00003

„Více než úzkostné lpění na časové chronologii protagonistům koncertu bylo koncepční řešení.“

„V mistrném ztvárnění všech protagonistů koncertu se jednalo o jedinečný, neopakovatelný zážitek, který rozhodně patří k dramaturgickým milníkům celého festivalu.“

„Hudební milénium ve znamenité interpretaci bylo takovou oslavou víry, třeba i víry ve schopnosti člověka vytvářet a vzkřísit krásné věci.“

Předposlední koncert Svatováclavského hudebního festivalu se odehrál v Opavě. Největší tuzemský svátek duchovní, staré i nové hudby se letos těší mimořádnému zájmu veřejnosti. Nejinak tomu bylo i 27. září v Kostele svatého Václava, kde v podání souborů Cappella Mariana z České republiky a Goeyvaerts String Trio z Belgie zazněla hudba v časovém rozpětí téměř jednoho tisíciletí. Tentokrát opravdu platilo okřídlené motto festivalu, které praví, že koncert v kostele je zážitek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
000

„Mladý pan dirigent Rožeň s Janáčkovou filharmonií Ostrava ukázal, že Mendelssohnova předehra rozhodně nepatří do starého železa.“

„Šporclovy housle zpívaly jako o život.“

„Nebývá pravidlem, že sólista během jednoho večera zahraje víc než jeden koncert a nějaký ten přídavek. Šporcl i v tomto ukázal, že je nezaměnitelný a nezařaditelný originál.“

Jeden z nejznámějších českých houslistů Pavel Šporcl zavítal v rámci svého turné Pocta mistrům II do Ostravy. Na koncertě v kulturním domě Akord představil Šporcl své aktuální CD, které nedávno vyšlo u německého vydavatelství Hänssler Classic. Vedle ikonického koncertu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho se na něm nachází exkluzivní světová premiéra zapomenutého Houslového koncertu č. 1, který napsal nejslavnější český houslista historie Jan Kubelík. Obě kompozice Šporcl na koncertě 23. září provedl spolu s Janáčkovou filharmonií Ostrava, kterou řídil dirigent Jiří Rožeň.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00001

„Na varhanních koncertech se obvykle nekřičí a nejásá, ale Katta zjevně dokáže bořit anachronické konvence.“

„Katta věří své intuici, jednotlivé části své meditace spojila do úchvatného univerzálního celku, který gradoval až do poslední chvíle.“

„Tato dáma rozhodně patří na mezinárodní pódia a její koncerty jsou jednoznačným audiovizuálním zážitkem.“

Katta je v českých luzích a hájích poměrně ojedinělým příkladem varhanice, která interpretačně nežije pouze z minulosti. Koncert v opavském kostele svatého Václava rodačku z nedalekého Havířova představil nejen jako znamenitou hráčku, ale také jako pozoruhodnou skladatelku a zpěvačku. Díla Johanna Sebastiana Bacha, Philipa Glasse a vlastní kompozice Katty naznačily, že Svatováclavský hudební festival je chvályhodně otevřen i osobnostem, které hudební historii nenásilně protínají současným pohledem na svět.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00005

„Peníze, které se ve prospěch koncertní síně shromažďují, jsou určeny právě a jen pro tento účel. A nelze je použít na cokoli jiného.“

„600 milionů korun zahrnula do rozpočtu vláda; 300 milionů poskytne Moravskoslezský kraj; další dotace a granty jsou v jednání; samotné město Ostrava naspořilo už 632 miliónů.“

„Jak dopadne koncertní síň v Ostravě, bude i pro Prahu a její Vltavskou filharmonii lakmusovým papírkem.“

Zdá se to k nevíře, ale střetům před komunálními volbami nevládne v Ostravě obava ze zdražování energií či z migrantů, ale – koncertní sál. Ano, tématem číslo jedna se tu jeví cosi tak odtažitého, jako je rekonstrukce Domu kultury města Ostravy a její moderní „nástavec“, v němž by se zhruba do čtyř let měla rozeznít klasická hudba. Těm, kteří proti stavbě brojí, na kultuře nezáleží. Pár dní před volebním víkendem zneužívají koncertní sál jako symbol zbytných investic, které by měly být použity na akutnější záležitosti. Nic proti tomu, na názor má každý právo. Jenže by neměl být podložen výmysly a často i vyloženou lží.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
IMG1327

„Mezi lektory mikulovských klavírních kurzů jsou osobnosti všeobecně známé a respektované.“

„Když za klavír usedl šestnáctiletý Jan Schulmeister a spustil klavírní sonátu Josepha Haydna, viděl jsem na tvářích jeho vrstevníků úžas.“

„NoTimers ani v nejtěžších písních neztratili půdu pod nohama, jejich vystoupení bylo živelné, plné nespoutané energie, uvolněné atmosféry a vtipného moderování.“

Jsou místa, která by člověk nevyměnil za nic na světě. Takové jsou i Klavírní kurzy Mikulov, jejichž třiadvacátý ročník se konal i letos v důstojném prostředí mikulovské Základní umělecké školy a v Zámeckém sále. Tradiční klavírní kurzy pod vedením zkušených lektorů jsou ovšem něčím víc než jen přirozenou motivací ke cvičení. Skvělému týmu organizátorů a podpoře rodičů se daří vytvářet rodinné prostředí, ve kterém vznikají krásná přátelství.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
9

„O různých interpretacích jeho oblíbených skladatelů ví Jan tolik, že by mohl psát regulérní srovnávací analýzy.“

„Prskavka geniálního ukrajinsko-amerického pianisty je vyloženou demonstrací klavírní techniky a Jan Schulmeister v ní ukázal naprostou spolehlivost.“

„Také dva přídavky ukázaly, že mladý pianista není pouze dravcem lovícím rekordní tempa, ale má pochopení pro jemnou hudební poezii a fantazijní hru světla a stínu.“

Klavírní kurzy Mikulov se letos konají ve dnech 19. až 26. srpna. Na třiadvacátý ročník oblíbené akce pro děti i studenty konzervatoří přijal pozvání klavírista Jan Schulmeister. Jeden z nejslibnějších a nejúspěšnějších mladých českých umělců se představil v Zámeckém sálu klavírním recitálem, na kterém zazněla díla Josepha Haydna, Clauda Debussyho, Sergeje Rachmaninova a dalších. Samozřejmě nechyběli ani dva klavírní titáni Fryderyk Chopin a Franz Liszt.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
02

„Akční herecké scénky daly operní inscenaci místy až cimrmanovský ráz, projekce libretisty a skladatele do děje byla rovněž trefou do černého.“

„Osobní zkušenost se Škroupovou hudbou ve vynikající režii Kateřiny Křivánkové a minuciózním hudebním nastudování Marka Čermáka je nesmírně příjemná.“

„Režisérka Kateřina Křivánková usoudila, že inscenovat Dráteníka v původním rozsahu zavání uměleckou sebevraždou.“

Na festivalu Olomoucké barokní slavnosti zazněla nová inscenace komické opery Dráteník skladatele Františka Škroupa. Režie první původní české opery psané na české libreto se ujala Kateřina Křivánková, kostýmy a scénu připravila Sylva Marková. Hudební nastudování zajistil dirigent Marek Čermák, jehož vytříbené interpretace hudby starších slohových období jsou obvykle na vysoké úrovni. Premiéra nového nastudování Dráteníka se konala ve čtvrtek 18. srpna v olomouckém Domu u parku. Hlavní role ztvárnili Matúš Šimko, Lenka Cafourková Ďuricová, Vincenc Ignác Novotný, Zuzana Badárová, Aleš Janiga, Jiří Miroslav Procházka, Martin Vodrážka a Martin Mihál. Spoluúčinkoval Orchestr Volantes pod taktovkou Marka Čermáka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Volantes Orchestra byl skvěle připraven a pojistkou bezpečného a energického provedení byla znamenitá dirigentka Ema Mikešková.“

„Některé kompozice zaujaly výraznou rolí cimbálu, na který hrála Radka Čermáková obdivuhodným způsobem.“

„Strávit den s festivalem Hortus Magicus se ukázalo jako nejlepší možná varianta naplno prožitého víkendu.“

V široké nabídce letních hudebních festivalů má své nezastupitelné místo Hortus Magicus. Nejen proto, že je situován do nádherného prostředí Arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady v Kroměříži. Hortus Magicus je koncipován především jako zážitkový den s nabitým programem, který je určen opravdu od těch nejmladších až po seniory. Barokní hudba v stylově precizní interpretaci je na tomto dvoudenním festivalu šikovně prokládána aktuálními projekty. Pozoruhodné historické hudební památky se tak snoubí s živou přítomností a to je vždy dobře.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0001

„Kytarový svátek opět učinil z Brna a České republiky mezinárodní kytarovou velmoc.“

„Rutina, stagnace a absence invence jsou věci, které se Mezinárodnímu kytarovému festivalu zdaleka vyhýbají.“

„Pikantností koncertu Vladislava Bláhy a Jaroslava Svěceného bylo, že se na něj stála fronta skoro přes celé náměstí.“

Mezinárodní kytarový festival a kurzy Brno 2022 v letošním roce opět potvrdily, že jsou místem, kam má smysl se vracet. Jedenatřicátý ročník plynul ve znamení mnohotvárné hudby různých stylů. Festival prezentoval klasickou kytaru nejen jako sólový nástroj hudby historických slohových epoch, ale také jako tradiční nástroj španělského flamenca, současné hudby, jazzu i populárního žánru. Na koncertech se představili mezinárodně respektovaní umělci Edin Karamazov, Paulo Bellinati, Jorge Caballero, Vladislav Bláha a podobně. Součástí festivalu je také mezinárodní interpretační soutěž Guitartalent, jejíž úroveň rok od roku stoupá. Masterclass pod vedením zkušených mistrů si nenechali ujít studenti kytary z různých zemí Evropy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
CABALLERO-1945

„Caballero je kytarový fenomén, který popírá všechny pravidla a fyzikální zákonitosti o tom, co je možné na jednu kytaru zahrát.“

„Jeho interpretace dokázala najít všechny barevné nuance a dát jim smysl a pevný řád.“

„Před koncertem jsem se trochu obával, že provedení Novosvětské na jednu kytaru bude převážně záležitostí technické exhibice.“

Peruánský kytarista Jorge Caballero se postaral o největší senzaci Mezinárodního kytarového festivalu a kurzů Brno. Jeho provedení kompletní Dvořákovy Symfonie č. 9 e moll, op. 95 je nepochybně jedním z největších milníků v dosavadní festivalové historii. A to nejen proto, že Caballero je bez nadsázky v současnosti jediný na světě, kdo tuto kompozici dokáže na kytaru zahrát. Jeho sólový recitál byl reprezentativní ukázkou promyšlené dramaturgie, fascinující technické exkluzivity a muzikality ve vzácně vyváženém poměru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
KARAMAZOV-1698

„Bachovu suitu na kytaru rozezněl s pravou loutnovou dikcí ve velmi jemné dynamice a dechberoucích tempech.“

„Jednotlivé tance tvaroval spíš jako malíř fresek než architekt katedrál.“

„Jeho přístup ke skladbě je víc kreativní než interpretační.“

Jedenatřicátý Mezinárodní kytarový festival Brno probíhá ve dnech 31. 7. až 6. 8. V pondělí na tomto prestižní kytarovém svátku vystoupil světově proslulý bosenský kytarista Edin Karamazov. Slavný hráč na kytaru a loutnu se představil s reprezentativním programem z kompozic Johanna Sebastiana Bacha, Fernanda Sora i současných skladatelů. Jeho koncert byl ukázkou vytříbené brilance, okouzlující lehkosti a fenomenální muzikality.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
148

„Při hledání nových jmen na festival vycházím z odborných recenzí médií, jako jsou The New York Times nebo Los Angeles Times.“

„Umění Edina Karamazova například velmi oceňuje i zpěvák Sting, který u něj bral lekce hry na loutnu.“

„Každá změna poplatná současným trendům a zdánlivě více racionální nespěje k lepšímu.“

Neznám zřejmě vytíženějšího českého kytaristu, než je Vladislav Bláha. Během rozhovoru s ním jsem se virtuálně ocitnul v Severní Americe a různých zemích Evropy, kde v nedávné době hrál, případně kde se letos ještě chystá koncertovat. Jako ředitel Mezinárodního kytarového festivalu Brno, jehož součástí je už řadu let také interpretační soutěž, stojí Vladislav Bláha skálopevně za jeho vynikající pověstí a širokou oblibou. Díky němu zavítaly do České republiky absolutní špičky světové kytary, jako jsou Leo Brouwer, Andrew York a mnoho dalších. Nejinak tomu bude v letošním roce, kdy v prvním srpnovém týdnu přijedou do Brna kytarové legendy Edin Karamazov, Jorge Caballero a Paulo Bellinati.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
00019

„Zvuk orchestru upoutal sytým témbrem smyčců a ponuře majestátní barvou žesťů, která sugestivně evokovala tíživou atmosféru mše za zemřelé.“

„Pozornost k sobě přitáhl i živelný basista Jiří Miroslav Procházka, který expresivním a vytříbeným projevem dostál technickým i výrazovým požadavkům svého partu.“

„Vynikající úroveň měly i další sólové kreace Lenky Cafourkové Ďuricové, jejíž vroucný zpěv a spolehlivý výkon byly nekorunovanou ozdobou celého koncertu.“

Olomoucké barokní slavnosti v sobotu 23. července pokračovaly koncertem v katedrále svatého Václava. Desátý ročník hudebního a divadelního festivalu je koncipován jako série dramaturgicky impozantních počinů. Nejinak tomu bylo na tomto koncertu v podání orchestru Musica Figuralis za řízení Marka Čermáka. Requiem Josepha Puschmanna a De Profundis Antona Neumanna zazněly v novodobých premiérách a v obou případech se jednalo o skladby, které poodkryly brilantní úroveň funerálních duchovních děl moravských skladatelů 18. století.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
008

„Syrinx Liselotte Rokyty je albem, které umí překvapit.“

„Jako interpretka je Liselotte Rokyta ve všech stylových oblastech naprosto přesvědčivá.“

„Spolupráce s Eliškou Novotnou byla trefou do černého.“

Panova flétna se v klasické či vážné hudbě neobjevuje příliš často. Liselotte Rokyta svým albem Syrinx ukázala, že to nemusí být problém. Světově respektovaná hráčka na Panovu flétnu pořídila novou nahrávku ve spolupráci se znamenitou ostravskou pianistkou Eliškou Novotnou. Neotřelá dramaturgie, nevšední zvuková barevnost a citlivá souhra dělají z tohoto počinu překvapivý, vzrušující, a přitom pořád seriózní „hit“ bez ústupků konzumu či komerci.

 
Zveřejněno v NovinkaPlus
001

„Nadaní mladí interpreti potřebují prostor na větších festivalech.“

„Doposud všichni účinkující předvedli skvělé výkony a dokazují, že stále ještě je kam hudbu z interpretačního hlediska posouvat.“

„Skladatelům z dob klasicismu a romantismu uškodili jednak hudební historici, neboť spoustu z nich označili za hudební skladatele druhé kategorie, a jednak i interpreti.“

Olomoucké barokní slavnosti jsou festivalem plným prožitků, skvělých interpretů a špičkových umělců. Jedinečný program zahrnuje od 21. července do 3. září pestrou škálu symfonických, duchovních a komorních koncertů a operní představení. O letošním jubilejním, desátém ročníku jsme si povídali s hlavním manažerem festivalu Karlem Valentou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0004

„Sám Baborák zeširoka vysvětluje koncepci a dramaturgii alba brilantním a poučeným průvodním slovem v bookletu.“

„Jejich hra má prostě styl. Potěší skvělou hudební komunikací a jakousi radostí, která vysvítá z jejich báječné souhry.“

„Díky kreativnímu přístupu se povedly úpravy, které mají skvělou životnost a výsostnou uměleckou kvalitu.“

Spolupráce mezinárodně renomovaného hornisty Radka Baboráka s hudebním vydavatelstvím Animal Music pokračuje novým, v pořadí šestým počinem. Album s názvem Baborák Ensemble: Hornové kvintety vyšlo 17. června a přináší skladby tří autorů hudebního romantismu v nových úpravách pro lesní roh a smyčcové kvarteto. Baborák Ensemble si tentokrát vzal na mušku díla Johannese Brahmse, Alexandra Glazunova a Jeana Sibelia. Jak to celé dopadlo, si můžete přečíst v recenzi.

 
Zveřejněno v NovinkaPlus
111

„V provedení Janáčkovy filharmonie pod taktovkou dirigenta Spurného nebyl ani náznak papouškování a schematičnosti, naopak, co skladba, to odlišný a osobitý emocionální vesmír.“

„Když se Renaudin Vary v lehounce nařasených rusalčích šatech naboso postavila se svým lesklým nástrojem před orchestr, v publiku bylo ticho jako před bouří.“

„Nejde jen o to, dodržet nějaké normy a hrát s mechanickou přesností, ale naplnit hudbu skutečným životem. A to se orchestru podařilo.“

Janáčkova filharmonie Ostrava nelení ani o velkých prázdninách. Tentokrát zavítala do nedaleké Opavy. Kostel svatého Václava je dějištěm abonentní koncertní řady, která se tradičně těší velké oblibě Opavanů. Nejinak tomu bylo v neděli 10. července, kdy JFO vystoupila po boku mladičké francouzské trumpetistky Lucienne Renaudin Vary v klasicistním programu. Provedení děl Jana Křtitele Vaňhala, Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta řídil dirigent Vojtěch Spurný.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0002

„Divák byl v Trojhalí konfrontován s velmi nezvyklým prostředím. Realizační tým byl rozmístěn nesouměrně prostorem na různých dopravních prostředcích a vyvýšených plošinách.“

„Obrovské nároky na koncentraci v podobě přesných nástupů a spolehlivé souhry zajistil perfektním způsobem připravený, iniciativní a nadšený dirigent Jiří Rožeň.“

„Provedení Nonova Prométhea se nepochybně může řadit k nejvýznamnějším operním realizacím současnosti.“

Dny nové opery 2022 jsou minulostí. Velké finále se konalo v Trojhalí Karolina 30. června, kde zazněla jedna z nejoriginálnějších oper 20. století. Prométheus italského skladatele Luigiho Nona nastudovali dirigenti Jiří Rožeň a Petr Kotík ve scénické realizaci Jiřího Nekvasila a Davida Baziky. Součástí Nonovy opery je živá elektronika, sbor, sólisté a orchestr. Nad provedením jedné z nejpozoruhodnějších oper minulého století se sešli Ostravská banda, Ostrava New Orchestra, Canticum Ostrava a četní sólisté. Prométheus v české premiéře byl uveden v italském originále.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
001

„Svým způsobem bylo každé dílo osvěžující, neboť přineslo naprosto svébytná řešení, která nelze považovat za povrchní, eklektická či konzumní.“

„Vzhledem k proměnným veličinám nepůsobí Many Many Women schematicky, spíše evokuje pozapomenutou, řemeslně poctivou práci dávných anonymních mistrů.“

„Ačkoli značná část dosavadní tvorby Laytona podléhala statickým útvarům, Saudade má naprosto odlišné atributy.“

Dva dny a čtyři opery. Dny nové opery v Ostravě jsou v plném proudu a jejich dramaturgie je podle očekávání plná zážitků a pozoruhodných realizací. Navštívili jsme představení, která se konala ve dnech 27. a 28. června. Během dvou dnů zazněly opery Many Many Women Petra Kotíka, Částečné vzpomínky Judith Berkson, Přiblížit se Lucie Páchové a Saudade Jamese Laytona. Kotíkova velkoplošná opera se odehrála v Divadle Jiřího Myrona 27. června. Tři jednoaktové opery zmíněných autorů byly inscenovány v Divadle Antonína Dvořáka o den později.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00001

„Interpretační workshop netradičních technik hry vedla znamenitá flétnistka Hana Hána a jako interpret se nejednou osvědčil výtečný kontrabasista Jan Dvořák.“

„Některé bychom bezmála mohli zaměnit za díla mnohem zkušenějších autorů, natolik zajímavě, invenčně a hravě si děti poradily s netradičními skladatelskými technikami.“

„Srdečná atmosféra, podpora rodičů a laskavý přístup lektorů se sešly v tak hojné míře, která není vůbec běžná.“

Dílna pro nejmladší skladatele v Hradci nad Moravicí se letos konala ve dnech 16. až 19. června. Tradiční skladatelský workshop pro mladé autory pořádá sdružení Q ve spolupráci s Janáčkovou akademií múzických umění, Univerzitou Palackého a Základními uměleckými školami Hradec nad Moravicí a Smetanova 8 v Brně. Letos se Dílna konala v novém prostředí, které kolegiálně a nezištně nabídly hradecká ZUŠ a Církevní základní škola svaté Ludmily. O tom, jestli má smysl s dětmi pracovat na jejich kreativitě, je zbytečné polemizovat. Jsou ale věci, které si zamyšlení zaslouží.

 
Zveřejněno v MladíPlus
Strana 1 z 5