Kurucové. Chtěl bych vám do Vinoře popřát hodně štěstí a úspěchů ve všech vašich budoucích snahách a projektech. Jistě přinesou mnoha lidem tolik radosti a potěšení, jakých se na uvedených koncertech dostalo nám...“

 

005

 

Zatím poslední koncert nesl název „Nikola Uramová a hosté“ a konal se 12. června 2019. Vystoupení bylo benefiční a výtěžek pomohl k hrazení náročné léčby vážně nemocného vinořského chlapce Samuela Buška. Svou vzpomínku mi na tuto událost laskavě zaslal mladý slovenský basista, sólista Vídeňské státní opery a host Royal Opera Covent Garden v Londýně Peter Kellner: „Na náš koncert v roce 2019 mám velmi příjemné vzpomínky. Návštěvníci byli nadšení, atmosféra milá, celý zámecký areál byl hezký a klidný, což se mi moc líbilo. Se všemi umělci na koncertě se mi dobře spolupracovalo. Skvělým zážitkem bylo pro mne například první setkání s vynikající harfistkou paní Kateřinou Englichovou. Zpívat s doprovodem harfy Dvořákovy Biblické písně, to byla výjimečná a nezapomenutelná zkušenost! Rád jsem se tu opět potkal i s milou kolegyní a svou někdejší spolužačkou ze salcburského Mozartea Štěpánkou Pučálkovou, ale moc rád jsem poznal i dámy Andu-Louisu Bogzu a Nikolku Uramovou.“

 

010

 

Už jsme zmínili, že Pucciniho Vlaštovka, která měla dorazit vloni, se snad ve Ctěnicích objeví koncem letošního roku. Než se tak stane, čeká nás ještě letní festival ve dnech 27. až 29. července, na který jste srdečně zváni. A komu dát slovo na závěr? Nejlépe snad Davidu Smoljakovi, stálému návštěvníku všech ctěnických koncertů a současnému senátorovi za Prahu 9: „Když jsem zámek ve Ctěnicích navštívil poprvé, procházel náročnou rekonstrukcí. Všude byly výkopy, stavební suť a vzduchem se mísil prach s rachotem míchaček a pokřikováním dělníků. Vzpomněl jsem si na to, když jsem přijal pozvání na první ze série koncertů, které zde v posledních letech uspořádal vinořský místostarosta a velký milovník opery Robert Rytina. Tam, kde byly dřív výkopy a suť, stál nádherný zámecký areál, a ryk stavebních strojů vystřídal nádherný zpěv hvězd operního nebe. Jsou chvíle, kdy máte pocit, že se svět neřítí jen do katastrofy, jak se často temně prorokuje. Jsou chvíle, kdy se díky úsilí obětavých nadšenců mění k lepšímu. Díky za to!“

 

koncert-2016

 

koncert-2017

 

koncert-2018

 

koncert-2019

 

fest-poster

 

-----------------------

 

000 - Sál Kočárovny před koncertem v roce 2016; v popředí dnešní senátor za Prahu 9 David Smoljak s chotí

001 - Nikola Uramová a Robert Rytina

002 - Loučení s protagonisty koncertu roku 2016 a jejich hosty: zleva Olena Kushpler, Robert Rytina, Ada Kushpler, Lena Belkina a Zoryana Kushpler

003 - Norma 2017: zleva Franco Farina, Hasmik Papian a Štěpánka Pučálková

004 - O přestávce koncertu v roce 2017: zleva sopranistka Petra Šimková Alavarez, Alena Kuldová, sopranistka Michaela Katráková, barytonista Jiří Rajniš, Zdeněk Kulda a tenorista Rafael Alvarez

005 - Starostka města Jesenice Radka Vladyková (druhá zleva) s kolegyněmi, zcela vpravo mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, 2018

006 - Vzácní hosté během přípravy sálu pro koncert v roce 2017: zleva vedle Roberta Rytina klavírista William Lavonis a barytonista Kurt Ollmann

007 - Jana Kurucová, Jana Sibera a soubor Alba Musicale v roce 2018

008 - Norma 2017 – závěrečný aplaus. Červený kroužek označuje J.E. Tigrana Seiraniana, tehdejšího arménského velvyslance v Praze

009 - Zerlina Nikoly Uramové a Don Giovanni Petera Kellnera na koncertě v roce 2019 

 

Foto: archiv R. Rytiny, Roman Kašparovský, Pavel Hykl, archiv Radky Vladykové, Zdeněk Kulda, archiv KlasikyPlus 

Robert Rytina

Grafik a publicista.

Profesionální výtvarník, diskofil, operní nadšenec a znalec, který nepohrdne ani muzikálem a operetou ani symfonickou hudbou a který za svými hudebními láskami a zájmy rád cestuje. Je autorem textů o hudbě a hudebnících. A je patriotem v Praze - Vinoři, kde žije po celý svůj život, kde má své grafické studio a kde je místostarostou. Pořádá tam také koncerty, jejichž protagonity jsou známí operní pěvci. 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.