„Vydavatelství ARTA Records bylo založeno roku 1991 s cílem mapovat takzvané menšinové žánry v tehdejším Československu.“

„První v pořadí je Preludium a fuga C dur BWV 547 Johanna Sebastiana Bacha. Kompozice pro začátek poslechu ideální.“

„Disk se nachází v papírovém obalu. Škoda, že booklet neobsahuje ani jedinou fotografii související s brněnským natáčením.“

Adam Suk, sedmnáctiletý varhaník z Pardubic, natočil během letošního léta své první profilové CD na Mathisových varhanách v Brně. Nese název Adam Suk – Organ Recital. V listopadu ho vydalo pražské vydavatelství ARTA Records a je dostupné na e-shopu. Jeho nahrávaní jsme přiblížili v nedávném rozhovoru s Adamem. V souvislosti s tím nyní probíhá sbírka na doméně Hithit, která má za cíl nashromáždit potřebné finanční prostředky, neboť mecenášství Konzervatoře Pardubice, Nadačního fondu Campianus v čele s P. Janem Bejčkem a Mgr. Jana Langa nebude stačit. Jeho protagonista má na svém kontě už několik vítězství ve varhanních soutěžích. To bylo motivací pro něj, jeho pedagoga Pavla Svobodu a zároveň i garancí pro vydavatele. Disk obsahuje průřez varhanní tvorbou od baroka po současnost.

„Mám samozřejmě velkou radost, že se něco takového v mém věku vůbec povedlo.“

„Jezuitské varhany oplývají krásným zvukem, příjemně se ovládají a taktéž vizuálně jsou velmi povedené.“

„Popravdě si teď ani neumím představit, že bych studoval někde jinde.“

Sedmnáctiletý varhaník Adam Suk natočil během letošního srpna své první profilové CD, a to na Mathisových varhanách z roku 2014 v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Disk obsahuje průřez varhanní literaturou od Johanna Sebastiana Bacha přes Alexandra Guilmanta až k Miloslavu Kabeláčovi a Miloši Štědroňovi. Ve svém mladém věku je Adam Suk nositelem řady ocenění z českých i zahraničních soutěží. Ve středu 21. prosince od 19 hodin vystoupí jako sólista se Symfonickým orchestrem Konzervatoře Pardubice v Sukově síni pardubického Domu hudby. Zahraje Varhanní koncert C dur Josepha Haydna a sólový part v České mši vánoční Jakuba Jana Ryby.

„Olomoucký varhanní festival vznikl roku 1969 z popudu významné osobnosti zdejšího hudebního života, Antonína Schindlera.“

„První skladbu recitálu představovalo rozsáhlé Offertorium ze Mše pro farnosti Françoise Couperina.“

„Závěr patřil Improvizované mši na Salve Regina, stěžejní mariánské antifoně, vytvořené na půdorysu mešního propria.“

S prvním zářím byl zahájen Mezinárodní varhanní festival Olomouc. V katedrále svatého Václava se prvního recitálu zhostil zdejší regenschori, varhaník a dramaturg Karel Martínek, který se specializuje na francouzskou varhanní tvorbu a také na improvizaci, kterou předvedl na závěr svého vystoupení. Olomoucký dóm byl takřka zaplněn návštěvníky, což není pro tento festival nic neobvyklého. Vyhledávají ho posluchači všech věkových skupin.

„Úvod večera paradoxně nepatřil ryze varhanní kompozici, ale interpretově vlastní transkripci Chromatické fantazie a fugy d moll, BWV 903 Johanna Sebastiana Bacha.“

„Americký varhaník natočil kompletní dílo skladatelky Jeanne Demessieux. Posluchačům zahrál tři krátké skladby podobného vyznění z Dvanácti chorálních předeher a Oktávy z Šesti etud.“

„Stephen Tharp zde nehrál poprvé, prvně před jedenadvaceti lety. Patrně i proto dokázal nástroj skvěle uchopit a fantasticky rozeznít, což nebývá pravidlem.“

Sedmadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v bazilice svatého Jakuba v Praze se dostal svým čtvrtým koncertem už do poloviny. Pořadatelé na něj přizvali jednoho z nejvýznamnějších amerických virtuosů, který je rezidenčním umělcem episkopálního kostela svatého Jakuba v New Yorku. Předvedl neobvyklý a náročný program jak technicky, tak přednesově. Ten sestával až na dvě výjimky z francouzské hudby 20. a 21. století. Večer se těšil hojné účasti publika – dá se říci, že bazilika byla zaplněna posluchači, což je vzhledem k současné situaci potěšující. Však také jinde koncerty této kvality v Praze neprobíhají a festival si za ty roky vytvořil svou početnou posluchačskou obec.

„Jan Hora patří ke známým českým varhaníkům, kteří i přes svůj vysoký věk stále koncertují – například opakovaně na Mezinárodním varhanním festivalu Audite Organum.“

„Vstupní, závažné Preludium a fugu c moll BWV 546 Johanna Sebastiana Bacha předvedl interpret na barokně znějící zvuk s jistotou a zcela důslednou rytmickou přesností a jen minimální agogikou.“

„Závěr koncertu patřil osmé a šesté části z devíti Meditací o mystériu Nejsvětější Trojice Oliviera Messiaena, tedy posluchačsky velmi komplikovaným dílům.“

Pořadatelé jedenáctého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Svatovítské varhanní večery přizvali na druhý koncert letos už pětaosmdesátiletého českého varhanního virtuosa Jana Horu. Ten připravil program sestávající z děl Johanna Sebastiana Bacha, Josefa Leopolda Zvonaře, současného Jiřího Temla, francouzského Arthura Honeggera a Oliviera Messiaena – jednalo se tedy o technicky i posluchačsky celkem náročný koncert. Návštěvnost byla hojná, ostatně jako vždy na tomto druhu produkce ve svatém Vítu. Nicméně v průběhu dvou Messiaenových Meditací několik skupin lidí odešlo, ale o tom níže.

„Brilantní zahrání pasáží i vkusné rejstříkování vytvořilo dojem dokonalé interpretace.“

„Lefebvre si dával záležet na krásných melodických frázích a subtilním tvarování rytmu v duchu hudby – takto varhany zpívají jen málokomu!“

„Celá improvizace vůbec nebyla virtuózní. Spíše měla ukazovat improvizátorovo mistrovství v harmonii, kontrapunktu i tematické práci, tedy čisté umění bez laciných gest a příkras.“

Mezinárodní varhanní festival s příznačným názvem Svatovítské varhanní večery, který se koná už pojedenácté v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha, nabízí v průběhu července a začátku srpna celkem pět koncertů. Na ten zahajovací přizvali pořadatelé jednoho z nejlepších francouzských varhaníků, konkrétně člena trojice hráčů působících v katedrále Notre Dame v Paříži u velkých varhan, Philippa Lefebvra. Tuto funkci zastává Mistr už od roku 1985, nicméně ze známých důvodů se tam nyní nehraje. Jeho pražský program, ke kterému se vracíme i druhou ReflexíPlus, sestával z ryze francouzské hudby, obsahoval i jednu jeho vlastní transkripci a vyvrcholil znamenitou improvizací. Pravděpodobně se jednalo o stěžejní událost varhanní Prahy letošního léta.

„Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 35 Petra Iljiče Čajkovského zná snad každý, kdo má pozitivní vztah ke klasické hudbě.“

„Sólista večera ho přednesl v takové kvalitě, na kterou se bude ještě dlouho vzpomínat – krásný tón nesoucí se nad orchestrem, bravurní technika, krystalicky čisté flažolety.“

„Po pauze následovala Symfonie č. 3 a moll, op. 56 ‚Skotská‘ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, která, ač tento autor zkomponoval pět symfonií, vznikla jako poslední.“

Komorní filharmonie Pardubice tento týden nabídla poslední sérii dvou totožných abonentních koncertů svému publiku. Program tvořila významná díla ruského i německého romantismu, která patří k repertoárovým kusům mnoha orchestrů po celém světě. Provedení řídil i nastudoval šéfdirigent tělesa Stanislav Vavřínek, přičemž dramaturgie se rozhodla přizvat fenomenálního česko-palestinského houslistu Milana Al-Ashhaba. Dle slov manažerky orchestru jim jejich společné vystoupení vyšlo až po několikáté, a to z důvodu onemocnění COVID-19 a opatření zabraňujících jeho šíření. Pondělní produkce se těšila celkem hojné účasti publika a po první půli následovalo zasloužené standing ovation.

„Tento skladatel si nevybral téma anglického renesančního skladatele náhodou – hudba Tudorovců byla totiž v hledáčku jeho pozornosti.“

„V případě Ernsta von Dohnányiho je paradoxní, že ač se jedná o významného maďarského skladatele, klavírního virtuosa, dirigenta a organizátora hudebního života, je takřka neznámý.“

„Po pauze filharmonikové přednesli Symfonii č. 4 d moll Antonína Dvořáka, další málo známé dílo.“

Filharmonie Hradec Králové připravila v rámci své červené abonentní řady koncert s díly, které se často nehrají. O to záslužnější bylo jejich zařazení. Ústřední skladbou večera bylo Stabat mater nedoceněného Ernsta von Dohnányiho, v němž se představil kromě tří sólistek i zdejší ženský pěvecký sbor Jitro. Repertoár večera se nesl, jak by jinak, v duchu nadcházejících Velikonoc a držel tak určitou linku. Koncert řídil současný šéfdirigent tělesa Kaspar Zehnder. Auditorium sálu rozhodně nebylo prázdné a bylo vidět, že se nastudovaný program posluchačům líbil.

„Petr Altrichter je pardubickým posluchačům i filharmonikům velmi dobře známý, jelikož je zde pravidelným hostem.“

„Na úvod večera zazněla třívětá Serenáda pro smyčce e moll Edwarda Elgara, skladatele známého především svými Okázalými a obřadními pochody.“

„Jako přídavek zahráli pardubičtí ještě dirigentem ohlášený Elgarův Pozdrav lásky, další hit hudby 19. století.“

Komorní filharmonie Pardubice přizvala na svou březnovou abonentní řadu, která čítá tentokrát dva koncerty, jednoho z nejlepších současných českých dirigentů. Nejinak tomu bylo i v případě flétnisty Jana Ostrého. Na programu byla v úvodu hudba anglického pozdního romantismu, lépe řečeno tamní národní školy, a vrcholného vídeňského klasicismu. Publikum se dočkalo i malých, nicméně hřejivých přídavků. Auditorium Sukovy síně, dějiště večera, rozhodně nebylo prázdné a bylo možné v něm nalézt publikum složené z různých věkových kategorií.

„Na úvod večer zazněla předehra k baletu Stvoření Prometheova od Ludwiga van Beethovena.“

„Třetí větu Allegro molto vivace s jejím hravým hlavním tématem zahrál Šporcl s důvtipem a po celý koncert jeho modré housle zřetelně zněly nad doprovázejícím orchestrem.“

„Po přestávce předvedla filharmonie pod Vavřínkovým vedením Beethovenovu Sedmou symfonii A dur, kterou hraje pravidelně.“

Komorní filharmonie Pardubice zahájila třemi totožnými abonentními koncerty novou, třiapadesátou koncertní sezónu. K účinkování přizvala českého houslového virtuóza Pavla Šporcla, který se před nedávnem zviditelnil jako zastánce umělců, kteří nemohli v době vládních restrikcí hrát, i základních uměleckých škol. Mendelssohnův houslový koncert e moll orámovaly dvě známé Beethovenovy skladby, čímž se s ročním zpožděním připomnělo jeho velké jubileum ‒ 250 let od narození. Filharmonii řídil její šéfdirigent Stanislav Vavřínek.