„Vydavatelství ARTA Records bylo založeno roku 1991 s cílem mapovat takzvané menšinové žánry v tehdejším Československu.“
„První v pořadí je Preludium a fuga C dur BWV 547 Johanna Sebastiana Bacha. Kompozice pro začátek poslechu ideální.“
„Disk se nachází v papírovém obalu. Škoda, že booklet neobsahuje ani jedinou fotografii související s brněnským natáčením.“
Adam Suk, sedmnáctiletý varhaník z Pardubic, natočil během letošního léta své první profilové CD na Mathisových varhanách v Brně. Nese název Adam Suk – Organ Recital. V listopadu ho vydalo pražské vydavatelství ARTA Records a je dostupné na e-shopu. Jeho nahrávaní jsme přiblížili v nedávném rozhovoru s Adamem. V souvislosti s tím nyní probíhá sbírka na doméně Hithit, která má za cíl nashromáždit potřebné finanční prostředky, neboť mecenášství Konzervatoře Pardubice, Nadačního fondu Campianus v čele s P. Janem Bejčkem a Mgr. Jana Langa nebude stačit. Jeho protagonista má na svém kontě už několik vítězství ve varhanních soutěžích. To bylo motivací pro něj, jeho pedagoga Pavla Svobodu a zároveň i garancí pro vydavatele. Disk obsahuje průřez varhanní tvorbou od baroka po současnost.
Vydavatelství ARTA Records bylo založeno roku 1991 s cílem mapovat takzvané menšinové žánry v tehdejším Československu, jak stojí na jeho internetových stránkách. Zpočátku vydávalo jazz, rockové šansony, hudbu k baletu či taneční písničky dvacátých let. V současnosti se zaměřuje na dvě hlavní odvětví: moderní jazz a vážnou hudbu, přičemž v rámci svého labelu nabízí okolo jednoho sta nahrávek. Pravidelně spolupracuje se zpěvačkou Janou Lewitovou, cembalistkou Giedrė Lukšaitė-Mrázkovou, varhaníkem Jaroslavem Tůmou, flétnistou Jiřím Stivínem či houslistou Ivanem Ženatým. Mezi spolupracující jazzmany patří Olomoučan Emil Viklický, Jiří Stivín, trumpetista Laco Déczi a dříve i kontrabasista George Mráz či pianista Karel Růžička. Tento subjekt nevydává jen nahrávky, ale i noty. V oblasti varhanní hudby letos vydal CD Johann David Sieber Organ – Žďár nad Sázavou – Jaroslav Tůma, Nitrianska Streda – Organ 1787 – Iveta Zaťková. Dříve The Silberbauer Organ in Vranov nad Dyjí – Kateřina Málková či noty Já bych rád k Betlému Jaroslava Tůmy. Hlavní osobou vydavatelství je Vítězslav Janda.
Velké a moderní varhany v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně postavila roku 2014 světoznámá firma Mathis Orgelbau ze Švýcarska. Jsou zasvěceny anglickému světci Edmundu Campianovi. Mají osmačtyřicet rejstříků ve třech manuálech a pedálu. Hrací trakturu stavitelé vytvořili mechanickou, rejstříkovou mechanickou s elektronickými setzery. Třetí manuál je v žaluziích. Lze na ně tedy dobře hrát nejen hudbu vrcholného baroka, ale i 19. až 21. století. Chrámový prostor poskytuje nástroji střídmý dozvuk, díky němuž je posluchačům dobře zřetelný. Sukův disk není první zde natočený – nahrávací činnost zde zahájil brněnský dětský sbor Kantiléna, kde varhany pouze doprovázely. Vysloveně první sólové CD vyšlo u ARTA Records roku 2018 a nese název Nové varhany jezuitského kostela v Brně. To zachycuje hru Pavla Černého, Martina Jakubíčka, Petra Kolaře a Jaroslava Tůmy.
První v pořadí na Sukově nahrávce je Preludium a fuga C dur BWV 547 Johanna Sebastiana Bacha. Kompozice pro začátek poslechu ideální. Toto Bachovo dílo patří mezi ty skladatelovy nejveselejší díla a nese podtitul „Vánoční“. Adam Suk se v něm představuje jako technicky jistý hráč, který má nad skladbou nadhled, nicméně s agogikou vycházející z harmonických kadencí spíše šetří. Ve Variačním chorálu na hymnus Veni Creator, op. 4 Maurice Duruflého předvádí důmyslné rejstříkové kombinace, v nichž tkví bohatství brněnského nástroje. Jednotlivé variace vyznívají plasticky a zřetelně.
Středobodem nahrávky je třívětá Sonáta d moll, op. 42 Alexandra Guilmanta, jak stojí v bookletu. Zde se interpret představuje jako znamenitý interpret hudby 19. století – melodické linie má lyricky kantabilní a virtuózní pasáže v krajních větách bezchybné a energické. Velmi milým překvapením se stala Passacaglia/Folia současného autora Miloše Štědroně, který ji napsal pro letošní ročník Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka v Brně. Ta zpracovává téma barokní variační formy v kombinaci s portugalskou Foliou – první opakovaně prokládá druhým. Hbité až bizarní běhy v pravé ruce nezapřou inspiraci varhanní hudbou Petra Ebena. Intermezzo a symbolický pozdrav brněnskému Mistru znázorňuje první Adagio ze Skladeb pro varhany č. 1 a 2 Leoše Janáčka. Pojetí vychází z několika vydání daného díla, nejen z toho posledního od Jana Hory z roku 2019. Zde posluchače zaujme jemné tvarování melodických motivů a velmi citlivý přednes subtilního díla.
Fantazií d moll, op. 42/1 Miloslava Kabeláče se CD uzavírá. Zde můžeme ocenit odsazování pedálu a posléze i manuálu před další těžkou dobou a také zeslabení drženého akordu pravé ruky, která nemá zakrýt sextoly levé. Nicméně v tomto a analogicky dalších podobných místech jde Adam Suk proti zápisu autora, který požaduje od desátého taktu okamžité zrychlení, a nikoli zpomalení a následné rozbíhavé dosáhnutí kýženého tempa. Sukovu pojetí schází větší dravost hlavně v závěru, spokojuje se především s poctivým technickým zvládnutím hudebního materiálu. Svou technickou výbavou je Suk daleko před svými vrstevníky, emocionalita jeho hry je adekvátní věku.
Disk se nachází v papírovém obalu. Škoda, že booklet neobsahuje ani jedinou fotografii související s brněnským natáčením. Také schází pojednání o kostelu a kromě dispozice také bližší informace o nástroji.
I přes tyto drobné výtky by Adamovo CD nemělo uniknout pozornosti odborné veřejnosti, a to nejen proto, že sedmnáctiletí hudebníci většinou nevydávají nahrávky u renomovaných vydavatelství.
Nahráno v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně dne 17. a 18. srpna 2022.
Hudební režie a produkce: Pavel Svoboda. Zvukový mistr: Aleš Dvořák.
Překlad: Mark Newkirk a Vlasta Reittererová.
Fotografie: Petra Lončáková. Grafická úprava: Vítězslav Janda.
Celkový čas 58:40. F10276
Foto: archiv A. Suka, ilustrační - Hudba v jezuitském kostele v Brně (Facebook)
