Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

 
 
 
 
 
horinka1

„Toužím psát hudbu, která zažehává.“

„Duchovní hudba je taková, která dokáže být katalyzátorem proměny našeho vnímání, pohledu na svět a sebe sama.“

„V Ave Maria jsem se snažil především o prostotu, čistotu.“

Ve své tvorbě rád zkoumá prostorové aspekty hudby a vrací se jako ke zdrojům a k výchozímu materiálu k chorálu, k etnické hudbě a dokonce k prvkům odvozeným z analýzy zvuku. Nekomponuje nicméně nijak abstraktní nebo odtažitou hudbu, i když by předchozí slova mohla k podobné představě vést. Slavomír Hořínka, skladatel a pedagog na katedře skladby Akademie múzických umění, je naopak rozhodnut psát hudbu, která nenechá lidi lhostejnými. A souvisí s tím i jeho přesvědčení, že hudba má schopnost zasáhnout člověka hluboko do jeho nitra a že vlastně každá vnitřně opravdová a upřímná hudba je tak trochu hudbou duchovní. Na festivalu Smetanova Litomyšl zazní v neděli odpoledne v Piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže na koncertě Kühnova dětského sboru ve světové premiéře jeho skladba Ave Maria.

 
DSC3280

„Heřmanovy koncepce a režie, jeho vnímání, zbožňuju. Je to citlivý umělec.“

„Bystrouškou ukázal, že se dokáže chopit české klasiky stejně nápaditě jako nějakého mysteriózního příběhu.“

„Slova z titulku vedou k až existenciálnímu poznání, že je to celé i o každém z nás.“

Soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno hostuje na festivalu Smetanova Litomyšl se třemi velkými inscenacemi. V pátek na zámecké nádvoří přichází s Janáčkovou tak trochu pohádkovou operou Příhody lišky Bystroušky, o den později s Donizettiho komickým Nápojem lásky a pak ještě 2. července s mysteriózními a hymnickými Hrami o Marii od Bohuslava Martinů.

 
REN1004

„Spojení Kožená + Luks bychom si rozhodně přáli slyšet znovu a znovu. Snad se archivy ještě nevyčerpaly…!“

„Připomínat, že Collegium 1704 hraje stejně dokonale, jako Kožená zpívá, je nošením dříví do lesa.“

„Po dvou přídavcích, úžasně zdobených a procítěných Händelových áriích, všichni do jednoho v publiku stáli…“

Magdalena Kožená potřetí a Václav Luks poprvé - tři ku jednomu, taková je po úterním koncertě bilance účinkování obou umělců na festivalu Smetanova Litomyšl. Společné vystoupení dvou českých špiček ve svém oboru - hvězdné mezzosopranistky a mezinárodně uznávaného uměleckého vedoucího barokního orchestru Collegium 1704 - bylo mimořádným svátečním programem. Koncert s vokální hudbou italského původu z počátku 18. století přiřadil Litomyšl k hudebním metropolím.

 
7

„Je čest patřit do festivalové rodiny, která začínala jako společenství třinácti měst a která se rozrůstá o další.“

„Ničím zbytečně nezatížená, přitom ale přesná a obsažná hra Kvarteta Vertavo.“

„Sbor Czech Ensemble Baroque se tento večer nepohybuje v obvyklých vodách, ale velmi dobře je schopen dosáhnout i romantického zvuku.“

Přední sklo je plné hmyzu. Polovina června, hodina před půlnocí a cesta sotva setmělou krajinou vede z koncertu silnicemi, kde není kromě můr a dalších létajících mátoh živáčka. Festival Concentus Moraviae člověka spolehlivě zavede mimo velká centra, do míst na jihu Moravy a na východním kraji Vysočiny, kde samozřejmě nedávají dobrou noc lišky, ale kde se přesto klasika neobjevuje denně. Včera Tišnov, o den dříve Boskovice. Hudba v památkově cenném prostředí a v komorní posluchačské pospolitosti si na nic nehraje a dělá radost.

 
4

„Recitál začal rovnou naplno – slavnou árií Casta Diva z Belliniho Normy.“

„Osušování židlí a bicích nástrojů… a v zákulisí zřejmě napínavé vyjednávání, co dál a jak dál…“

„Přesné koloratury a intonace… Jedna přednost vedle druhé. A k tomu jasné profesionální poselství pohody.“

Světoznámá hvězdná ruská sopranistka Olga Peretyatko nadchla v Litomyšli čistým hlasem, vokálním uměním i milým projevem. Prožila ve Smetanově rodišti pár hodin, ale stihla v nich poznat nejen upřímnost posluchačských reakcí, ale také sílu živlů, jakou v kamenných divadlech sotva potká, a zažít cestu z tropů do středoevropského jara. Večerní sobotní bouře, která nezadržitelně přišla hned po začátku jejího operního recitálu, přinesla totiž dramatický pokles teplot z extrémních nejméně třiceti dolů pod dvacet.

 
neděle, 16 červen 2019 12:25

Lidský hlas Jany Šrejmy Kačírkové

1

„Monolog je spisovatelem i skladatelem napsán mistrně. Realistický výjev s přesahy do snění.“

„Radok jako pojítko mezi oběma díly vyhmátl téma vzpomínek, snahy zadržet čas.“

„Sopranistka v nesčetných poryvech a proměnách emocí nachází nové a nové odstíny v hlase, nová a nová gesta.

Poslední operní inscenací této sezóny je v brněnském Národním divadle dvojitý titul – Tři fragmenty z Juliette a Lidský hlas. Propojuje v koncepci a režii Davida Radoka dohromady dva nevšední příběhy o mužích a ženách, nesené literárními kvalitami i sugestivní a skvělou hudbou Bohuslava Martinů a Francise Poulenca. Jana Šrejma Kačírková zpívá hlavní ženskou postavu v obou polovinách operního večera, ale druhá chtě nechtě tu první zastiňuje – a to tak, že se páteční premiéra stala jednoznačným triumfem sólistky.

 
00

„Jsme jedna slovanská kultura.“

„Dirigoval jsem v Praze rozhlasový orchestr. Vůbec poprvé jsem účinkoval v zahraničí.“

„Musorgského hudba patrně naši kulturu reprezentuje opravdu nejzřetelněji.“

Čajkovského Labutí jezero, Smetanova Vltava a scény z ruských oper Kníže Igor, Chovanština a Boris Godunov. Taková je náplň vzácného hostování Velkého symfonického orchestru P. I. Čajkovského z Moskvy, který spolu s Pražským filharmonickým sborem a českými sólisty vystoupí dnes večer na festivalu Smetanova Litomyšl. Šéfdirigentem tělesa, do roku 1993 Moskevského rozhlasového orchestru, je Vladimir Fedosejev. Je jím už půlstoletí, od sedmdesátých let. Letos v létě oslaví 87. narozeniny. V rozhovoru se dotýká podstatných rysů ruské hudby, vzpomíná na svá hostování na českých pódiích a zdůrazňuje odpovědnost svého tělesa k jménu Petra Iljiče Čajkovského.

 
sobota, 15 červen 2019 19:20

Příbram je Dvořákova

1

„Rozdávat hudbu jako radost - to byl jasný cíl koncertu, který vyplnil část dusného večera.“

„Hudečkova interpretace dvou důvěrně známých děl, Romance f moll a Mazurku e moll, byla rozšafná, milá, zpěvná.“

„V přídavku se sešli opět všichni tři a bylo to už úplně neformální, milé, přitom nadále virtuózní.“

Tři generace houslistů ozdobily závěrečný program 51. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Hudeček, Mráček a Hasoňová, to jsou tři jména, která jsou každé za sebe dostatečně nosné a která pohromadě generují velké silové pole. Úterní večer v příbramském divadle, které rovněž nese skladatelovo jméno, patřil jeho hudbě v sousedství hudby Josefa Suka jako jednoho z žáků a Petra Iljiče Čajkovského jako spřáteleného kolegy. Přehlídka přesně to deklarovala – měla podtitul Mistr a jeho žáci a více než sedm týdnů nabízela koncerty na místech spojených s jeho životem a tvorbou v podání našich významných interpretů, včetně důrazu na ty nejmladší.

 
pátek, 14 červen 2019 17:17

Sbohem, sezóno

PKF2018-2019-A8-faure-mozart-debussy-c-Vaclav-Hodina-5

„Mozartova hudba zazněla v Rudolfinu dostatečně stylově, s nábojem dobrého rozmaru.“

„Charakteristické, typicky francouzské, je ve Faurého Requiem zdůraznění tématu věčného odpočinutí a slov útěchy.“

„Slova Pie Jesu obdařil Fauré chytlavou melodií toho typu, který si zapamatujete po prvním poslechu.“

PKF-Prague Philharmonia uzavřela ve středu jubilejní 25. sezónu se svým francouzským šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem tím nejkrásnějším možným způsobem – svátečním uvedením kouzelného francouzského díla, Faurého Requiem. Debussyho Faunovo odpoledne bylo v úvodu koncertu logickým protějškem a Mozartova Symfonie č. 29 před přestávkou připomínkou původní nejvlastnější domény tělesa.

 
7

„Jakub Hrůša se vydal naplno. Zejména v Janáčkovi.“

„Mladistvý a přitom dokonalý a špičkový muzikantský výkon Josefa Špačka, ryzí hudba a skutečné umění.“

„Jakub Hrůša zná u Karnevalu hranice tempa, nikdy by nepopustil uzdu ke zběsilosti.“

Zahájení Národního festivalu Smetanova Litomyšl patřilo ve čtvrtek kompletně České filharmonii. Po celý večer orchestru s Jakubem Hrůšou a v roli skvělého sólisty i jeho koncertnímu mistru Josefu Špačkovi. Zněla Smetanova, Dvořákova, Janáčkova a Čajkovského hudba. Tropické počasí jinak udělalo své. Na zámeckém nádvoří bylo přijatelně až v druhé polovině večera. A bouřka odpoledne před koncertem a pak v noci po něm, ale během programu ne? Jsme klikaři, říkají pořadatelé…

 
Strana 1 z 28